Domácí fanoušek má za sebou vskutku pestrý týden a ovály v Pardubicích, Mšeně, Mariánských Lázních, Chabařovicích a Liberci musely za pět dnů dokonale ukojit jeho apetit před nadcházejícím klidnějším obdobím. Václav Milík má za sebou výtečný vstup do evropského šampionátu a příští čtvrtek se vrátí do britské Elite League. Nicméně dnešní půlkulatý díl pondělního kompilačního seriálu magazínu speedwayA-Z se tradičně ohlíží za týdnem, který před pár hodinami skončil.
Václav Milík se vrátí do Elite League
Martin Vaculík odstartoval svůj program dvěma závody ve švédské Elitserien. V pondělí se v Gislavedu konalo odložené utkání prvního kola. Domácí Lejonen porazil Rospiggarnu Hallstavik 53:37. Slovenský závodník vstoupil do závodu vítězstvím v rozjížďce s číslem čtyři. O dvě jízdy později jej překonal pouze Peter Kildemand, ale pak přišla trojice nečekaných nul. Suma sumárum pět bodů (3 2 0 0 0).
V úterý se v rámci regulérního šestého kola Rospiggarna představila v Kumle, jejíž družstvo slavilo vítězství 50:40. Martin Vaculík se už prezentoval ve své obvyklé formě. Sice se nevyhnul nule ve čtrnácté jízdě, avšak jinak se jeho skalpem mohli chlubit pouze Artjom Laguta v šesté a Piotr Protasiewicz v patnácté jízdě. Individuální skóre Martina Vaculíka se zastavilo na třinácti bodech (3 2 3 3 0 2).
V britské Elite League se v letošní sezóně objevil pouze Matěj Kůs v rámci hostování, nicméně od čtvrtku bude mít česká plochá dráha ve vyšší britské soutěži opět své zastoupení. Václav Milík se totiž dohodl s King’s Lynn, který ve středu podpis jejich kontraktu zveřejnil. Václav Milík bude v King’s Lynn ve středu trénovat, aby další den nastoupil do utkání proti Lakeside.
„Chtěl jsem se vrátit do Poole, ale nedostal jsem se tam kvůli average,“ vysvětloval pardubický závodník, proč se v Elite League objeví až po půlce její kampaně. „Super, že mám britskou ligu, King’s Lynn maj‘ našlápnutý, mají výročí a chtěj‘ titul. Uděláme ho a v Poole budou čumět (smích)!“
Matěj Kůs se kvůli extralize ve Mšeně v akci na Britských ostrovech minulý týden neobjevil. A v pátečním utkání Edinburgh vs. Redcar, jež skončilo jednoznačně 65:28, figuroval jako rider replacement. Zdeněk Simota absolvoval dva mítinky.
Ve čtvrteční odvetě druhého kola KO Cupu jeho Plymouth doma zvítězil nad Peterborough 47:41 a celkovým skóre 91:87 postoupil dále. Zdeněk Simota inkasoval čtyři body s jedním bonusem (2 2 0 0). V rozjížďce s číslem dvě jej porazil Oliver Greenwood, ob dvě jízdy později spolu s Ryanem Fisherem udeřili naplno, avšak pak přišla dvojice nul.
Včera si Plymouth přijel do Newcastle pro vysokou prohru 56:36. Zdeněk Simota bral dva body s jedním bonusem (1 0 0 1 0).
Mureck a polská ligová neděle
Tomáš Suchánek a Jaroslav Petrák neměli zrovna poklidný víkend, když si páteční extraligu ve Mšeně a včerejší přebor v Liberci proložili sobotním pouťákem v rakouském Murecku. Cílem jeho finálové jízdy jako první projel Marcin Rempala, následovali Marcel Kajzer, Daniel Gappmaier a Tomáš Suchánek. Jaroslav Petrák skončil devátý.
„Ve finále jsem šel ze čtyřky,“ líčil Tomáš Suchánek. „Páska nejdřív vylítla zevnitř, potom měla zpoždění. Nezastavili to, tak jsem dojel čtvrtej‘.“
Po prvním finále evropského šampionátu čekala včera Václava Milíka polská extraliga. Jeho Wroclaw hostila shodou okolností Toruň, kde mistrovství Evropy odstartovalo. Domácí vyhráli 51:39 a Pardubičan jim pomohl šesti body se dvěma bonusy (1 1 1 2 1).
Jeho nejlepší moment přišel v rozjížďce s číslem jedenáct. Po skvělém startu Václav Milík zametl s Jasonem Doylem, udělal prostor pro Macieje Janowskeho a sám později odvrátil všechny Australanovy nájezdy, přičemž Chris Holder jel až za nimi.
Martin Vaculík hájil barvy svého Tarnowa v Gorzowě a dostal pořádnou nakládačku 61:29. Slovenský závodník vyhrál pátou jízdu nad Matejem Žagarem a Piotrem Swiderskim, avšak v rozjížďkách s čísly devět a patnáct vyšel bodově naprázdno. Dohromady tedy osm bodů (2 3 1 0 2 0).
Matěj Kůs se letos poprvé představil za své Gniezno v první lize. Výjezd do Bydhošti skončil triumfem domácích 61:29 a Pražan (0 1 0 0) měl jeden bod s jedním bonusem za remízu z rozjížďky s číslem šest.
Druhá liga měla včera volno, takže se našel prosto pro odložený duel Lublin vs. Pila. Vyhráli jej domácí poměrem 48:42 a Aleš Dryml pro ně dodal devět bodů (3 3 1 2 0).
Foto: archív Zdeňka Simoty, ilustrační Pavel Fišer
Liberec – 21. června
Na dva přeborové triumfy Tomáše Suchánka v Praze a v Březolupech reagoval Zdeněk Holub prohlášením, že v Liberci je na řadě on. A vskutku dnes pod Ještědem mával z nejvyššího stupínku pódia, aniž by ztratil jediný bod. Úhelným kamenem jeho prvenství se stala rozjížďka s číslem pět, v níž za sebou nechal Tomáše Suchánka, Filipa Šiteru a Michala Dudka. Tomáš Suchánek skončil druhý, když prohrál ještě ve čtrnácté jízdě s Janem Holubem, který společnost na stupních vítězů uzavřel. Pavlovice viděly skvělý závod, bohužel sem však dvakrát musela pospíchat rychlá ambulance. Josef Novák odskákal kolizi s Piotrem Dziatkowiakem jen odřenou rukou a byl po vyšetření propuštěn. Filip Šitera si bohužel při pádu v souboji s Ondřejem Smetanou rozdrtil druhý bederní obratel a ještě večer byl operován. V Liberci pokračovaly i mistrovské stopětadvacítky, jejichž klání ovládl Filip Šifalda.
Zdeněk Holub je na čele aktuální klasifikace stejně osamělý jako Robinson na svém ostrově
Stalo se již přeborovou klasikou, že po sečtení všech přihlášek a aplikaci vhodného rozpisu, zůstanou jedno či dvě místečka volná. Většinou je možné jej obsadit do přejímky. Někdy se sejde zájemců víc, takže ten poslední je náhradníkem jako v Praze, jindy ani jeden. To se přesně stalo dneska, kdy v šestém závodě bojovala patnáctka závodníků dle klasického rozpisu. Přitom jich mohlo být ještě o jednoho méně. Adam Fencl totiž při tréninku zadřel motor a nemít s sebou dvěstěpadesátku, musel by předčasně vyklízet své depo.
První série rozhodně nepřinesla vůbec výsledky, nad nimiž by se dalo ustrnout v němém úžasu, byť o pořadí na stupních vítězů se v zásadě rozhodovalo i tady střety favoritů. V rozjížďce s číslem jedna Filip Šitera odvedl Jana Holuba. Michal Dudek kraloval druhé jízdě, když cesta Piotra Dziatkowiaka vpřed první zatáčkou skončila předjetím druhého Petra Babičky.
Vzápětí se prosadil Zdeněk Holub, zatímco Ondřej Smetana za jeho zády musel vyvážet Luboše Velinského na mantinel. Pardubický čtyřboj v rozjížďce s číslem čtyři dopadl jednoznačně ve prospěch Tomáše Suchánka. Josef Novák v úvodním nájezdu objel Martina Mejtského, avšak Jaroslav Petrák si na svou druhou příčku nenechal ani sáhnout.
Po přestávce bylo ovšem nutno zvýšit pozornost. Na startovním roštu páté jízdy totiž vedle sebe stanuli čtyři nejen neporažení závodníci dnešního odpoledne. Tomáš Suchánek, Filip Šitera, Michal Dudek a Zdeněk Holub také jako jediní dokázali vyhrát některý z mítinků letošního přeboru.
Jako jediný neporažený nakonec zůstal Zdeněk Holub, k čemuž mu dopomohl skvělý start. „Můj startíček nebyl podle mých představ,“ svěřoval se naproti tomu Tomáš Suchánek, který přibyl do cíle jako druhý před Filipem Šiterou a Michalem Dudkem.
Fakt, že nejlepší čtveřice měla svůj souboj už za sebou polil živou vodou ambice dalších závodníků. Ondřej Smetana sice bleskurychle reagoval na let pásky v šesté jízdě, avšak Jan Holub byl v úvodním nájezdu rychlejší. Na druhou příčku se ve výjezdu dostal Piotr Dziatkowiak, avšak toho pražský junior překonal ještě na protilehlé rovince.
Jan Holub se s pěti body dostal v průběžné klasifikaci hned za záda neporaženého Zdeňka Holuba, Richard Geyer vzápětí ujel Josefu Novákovi, který se v první zatáčce přetočil a nakonec byl rád za bod na úkor Filipa Hájka. Míšeňský borec tím vyrovnal čtyřbodový zisk Filipa Šitery a Ondřeje Smetany. Jaroslav Petrák po sólu v rozjížďce s číslem osm měl pět stejně jako zmiňovaný Jan Holub, ale i pouze jednou poražený Tomáš Suchánek.
Zdeněk Holub na adresu stavu pavlovického oválu po třetí sérii:
„Dráha je jen trošku děravá na to, jakej‘ byl déšť.“
Dvaačtyřicetiletý pardubický matador ale přišel o další bod v rozjížďce s číslem pět. Piotr Dziatkowiak zaskočil svým povedeným startem nejen jeho, ale i Filipa Šiteru. Mšenský závodník však zamířil v prvním výjezdu nekompromisně do čela po Polákově levici. Jaroslav Petrák se předjetí dočkal až v nájezdu do druhého kola, kdy za sebou zvnějšku definitivně nechal Poláka s českou licencí.
Michal Dudek napravil svou nulu z nejtěžší jízdy jen zčásti. V rozjížďce s číslem deset na něho totiž odstartoval Jan Holub. Jeho jmenovec Zdeněk vládl i jedenácté jízdě. Richard Geyer přišel o dva body, když jej Lenka Felixová dodatečně diskvalifikovala za přejetí vnitřní čáry. Progresu se nedočkal ani Ondřej Smetana, jelikož mu Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem dvanáct ujel prakticky již s letem pásky.
Dramatický závod bohužel řešilo i kvílení sanitek rychlé lékařské pomoci
Dvě poslední pětiny slibovaly, že boj o stupně vítězů bude ještě zamotaný. O pouhý bod za suverénním Zdeňkem Holubem číhali Jan Holub a Tomáš Suchánek, zatímco Filip Šitera a Jaroslav Petrák měli v kolonce u svého jména sedmičku. A to ještě čtvrtá série zamotala gordický uzel ještě více.
Filip Šitera neměl větší potíže, aby dotáhl do vítězného konce také třináctou jízdu, protože Petr Babička za jeho zády se spíše soustředil na hlídání Martina Mejtského. Ovšem Jan Holub v rozjížďce s číslem čtrnáct využil maximálně postartovní zaváhaní Tomáše Suchánka, na něhož se v první zatáčce tvrdě sápal Filip Hájek.
„Byl jsem tam, ale nečekaně mě to vystřelilo nahoru a zpomalilo mě to,“ vysvětloval Pardubičan v depu o chvilku později, proč jej Jan Holub v průběžné klasifikaci předčil. Na jejím hrotu stál Zdeněk Holub, jenž v šestnácté jízdě přišel o oba své soupeře.
Josef Novák se totiž hnal vnějškem druhé zatáčky okolo druhého Piotra Dziatkowiaka. Ten se jej pokusil vyvézt, avšak jakoby mu ukradl přední kolo. Pád obou byl nevyhnutelný. K Pardubičanově smůle jeho motocykl nadzvedl nafukovací mantinel a on zmizel pod ním. Sanitka rychlé lékařské pomoci jej odvezla do nemocnice, kde však nezjistili vážnější zranění jeho bolavé ruky. Ve chvíli, kdy pardubický junior předčasně opouštěl pavlovické závodiště, nemohl nikdo tušit, že kvílení ambulance uslyší ještě jednou.
Ondřej Smetana si nejprve v patnácté jízdě poradil s Jaroslavem Petrákem. Ten posléze klesl za Michala Dudka, který se stal největší hrozbou pro vedoucího Pražana. Ondřej Smetana si však už tři body nenechal sebrat. A protože přehlédl šachovnicovou vlajku, jel raději naplno i páté kolo.
Dostal se na devět bodů a stále cítil šanci na stupně vítězů. Jenže podobné choutky měl i Filip Šitera, který se mohl pyšnit jedním bodem navíc, když se setkali na startovním roštu rozjížďky s číslem sedmnáct.
Byl to právě mšenský závodník, který po vylétnutí pásky odpálil s razancí měsíční rakety. V první zatáčce přehradil cestu Ondřeji Smetanovi, který se na něho sápal po vnějšku. Pražana stejně neudržel a v nájezdu do druhého okruhu mohl jen přihlížet, kterak se sune okolo něho.
Filip Šitera ovšem nechtěl nechat předjetí jen tak. Přišlo třetí kolo a on se v jeho prvním výjezdu vrátil spodem do vedení. Ondřej Smetana zkusil v dalším oblouku to samé. Jenže uvízl v koleji a ve výjezdu trefil svého mšenského protivníka. Toho strašlivá energie nárazu vyhodila ze sedla a nasměrovala do mantinelu. Co čert nechtěl, v místech, které už nekryjí nafukovací mantinely.
Ondřej Smetana líčí svůj duel s Filipem Šiterou v nešťastné rozjížďce s číslem sedmnáct:
„Odstartoval jsem, prohodili jsme se. Ve výjezdu mě poslal na manťák, já reagoval rychle a šoup‘ to ve druhým vinglu pod něj. Ve výjezdu jsem chytil velkou kolej. Je dlouhá, nemoh‘ jsem zkrotit motorku. Filip byl vedle mě a já ho sundal. Nebylo by to, že jsem to udělal schválně, stalo se. Hlavně, aby byl Filip v pohodě, že mě vyloučili, je úplně jedno.“
Díru v mantinelu pořadatelé promptně opravili. Horší to bylo s Filipem Šiterou, jehož sanitka odvezla do nemocnice, kde jej ještě večer operoval její nejlepší specialista. V repete sedmnácté jízdy stejně jako prve kroužil jediný závodník, kterým byl Adam Fencl.
Boj o stupně vítězů praktiky skončil zároveň s osmnáctou jízdou. Zdeněk Holub v ní stylem start – cíl zkompletoval své patnáctibodové maximum. Jaroslav Petrák v první zatáčce objel Jan Holuba, který se na konci protilehlé rovinky pokusil o odvetu. „Zůstal jsem viset v koleji, neodstartoval jsem a Jarda si pak jel svou vlastní stopu,“ líčil o chvilku později.
Tomáš Suchánek vzápětí ovládl devatenáctou jízdu, čímž se dostal na druhou příčku, o bod před Jana Holuba. Toho jsme na ovále viděli ještě jednou v rozjezdu o třetí místo v první lize. V jeho úvodním nájezdu předčil Michala Dudka.
Filip Šifalda šel od vítězství k vítězství
Startovní listina mistrovských stopětadvacítek byla dlouho neznámou. Petr Moravec proto raději rozeslal tři rozpisy, aby jury mohl operativně rozhodnout na místě podle aktuálního stavu závodníků. Sešlo se jich osm a stejný počet rozjížděk nakonec obsahoval i vlastní závod. V jeho polovině se o průběžné vedení dělili Filip Šifalda a Petr Chlupáč.
Chabařovičan v prvním nájezdu rozjížďky s číslem jedna objel Milana Dobiáše, který se vrátil na ovály po svém středečním pardubickém pádu. Pražan dominoval druhé jízdě, v níž odrážel Jana Kvěcha až do poslední zatáčky. Ten v ní vyjel ven z oválu a tak dva body připadly Pavlu Kuchařovi, jenž v rozjížďce s číslem tři ještě během úvodního kola vyřešil Daniela Šilhána a Milana Dobiáše.
Před nimi ovšem úřadoval Petr Chlupáč. Filip Šifalda s ním srovnal krok ve čtvrté jízdy, kde Sindy Weber dojela třetí i s upadlým hákem. Rozjížďka s číslem pět už řešila bodový pat na hrotu aktuální klasifikace, jelikož na jejím roštu stanuli oba neporažení.
Mezi ně se ale zapletl Jan Kvěch, jemuž vyšel skvělým způsobem start. Filip Šifalda jej předčil v první zatáčce, ale Petr Chlupáč projel pod šachovnicovou vlajkou jako třetí. Jeho druhý souboj s Filipem Šifaldou v sedmé jízdě začal lépe, avšak nakonec za delší provaz tahal Chabařovičan. Na nejvyšší stupínek tím pádem zamířil bez ztráty květinky, když Petr Chlupáč měl o tři body méně.
Třetí místo nakonec připadlo Pavlu Kuchařovi. V rozjížďce s číslem pět skončil za Milanem Dobiášem, osmé jízdě jej odvedl Jan Kvěch. Jenže čtveřice druhých míst jej zvýhodnila oproti jeho přemožitelům, kteří ztratili body jinde.
Hlasy z depa
„Dneska super,“ nebylo Zdeňku Holubovi navzdory vítězství vůbec do řeči. „Šlo to pěkně, až na ty pády. Já byl bez problémů.“
„Dobrý, ale porazili mě dva Holubíni,“ líčil Tomáš Suchánek. „Nebyl startíček podle mých představ. S druhým Holubínem jsem tam byl. Nečekaně mě to vystřelilo nahoru a tím jsem se zpomalil. Je škoda, že to bylo o bod a na první místo. Ale bedna je.“
„Zezačátku jsem na první jízdu podcenil převod,“ připouštěl Jan Holub. „Musel mi pomoct Partyzán. Pak to bylo dobrý až na tu poslední jízdu. Zůstal jsem viset v koleji, neodstartoval jsem a Jarda si svou stopu.“
„Dráha stála za prd,“ vyjádřil se Jaroslav Petrák. „Bylo to hodně divoký. Měl jsem dvě jízdy, kde jsem to trošku pokazil. Ale dobrý, určitě jsem spokojenej‘, asi jsem si spravil chuť.“
„První dvě jízdy se mi jelo na prd,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „Zezačátku jsem se nemoh‘ srovnat na motorce. Pak jsme ji poladili, já se rozjel a rozhejbal. A bylo to hned lepší. V poslední jízdě mě vyloučili, to je mi jedno, hlavně aby byl Filip v pohodě!“
1. Zdeněk Holub, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 2 3 2 3
13
3. Jan Holub, Mšeno
2 3 3 3 1
12
4. Filip Šitera, Mšeno
3 1 3 3 F/R
10
5. Michal Dudek, Slaný
3 0 2 2 3
10
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 3 2 1 2
10
7. Ondřej Smetana, Praha
2 2 2 3 X
9
8. Petr Babička, Slaný
1 2 1 2 0
6
9. Piotr Dziatkowiak, Slaný (PL – ACCR)
2 1 1 X 2
6
10. Adam Fencl, Slaný (250 ccm)
0 1 1 0 3
5
11. Richard Geyer, Míšeň (D)
1 3 L 0 1
5
12. Filip Hájek, Praha
1 0 0 1 2
4
13. Martin Mejtský, Pardubice
0 0 2 1 1
4
14. Josef Novák, Pardubice
1 1 1 F/R –
3
15. Luboš Velinský, Pardubice
0 2 0 0 0
2
Klasifikace družstev:
1. Praha
Zdeněk Holub 15, Ondřej Smetana 9, Filip Hájek 4
28
2. Pardubice
Tomáš Suchánek 13, Jaroslav Petrák 10, Martin Mejtský 4
27
3. Mšeno
Jan Holub 12+3, Filip Šitera 10
22
4. Slaný
Michal Dudek 10+2, Petr Babička 6, Piotr Dziatkowiak 6
Toruň – 20. června
První finále evropského šampionátu jednotlivců viděla polská Toruň. Na nejvyšší stupínek si vyskočil Nicki Pedersen, jemuž dělali společnost Pawel Przedpelski a Emil Sajfutdinov, jenž do té doby nepoznal hořkost porážky. Václav Milík obsadil devátou příčku, když se v rozjížďce s číslem osmnáct ozdobil vítězstvím. Martin Vaculík skončil třináctý.
Mariánské Lázně – 20. června
Skvělé závod zažili diváci v Mariánských Lázních. Místní pořadatelé se jako obvykle zhostili organizace na jedničku a dokonce tři dešťové přeháňky přišly jako na zavolanou ve chvílích, kdy bylo třeba ovál pokropit. Nicméně v lázeňských garážích se našli i velcí smolaři.
Prvním z nich byl Richard Wolff. K přímému postupu mu scházel jediný bod a nakonec prohrál rozjezd s Jerome Lespinassem. Mnohem větším smolařem se ovšem stal Dán Jacob Nymark. V noci na dnešek mu v Mariánských Lázních vykradli auto a o tréninku si zlomil nohu.
Jak už to chodí, smůle jednoho nese štěstí druhému. Místo Dána se do závodu dostal Michal Dudek. A svým počínáním na lázeňském kilometru oslovil Milana Špinku natolik, že začal uvažovat o jeho angažmá do národního týmu pro Mühldorf, pakliže mu Hynek Štichauer po pondělním vyšetření své zraněné nohy dá zápornou odpověď.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Chabařovice – 20. června
Devět závodníků se nakonec dnes odpoledne sešlo v Chabařovicích, aby připomnělo památku Jiřího Hurycha. Za nejdelší konec provazu tahal nakonec Zdeněk Holub. V desáté jízdě připravil o punc neporazitelnosti Filipa Šiteru, před něhož si nakonec vydláždil cestu i ve finále. Na stupně vítězů se dostal i Jan Holub, byť si pro bod v rozjížďce s číslem devět musel po svých vinou přetrženého primárního řetězu. Vložený závod flat tracku vyhrál Pavol Pučko, v jízdách nejmladších adeptů plochodrážního řemesla na malé dráze byl nejlepší domácí Jan Sochůrek.
Zdeněk Holub a Filip Šitera neznají porážku
Deštík okolo oběda zahnal všechny, kteří trávili čas na chabařovickém stadiónu i po skončení dopoledních mistrovských stopětadvacítek, pod dostupné střechy a stříšky. Do startu Memoriálu Jiřího Hurycha zbývaly dvě hodiny a vydatné kapky rozhodně nemohly nikomu zkazit náladu. Jak rychle přišly, zase odešly a na oblohu se konečně začala cpát slibované sluníčko.
Nejstarší český pouťák po Zlaté stuze, Tomíčkově memoriálu a samozřejmě Zlaté přilbě měl i letos statut bodovaného tréninku. Nešťastná termínová kolize se světovým šampionátem v Mariánských Lázních vzala z chabařovického depa část účastníků. Nakonec dorazilo devět borců a ke slovu přišel stopětadvacítkářský rozpis na deset jízd. Aby drama gradovalo až do poslední chvíle, definitivní pořadí čtveřice nejlepších měla stanovit finálová jízda.
Ani po dlouhých čtyřiadvaceti letech nevybledly vzpomínky na Jiřího Hurycha, který se v červnu roku 1991 nevrátil z pouťáku na trávě ve francouzském Miramontu. Mítink odstartoval tradiční symbolický start, kde druhé místo na startovním roštu zaplnila obrovská kytice a fotografie závodníka, jehož kariéru předčasně přerval osud. Mezi početnými diváky letos bohužel vinou zdravotních důvodů chyběla jeho maminka.
Sotva Richard Geyer, Zdeněk Holub a Adam Fencl obkroužili symbolické kolečko a diváci zatleskali Jiřímu Hurychovi do nebeského depa, šlo se závodit naostro. Zdeněk Holub nenechal nikoho na pochybách, že se dnes řadí do okruhu favoritů. Triumfoval s náskokem roviny před Richardem Geyerem, který ve druhé zatáčce podjel Adama Fencla.
Hozenou rukavici Pražana, který má v Chabařovicích své kořeny nejen kvůli svému otci, ale i díky svým prvním plochodrážním krůčkům, zvedl Filip Šitera. Ve druhé jízdě začala trucovat páska, nicméně po restartu mšenský borec odvedl Ondřeje Smetanu. Stejný kousek mu provedl v rozjížďce s číslem tři. A to hned dvakrát, protože se kvůli letmému startu muselo opakovat. Ondřeje Smetanu však více trápil Adam Fencl, který si před svým domácím publikem neváhal na Pražana vyšlápnout.
Ve čtvrté jízdě se poprvé na oválu objevil Jan Holub. Startovací zařízení opět zlobilo a posílalo k nebi pásku pouze na vnější straně. Po improvizované opravě si Zdeněk Holub prodloužil sérii své neporazitelnosti, protože jeho jmenovec Jan jej v prvním výjezdu nestihl.
Zdeněk Holub zůstává neporažen
O postupu obou suverénů nebylo sebemenších pochyb. Na finálovém roštu však zbývala dvě další místa. Po jednom z nich se natáhl Richard Geyer. V rozjížďce s číslem pět vyhrál ve stylu start – cíl, když se Adam Fencl zdržel soubojem s Petrem Babičkou, před nímž se natrvalo usadil až ve druhé zatáčce.
Německý závodník však zaváhal v sedmé jízdě, kdy potíže se startovacím zařízením kulminovaly. Filip Šitera se na pásce málem uškrtil. Po opravě bylo všechno v pořádku, avšak další start dopadl stejně a mšenského závodníka museli vyprošťovat od bílého škrtidla. Bylo rozhodnuto, že se bude startovat na zelené světlo, přičemž klíčovým okamžikem se stane jeho zhasnutí.
Richard Geyer se však ukázkově ulil, navíc ve druhé zatáčce upadl. Diskvalifikován však byl ať tak či onak, zatímco Filip Šitera svým třetím triumfem srovnal krok se Zdeňkem Holubem. Ten o jízdu dříve podruhé odvedl Jana Holuba, jemuž ke všemu říkala druhá příčka pane, až když v úvodním výjezdu překonal Ondřeje Smetanu.
Jan Holub se však vítězně prosadil v rozjížďce s číslem osm, v níž před sebe nepustil Adama Fencla. Mezitím Aleš Šifalda, bývalý chabařovický závodník, opravil cívku startovacího zařízení, do níž nešel elektrický proud. Devátá jízda se znovu startovala regulérně. Richard Geyer v ní po špatném startu zůstal stát, avšak pro vstupenku do finále se natáhl Jan Holub.
Podobné ambice však choval i Ondřej Smetana. Perfektně odstartoval, avšak v prvním výjezdu musel kapitulovat před Janem Holubem deroucím se vnější stranou první zatáčky jako tsunami. V nájezdu do poslední zatáčky se však od Jihočechova motoru zakouřilo.
Jan Holub vysvětluje, proč musel do cíle deváté jízdy pěšky:
„Vyměnil jsem starej‘ primár za novej‘. A nevydržel.“
Ondřej Smetana se tím pádem vrátil zpátky do čela a pojistil si tak finále. v něm nechyběl ani Jan Holub, který si nakonec pro poslední bod musel doběhnout po svých. Jejich soupeři poprvé změřili síly v desáté jízdě. Zdeněk Holub skvěle odstartoval a navíc před sebe nepustil Filipa Šiteru útočícího spodem prvního oblouku.
Podobný scénář oba napsali ve finále. Na startovním roštu stáli těsně vedle sebe. Uhnout se nikomu z nich nechtělo ani v první zatáčce. V ní se prosadil Zdeněk Holub, když se prosadil na Mšeňákův úkor, až z toho Ondřeji Smetanovi vstávaly vlasy na hlavě. Nakonec zastavil, takže si třetí příčku odvezl Jan Holub.
Hlasy z depa
„Super,“ odtušil Zdeněk Holub. „Jsem spokojenej‘, měl jsem testovací den. Finále pěkný. Na startu jsme si s Filipem stoupli až moc k sobě. Podle toho taky první zatáčka vypadala. Tam to bylo zajímavý, zvlád‘ jsem to nejlíp, jak to šlo. Jsem spokojenej‘.“
„Dobrý, pěknej‘ trénink,“ pochvaloval si Filip Šitera. „Fakt hezká dráha. Škoda, že jsme se s Holubínem ve finále zahákli, ale dobrý. Jel dneska pěkně a vítězství si zasloužil.“
„Dobrý, trénink super, zajel jsem si pěkně, dráhu připravili suprově,“ zářil i Jan Holub. „Prasknul mi přední řetěz. Vyměnil jsem starej‘ za novej‘ a nevydržel. Ve finále jsem vůbec, ale vůbec neodstartoval. Zaspal jsem a zahrabal se v koleji. Takže třetí flek, chtěl jsem obhájit ten první z juniorskejch‘ let.“
„Měl jsem štěstí, že Jéňovi prasknul řetěz,“ přiznával sportovně Ondřej Smetana. „Ve finále kluci odstartovali. Chtěl jsem je přikrejt‘. Viděl jsem, jak Zdenda bouchnul do Šíti. Já byl nad ním, tak jsem moh‘ jít na zem. Dostal jsem cejchu. A když jsem vyjel ze zatáčky, kluci už byli ve druhý. Tak jsem zastavil, byl jsem z toho vyklepanej‘. Kdyby Zdenda držel ještě chvíli, moh‘ jsem ležet.“
FIN
1. Zdeněk Holub, Praha
3 3 3 3
12
1.
2. Filip Šitera, Mšeno
3 3 3 2
11
2.
3. Jan Holub, Mšeno
2 2 3 1
8
3.
4. Ondřej Smetana, Praha
2 2 1 3
8
R
5. Adam Fencl, Chabařovice
1 1 2 2
6
6. Richard Geyer, D
2 3 ex R
5
7. Petr Babička, Slaný
1 1 1 2
5
8. Filip Hájek, Praha
0 1 0 2
4
9. Martin Mejtský, Pardubice
0 0 1 1
2
Poznámka: Richard Geyer byl z rozjížďky číslo sedm vyloučen za ulitý start na zelené světlo; mítink měl statut bodovaného tréninku
Vložený závod flat tracku:
FIN
1. Pavol Pučko
KTM 450 (FT1)
1. 1. 1. 1.
1.
2. Roman Janošťák
KTM 525 (FT1)
3. 3. 3. 2.
2.
3. Aleš Exler
KTM 530 (FT1)
2. 2. 2. 3.
3.
4. Jiří Kraus
ČZ 380 (Classic)
5. 5. 4. 4.
4.
5. Jiří Mikšák
Yamaha XS 400 (Classic)
4. 4. 5. F
5.
Vložené jízdy nejmladších závodníků na malé dráze:
Chabařovice – 20. června
Dnešní program na chabařovické dráze zahájil dopolední mistrovský podnik E85 na krátké dráze. do jeho finále A dospěli neporaženi Filip Šifalda a Petr Chlupáč. Pražský závodník se však ve finále A mohl pochlubit lepším startem, který jej po vylétnutí pásky vynesl před místního borce. Ten se snažil útočit, avšak nakonec se musel smiřovat s druhým místem před Janem Kvěchem. Petr Chlupáč se navíc prezentoval skvělým gestem fair-play. Když se nešťastná Sindy Weber vracela od roštu rozjížďky s číslem jedna s prasklým řetězem, neváhal jí přistavit vlastní stroj.
Štěstěna se dívá jinam
Předchozí déšť byl patrný komukoliv, kdo dnes dorazil na plochodrážní stadión v Chabařovicích. Nicméně ani nápad, že by ošklivé počasí zmařilo pořadatelům jejich velký den. A to tím spíše, slibovala-li předpověď, že se podmračená obloha záhy rozjasní sluníčkovým úsměvem.
Dopoledne patřilo druhému dílu šampionátu republiky E85 stopětadvacítek na krátké dráze. V boxech se sešlo devět závodníků. Středeční pády v Pardubicích vyřadily dvojici favoritů Milana Dobiáše a Václava Kvěcha. Na druhou stranu jsme byli svědky debutu Bruno Beláně, který se představil již v rámci Speedway Mini Cupu.
Chystala se rozjížďka s číslem jedna a Sindy Weber málem zůstaly oči pro pláč. Než se dostala ke startovnímu roštu, prasknul jí řetěz. Užuž se vracela zpátky do depa, když jí Petr Chlupáč ochotně přistavil svůj vlastní motocykl. A culíkatá Němka v jeho sedle dojela druhá za suverénním Filipem Šifaldou.
Jenže Štěstěna se k Sindy Weber rychle obrátilo zády. Kvůli problémům se zapalováním neodstartovala do rozjížďky s číslem čtyři. A než Jaroslav Šůs ze Shupy problém odstranil, zmeškala i sedmou jízdu. Závěrečné druhé místo za Pavlem Kuchařem jí dále než do finále C dostat nemohlo.
Bodové zpoždění ze dvou jízd musel dohánět rovněž Pavel Kuchař. Po startu rozjížďky s číslem dvě se ujal vedení, když zmařil nájezd Daniela Šilhána v první zatáčce. Ve třetím okruhu se mu však stal osudným úvodní výjezd. Dostal se vně dráhy, upadl a byl samozřejmě vyloučen.
V rozjížďce s číslem pět opět skvěle odstartoval. Čelit náporu Filipa Šifaldy vydržel až do druhé zatáčky druhého okruhu. V něm podlehl nejen ambicióznímu Chabařovičanovi, ale poruše v elektrickém okruhu svého motocyklu.
Pavel Kuchař starší na sebe bere odpovědnost za synův defekt v páté jízdě:
„Kablík od elektriky. Byl ucvaklej‘, jak předtím spadnul, a já si toho nevšim‘.“
Do konce závodu Pavel Kuchař prohrál už jen s Janem Kvěchem. Díky závěrečnému triumfu se kvalifikoval alespoň do béčka. Při rovnosti s Františkem Klierem mu právě trojka z vítězné desáté jízdy pomohla. Přitom mšenský závodník mohl být směle zařazen na listinu smolařů.
V šesté jízdě najel do pásky a byl nakonec vyloučen, že se z trestné čáry ulil. Něco podobného se na českých oválech prozatím přihodilo pouze Patriku Linhartovi při extralize v Praze v dubnu roku 2006.
Petr Chlupáč nediskutuje ani ve finále A
Hlavní zápletku dnešního závodu představoval duel Filipa Šifaldy a Petra Chlupáče o vítězství. Chabařovičan nepoznal hořkost porážky v Praze, takže Pražan hořel touhou mu to vrátit i s úroky na domácím kolbišti. Po losování startovních čísel bylo jasné, že se potkají až ve finálové části, pakliže se ovšem kvalifikují do stejné jízdy. Ani jeden z nich však nepřipustil ani náznak pochybností, že by nemířil do áčka.
Filip Šifalda zahrál sólo v rozjížďce s číslem jedna. A jeho útoky na vedoucího Pavla Kuchaře v páté jízdě vyřešil Pražanův výše popsaný defekt. Petr Chlupáč řádil jako černá ruka ve třetí a čtvrté jízdě. Nejprve se vypořádal s Janem Kvěchem a Lukášem Vinterem, posléze odstartoval na Daniela Šilhána, jenž se svým otcem řešil problém výkonu svého motocyklu.
V rozjížďce s číslem osm si Filip Šifalda připsal další trojku a se stejnou suverenitou si počínal i v jedenácté jízdě. V ní šlo o postup do finále A nejen jemu, nýbrž i Janu Kvěchovi a Danielu Šilhánovi. Ten mohl žehrat na rozpis, jenž ho dvakrát poslal proti Petru Chlupáčovi. Měl tedy o bod méně než Jan Kvěch, který se ozdobil triumfy v rozjížďkách s čísly šest a sedm. V druhém případě mu však život zkomplikoval dravý Pavel Kuchař.
Opět profitoval z neskutečného startu. Ve druhé zatáčce ovšem vyjel příliš daleko na venek, což Jan Kvěch nemohl nechat bez trestu. Nicméně pražský draveček mu visel na zádech, dokud je neodmávala šachovnicová vlajka.
Jan Kvěch nakonec tahal za delší konec i v jedenácté jízdě. Filip Šifalda mířil za čtvrtým triumfem v řadě a on v prvním výjezdu vyhnal Daniela Šilhána, jemuž se definitivně zabouchla vrata áčka. Stejně jako Filip Šifalda se na dvanáct bodů dostal i Petr Chlupáč, který díky raketovým startům dominoval desáté a dvanácté jízdě.
Technické patálie Sindy Weber pokračovaly také ve finále C. Nakonec se stalo kořistí Františka Kliera, který zmařil všechny nájezdy německé závodnice. Béčko přineslo triumf Pavlu Kuchařovi, zatímco Daniel Šilhán byl pelyňkový pohár hořkosti až do dna, protože jej před sebe nepustil Lukáš Vinter.
Petr Chlupáč se svými soupeři příliš nediskutoval ani ve finále A. Po rychlém startu vypálil dopředu a s ostatními se potkal zase až v depu. Filip Šifalda odvrátil prvozatáčkový útok Jana Kvěcha. Dojel druhý, nicméně v průběžné klasifikaci si nad svým dnešním přemožitelem udržel jednobodový vrch.
C
B
A
TOT
1. Petr Chlupáč, Praha
3 3 3 3
6
18
2. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
4
16
3. Jan Kvěch, Praha
2 3 3 2
2
12
4. Pavel Kuchař, Praha
X E 2 3
3
8
5. Lukáš Vinter, Praha
1 2 2 1
2
8
6. Daniel Šilhán, Liberec
3 2 2 1
1
9
7. František Klier, Mšeno
2 ex 1 2
3
8
8. Sindy Weber, Chabařovice (D)
2 – – 2
2
6
9. Bruno Beláň, Slaný
1 2 1 1
1
6
Poznámka: František Klier byl vyloučen z rozjížďky s číslem šest za ulitý start