Herxheim – 14. května
Před zraky více než šestnácti tisíci diváků se bývalý světový šampión Joonas Kylmäkorpi v prvním díle finálové série světového dlouhodrážního šampionátu vydal za ztraceným trůnem. Na stupních vítězů mu dělali společnost mladíci Dimitri Berge a Michael Härtel, známý z české juniorky. Úřadující světový šampión po explozi motoru promeškal finálovou jízdu o jediný bod. Technické problémy přibrzdily rovněž Josefa France, jenž do seriálu vstoupil devátým místem.
Dimitri Berge, Joonas Kylmäkorpi a Michael Härtel stojí na stupních vítězů
Zdeněk Schneiderwind komentuje začátek finálové série světového šampionátu:
„Dojmy jsou hodně rozpačitý, protože po tréninku jsme určitě doufali v lepší výsledek. A také v první jízdě. Pepe zezadu předjel Erika Risse a Jannicka de Jonga, ale vzápětí mu to přestalo jet. Tak to byl začátek problémů. Stačili jsme vyměnit motor, pak ale Richard Hall vyvezl Pepeho do trávy. V semifinále Pepe vůbec neodjel a tak výsledek je takový, jaký je. Je to škoda, protože Pepe měl dnes určitě na víc. Musí zabojovat příště!“
Michael Härtel vede před Joonasem Kylmäkorpim, Stephanem Kattem, Theo Pijperem a Dimitri Bergem
1. Joonas Kylmäkorpi, FIN
22
2. Dimitri Berge, F
18
3. Michael Härtel, D
18
4. Jannick de Jong, NL
17
5. Mathieu Tresarrieu, F
20
6. Jörg Tebbe, D
15
7. Erik Riss, D
15
8. Theo Pijper. NL (FFM)
15
9. Josef Franc, CZ
7
10. Dirk Fabriek, NL
7
11. Andy Appleton, GB
7
12. Richard Hall, GB
5
13. Stephane Tresarrieu, F
5
14. Stephan Katt, D
3
15. Glen Phillips, GB
3
16. Nadine Frenk, D (res)
DNR
17. Markus Eibl, D (res)
DNR
Mathieu Tresarrieu, Andy Appleton, Dirk Fabriek, Richard Hall a Glenn Phillips
Foto: tiskový servis MSC Herxheim – Daniel Sievers
Mariánské Lázně – 9. května
Sobota 9. května se v Mariánských Lázních nesla ve znamení slavnostního zahájení letošní lázeňské sezóny. Zatímco večer na kolonádě patřil veteránovi československé a české pop music Karlu Gottovi, na Úšovickém stadiónu se celý den proháněli veteráni plochodrážního sportu.
Král lázeňské tisícovky je zpět
Bob Dolman vyhrál čtyřventily
Úvodní ze šesti závodů evropského šampionátu přivedl na start kilometrové pískové dráhy pětatřicet závodníků ve dvou tradičních kategoriích dvou- a čtyřventilových strojů.
Pravda, několik favorizovaných jezdců sledovalo závody jen z pozice diváka. S kelímkem piva v ruce tak byli k vidění například Josef Goldbrunner nebo Jürgen Brückner. Italský nezmar Francesco Barbetta se po depu pohyboval s pomocí francouzských holí a na startu chyběli i nizozemští rychlíci Hylke Dijkema a Wim de Haas. Přesto bylo startovní pole plné zvučných jmen. Vítězství mezi dvouventily přijel obhajovat bývalý britský profesionál Kevin Teager, ale málokdo má zdejší ovál najetý jako exšampión NDR a mnohonásobný vítěz z Mariánských Lázní Hartmut Ernst. Žijící a stále jezdící legendou je Gerald Short, ve své době jeden z nejlepších jezdců světa na travnaté ploché dráze.
Po roční přestávce se mezi čtyřventily v Mariánských Lázních ukázal Angličan Bob Dolman, který je v posledních letech jen obtížně porazitelným jezdcem. Zkřížit vítězné plány mu přijeli jeho krajan Paul Evitts, loňský vítěz Henk Snijder z Holandska, Němec Wolfgang Barth nebo náš reprezentant Karel Kadlec.
Karel Kadlec dle svých slov postrádal šťávu
Už v úvodních jízdách nenechal Bob Dolman nikoho na pochybách, že král lázeňské tisícovky je zpět a dvěma vítězstvími soupeřům ukázal svou třídu. Obdobně si počínal Snijder, který sice ztratil jeden bod v souboji s Ulrichem Büschke, ale v další jízdě stejnému jezdci dokázal porážku oplatit. Stejného bodového zisku dosáhli i Dave Hammond a dánský dravec Arne Andersen. O bod méně měli Paul Evitts a jeho krajan Graeme Brown. Body s úvodních jízd se ukázaly jako klíčové, neboť dlouhý sobotní program doplněný o závody čtyřkolek v nesčetně mnoha kategoriích přerušil před čtvrtou hodinou déšť.
Po asi hodinové přestávce a kontrole stavu dráhy, která se ukázala být ve výborné kondici, se mohlo pokračovat. S ohledem na časový skluz se jury rozhodla zrušit poslední sérii jízd a odjet pouze finálové jízdy.
Do čtyřventilového áčka se tak kvalifikovali Dolman, Snijder, Büschke, Hammond, Andersen a díky lepšímu skóre za jedno vítězství a třetí místo i Paul Evitts na úkor svého krajana Browna.
Bob Dolman míří za triumfem
Karel Kadlec nedokázal obhájit loňskou medailovou radost, ale i tak svým výkonem potěšil. Tradičně dobře startoval, v prvé jízdě se však nechal obrat o vítězství Wolfgangem Barthem, v další pak kolem něj proklouzl nejen Paul Evitts, ale i dravě jedoucí Bart Uil. V součtu pak Karlovi na postup do finále A chyběl jeden bod. V béčku se o vítězství poprali Britové John Hartley a Graeme Brown. Nakonec se radoval Brown před Hartleyem a Karlem Kadlecem. Ten alespoň vrátil porážku z předchozí jízdy Bartu Uilovi.
Druhý český reprezentant Jan Boháč nasbíral všehovšudy jeden bod a skončil o jednu příčku za předposledním místem.
Neslavně letos dopadl Wolfgang Barth. Po hladkém triumfu ve své úvodní jízdě nedokázal na startu té následující zkrotit svůj motocykl a výsledkem byla parádní svíce i s bonusem v podobě bolestivě naražené kostrče.
Na prahu osmdesátky se s dlouhou dráhou už končí
Hartmut Ernst si odvezl krásnou trofej
Mezi dvouventilovými stroji nekompromisně úřadovali Hartmut Ernst a Kevin Teager. Oba si připsali po dvou vítězstvích a mohli se těšit na vzájemný duel ve finále. Tam mířil i Gerald Short. Nezklamal červený ďábel Franz Greisel, který si zřejmě předplatil stupně vítězů v Mariánských Lázních. Za posledních dvanáct let na nich chyběl jen vzácně. Jeho klidná a vyrovnaná jízda opět slavila úspěch a po jednom vítězství a jednom druhém místu mu finále nemohlo uniknout. Naopak velmi dravě, ale stylově bojuje tradičně Svein Erik Geitsund z Norska. Ztratil sice dva body v souboji s Angličany Teagerem a Shortem, ale velké finále jistil s přehledem.
Knut Olsen se ve svých osmdesáti letech rozhodl pověsit kombinézu na hřebík
Když se na startu pětičlenného finále A neobjevil Gerald Short a následně byl za najetí do pásky nekompromisně vyloučen Geitsund, bylo o medailistech rozhodnuto. Odpověď na otázku, kdo si odveze tu nejcennější spolu se zlatou přilbou Franty Juhana, vyřešil krátce po startu Hartmut Ernst. Už v první zatáčce si vybudoval slušný náskok, který postupně navyšoval a své dva soupeře odsoudil k boji o stříbro. V něm byl ze začátku lepší Greisel, ale tři kola trvající duel pro sebe nakonec rozhodl mladší Teager.
Kevin Teager bojuje s Franzem Greiselem
Závod dvouventilů měl ještě jednoho hrdinu. Tím byl Knut Engelhardt Olsen z Norska. Tradiční a v 78 letech zároveň nejstarší účastník závodů v Mariánských Lázních přivezl letos svou zelenou Jawu naposledy, aby na zdejší dráze završil závodní kariéru, která začala na přelomu padesátých a šedesátých let.
Jezdec, který si v přístavu Stavanger přivydělával prodejem párků a při závodech v nedalekém Forusu působil jako vedoucí depa, se při své derniéře vůbec poprvé probojoval do finále B a rozloučil se celkově desátým místem. Při vyhlašování vítězů v depu pak pro něj pořadatelé připravili pamětní pohár a lahev šampusu.
Hartmut Ernst míří za triumfem
Vyvrcholením sobotního programu bylo již tradičně A finále čtyřventilových strojů. V něm nejlépe odstartoval Büschke následován Dolmanem a Snijderem. Andersen na startu zaspal a nezbylo mu než stíhat čtvrtého Evittse. V předposledním kole vyrobil Büschke chybu, když se v zatáčce nechal vynést skoro až k mantinelu, a otevřel tak cestu k vítězství britskému závodníkovi. Pro zelený vavřínový věnec si za Dolmanem a Büschkem dojel Henk Snijder.
Karel Kadlec komentuje svůj výkon:
„Dneska jsem vůbec neměl šťávu. Motorka dobrý, dráha taky, ale nějak jsem vůbec neměl chuť s nima bojovat. Ale jako zadarmo jsem to nedal.“
