Světový pohár družstev v uplynulém týdnu dokonale zmrazil dění ve světové ploché dráze. i čeští fanoušci se dočkali jen křížence první ligy a přeboru, byť se náš nároďák vrátil domů již předminulou sobotu. Přesto se Češi objevili v akci v Anglii a v Polsku a jen smůla zabránila Josefu Francovi triumfovat v travnatém pouťáku ve francouzském La Reole.
Matěj Kůs byl nejlepším Medvědem v domácím utkání s Berwickem
Matěj Kůs byl jediným českým zástupcem, který zasáhl minulý týden do kolotoče britské Premier League. Čtvrteční duel Redcar vs. Berwick zastihl v sestavě hostujícího družstva také Hynka Štichauera, jenž měl ovšem status rider replacement.
Společně s Lassem Bjerrem byl Matěj Kůs nejlepším mužem domácí sestavy. Nasbíral devět bodů (1 2 3 2 1) a v rozjížďce s číslem devět zajistil svým triumfem remízu s Kevinem Doolanem a Alexem Edbrgem. Redcar ovšem prohrál 39:51.
V pátek měl Berwick zamířit do Plymouthu a čelit týmu Zdeňka Simoty, avšak proti závodům se postavilo počasí. Déšť narušil také včerejší polskou ligu, protože kvůli posunu finále světového poháru družstev ve Vojensu ze soboty na pondělí odpadlo celé kolo extraligy a část první ligy. Ve druhé lize se ale představila trojice našich.
Zdeněk Holub a Eduard Krčmář se střetli včera v Gdaňsku
Duel Krosno vs. Lublin skončil smírně 45:45, avšak bonus si do tabulky připsali hosté. Aleš Dryml si v jejich sestavě připsal devět bodů s jedním bonusem (2 2 2 2 0 1). Nejvýraznějším výsledkem pardubického kapitána se stal triumf 5:1, jehož společně s Timo Lahtim dosáhl v rozjížďce s číslem jedenáct.
Zdeněk Holub se vrátil z Březolup, aby už okolo páté nad ránem vyrážel do Gdaňsku, kde na něho v týmu domácích čekal i Eduard Krčmář. Oba byli nejlepšími individualitami svých týmů. Slaňák měl jedenáct bodů s jedním bonusem (2 3 1 2 3), Pražan devět (3 2 2 1 1). Spolu se střetli v desáté jízdě, kterou vyhrál domácí Kamil Brzozowski a Zdeněk Holub byl v cíli druhý před Eduardem Krčmářem.
Na snímku z La Reole se Josef Franc úplně ztrácí, ale během závodu zářil
V pátek pomáhal Josef Franc coby rozhodčí při pražském Speedway Mini Cupu, aby se koncem týden vypravil na sobotní pouťák do La Reole. „Byla klika,“ vyprávěl Zdeněk Schneiderwind. „Cestou tam pršelo a jen se dojela poslední jízda, začalo zase. Pro Pepeho to byl závod, na kterém může zase dobře stavět. Bylo to hodně dobrý, ne výborný, protože to by Pepe musel vyhrát.“
Dlužno dodat, že Josef Franc již třímal vítězství ve svých rukou. Ve finále vedl s velkým náskokem, avšak díky defektu zadní pneumatiky jej na poslední chvíli překonal Mathieu Tresarrieu. Na stupně vítězů se vešel ještě Stephane Tresarrieu.
Foto: archív Josefa France, ilustrační: Mirek Horáček
Vojens – 14. června
Jen málokdo by před začátkem finále světového finále, které bylo kvůli dešti přeloženo na dnešní odpoledne, favorizoval švédský kvartet. Přesto se však vítězové z Gniezna po jedenácti letech dočkali titulů mistrovství světa a ukončení vlády Polska a Dánska. Dánové přitom užuž třímali trofej Oveho Fundina ve svých rukou. Jenže v devatenácté jízdě se Kenneth Bjerre ani nerozjel a hned vzápětí upadl Niels Kristian Iversen. Naproti tomu Fredrik Lindgren a Andreas Jonsson vyhráli a postarali se o skvělý výsledek. Třetí příčka patří Polákům, zatímco Australané se na stupně vítězů vůbec nevešli.
Březolupy – 13. června
Tomáš Suchánek po svých čtyřech vítězných jízdách dnešního pátého dílu křížence přeboru a první ligy připomínal, že podobně si počínal i v předchozích závodech seriálu. A že si vždy druhým místem v poslední sérii své postavení zkomplikoval. Nyní si však triumf nenechal sebrat, byť Michal Dudek při vší úctě nedonutil Pardubičana v jednadvacáté jízdě vydat takové úsilí jako v souboji se Zdeňkem Holubem a Filipem Šiterou v rozjížďce s číslem jedenáct. V rozjezdu o druhé místo nakonec Zdeněk Holub odvedl svého jmenovce Jana.
Zdeněk Holub, Tomáš Suchánek a Jan Holub na stupních vítězů
Stále méně a méně závodníků
Před vedrem se nedalo ukrý ani v depu: zleva Martin Švestka, Miloslav Verner, Jan Holub nejstarší a Jan Holub
Březolupské depo sálalo horkem tropických paprsků. Místní nedůvěřivě poslouchali zkazky, že v úterý zažívali prvoligoví účastníci dvanáctistupňový chlad a obávali se deště. Vyprahlá a popraskaná moravská země po vodě přímo dychtila, jelikož tady nepršelo už pořádně dlouho.
Devatenáct došlých přihlášek si vynutilo použití rozpisu pro dvacet závodníků na pětadvacet rozjížděk. Volné místo se nepodařilo obsadit, navíc závod ještě ani nezačal a ve startovní listině vznikly další díry. Domácí junior Štěpán Řezníček se po pádu při středečním tréninku rozhodl svůj ostrý debut odložit. A Dan Macl rychle svlékl svou kombinézu po tréninkovém defektu.
Dan Macl vysvětluje, proč vážil cestu na Moravu zbytečně:
„Jedeš, máš tam plyn a nejede to. Když jsem to ohřejval, vypadla pružinka z karburátoru. Myslel jsem si, že je motor v prdeli a ona to byla pružinka.“
Ondřej Smetana vodí Josefa Nováka a Patrika Mikela
Během závodu však skončili další tři jeho účastníci. Piotr Dziatkowiak v rozjížďce s číslem tři nebodoval. O sedm jízd později přitlačil do svého depa motocykl s prázdnou zadní pneumatikou a v tichosti se převlékl do běžného oblečení. Bouřlivějším způsobem dali dnešnímu podniku vale Patrik Búri a Patrik Mikel.
Slovenský junior začal druhým místem za Janem Holubem v rozjížďce s číslem pět, v níž už kromě nich dvou nikdo další nenastoupil. V sedmé jízdě si neváhal vyšlápnout na Ondřeje Smetanu, s nímž v úvodním nájezdu poslali za svá záda Martina Mejtského.
V poslední zatáčce si ovšem škrtnul o mantinel, což jej rozhodilo. Jeho pád skončil na trávě a ke svému obrovskému štěstí výborný fotbalista tentokrát bránu netrefil. Doktor mu další starty nedoporučil. Ze dvou bodů se místo Patrika Búriho radoval Martina Mejtský, který sice na začátku třetího kola upadl, ale dokázal se vrátit zpátky do sedla.
Zdeněk Holub na cestě za svým třetím vítězstvím
Patrik Mikel si to cestou na startovní rošt jedenácté jízdy hodil za ucho, jak se v plochodrážní hantýrce říká. Sotva vyskočil zpátky na nohy, mával na svého otce Františka, ať mu přiveze náhradní motocykl. Poté se start opakoval, jelikož se páska nezvedla na své pravé straně. A po restartu jezdil domácí závodník třetí, dokud v předposlední zatáčce neskončil v mantinelu. „Jsem v pohodě,“ říkal nakonec, když sledoval vyhlášení vítězů.
Samozřejmě úbytek závodníků měl vliv na podobu startovní listiny. Dočkali jsme se jízd ve třech i ve dvou a rozjížďku s číslem devatenáct nedokončil nikdo. Nejprve totiž Mathias Bartz skončil v pásce. Martin Mejtský na roštu osaměl, aby po startu ujel sotva pár centimetrů. „Vykop‘ jsem si fajfku,“ lamentoval nad ztrátou prakticky jistých třech bodů.
Zkrátka a dobře, takový je přebor. A má-li soutěž ve své filozofii umožnit závodit každému přihlášenému, není jiné cesty. Ovšem jeho napojení na první ligu se v tomto světle jeví stále nešťastnější a nešťastnější.
Opět Tomáš Suchánek vs. Zdeněk Holub
Tomáš Suchánek dnes nepoznal hořkost porážky
Březolupský závod opět nabídl souboj Tomáše Suchánka se Zdeňkem Holubem, kteří se o prvenství prali už v dubnu v Plzni a v úterý v Praze. Po třech sériích, které se vzhledem k rozpisu uzavřely rozjížďkou s číslem patnáct, se jako jediní mohli chlubit maximálním počtem patnácti bodů.
Pražský junior poprvé triumfoval v rozjížďce s číslem tři, v níž odvedl Jaroslava Petráka. O dvanáct let starší Pardubičan kontroval hned vzápětí, když nedal sebemenší šanci Ondřeji Smetanovi.
Jan Holub v páté jízdě ujel Patriku Búrimu o tři čtvrtě kola, avšak během přestávky rozhodně nemohl zahálet. Do depa se vrátil s prasklým jazýčkem sedla a na změnu nastavení motocyklu mu už nezbyl čas, protože blikající oranžové světlo mu dvouminutový limit ukrajovalo hned po přestávce.
Jan Holub ujel Filipu Šiterovi
Jeho jmenovec Zdeněk se usadil v čele a Jan Holub za sebou nechal jen Patrika Mikela s kouřící spojkou a Adama Fencla. Tomáš Suchánek měl poměrně příznivý los. V desáté jízdě triumfoval stylem start – cíl. O tři rozjížďky později na něj sice odstartoval Michal Tomka, který prve zůstal stát kvůli vykopnutému kabelu zapalování, ovšem Pardubičan záhy sjednal nápravu. V prvním oblouku slovenského juniora objel a do cíle druhého okruhu vjížděl s dvacetimetrovým náskokem.
Jeho devět bodů Zdeněk Holub vyrovnal v rozjížďce s číslem patnáct. V první zatáčce se přehnal vnějškem okolo Michala Dudka, jehož šňůru neporazitelnosti přestřihl už v deváté jízdě Jaroslav Petrák. Pardubický rutinér se prozatím dělil o třetí příčku průběžné klasifikace s Janem Holubem a Filipem Šiterou.
Tomáš Suchánek si měl, o čem povídat s Patrikem Linhartem i Milošem Plzákem
Posledně jmenovaný triumfoval už v rozjížďce s číslem jedna, v níž se o největší vzruch staral Patrik Mikel, když své nájezdy na druhého Michala Tomka zakončil úspěšně v poslední zatáčce. Filip Šitera posléze kraloval osmé jízdě, aby však v rozjížďce s číslem čtrnáct narazil na Jana Holuba. Ten brilantně odstartoval a svého mšenského kolegu už před sebe nepustil.
Jednu prohru měl po třech sériích na svém kontě také Jaroslav Petrák. Přichystal mu ji Zdeněk Holub díky svému lepšímu startu ve třetí jízdě. Fenomenální podívanou ovšem pardubický borec předvedl v rozjížďce s číslem devět. Ve chvíli, kdy Michal Dudek vnějškem první zatáčky objel Mathiase Bartze, byl ještě třetí.
Jaroslav Petrák komentuje svůj skok z třetí příčky k vítězství v rozjížďce s číslem devět:
„Závodí se pěkně. Počkal jsem si, abych viděl, jak se rozjedou. Pak stačilo jen zapřemejšlet. A podržet.“
Záhy však překonal německého závodníka a ve třetím okruhu přišel v úvodním oblouku na řadě také Michal Dudek. Jaroslav Petrák nakonec protnul metu s náskokem dvaceti metrů. Ve dvanácté jízdě však už kraloval od startu až do cíle, když u pásky stál jen s Adamem Fenclem.
Rozjezd řeší pořadí za vítězem
Patrik Mikel útočí na Josefa Nováka
Jaroslav Petrák si opět zazávodil hned po přestávce. V rozjížďce s číslem šestnáct na něho odstartoval jeho jediný soupeř Filip Hájek. Pardubičan si však dláždil cestu dopředu první zatáčkou, avšak pražský junior zůstal stát. „Vyškublo se mi lanko,“ líčil v depu. Nebyl však sám, komu technická porucha dnes přistřihla křídla. Josefu Novákovi se v osmé jízdě vytočil spojkový koš hned na startu.
Pro konečné pořadí byla nesmírně určující rozjížďka s číslem sedmnáct. Tomáš Suchánek v ní odvedl Zdeňka Holuba a Filip Šitera zůstal trčet až za nimi. Pražan toužil protáhnout sérii své neporazitelnosti stejně jako Pardubičan. Jenže ten jej zpacifikoval již ve druhé zatáčce a posléze mu ujel o půl roviny.
Zdeněk Holub se naopak musel vypořádat s Filipem Šiterou, který se po něm hnal po vnější straně poslední zatáčky. Neváhal a v cílové rovince mu nekompromisně přehradil cestu.
Tomáš Suchánek komentuje své postavení jediného leadera průběžné klasifikace:
„Holubína mám za sebou. Snad mě v poslední jízdě nikdo nevezme. V lize mám vždycky smůlu na poslední jízdy.“
Tomáš Suchánek (bílá) má na konci prvního okruhu rozjížďky s číslem sedmnáct pod kontrolou Zdeňka Holuba (modrá) i Filipa Šiteru (žlutá)
Jan Holub vyhrál osmnáctou jízdu, když před sebe nepustil Ondřeje Smetanu, který v první zatáčce objel Michala Dudka. Dostal se na jedenáct bodů stejně jako jeho jmenovec Zdeněk a Jaroslav Petrák. Neporažený Tomáš Suchánek vyhrál celý závod, když v rozjížďce s číslem jednadvacet nedal ani náznak šance svému jedinému soupeři Michalu Dudkovi.
Dva borci se účastnili rovněž dvaadvacáté jízdy, v níž se Jan Holub vítězstvím před Michalem Tomkou dostal na čtrnáct bodů. Zdeněk Holub s ním srovnal krok ve čtyřiadvacáté jízdě, kdy za jeho zády Josef Novák po protilehlé rovince zprava překonal Mathiase Bartze.
Zatímco Jan Holub míří k vítězství před Ondřejem Smetanou, Richard Geyer odstupuje s poruchou motocyklu
Na poslední jízdu zůstalo řešení otázky, zda se do rozjezdu o druhé místo zapojí i Jaroslav Petrák. „Po startu mi to přestalo jet,“ vysvětloval později, proč se tato možnost nestala realitou. „Dotáh‘ jsem je, ale už jsem byl na ně krátkej‘.“
Ondřej Smetana v prvním nájezdu překonal Filipa Šiteru, který se ovšem spodní stranou druhé zatáčky vrátil zpátky do čela. Díky tomu celé trio skončilo na dvanácti bodech a na stupně vítězů se mohlo přijít pouze podívat.
Rozjezd o stříbro byl jednoznačný. Zdeněk Holub vypálil vpřed současně s letem pásky. A Jan Holub se od té chvíle jen díval na jeho záda.
Hlasy z depa
Jaroslav Petrák připouští, že chytil druhou závodní mízu
„Dobrý,“ pochvaloval si Tomáš Suchánek své druhé přeborové vítězství během čtyř dnů. „Starty nebyla úplně podle mejch‘ představ, ale vždycky jsem to vymyslel. A konečně tady nebyl beton. Pěkně jsem si zazávodil. Je jen škoda, že se tady nejede mistrák.“
„Nedopadlo to podle mejch‘ představ,“ krčil rameny Zdeněk Holub. „Prohrál jsem jen jednou, i to ale stačí, abych byl nešťastnej‘. Před Suchoše se nešlo dostat, chvíli jsem to zkoušel, ale nedopadlo to. V rozjezdu jsem měl navrch. A v Liberci bych už měl v neděli bejt‘ s vítězstvím na řadě.“
„No, docela celkem dobrý,“ vystihl své pocity Jan Holub. „Až na ten rozjezd. Jak jsem jel pátou a šestou jízdu, prask‘ mi jazýček u sedla a přendával to. Nestih‘ jsem ale změnit nastavení. V rozjezdu jsem chtěl vyzkoušet něco úplně jinýho. Nepoved‘ se mi ale start. Doufám, že mu to vrátím v neděli a hlavně v pátek na extralize ve Mšeně.“
Adam Fencl přijel do Březolup poprvé
„Šlo to, ale bedna by byla lepší,“ netajil se Filip Šitera. „Trápil jsem se s nastavením. Bylo vedro, ještě, že to pískal Tomáš Topinka, tak to na spojky nebylo tak hrozný. Ve třetí jízdě jsem neodstartoval, pak jsem dojel Zdendu, ale už jsem ho nestačil předjet.“
„Po startu mi to v poslední jízdě úplně přestalo jet,“ konstatoval Jaroslav Petrák. „Dohonil jsem je, ale už jsem byl krátkej‘. Dráha se změnila, měl jsem dát jinej‘ převod. Jsem spokojenej‘, asi mě chytla druhá míza.“
Základ svému vítězství položil Tomáš Suchánek (bílá) v rozjížďce s číslem jedenáct, kde za sebou nechal Zdeňka Holuba (modrá) a Filipa Šiteru (žlutá).
1. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 3 2 3
14+3
3. Jan Holub, Mšeno
3 2 3 3 3
14+2
4. Filip Šitera, Mšeno
3 3 2 1 3
12
5. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 3 3 3 1
12
6. Ondřej Smetana, Praha
2 3 3 2 2
12
7. Michal Dudek, Slaný
3 2 2 1 2
10
8. Josef Novák, Pardubice
2 E 2 3 2
9
9. Richard Geyer, Míšeň (D)
1 2 1 E 3
7
10. Michal Tomka, Žarnovica (SK)
1 E 2 2 2
7
11. Filip Hájek, Praha
1 2 0 E 2
5
12. Adam Fencl, Slaný
1 0 2 1 1
5
13. Martin Mejtský, Pardubice
0 2 1 E 0
3
14. Patrik Mikel, Březolupy
2 1 F – –
3
15. Mathias Bartz, Míšeň (D)
0 1 1 T 1
3
16. Patrik Búri, Žarnovica (SK)
2 F – – –
2
17. Piotr Dziatkowiak, Slaný (PL – ACCR)
0 E – – –
0
18. Dan Macl, Pardubice
– – – – –
DNR
Poznámka: Dan Macl odstoupil po tréninkové poruše motoru
Patrik Linhart je stále nezničitelný element jako během své kariéry – v týdnu si při pádu z kola poranil obratle, což mu ovšem nezabránilo ve výletu do Březolup a pomáhání Jaroslavu Petrákovi, který se spolu s Tomášem Suchánkem stal hlavním aktérem pardubické výhry
klasifikace družstev:
1. Pardubice
Tomáš Suchánek 15, Jaroslav Petrák 12, Josef Novák 9
36
2. Praha
Zdeněk Holub 14, Ondřej Smetana 12, Filip Hájek 5
31
3. Mšeno
Jan Holub 14, Filip Šitera 12
26
4. Slaný
Michal Dudek 10, Adam Fencl 5
15
5. Březolupy
Richard Geyer 7, Patrik Mikel 3, Mathias Bartz 3
13
6. Žarnovica
Michal Tomka 7, Patrik Búri 2
9
Rozjezd se stal jednoznačnou záležitostí Zdeňka Holuba
Vojens – 13. června
Zatímco Čechy prožívaly tropickou sobotu, dánská obloha byla pochmurná. Nejhorší bylo, že se z ní snášel k zemi déšť, který komplikoval přípravu dráhy před finále světového poháru. Jeho začátek byl zprvu posunut o padesát minut a nakonec přeložen na zítřejší čtrnáctou hodinu.
Toruň – 5. června
Finální závod kvalifikace do Speedway Grand Prix a do konkurenčního Speedway European Championship nesou shodný název challenge. Vítězové postupují do prestižního šampionátu v případě SGP a do finančně lukrativního seriálu SEC. Jsou to dva závody, které nejvíce se blíží někdejším jednodenním finálím mistrovství světa jednotlivců. Challenge do SGP je teprve před námi, kvalifikace do SEC proběhla minulý víkend. Úplně správně by mělo znít minulé dva víkendy, protože původní turnaj ve slovinské Lendavě byl zrušen na poslední chvíli pro nezpůsobilost tratě. Pořadatelé se dostali do velké časové tísně, protože první kolo finálového seriálu se jede už 20. června v polské Toruni. Mezitím právě probíhal světový pohár družstev a tak nakonec dějiště prvního kola hostilo i challenge. Stalo se tak v zájmu soutěže a tak trochu na úkor diváků, protože rozhodnutí padlo jen několik dní před závodem a cestu na stadión si našlo jen 700 až 1000 lidí. Žádná televize, ani internetový stream podnik nevysílal, ale bylo se na co dívat.
Hans N. Andersen, Artjom Laguta a Tomasz Jedrzejak na stupních vítězů
Pohodlně v postupové sedmičce
Diváků se v Toruni příliš nesešlo
Toruňská Moto Arena je nejen krásný motoristicky stánek, ale disponuje taky jednou z nejlepších plochodrážních drah na světě. Toruňští jsou známí tím, že nepřipravuji trať pro své závodníky, ale v zájmu co nejatraktivnějších závodů a tentokrát se jim to povedlo na jedničku. Odjetých dvacet regulérních jízd a jeden rozjezdem nudných nebylo. A to na startovní listině chybělo číslo šestnáct, protože den před kvalifikací pro zranění odstoupili Piotr Pawlicki s Leonem Madsenem a čtyři jízdy se odjely ve třech. Mimochodem pořadatelé na poslední chvíli údajně volali Tomáši Suchánkovi, který byl na cestě do nedalekého Gniezna, ale příliš pozdě, aby se dalo stihnout přijet včas. Je to škoda, mohli jsme mít dva zástupce a Tomáš Suchánek dokáže zajet proti každému soupeři.
Tím hlavním lákadlem pro českého fanouška byl samozřejmě Václav Milik, který je letos ve výborné formě a den na to odjel skvělý závod v Polské lize za svůj Wroclaw proti Lesznu s jeho hvězdami Emilem Sajfutdinovem a Nicki Pedersenem.
Václav Milík se kvalifikoval do finále SEC
Pardubičan začínal skvěle výhrou ve své první jízdě, pak skončil druhý. Následovala nula proti silným toho dne Artjomu Lagutovi a Piotru Protasiewiczovi,ale s přece jen slabším Karpovem. Nutno poznamenat, že Václav Milík tvrdě bojoval o čelo jízdy, pak ale chyboval a nechal se předjet Ukrajincem, před kterým dlouhá tři kola vedl. Důležité je, že se mladý závodník následně odrazil ode dna a zápisem 3,2,0,2,3 se vešel komfortně do postupující sedmičky.
Ukázková byla sedmnáctá jízda, ve které se změřil s Kennethem Bjerrem a Kjastasem Puodžuksem. Dánský závodník v tu chvíli měl šest bodů a nutně potřeboval vyhrát proti přímému soupeři. Pak by skóre bylo devět ku devíti nebo osmi a postup přinejmenším nejistý. Viděli jsme jednou z nejlepších jízd dne a český závodník se ukázal jako velký bojovník. Dlouho se jelo kolo na kolo a poté co Václav Milík získal malinkatý náskok, převedl dokonalou obrannou jízdu. Nenechte se zmást statistikou, Kenneth Bjerre přes zisk nedostačujících osmi bodů jel velmi dobry závod a měl postup na dosah.
Vyrovnané startovní pole
Tomasz Jedrzejak tlačí na Piotra Protasiewicze
O přitažlivosti seriálu SEC svědčí zájem ostřílených borců Artjoma Laguty, Hanse N. Andersena a Piotra Protasiewicze. Žádný z nich nezklamal. Andersen s Protasiewiczem se navíc poslední léta ztratili z mezinárodní ploché dráhy a vidět je jet ve výborné formě, byla jedna radost. Andersen navíc jel rozjezd o stanovení konečného pořadí na druhém a třetím místě a domácímu Tomaszi Jedrzejakovi ani na chvíli neodpustil a vyhrál prestižní souboj o druhou příčku na bedně. Na stupni vítězů pak evidentně měl velkou radost.
S formou se nesetkali jenom Lotyš Kjastas Puodžuks s pěti body, domácí Krzysztof Jablonski se čtyřmi a další Lotyš Andrzej Lebeděvs s pouhým jedním bodíkem navíc z jízdy, která se konala ve třech. Ukrajinec Andrej Karpov nasbíral jen čtyři body ale poslední jízdu, kdy neměl ani teoretickou neději na postup, vypustil a skončil poslední.
Andrej Karpov se právě dostal před Václava Milíka
V ostatních byl nebezpečným soupeřem. V patnácté jízdě dvě kola bojoval o prvenství s Tomaszem Jedrzejakem, než se za ním tvrdě protlačil Grigorij Laguta. Rus ho nevybíravým způsobem vytlačil ze stopy, a pak dvojice chvíli zápasila na lokty. Ukrajinec zaostal, ale ještě stihl ukázat Lagutovi vztyčeným prostřednickém, že ho povazuje za jedničku.
Zbytek jezdců předváděl vyrovnaný výkon, což velice prospělo celkové úrovni závodu. Za zvláštní zmínku stoji Rus Vitalij Bjelousov, náhradník za divokou kartu původního challenge Slovince Aleksandra Čondu. Viděli jsme ho nedávno na kvalifikaci mistrovství světa do 21 let v Pardubicích.
Už tam předvedl pozoruhodný výkon. Stejně jako v Pardubicích, Vitalij Bjelousov nepostoupil ani v Toruni, ale přilákal pozornost. Naneštěstí hned další den byl i těžkého pádu Jaroslawa Hampela ve světovém poháru, ale to předbíhám.
Návrat SEC do Toruně
Spokojený mohl být také Václav Milík starší
Tribuny Moto Areny v Toruni zvláštním způsobem odrážejí rachot plochodrážních motorek. Zvuk připomíná burácení strojů z let před omezením hluku na závodech. Bojovnost a odhodlání nechyběla skoro žádnému jezdci a za postupu Václava Milika do finálové série seriálu nebylo, co bychom si mohli víc přát.
Škoda, že představení vidělo relativně málo diváků a nezaznamenala ho žádna kamera. O to víc se máme na co těšit 20. červen na stejném místě a za účastí úspěšných adeptů tohoto klání. Pro pořádek tři divoké karty do seriálu získali Tomasz Gollob, Antonio Lindbäck a Martin Smolinski.
Tomasz Jedrzejak vede před Václavem Milíkem, Andrzejem Lebeděvsem a Vitalijem Bjelousovem
Startovní listina na sobotní premiéru finále SEC v Toruni:
1 Martin Vaculik
#54
2 Martin Smolinski
#84
3 Nicki Pedersen
#3
4 Antonio Lindbaeck
#85
5 Tomasz Jedrzejak
#79
6 Tomasz Gollob
#20
7 Hans N. Andersen
#34
8 Peter Kildemand
#25
9 Przemysław Pawlicki
#59
10 Paweł Przedpełski
11 Grigorij Laguta
#7
12 Emil Sajfutdinov
#89
13 Janusz Kołodziej
#27
14 Piotr Protasiewicz
#151
15 Artjom Laguta
#222
16 Václav Milik
#13
17Adrian Miedziński
18 Kacper Gomólski
Václav Milík se příští sobotu do Toruně vrátí jako evropský finalista
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Vojens – 11. června
Po polském triumfu v race-off světového poháru družstev připustil Przemyslaw Pawlicki, že rozhovor se zraněným kapitánem Jaroslawem Hampelem měl velký vliv na výkon jeho týmu. Poláci tím pádem dnes večer ve finále nastoupí proti Dánům, Švédům a Australanům a jsou odhodláni kompenzovat svou smůlu z Gniezna titulem mistrů světa.
Poláci našli svou cestu do světového finále
„Jarek volal před závodem, když jsme si procházeli dráhu,“ svěřoval se Przemyslaw Pawlicki. „Řekl ‚kluci, dívám se na televizi a držím vám palce‘. Byl naším kapitánem v prvním závodě, kde jsme o něho přišli. Jsme však v kontaktu každý den. Cítí se stále lépe, což je pro polský tým důležité. Nyní závodíme pro něho.“
Jaroslaw Hampel si v Gniezně dvakrát zlomil stehenní kost a v úterý podstoupil v Poznani pětihodinovou operaci. S největší pravděpodobností pro něho letošní sezóna skončila.
„Jsem si jistý, že byl s námi spokojený,“ pokračuje Przemyslaw Pawlicki. „Byl to pro nás dobrý večer. Nebyl to lehký závod, ale každý v našem týmu odvedl dobrou práci. Všichni jsme bodovali a nakonec vyhráli.“
Na paty Polákům šlapali Angličané. Tai Woffinden v rozjížďce s číslem dvanáct naplno proměnil žolíka v šest bodů, zatímco Piotr Pawlicki se dočkal kontroverzního vyloučení, když rozhodčí posoudil jeho předjetí Andreje Kudrjašova jako nesportovní manévr.
„Nyní o té situaci nepřemýšlím,“ konstatoval Przemyslaw Pawlicki. „Ale každý, kdo se díval na televizi, viděl, co se stalo, a ví, že jsem se ho skoro ani nedotkl. Tai vyhrál žolíka, byl dnes večer hodně rychlý. Měl perfektní starty a velkou rychlost na dráze.“
Šestibodový náskok Poláků se rozplynul a Britové s nimi srovnali krok. „Nebylo to dobré, ale věděli jsme, že musíme bojovat,“ komentuje Przemyslaw Pawlicki. „A to jsme udělali a nakonec to byl pro nás opravdu dobrý večer. Vyhráli jsme, což je důležité, protože jsme ve finále.“
Britové nakonec zaostali o pět bodů, zatímco pro Američany byla slova o poslední šanci jen teoretickým pojmem a Rusové nastoupili pouze ve třech. FIM potrestala Grigorije Lagutu, jenž se omluvil s ohledem na poruchu svého automobilu, pokutou 1200 euro. Kromě toho má sedmička nepřítomných Rusů ze soupisky, tedy Viktor Kulakov, Vadim Tarasenko, Emil Sajfutdinov, Artjom a Grigorij Lagutovi, Vladimir Borodulin a Ilja Čalov zastavenou závodní činnost až do půlnoci z neděle na pondělí.
