Mariánské Lázně – 18. června
Již tuto sobotu 20. června od čtrnácti hodin se na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních uskuteční jeden vrcholů letošní sezóny. Patnáct zájemců o sedm postupových míst si to rozdá v osmnácti jízdách kvalifikačního závodu mistrovství světa pro rok 2016. Vyrovnaná startovní listina kombinující zkušené dlouhodrážní mistry s novými tvářemi této disciplíny slibuje napínavý závod.
Naším tradičně nejžhavějším želízkem v ohni bude Josef Franc. Ten si v úvodním závodě letošní finálové série na dlouhé dráze v německém Herxheimu vybral notnou dávku smůly. Defekt z prvního místa úvodní jízdy, když za svými zády vodil i úřadujícího mistra světa Erika Risse, mu doslova sebral vítr z plachet. Na náhradním motocyklu sice bojoval o každý bod, ale kalich hořkosti musel vypít až do dna, když jej v druhé zatáčce jízdy s příznačným číslem třináct Angličan Richard Hall nekompromisně vytlačil z dráhy na venkovní travnatý pás. Rozhodčí však místo britského hříšníka, který se na tomtéž místě nevešel do zatáčky už v předchozí jízdě, vyloučil českého jezdce. V průběžné klasifikaci po prvním ze čtyř závodů seriálu tak náš reprezentant figuruje těsně za elitní osmičkou.
Triumf na domácí dráze v Mariánských Lázních by byl určitě tím pravým nakopnutím do dalších bojů. Stačí jen trocha závodnického štěstí. Titul mistra republiky, suverénní postup do finále evropského šampionátu na travnaté dráze nebo zlatý a stříbrný věnec z nedávných pouťáků v Nizozemí a Francii dodávají jeho ambicím reálný podklad.
Druhý český reprezentant a bývalý účastník finálové série na dlouhé dráze Richard Wolff se netají svým úmyslem pověsit na konci letošní sezóny závodní kombinézu na hřebík. Postupová radost by ho možná přiměla své rozhodnutí ještě přehodnotit. Přes vleklé problémy se zraněným kolenem se letos dokázal probojovat na stupně vítězů v domácím šampionátu, pouťáku v německém Lübbenau nebo dosáhnout na postup do finále Mistrovství Evropy na travnaté dráze.
Svůj reprezentační debut si v sobotním závodě odbude letošní nováček na dlouhé ploché dráze slánský Roman Čejka. Po jeho působivém výkonu v květnovém domácím šampionátu, kde si získal sympatie diváků nejen dravou jízdou, ale i ukázkovým dlouhodrážním stylem, je účast v závodě mistrovství světa zaslouženou odměnou.
Z pozice náhradníků budou doufat v příležitost další nováčci této disciplíny Michal Dudek a Michal Škurla.
Dalším pravidelným účastníkem finále světového šampionátu a jedním z nejžhavějších favoritů na triumf v sobotním závodě je Jörg Tebbe z Německa. V Herxheimu mu finálová jízda unikla doslova o vlásek, když při bodové rovnosti postoupil mladičký Francouz Berge. Přitom Tebbe si během závodu připsal řadu cenných skalpů včetně pozdějšího vítěze Kylmäkorpiho.
Mezi horké favority na postup z Mariánských Lázní patří i jeho dva slavní krajané, i když by věkem patřili spíše mezi veterány. Šestačtyřicetiletý Matthias Kröger byl po dlouhá léta stálým inventářem seriálu dlouhodrážního mistrovství světa, a to již od jeho vzniku v roce 1997. Tehdy se představil i v závěrečném závodě v Mariánských Lázních, kde obsadil sedmou příčku. Jeho největším úspěchem je bronzová medaile z roku 2000.
Třetím do party je žijící a stále jezdící legenda Bernd Diener. Poslední z mohykánů osmdesátých let se ve světovém finále objevil poprvé v roce 1986. Výrazněji na sebe upozornil při finále roku 1994 v Mariánských Lázních, kde se probil mezi první šestku. O dva roky později na zdejší dráze triumfoval
v semifinálovém závodě, aby v zářijovém finále dosáhl svého největšího úspěchu – stříbrné medaile za neporazitelným Gerdem Rissem. Pochlubit se může i tituly mistra Evropy na travnaté dráze nebo mistra Německa. Přestože den před letošním závodem v Mariánských Lázních oslaví své již šestapadesáté narozeniny, patří k největším hvězdám závodu. Jeho postupové ambice podporují i dosavadní letošní výsledky. Nejen že se pravidelně umisťuje na stupních vítězů v mnoha volných závodech, ale začátkem června v Bielefeldu bez problémů postoupil do finále mistrovství Evropy na trávě.
Britové vysílají na kilometrový ovál našich západočeských lázní své tradiční opory. Exmistr Evropy Andy Appleton i bývalý vicemistr světa Glen Phillips plní v letošním seriálu Grand Prix úlohu stálých náhradníků. V dosavadním průběhu sezóny na sebe však zatím výrazněji neupozornili.
Naopak čím dál větší respekt si na dlouhé dráze získává mladší z finské bratrské dvojice Mustonenů Jesse. Jeho bratr Aki Pekka se pomalu vrací na ovály po pauze zaviněné zraněním a oba budou hlavními oporami finského národního týmu pro nadcházející mistrovství světa družstev. Litovat mohou jen toho, že Joonas Kylmäkorpi v současné době reprezentuje švédské barvy. Jesse je letos hodně rychlý a v Mariánských Lázních se bude určitě prát o postup. Jeho účast ve finálové jízdě by nebyla úplným překvapením.
Černým koněm závodu by mohl být ruský reprezentant Renat Gafurov. Jezdec, jehož jméno je spojeno především s krátkou dráhou, si dlouhána vyzkoušel poprvé před dvěma lety při volném závodě v Herxheimu a bez problémů našel cestu až do finálové jízdy.
Sedm nejlepších jezdců z Mariánských Lázní plus jeden náhradník si zajistí pomyslné vstupenky do závodu Challenge, které je na programu 25. července v německém Werlte. Tam je doplní stejný počet šťastlivců z druhého kvalifikačního závodu ve francouzském Tayaku, kde se 4. července představí i Martin Málek. Do seriálu Grand Prix na dlouhé dráze pro rok 2016 nakonec postoupí tři nejúspěšnější ze závodu Challenge.
Startovní listina kvalifikačního závodu MS v Mariánských Lázních:
Pardubice – 17. června
Dnešní závodní program ve Svítkově byl pořádně dlouhý, až se pořadatelé obávali povinné večerky ve dvaadvacet hodin, ale také poměrně zamotaný. Diváci viděli hned čtyři rozjezdy. Ve třetím díle juniorského šampionátu ztratil Zdeněk Holub bod v rozjížďce s číslem šest s Michalem Škurlou, jehož prve v poslední zatáčce první jízdy připravil o vítězství Eduard Krčmář. Slánský obhájce titulu byl klíčové deváté jízdě až třetí, když vítěz Zdeněk Holub připravil o punc neporazitelnosti nejen jeho, ale i Ondřeje Smetanu. Toho na závěr předčil i Michal Škurla, jehož nakonec Zdeněk Holub porazil v rozjezdu o vítězství. Eduard Krčmář triumfoval nejen v dodatkové jízdě o třetí místo nad Ondřejem Smetanou, avšak rovněž v Ceně Jiřího Marxe, jejíž program se s ohledem na pokročilou hodinu smrsknul jen na jedinou jízdu. Dvě rozjezdy provázely i mistrovské stopětadvacítky, které se staly kořistí Poláka Karola Zupinskeho.
Zdeněk Holub platí daň za přespříliš snadný triumf
Původní startovní listina se pyšnila šestnácti jmény, letos vskutku nevídaný počet. Jenže euforie netrvala dlouho. Debut Pavla Čermáka v sedle pětistovky se prozatím odložil. Steven Mauer tentokrát dorazil, avšak už třetí jízdu nedokončil. A s omluvou na obnovené zranění předčasně vyklidil pole. V té době už lékař závodu nepovolil pokračovat Bartoszi Kibalovi a Josefu Novákovi.
Zatímco totiž Zdeněk Holub ovládl čelo v rozjížďce s číslem dvě, duel Michala Tomky a Bartosze Kibaly skončil pádem. Do kolize se však zapletl i Josef Novák, který už neměl šanci se oběma vyhnout. S poraněnou rukou se rázem ocitl mimo hru, kam otřes mozku poslal i polského juniora. Michal Tomka byl diskvalifikován a tak na startovním roštu repete osaměl Zdeněk Holub.
Josef Novák líčí kolizi v rozjížďce s číslem dvě:
„Michal Tomka s Polákem šli do sebe. Začali padat, já si myslel, že je objedu venkem. A neobjel. Bylo to moc rychlý. Ruka je asi jen naražená.“
Pražan pojal opakovačku druhé jízdy poměrně lážo plážo. Vítězný čas 108,8 sekund tomu plně odpovídal. Byť se snažil pobavit díky pěknými wheelie, jeho koncentrace utrpěla. Michal Škurla řádil už v rozjížďce s číslem jedna, kdy jej Eduard Krčmář definitivně předjel až na protilehlé rovince půl kola před cílem. Zdeňku Holubovi však něco podobného nedovolil a po skvělém startu odrážel jeho útoky, dokud je nezastavila šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka.
Oba Pražané měli tím pádem shodně po pěti bodech, avšak v aktuální klasifikaci byli před nimi tři neporažení. Jako první se na hranici šesti bodů dostal Eduard Krčmář. Pátá jízda pro něho byla ve srovnání s tou první procházka růžovým sadem, protože na Michala Tomku s Adamem Fenclem stačilo Slaňákovi jen odstartovat.
Ondřej Smetana vyrazil na vítěznou cestu v rozjížďce s číslem čtyři a triumf ve stylu start – cíl zaznamenal rovněž v osmé jízdě, v níž mu Richard Geyer a Patrik Búri měli zkřížit plány jen teoreticky. Překvapením závodu se stal Patrik Mikel. Patrik Búri sice ve třetí jízdě přeskočil v první zatáčce Adama Fencla, avšak březolupského juniora už neohrozil.
V sedmé jízdě se Patrik Mikel nadřel o poznání více. Dopředu se totiž dostal Filip Hájek a on navíc musel v prvním oblouku odvracet nájezd Martina Mejtského. Nakonec však v závěrečném okruhu sebral Pražanovi triumf a do střetnutí čtyř prvních závodníků průběžné klasifikace nastupoval se šesti body.
Rozjížďkou s číslem dvacet závod nekončí
Byl to Ondřej Smetana, který v natřískané rozjížďce s číslem devět vykročil za třetím triumfem. Jenže v jejím cíli neskončil s čistým štítem nikdo. Vnějškem první zatáčky se totiž na první příčku prosadil Zdeněk Holub. Eduard Krčmář zaostal vzadu. Nechal za sebou pouze Patrika Mikela. A byť nedopřál Ondřeji Smetanovi klidu až do cíle, ke svým předchozím šesti bodům dodal jen jeden.
Michal Škurla vzápětí vyhrál desátou jízdu, v níž souboj obou slovenských závodníků pro sebe vyřešil Michal Tomka a Patrik Búri šel nakonec do depa pěšky se zadřeným motorem. Pražan se dostal svým součtem osmi bodů do čela společně s Michalem Škurlou a Ondřejem Smetanou. Eduard Krčmář měl prozatím sedm bodů. Richard Geyer závodil ve dvanácté jízdě jen sám se sebou a po zdvojnásobení svého dosavadního zisku mohl také on pomýšlet na stupně vítězů.
V rozjížďce s číslem čtrnáct byl Patrik Mikel po startu před Michalem Škurlou. Žádná senzace se ovšem nekonala, protože se Pražan ve druhém okruhu ujal vlády v první zatáčce. V případě ostatních pretendentů stupňů vítězů ponechala čtvrtá série status quo. Eduard Krčmář troubil sólo ve třinácté jízdě, Zdeněk Holub v šestnácté, která se musela opakovat vinou pádu Richarda Geyera v první zatáčce.
Nejvíce se na vítězství nadřel Ondřej Smetana. V rozjížďce s číslem patnáct na něho odstartoval Michal Tomka. Slovák si postavení leadera udržoval proklatě dlouho. Až v závěrečném okruhu se Pražanovi podařilo jej podjet.
Na startovním roštu sedmnácté jízdy stanuli pouze Eduard Krčmář s Filipem Hájkem. A dle předpokladů žádné drama nenastalo a Slaňák po svém triumfu ve stylu start – cíl prohloubil vrásky na tvářích pořadatelů. Původní časový harmonogram už byl dávno roztrhán na kousky, dvaadvacátá hodina s nekompromisní večerkou pro stadión se blížila a začínalo být jasné, že dočkáme rozjezdů.
Do dodatkové jízdy o třetí místo přihrála Eduardu Krčmářovi soupeře osmnáctá jízda. Stal se jím Ondřej Smetana, který za celá čtyři kola nedokázal najít recept na Michala Škurlu, jenž předvedl nejlepší start a v konečném součtu měl o bod navíc. Jeho čtrnáct bodů hned vzápětí vyrovnal Zdeněk Holub.
Do čela rozjížďky s číslem devatenáct pronikl současně s letem pásky. O vzruch se postaral Patrik Búri, když v prvním výjezdu vrazil do nafukovaček. Odrazil se zpátky, takže jedinou újmou se mu stala ztráta druhého místa ve prospěch Martina Mejtského.
Před rozjezdem Eduard Krčmář přesedl do sedla druhého motocyklu, aby posléze v prvním nájezdu začal Ondřeji Smetanovi oplácet svou slánskou porážku. Zdeněk Holub si své druhé vítězství v řadě nenechal od Michala Škurly sebrat a zavřel jej hned v prvním výjezdu.
S ohledem na čas a vývoj závodu odpadla obě semifinále Ceny Jiřího Marxe. Na pořad dne se dostalo rovnou finále, kde organizátoři navýšili počet závodníků na pět. Díky nejlepšímu startu se do vedení dostal Zdeněk Holub. Eduard Krčmář ovšem prodloužil nájezd do druhé zatáčky a do druhého kola projel jako první on. Pražan prahnul po odvetě, ale od konce třetího kola jeho nadšení vychládalo.
Ondřej Smetana vysvětluje svůj manévr z poslední zatáčky Ceny Jiřího Marxe:
„Chtěl jsem zatočit až dál.“
Vodu ovšem kalil Ondřej Smetana, který neustále dotíral na Michala Škurlu před sebou. V nájezdu do čtvrtého kola jej podjel, avšak Michal Škurla se záhy vrátil zpátky. V posledním výjezdu Ondřej Smetana upadl. Michal Škurla se mu vyhýbal, čehož využil Patrik Mikel a po závodech si přišel na třetí příčku.
Rozjezd musel vyřešit pat dvou maximalistů
Stopětadvacíky, které se dnes dočkaly třetího dílu svého klasického šampionátu, jakoby hrály dle stejného scénáře jako velcí hoši. Vše začalo změnami ve startovní listině, pokračovalo vyřazeními dalších závodníků a vyvrcholilo dvojicí rozjezdů. Ovšem popořadě.
Rozjížďka s číslem jedna nestačila ještě ani začít a už svítila červená světla. Milan Dobiáš, jenž upadl v prvním nájezdu, už s bolavou rukou nemohl pokračovat. Filip Šifalda při repete oslavil comeback po svém úraze triumfem, když v první zatáčce objel Jana Kvěcha. Trojky vzápětí připisovali Karol Zupinski a po něm Václav Kvěch. Právě on se stal dalším smolařem závodu, když ve čtvrté jízdě upadl s Petrem Chlupáčem.
Od té se na ovále už neobjevil, avšak ani Petru Chlupáčovi nepřálo štěstí. Do osmé jízdy vůbec neodstartoval, když mu cestou na rošt praskla plastová rozeta. Zato Filip Šifalda a Karol Zupinski vítězili jako na běžícím páse. Suverénně porazili i Denise Zielinskeho a Jana Kvěcha, kteří do konce závodů kromě nich dokázali vyhrát jízdu. A protože je rozpis závodu nesvedl dohromady, musel jejich pat vyřešit rozjezd.
Ještě předtím se však v dodatkové jízdě o bronz utkali Jan Kvěch a Denis Zielinski, jenž na sebe shodou okolností také narazili až tady. Lepší reakci na let pásky předvedl český závodník. Polák však najížděl do druhé zatáčky po jeho levé ruce a spodní stranou pronikl do čela.
Rozjezd o první příčku tolik dramatický nebyl. Karol Zupinski vypálil do čela, avšak Filip Šifalda mohl být stejně spokojený. Školní úraz ruky je již zapomenut, ovšem třetí závod bez porážky a průběžné vedení v šampionátu je žhavou realitou.
Hlasy z depa
„Juniorák byl suprovej‘, memoriál už ne,“ vyprávěl Zdeněk Holub. „Dneska se mi pocitově nevyvedla akorát jedna jízda, výsledkově dvě. První rozjížďku jsem totiž odjel naprázdno, zkusil jsem si to sám bez soupeřů. Tím to bylo. A výsledek v junioráku je důležitější než memoriál.“
„Pěkný závody,“ bilancoval Michal Škurla. „Vycházelo to už od začátku a startovalo to. V první jízdě jsem měl dobrej‘ start, ale předjel mě Eda. Nebylo to ještě donastavený. V memoriálu jsem jel třetí, než mi to Smeták posral. To mu musím poděkovat.“
„Na hovno, nenaděláš nic,“ neskrýval Eduard Krčmář zklamání, pragmatismus, avšak také optimismus v situaci, kdy letos ještě žádnou juniorku nevyhrál. „Určitě to teď dám. Škoda jedný jízdy, co se dá dělat?!“
„Super závod,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „O tréninku a prvních dvou jízdách jsem byl rozházenej‘ a nevěděl jsem, jak jet. Pak jsme to poladili a porazil jsem Edu. Pak jsem závodil s Tomkou, obtáh‘ mě. V poslední jízdě jsem měl zatáhnout naplno, ale předjel mě Škurlič. Ale poslední mistrák to dneska ještě nebyl. Eda byl sakra rychlej‘, musím změnit styl, abych uměl na tvrdejch‘, dlouhejch‘ drahách.“
„Konečně dobrý výsledek, už bylo na čase,“ pochvaloval si Patrik Mikel své páté místo, když o body přišel jen v natřískané rozjížďce s číslem devět. „Dneska mi to sedlo. Startoval jsem, jel jsem, všechno. Teď mi dýchal na záda Geyer, v první zatáčce strašná rána, ťuknul jsem si. Konečně byla motorka dobře udělaná. Díky Alešovi a panu Drymlovi za rady. Dneska mi to fakt sedlo.“
„Škoda první a poslední jízdy,“ limitoval Michal Tomka svou spokojenost. „Dostal se mi prach pod brýle. Škoda řeči…“
1. Zdeněk Holub, Praha
3 2 3 3 3
14+3
2. Michal Škurla. Praha
2 3 3 3 3
14+2
3. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 1 3 3
13+3
4. Ondřej Smetana, Praha
3 3 2 3 2
13+2
5. Patrik Mikel, Březolupy
3 3 0 2 3
11
6. Richard Geyer, D
1 2 3 2 2
10
7. Adam Fencl, Slaný
1 1 3 1 1
7
8. Filip Hájek, Praha
2 2 1 0 2
7
9. Michal Tomka, SK
X 2 2 2 1
7
10. Martin Mejtský, Pardubice
0 1 2 1 2
6
11. Patrik Búri, SK
2 1 E 2 1
6
12. Kryštof Rybář, Divišov (250 ccm)
1 1 1 1 0
4
13. Josef Novák, Pardubice
F/R – – – –
0 (los)
14. Steven Mauer, D
R – – – –
0 (los)
15. Bartosz Kibala, PL
F/R – – – –
0 (los)
12. Cena Jiřího Marxe:
1. Eduard Krčmář, 2. Zdeněk Holub, 3. Patrik Mikel, 4. Michal Škurla, Ondřej Smetana F
Březolupy – 13. června
Do sedla závodního motocyklu se neposadil už více než měsíc od květnového dlouhodrážního šampionátu v Mariánských Lázních, který mu coby nováčkovi přinesl senzační čtvrtou příčku, avšak také zraněné koleno. Dal přednost návratu zdraví, byť škrtal exkluzivní podniky ranku evropských a českých šampionátů. Příští sobotu by se měl v Mühldorfu postavit na start mistrovství světa družstev na dlouhé dráze. Martin Málek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by v Mühldorfu nechtěl chybět.
„Už by to teoreticky šlo,“ přemítá Martin Málek, který se v roli diváka objevil i při sobotním ligovém přeboru v Březolupech, nad tématem svého účinkování v Mühldorfu. „Ale noha je po měsíci dost ztuhlá. Hodně blbě se rozcvičuje. “
Březolupského závodníka už o berlích nepotkáte. „V úterý mi operovali prasklý meniskus,“ líčí svůj zdravotní progres. „Potrhané vazy jsou srostlé. Největší problém je to rozhýbat. Ztuhly mi všechny vazy a šlachy. Nechce se to probrat k životu.“
Nicméně Martin Málek rozhodně nehází flintu do žita. „Pořád tu nohu zatěžuji,“ konstatuje. „Ještě to bolí, tak uvidíme. Chtěl bych ale v Mühldorfu jet…“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Pardubice – 16. června
Pětatřicet rozjížděk v rámci třech závodů uvidí diváci zítra večer diváci v Pardubicích. Hlavním bodem programu se stane třetí závod juniorského šampionátu. Ten doplní dvanáct kolibříků v rámci jejich mistrovství na klasických drahách. Celý program vyvrcholí nadstavbovou Cenou Jiřího Marxe, kterou čeká již dvanáctý ročník.
Startovní listina hlavního závodu čítá šestnáct závodníků, i když je všední den a v Polsku pořádají svůj vlastní juniorský šampionát. Ani jeden z nich není českému divákovi neznámým pojmem, i když Pavla Čermáka jsme doposud vídali pouze v závodech stopětadvacítek.
Magnetem pozornosti se stane další pokračování duelu Zdeňka Holuba s Eduardem Krčmářem. Dosavadní bilance jejich letošních střetů vyznívá 2:0 v Pražanův pospěch. Nicméně jeho slánského protivníka doma přibrzdila diskvalifikace a ve Svitavách porucha motocyklu.
Jak se stalo zvykem, na ovále se potkají ve třetí sérii. Zítra to bude v rozjížďce s číslem devět, kdy s nimi přijedou na startovní rošt další dva v aktuálním pořadí seriálu, tedy Ondřej Smetana a Patrik Mikel. Z této situace může těžit Michal Škurla, jenž je vinou vynechaného Slaného aktuálně až desátý, a který bude potkávat žhavé favority pěkně popořadě.
První sedmičku závodu čeká dvanáctý ročník Ceny Jiřího Marxe. Osmého účastníka si určí organizátoři sami. Rozpis závodu zůstává v podobě dvou semifinálových jízd a jednoho finále. Vítěz si odveze nejen pohár a pneumatiku Mitas, ale bude bohatší o tři tisíce. Celkem se mezi účastníky rozdělí takřka deset tisícovek.
Změny ve startovní listině stopětadvacítek vedly k jejímu zveřejnění až dnes odpoledne krátce před půl čtvrté. Největší novinkou je comeback Filipa Šifaldy po úraze.
Pardubice – 16. června
Ve čtvrtém pokračování mezinárodního šampionátu dvojic alias jadranského poháru dvojic v Žarnovici figuroval s otazníkem. Konečně se totiž dočkal debutu coby regulérní účastník národního týmu ve světovém poháru dvojic. A pakliže by s ním dokázal najít cestu do race-off, na slovenský Tekov by se vypravil Jaroslav Petrák. Jenže tato alternativa se nestala realitou. Tomáš Suchánek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že lituje ztráty kontaktu s dráhou.
„Zezačátku dobrý,“ vypráví Tomáš Suchánek o závodě v Gniezně, kde se na českých šesti bodech v první sérii podílel třetím místem v rozjížďce s číslem dvě. „Pak jsem to posral. Nastavení, nechal mě stát.“
Milan Špinka se totiž snažil uniknout Rusům a do rozjížďky s číslem osm místo Tomáše Suchánka poslal Václava Milíka v roli žolíka. Novopečený kapitán se mu odvděčil čtveřicí bodů naráz. Tomáš Suchánek vyrazil na ovál až v jedenácté jízdě.
„Lindbäck mě vyhecoval a pustil jsem to do pásky,“ pokračuje pardubický závodník. „Byl jsem vyloučenej‘ a tři čtvrtě závodu byly pryč. Dráha se mezitím změnila, měl jsem špatný nastavení a v poslední jízdě jsem to posral.“
Před rozjížďkou s číslem devatenáct, kam Milan Špinka Tomáše Suchánka nominoval, byli Rusové před námi již o osm bodů. Vidina race-off ve Vojensu se již rozplynula.
„Zbytečně jsem vyjel ven,“ líčí Tomáš Suchánek své závěrečné vystoupení. „Myslel jsem, že objedu Lindströma, ale on mě mezitím předjel Bjelousov. Nejelo mi to špatně, ale jak jsem stál a pak najel do pásky, už jsem to nedopasoval. Vedli jsme o devět bodů. Po druhý sérii jsem čekal postup, náskok jsme měli pěknej‘. Tak za rok!“
Svitavy – 16. června
Jubilejní třicátá sezóna se ve svitavské Cihelně ani letos neobejde bez Veterán kempu. Jeho čtvrtý ročník je plánován na sobotu 22. srpna. Zúčastnit se mohou i junioři, důležité je mít deset euro na startovné, vlastní metyl a pojistku. Registrace je plánována na desátou dopolední, o hodinu později se začne trénovat, zatímco začátek vlastního závodu je stanoven na půl třetí. Uzávěrka přihlášek byla stanovena na 10. srpna, přičemž nejideálnějším způsobem přihlášky je e-mail na adresu speedwaysvitavy@gmail.cz.