Vojens – 11. června
Posledním finalistou letošního světového poháru se v race-off ve Vojensu stalo Polsko. Maciej Janowski převzal kapitánskou pásku po zraněném Jaroslawu Hampelovi a prohrál jen s Tai Woffindenem. Exmistr světa neztratil jedinou jízdu, navíc přivezl i šest bodů coby žolík, nicméně konzistentní Poláci přeskočili Angličany o pět bodů. Třetí jsou Američané, zatímco Rusové jen paběrkovali. Protože nastoupili jen ve třech, když se Grigorij Laguta omluvil na poruchu automobilu a jeho bratr Artjom se stejně jako Emil Sajfutdinov vytasil s neschopenkou, má FIM co řešit.
Chabařovice – 11. června Z organizačních důvodů jsme byli nuceni zrušit pár naplánovaných závodů Speedway Mini Cupu. Hned první je ten sobotní v Chabařovicích, který se nejede. Dvojtermín Chabařovice a Divišov 4. a 5. července, který byl přesunut na 11. a 12. července je také zrušen díky nabídce z Polska. Jelikož trénink a závod s polskými vrstevníky je nejlepší zkušenost, vyrazí tam osm členů SCM. Pomineme-li středeční pardubický mistrák na klasické dráze, je nejbližší závod kolibříků na krátké dráze v sobotu 20. června v Chabařovicích. Koná se od desíti hodin, přičemž sraz účastníků je již v devět. Odpoledne od čtrnácti hodin program pokračuje volným bodovaným tréninkem pětistovek v rámci Memoriálu Jiřího Hurycha.
Březolupy – 11. června
Čtyři doposud uskutečněné mítinky českého přeboru zažily na svém nejvyšším stupínku pokaždé jiného vítěze. Ani jeden z nich nebude chybět při pátém dějství v Březolupech. Ve startovní listině zůstává stále ještě jedno místečko volné, nicméně VV SPD prozatím zaznamenal devatenáct přihlášek. Mezi nimi figuruje i dvojice Němců, což dává signál, že bychom se přece jen mohli dočkat ligového závodu v Míšni.
V původním termínu 4. července se však v překrásném saském městě na Labi rozhodně nepojede. „Máme německé mistrovství v Herxheimu,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z Ronny Weis. „Ale dohodli jsme se s panem Moravcem, že budeme hledat náhradní termín.“ Po ukončení spolupráce s Březolupy hodil Sasům záchrané lano Liberec, nicméně bodovat budou za koaliční tým s Moravany.
Richard Geyer vstoupil do prvoligového přeboru v úterý v Praze, do Březolup zamíří ještě Mathias Bartz, když rehabilitující Ronny Weis stále musí používat k rychlejšímu pohybu jízdní kolo. Za Březolupy nastoupí také Patrik Mikel, jehož do Prahy nepustil zadřený motor ze Žarnovice, ale také nováček Štěpán Řezníček.
Devatenáct přihlášených závodníků vyžaduje rozpis na pětadvacet rozjížděk po pěti. V duchu rovných podmínek pro celý seriál se každý závodník objeví na ovále pětkrát. Avšak v přímém souboji se neutká každý s každým a s ohledem na prvoligovou klasifikaci družstev to platí pro členy jednotlivých týmů.
King’s Lynn – 8. června
Australané se naposledy ze světového titulu družstev radovali v roce 2002. V pondělí však triumfovali v závodě 2 světového poháru v King’s Lynn. Postoupili rovnou do sobotního finále ve Vojensu, v němž doplní přímo nasazené Dány a vítěze z Gniezna Švédy, a jsou plni optimismu, že by jejich čekání mohlo být u konce.
V pondělí se Protinožci prezentovali skutečně s konzistentním družstvem, jehož každý člen dosáhl dvouciferné skóre. Nejlepší byl Jason Doyle s třinácti body, Chris Holder a Troy Batchelor dosáhli po jedenácti, zatímco všechny překvapil dvanáctibodový debutant Nick Morris.
Kapitán Chris Holder je právě proto přesvědčen, že jeho tým má potenciál, aby ukončil třináctileté čekání na zlaté medaile. „Nevyhráli jsme titul dlouho,“ přemítá. „A jestliže s tím v sobotu něco uděláme, budeme pěkně šťastní. Máme tým, který to může dokázat. Záleží, co bude v sobotu, ale musíme pracovat, aby se to stalo. Vojens je záludná dráha. Může být hladká, ale může mít na sobě hodně materiálu. Ale nemáme, co ztratit. Jsme tam, pojďme bojovat a uvidíme, co se stane.“
Jenže myšlenky na titul mají i Dánové. „Myslím, že už ve Vojensu v průběhu let pár koleček už odjeli,“ svěřuje se Chris Holder. „Ale já už jsem tam také párkrát byl a Troy už tam také několik závodů odjel. Stejně bude v pátek trénink a stejně záleží, jak to bude vypadat v sobotu.“
Ať tak či onak, Chris Holder se netají radostí, že se Australané vyhnuli race-off. „Jsme pěkně šťastní, že jsme se mu vyhnuli,“ říká přesvědčivě. „Race-off vypadá, že bude těžké pro každý tým v něm. Ale na nás už není žádný tlak, takže se můžeme připravovat na sobotu.“
Praha – 9. června
Ve čtvrtém díle českého přeboru vykročil rázně za vítězstvím Tomáš Suchánek. Zdálo se, že poslední základní kámen na své cestě k nejvyššímu stupínku položil v rozjížďce s číslem šestnáct. V její první zatáčce se orientoval stejně dokonale jako indiánský lovec v prérii. Z třetího místa záhy poskočil na první a jeho čtvrtý triumf v řadě byl o to cennější, že za sebou nechal své nejbližší sousedy v aktuální klasifikaci Zdeňka Holuba, Filipa Šiteru a Eduarda Krčmáře. Avšak hned po přestávce na něho vyzrál Jan Holub, čemuž neváhal zatleskat jeho pražský jmenovec Zdeněk. Ten přitom pospíchal vyhrát devatenáctou jízdu, aby vyrovnal své skóre s Pardubičanovým. Oba se střetli v rozjezdu, jehož výsledek určil také vítěze v prvoligové klasifikaci družstev, který ovládl Tomáš Suchánek, aby svým triumfem zabil mouchy dvou bodových rovností jednou ranou.
Vítězící kvartet
Kdo dnes dopoledne volal na Markétu z východní části republiky, byl překvapen, že pořadatelé zvažují, zda večerní závod raději neodpískat předem. Ještě okolo jedenácté pršelo, avšak během chvilky konečně přestalo. Protože výhled povětrnostní situace byl optimální, dostal závod zelenou.
I když se původně počítalo jen s patnácti závodníky, nakonec se všichni účastníci do startovní listiny nevešli. Poslední volné místečko obsadil Richard Geyer, zatímco Slaňáci přišli s přihláškou Adama Fencla až s křížkem po funuse. Byť filozofie přeboru umožňuje odjet pět jízd každému účastníkovi, po uzávěrce se už rozpis závodu neměnil.
Dráha po předchozích deštích způsobovala na první pohled rozpaky, nicméně nakonec se všichni unisono shodli v superlativech. Svou premiéru v letošním přeboru a potažmo i první lize zahájil Eduard Krčmář triumfem v rozjížďce s číslem jedna, kde naměřil svým klubovým kolegům celou rovinku. Michal Dudek nestihl v první zatáčce Romana Čejku, nakonec se cílem proploužil těsně před Petrem Babičkou.
Michal Dudek vysvětluje své potíže v rozjížďce s číslem jedna:
„Slyšel jsem železnej‘ zvuk. Myslel jsem, že je to motor, ale naštěstí jen spadnul řetěz.“
Na vítěznou dráhu se vzápětí vydal i Zdeněk Holub, který ve výjezdu z druhé zatáčky podjel Ondřeje Smetanu. Třetí jízda viděla spektakulární svíci Michala Tomky, avšak také velké sólo Filipa Šitery. Také Tomáš Suchánek vyhrál v rozjížďce s číslem čtyři ve stylu start – cíl. Čtveřice, která si v první sérii připisovala trojky, svůj bodový zisk vzápětí vynásobila dvěma.
Jako první Filip Šitera, troubící sólo v rozjížďce s číslem pět. Hned po něm svým soupeřům ujel Zdeněk Holub. Do druhého oblouku vjížděl s náskokem bratru dvaceti metrů před Patrikem Búrim, Romanem Čejkou a Jaroslavem Petrákem. Ti si nedarovali ani centimetr zadarmo, ale nejvíce se nakonec smál pardubický matador, který se z posledního místa po vylétnutí pásky dostal až ke dvěma bodům.
V sedmé jízdě roli suveréna hrál Tomáš Suchánek. A po něm zastavil Eduarda Krčmáře jen rozhodčí Miroslav Topinka, který blikal červenými světly na znamení letmého startu. Když se však páska zvedla podruhé, byl slánský junior opět před Janem Holubem. Avšak vedoucí čtveřice záhy začala ztrácet body a to nejen proto, že její členy začal rozpis závodu svádět proti sobě.
Jan Holub dohání zpoždění
Začátek třetí série ovšem ještě neškrtal sirkou pod hromádkou papírových předpokladů. Zdeněk Holub hravě dosáhl hattricku trojek v rozjížďce s číslem devět. Vzápětí Tomáš Suchánek ujel Romanu Čejkovi, který se vnějškem první zatáčky stačil dostat pouze před Martina Mejtského a Filipa Hájka.
Jenže první překvapení servíroval Jan Holub. Zatímco v úvodních dvou pětinách nestartoval zrovna dokonale a tři dosavadní body jeho hruď rozhodně nenadýmaly pýchou, nyní vystřelil jako z praku. Filipu Šiterovi nezbylo než jen přihlížet z druhé příčky.
Jan Holub komentuje po rozjížďce s číslem jedenáct obrat ve vývoji závodu:
„Zezačátku jsem zkoušel nový lamely. Neosvědčilo, tak jsem se vrátil k původním. Teď je to super, dráha je perfektní, jak pršelo, je to závodivý a nastavení vím z minulýho tejdne z mistráku.“
Hrstičku prokřehlých diváků musel zahřát i Ondřej Smetana. Do rozjížďky s číslem dvanáct sice nejlépe odstartoval Eduard Krčmář. Jenže Pražan si to v úvodním výjezdu namířil na vnějšek do hlubiny, v níž by se ztratil i bájný Nautilus kapitána Nema. Všem zatrnulo, když se Ondřej Smetana dostal do nebezpečné blízkosti mantinelu. Avšak než se stačili leknout, jel pražský junior v čele.
„Super jízda,“ pochvaloval si Ondřej Smetana své první vítězství, jenž mu Eduard Krčmář nevzal navzdory vší svojí snaze. „Jel jsem bez smyku, už jsem myslel, že to neudržím a šel jsem dopředu.“
Ondřej Smetana si se sedmi body vytvořil dobré postavení k útoku na pódium. Avšak hned ve třinácté jízdě inkasoval porážku svou vlastní zbraní. Byť perfektně odstartoval. Jaroslav Petrák si to v úvodním výjezdu namířil stejným stylem jako on před přestávkou před Eduarda Krčmáře. „Najednou tam byl Jarda,“ divil se Ondřej Smetana v depu.
Zato Jan Holub po návratu k osvědčeným lamelám viditelně pookřál. V rozjížďce s číslem čtrnáct hravě vyhrál, aby se jeho individuální skóre zastavilo prozatím na devíti bodech. Stejně měl i Ondřej Smetana a šestnáctá jízda měla oběma připravit silnou brízu do plachet jejich ambicí.
Ze čtyř rozjezdů prakticky jen dva
V závěrečné jízdě předposlední sérii totiž na startovním roštu vedle sebe stanula čtveřice favoritů, která zpočátku vyhrávala. A mezi které tak aktivně Jan Holub s Ondřejem Smetanou zasáhli. Start vynesl do vedení Filipa Šiteru. Za sebou měl Zdeňka Holuba, avšak v první zatáčce se po vnější straně okolo nich prohnal Tomáš Suchánek stylem žíznivé čáry.
Ve druhém okruhu zastavil Eduard Krčmář. A na jeho konci se Zdeněk Holub přenesl před Filipa Šiteru, u jehož jména v kolonce průběžného bodového zisku figurovala rovněž devítka. Zdeněk Holub se svým manévrem udržel na jednobodovém odstupu od neporaženého Tomáše Suchánka. Jenže i kosa jeho triumfů narazila na kámen.
Jan Holub totiž v sedmnácté jízdě triumfoval ve stylu start – cíl. „Dlouho držel pásku,“ posteskl si Tomáš Suchánek na adresu Miroslava Topinky. „Šlo to přes spojku, nevydržela to.“ Mezitím Zdeněk Holub na tribunce v depu zatleskal svému jmenovci a odběhl do boxů nachystat se na rozjížďku s číslem jedenáct.
Ještě předtím si však v osmnácté jízdě Filip Šitera brilantním prvenstvím řekl o účast v rozjezdu s Janem Holubem. Diváky však zvedal ze sedadel Ondřej Smetana, který až v posledním kole přelstil Romana Čejku. Záhy bylo jasné, že uvidíme rozjezdy dva, protože Zdeněk Holub vyhrál rozjížďku s číslem devatenáct a vyrovnal čtrnáct bodů Tomáše Suchánka.
Aby toho nebylo málo, Eduard Krčmář opanoval závěrečnou jízdu. Jedenáct bodů bylo na stupně vítězů málo, avšak dostal Slaný na stejnou úroveň jako Mšeno v klasifikaci první ligy. A Jaroslav Petrák, když v prvním oblouku podjel Michala Tomku, zase dotáhl Pardubice na Prahu.
Mítink měl tedy vyvrcholit čtveřicí rozjezdů. Jury na základě porady s jezdci rozhodla, že Tomáš Suchánek a Zdeněk Holub svým duelem rozhodnou nejen svůj individuální pat, ale určí také vítěze první ligy. Její třetí místo připadlo Mšenu, když Jan Holub statečně odvracel všechny útoky, jimiž ho Eduard Krčmář zasypával až do cíle.
Nakonec jsme neviděli ani rozjezd o třetí místo v přeboru. Filip Šitera stál sám u pásky, dokud neuběhl dvouminutový limit. V duchu pravidel musel stejně odstartovat a odjet čtyři kola. V poslední zatáčce však seskočil a přiběhl na metu po svých.
Filip Šitera vysvětluje, co se stalo v rozjezdu o třetí místo přeboru:
„Dohodli jsme se s Holubínem, že kdo z nás si vylosuje bílou, pojede jen v rozjezdu o první ligu. A ten druhej‘ přijede k rozjezdu přeboru sám. Je zbytečný jet dva rozjezdy, když to vyšlo tak, že jsme jeli spolu.“
Mítink vyvrcholil soubojem o vítězství. Lépe odstartoval Zdeněk Holub. Avšak Tomáš Suchánek se přihnal spodní stranou první zatáčky. Na protilehlé rovince byl už první a o necelou minutu odvedl Pražanovi jeho porážku z dubnové Plzně.
Hlasy z depa
„Zkomplikoval jsem si to v poslední rozjížďce,“ povzdechl si Tomáš Suchánek. „Dlouho držel pásku, šlo to přes spojku, nevydržela to. V rozjezdu jsem ji přitáh‘ a vyčural jsem s ním. Dráha byla dobrá, takže v pohodě. Zima nevadila, konečně nebylo vedro, jezdilo se o něco líp.“
„Byla to škoda,“ litoval Zdeněk Holub porážky v rozjezdu. „Se Suchošem jsme si to oproti Plzni otočili. „Nemůže se jen vyhrávat. Vychcal se mnou v rozjezdu a už jsem nemoh‘ nic. Povedlo se mu to. Snad mu to zase vrátím, dlouho jsem už nebyl přeborník.“
„Dobrý,“ odtušil Filip Šitera. „Na to, jak vypadalo počasí, dráha super. Vyházel se materiál, bylo to dobrý. Se Suchošem jsem nedostartoval, ale celkově dobrý. Akorát pan rozhodčí by se měl naučit, jak se pouští páska a dvě minuty. Tři lidi se ještě vraceli z předchozí jízdy a už šly dvě minuty.“
„Moh‘ jsem mít patnáct bodů,“ posteskl si Jan Holub. „Ale zezačátku jsem zkoušel nový lamely. Neosvědčilo se to, tak jsem to přendal na to, co jsem míval. Nechtělo to startovat, první dvě jízdy jsem to trošku posral. Je to sice jen přebor, ale myslím, že to mohlo bejt‘ lepší. V rozjezdu o nic nejde, jen doufám, že nikdo nebude zase mít víc bodů než já jako loni.“
„Venek byl brutální,“ zamýšlel se Ondřej Smetana. „V první jízdě jsem měl dobrej‘ start, byl jsem chvíli před Holoubkem. Celý čtyři kola jsem ho pak stíhal, ale nedostal jsem se, abych ho předjel. Se Suchošem jsem taky odstartoval, ale v první zatáčce mi poujel, dal to do materiálu. S Edou jsem si myslel, že už budu pokládat motorku do mantinelu. Jel jsem jako na leďáku. Ve čtvrtý jízdě zádrhel, Jarda Petrák to dal do materiálu, předjel mě, já celá čtyři dělal, co jsem moh‘, ale nepovedlo se mi ho předjet. A pak jsem úplně posral start, najel jsem to dál a kluci byli přede mnou. Zkoušel jsem na Čejena něco vymyslet, až jsem se v nájezdu odrazil od hranky. To mě srovnalo, nabral jsem rychlost a byl tam.“
„Dobrý, mě se to líbilo líp než finále minulej‘ tejden,“ neskrýval Jaroslav Petrák. „Dráha byla po dešti, ale myslel jsem, že to bude horší, ale nebyla. Až na tu jednu jízdu, co mi nevyšla, to bylo dobrý. Nestěžuju si, líbilo se mi to, měl jsem po dlouhý době zase radost.“
„Šlo to, konečně startuju, vychytal jsem to,“ rozpovídal se Patrik Búri. „Hlavně, že to nebylo tvrdý na startovním roštu. Jsem celkem spokojený. Když jsem byl vpředu, držel jsem se, a jel jsem s rozumem. Dráha byla pěkná, na to, jak to vypadalo zpočátku. A hlavní, že mám osm závodů a šest tréninků bez pádu.“
1. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 3 3 3 2
14+3
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 3 2 3
14+2
3. Filip Šitera, Mšeno
3 3 2 1 3
12+3
4. Jan Holub, Mšeno
1 2 3 3 3
12+M
5. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 2 E 3
11
6. Ondřej Smetana, Praha
2 2 3 2 2
11
7. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 2 0 3 2
9
8. Patrik Búri, Žarnovica
2 1 1 3 1
8
9. Roman Čejka, Slaný
2 0 2 2 1
7
10. Michal Dudek, Slaný
1 0 1 2 2
6
11. Michal Tomka, Žarnovica
F 1 2 1 1
5
12. Richard Geyer, Březolupy
1 1 1 1 0
4
13. Josef Novák, Pardubice
0 2 0 0 1
3
14. Petr Babička, Slaný
0 1 0 1 0
2
15. Filip Hájek, Praha
0 0 1 0 0
1
16. Martin Mejtský, Pardubice
1 0 0 0 0
1
res Adam Fencl, Slaný
DNR
klasifikace družstev:
1. Pardubice
Tomáš Suchánek 14, Jaroslav Petrák 9, Josef Novák 3
26
2. Praha
Zdeněk Holub 14, Ondřej Smetana 11, Filip Hájek 1
26
3. Mšeno
Filip Šitera 12, Jan Holub 12+3
24
4. Slaný
Eduard Krčmář 11+2, Roman Čejka 7, Michal Dudek 6
24
5. Žarnovica
Patrik Búri 8, Michal Tomka 5
13
NC Březolupy
Richard Geyer 4
4
Poznámka: o vítězství v klasifikaci družstev rozhodl výsledek rozjezdu ze závodu jednotlivců
Praha – 9. června
Devět závodníků se dnes sjelo do Prahy k dalšímu dílu Speedway Mini Cupu. Kromě toho Jan Hlačina přivezl i svého sedmiletého synka, který se světu ploché dráhy představil v exhibičních jízdách a nakonec byl vyhlášen jako desátý borec výsledkové listiny. Návrh jet družstva byl přehlasován, takže jsme viděli závod jednotlivců. Protože se pády nevyhnuly nejen dravému Pavlu Čermákovi, ale i Pavlu Kuchařovi a favorizovanému Petru Chlupáčovi, tón udávala trojice Milan Dobiáš, Jan Kvěch a Daniel Šilhán. Los ji však svedl dohromady na startovní rošt dvanácté jízdy, která musela být dvakrát opakována, a v níž si Daniel Šilhán nakonec vinou spadlého sekundárního řetězu vypil svůj pohár hořkosti až do dna. Naproti tomu Milan Dobiáš tady slavil své čtvrté vítězství, k němuž vzápětí přidal i triumf ve finále A. Celá čtyři kola v něm odrážel nájezdy Petra Chlupáče, a byť jej v cíli předčil prakticky jen o šířku dlaně, české hlavní město opouštěl neporažen.
Plané hrozby šedivých mraků
Dopoledne skrápěl pražskou šestku déšť. Hodinu před začátkem podmračená šedivá obloha stále hrozila, avšak její výhrůžky už bylo možné brát asi jako hospodského opilce, který se v příští minutě zřítí ze židle pod stůl. Sice drobně, ale kapky by si spíše zasloužily označení kapičky, avšak záhy stejně úplně zmizely.
Dnes do Prahy dorazilo jen devět závodníků, protože benjamínek Jan Hlačina se měl svého debutu dočkat jen v rámci svých vlastních předváděcích jízd. Zdeněk Schneiderwind sice zdůrazňoval, že není problém se i v omezeném počtu pustit do avizovaného závodu družstev. Byl však přehlasován samotnými závodníky.
„Uděláme angličtější dráhu s vnitřní čárou dál od trávy,“ plánoval, zatímco improvizované depo začalo bouřit osminkovými takty. Vzhledem k technickým problémům závodníků začal závod až druhou jízdou a ta první se jelo až po skončení rozjížďky s číslem tři.
V jeho první polovině držel nejvíce trumfů ve svých rukou Milan Dobiáš. V rozjížďce s číslem tři sice odstartoval až za Pavlem Čermákem, který mu navíc přehradil dráhu při pokusu o podjetí v nájezdu do druhého kola, aby však hned v následující zatáčce upadl.
V šesté jízdě odstartoval nejlépe Chabařovičan, což byl důležitý moment, jelikož po jeho pravici stál na startovním roštu Petr Chlupáč. Také on dokázal svůj první výjezd na pražskou minidráhu proměnit v tříbodový zisk a nyní se sunul vnějškem první zatáčky. Milan Dobiáš jej před sebe nepustil a Pražan ke všemu ve druhém oblouku upadl.
„Blbej‘ nájezd,“ vysvětloval, co jej dostalo na zem. Milan Dobiáš měl však v repete situaci usnadněnou jen o málo. Jan Kvěch, který dnes přijel bez staršího bratra Václava, jehož doma ponechaly školní povinnosti, totiž restart pochopil jako novou příležitost. Prve v rozjížďce s číslem dvě dojel k šachovnicové vlajce v rukou Zdeňka Schneiderwinda s náskokem roviny před benjamínky Michalem Bašteckým a Adamem Bímem. A nyní se sápal po Milanu Dobiášovi, který opět odstartoval jako z učebnice.
Chabařovický závodník měl ovšem již v prvním okruhu situaci dokonale pod kontrolou a s šesti body osaměl na čele průběžné klasifikace. Se ztrátou jednoho bodu měl za sebou nejen Jana Kvěcha, nýbrž také Daniela Šilhána. Severočech se ve třetí jízdě posunul vnějškem první zatáčky před Pavla Kuchaře, který se ale na konci druhého kola přetočil a upadl. Daniel Šilhán posléze dojel druhý za Janem Kvěchem, aby ovšem rozjížďku s číslem pět vyhrál stylem start – cíl před Lukášem Vinterem a Michalem Bašteckým.
Dokonalé starty základem osmnácti bodů
Petr Chlupáč se ve druhé polovině vydal dohánět zpoždění zaviněné předchozím pádem. Příznivě nakloněna mu byla i Štěstěna, když mu při losování startovních čísel nepřihrála do cesty těžké soupeře. A tak Pražan jezdil první od startu až do cíle nejen v sedmé, avšak také v jedenácté jízdě. Zato trio vedoucích borců čekalo v závěru mnohem náročnější zadání.
Na Jana Kvěcha v rozjížďce s číslem sedm odstartoval Pavel Kuchař, který také potřeboval velice urgentně každý bod. Nejmladší člen známého rodu motocyklových závodníků však držel střed první zatáčky, aby jí projel bezpečně do vedení.
Milan Dobiáš předvedl v deváté jízdě opět bleskurychlý start, avšak Daniel Šilhán mu řečeno plochodrážní hantýrkou visel na kufru až do cíle. Jenže Chabařovičan byl ohromně rychlý a navíc dokonale bezchybný. Do depa se vrátil už s devíti body, Jan Kvěch jich měl osm a Daniel Šilhán sedm.
Ještě než se všichni tři srovnali na startovním roštu rozjížďky s číslem dvanáct, poslední v základním rozpise, bylo jasné, že ve finále A bude jeden z nich chybět. Petr Chlupáč skončil s devíti body a při případné bodové rovnosti mohl nabídnout tři trojky pomocných kritérií.
Drama kolibříků zase opět převýšilo některé ze závodů velkých hochů s pětistovkami! Milan Dobiáš profitoval z dalšího ze svých podařených startů. Za jeho zády útočil Daniel Šilhán zvenku. Zavřel Jana Kvěcha na mantinel, ale sám zůstal stát opřený o něj. O intenzitě jeho bolesti nemohou být ženy a dívky žádnou představu, přesto se však při repete pustil srdnatě do souboje.
A skončilo to takřka stejně. Milan Dobiáš pádil vpředu, zatímco po souboji s Danielem Šilhánem upadl Jan Kvěch. Josef Franc, který se dnes ochotně ujal úlohy arbitra, pozval na druhou opakovačku opět celou trojici. Jenže osud nebyl k Danielu Šilhánovi milostivě nakloněn jako český reprezentant. Kvůli spadlému sekundárnímu řetězu se nakonec ani nerozjel.
Milan Dobiáš zatím upaloval pro další tři body, zatímco Janu Kvěchovi stačila na áčko i druhá pozice. Vzhledem k menšímu počtu přítomných závodníků byl dnešní mítink rychle za námi a ve stejně svižném tempu proběhla i finálová trojice.
Pavel Čermák mohl jen litovat úvodních dvou pádů, které jej připravily o pět bodů. V céčku mu však nezbylo, než úřadovat na úkor Adama Bíma a Michala Bašteckého. Hořce zklamaný Daniel Šilhán po potížích v první zatáčce skončil ve finále B až třetí. Pavel Kuchař v něm celá čtyři kola vodil Lukáše Vintera.
Milan Dobiáš si ve finále A vybral vnitřní dráhu, odkud zase odstartoval jako pánbůh. Jan Kvěch byl za ním, ale dokázal Petra Chlupáče držet za sebou jen do druhé zatáčky. V ní se Pražan spodní stranou dostal před něho. Od té doby zkracoval svou ztrátu na vedoucího Chabařovičana. Avšak Milan Dobiáš pod šachovnicovou vlajkou zvedl vítězně ruku oprávněně. Petru Chlupáčovi totiž chybělo jen cirka deset centimetrů.
C
B
A
TOT
1. Milan Dobiáš, Chabařovice
3 3 3 3
6
18
2. Petr Chlupáč, Praha
3 X 3 3
4
13
3. Jan Kvěch, Praha
3 2 3 2
2
12
4. Pavel Kuchař, Praha
X 3 2 2
3
10
5. Lukáš Vinter, Praha
2 2 1 2
2
9
6. Daniel Šilhán, Liberec
2 3 2 E
1
8
7. Pavel Čermák, Praha
F F 2 3
3
8
8. Adam Bím, Divišov
1 2 1 1
2
7
9. Michal Baštecký, Praha
2 1 1 1
1
6
10. Jan Hlačina, Divišov
Poznámka: Jan Hlačina absolvoval ukázkové jízdy, byl však vyhlášen jako desátý závodník v pořadí