Mšeno – 1. května
Tomáš Suchánek a Filip Šitera se dnes ve druhém přeborovém díle neměli na dráze vůbec potkat. A jelikož oba vozili trojky jako na běžícím páse, vypadalo to, že stejně jako v Plzni vzejde i dnes vítěz z dodatkové jízdy. Jenže to souboje o vítězství promluvil Ondřej Smetana, který sám na začátku métinku přišel o pódium. V rozjížďce s číslem sedmnáct totiž odvedl Tomáše Suchánka, jenž se s rozmotaným rolem brýlí marně pokoušel o zvrat. Filip Šitera nakonec zvítězil i ve dvacáté jízdě, takže si vyskočil na nejvyšší stupínek pódia. Tomáš Suchánek byl druhý před Michaelem Hádkem, jenž v rozjezdu o bronz prohrál s Romanem Čejkou. Prve ve dvaadvacáté jízdě předčil Ondřeje Smetanu velkoryse střiženými vnějšími stopami, nicméně na Slaňáka byl krátký a záhy zůstal stát. Slaný dnes bral triumf v klasifikaci družstev, zatímco Praha byla druhá, když Ondřej Smetana v dodatkové jízdě znovu porazil Tomáše Suchánka. Filip Šitera záhy potvrdil titul nekorunovaného krále mšenského oválu, když ve třetím okruhu Memoriálu Emila Sovy sebral vedení Michalu Škurlovi.
. 
Nejlepší trio z přeboru – Tomáš Suchánek, Filip Šitera a Roman Čejka
Přebor píše neopakovatelné příběhy
Filozofie přeboru se léta nemění. Každý kdo projeví zájem o start, dostane alespoň pět rozjížděk. A pokud nevyhovuje klasický systém, vytvoří se speciálně nový. Dnes tím pádem sedmnáctku závodníků očekávalo dvaadvacet jízd základního programu, nepočítaje možné rozjezdy a samozřejmě Memoriál Emila Sovy, který je součástí mšenských prvních májů již dlouhých šestnáct let.
Nevýhodou rozpisu se však stala skutečnost, že ve dvou případech přijeli na startovní rošt pouze tři závodníci. Seznam ztrát se záhy rozšířil rovněž o Michala Tomku. Slovenský junior se při svém prvním výjezdu na ovál v rozjížďce s číslem šest neváhal pustit do tvrdého křížku s Petrem Babičkou. Ve druhé zatáčce však vrazil do Josefa Nováka a oba upadli.
Sanitka vyjela naštěstí jen naprázdno, avšak lékař Michalu Tomkovi nedoporučil, aby v závodě nadále pokračoval. Avšak chybějící závodníci v některých jízdách jsou prostě běžným přeborovým zvykem, s nímž se rozhodně není příliš těžké vyrovnat.
Michal Škurla se svěřuje se svými pocity po takřka měsíční pauze:
„Nic moc. Ruka pořád bolí, ale to se musí překousnout.“
Sedmnáctým borcem ve startovní listině, kvůli němuž vlastně nový rozpis vznikal, byl třiačtyřicetiletý Martin Švestka. „Když jsem viděl, že v Plzni chyběl Mšeňákům jeden bod chyběl na třetí místo, rozhod‘ jsem se pomoc,“ svěřoval se s motivy svého comebacku.
Loni kvůli pracovnímu vytížení nestihl ani jeden veteránský mítink, letos mu zase vzalo možnost trénovat. Nicméně v předvečer závodu si dopřál pořádné svezení v sedle motokrosového motocyklu. A vskutku, byť jej ruce pořádně bolely a kvůli ztracené plechové botě upadl, nakonec se kýženého bodu v jednadvacáté jízdě dočkal. Nicméně pro domácí celek to bylo na stupně vítězů tentokrát příliš daleko. Ovšem nepředbíhejme…
Vzpomínky na Plzeň
Story s největší sledovaností byl samozřejmě boj o vítězství. V mnoha ohledech připomínal sobotní Plzeň, ovšem s tím rozdílem, že hlavním sokem Tomáše Suchánka se stal Filip Šitera, protože Zdeněk Holub všechny možnosti víkendového závodění zamítl s ohledem na přípravu na blížící se maturitní zkoušku. Další odlišností oproti úvodnímu přeborovému kolu byla skutečnost, že je los vůbec nesvedl na ovále proti sobě. Prvních dvanáct jízd, během nichž se celá sedmnáctka kromě Josefa Nováka a Patrika Búriho objevila na ovále třikrát nasvědčovala variantě závěrečného rozjezdu o prvenství.
Filip Šitera měl velkou práci se svojí první trojkou. Sice nejlépe odstartoval, avšak Michael Hádek se ve Mšeně cítil jako ryba ve vodě stejně jako v Plzni. Začal se cpát dopředu už v prvním nájezdu, aby posléze visel na kufru domácího esa až do cíle.
Rozjížďka s číslem šest se musela opakovat kvůli zmiňovanému pádu Michala Tomky. Filip Šitera se však i po restartu rychle dostal dopředu. Stejně suverénně si počínal v jedenácté jízdě. Jeho devět bodů vzápětí vyrovnal Tomáš Suchánek.
Michael Hádek na adresu svých velkoryse pojatých průjezdů těsně okolo bariéry:
„Ve svým mládí jsem tady jezdil ještě blíž k mantinelu!“
Pardubický závodník vstoupil do závodu ve třetí jízdě startem tak raketovým, že jej od mantinelu startující Martin Gavenda nemohl stihnout ani náhodou. Tomáši Suchánkovi však žlutý povlak na přilbě nevadil. V rozjížďce s číslem pět odletěl i ze čtvrté dráhy. Nedal přitom ani náznak šance Janu Holubovi, který se dnes ráno neprobudil zrovna do sluníčkového dne. Přetržený sekundární řetěz v prvním nájezdu desáté jízdy mu sebral cenné body, takže místo na útok na stupně vítězů přemýšlel spíše, zda se vůbec vejde do první desítky.
Ve dvanácté jízdě musel Tomáš Suchánek startovat rovnou dvakrát, protože Martin Švestka v průběhu druhého kola ztratil plechovou botu. V následující zatáčce upadl a z repete byl vyloučen. Za zády obou neporažených borců se však strhla mela.
Neporažený Filip Šitera
Roman Čejka se po dvou svých úvodních startech mohl chlubit dvojicí triumfů. Ve druhé jízdě si ohlídal Michala Dudka stejně jako farmář své sociálně nepřizpůsobivé sousedy. A v sedmé jízdě naložil navlas stejně s Michalem Škurlou, který prve v rozjížďce s číslem čtyři proměnil svůj první start po zranění z Prague Open ve velké sólo před Ondřejem Smetanou.
Ani Michael Hádek nechtěl nechávat své hrdlo žíznící po triumfech vyprahlé. A v rozjížďce s číslem osm zacvičil s Michalem Dudkem a Ondřejem Smetanou. A další vítězství ve stylu start – cíl dosáhl hned po přestávce. S osmi body spolu s Romanem Čejkou dýchal na záda vedoucího dua. Avšak i jeho nabroušená kosa měla narazit na kámen. V rozjížďce s číslem třináct na něho odstartoval Michal Dudek. Plzeňanovi nezbylo než útočit a útočit stejně vytrvale jako ovšem i marně.
Ve čtrnácté jízdě si punc neporazitelnosti uchoval Filip Šitera, aniž by Jana Holuba a Martina Gavendu vůbec pustil ke slovu. Tomáš Suchánek s ním srovnal krok v rozjížďce s číslem patnáct, kde se Roman Čejka prokousal jen na druhé místo před Michala Škurlu.
Patrik Búri líčí, proč zvolnil v rozjížďce s číslem šestnáct, a proč musel znovu předjíždět Martina Švestku:
„Myslel jsem, že jsem ho sejmul, a že se jízda zastaví. A najednou koukám a on mě předjíždí!“
Vzhledem ke specifikům systému závod vrcholil šesti základními rozjížďkami rozdělenými napolovic jednou přestávkou. V první z nich ožil Ondřej Smetana. Po rychlém startu se usadil před Tomášem Suchánkem, jehož rozmotané rolo z brýlí za ním vlálo jako průsvitná vlečka. Přesto nestahoval kalhoty.
Jeho manévr ve třetím kole byl přitom nesmírně slibný. V zatáčce u depa naznačil útok vnějškem, aby se v mžiku stáhl na vnitřní čáru. Pražský junior se ale nenechal zaskočit. „Takhle by to šlo,“ komentoval své vítězství u vědomí, že jej čeká ještě jeden výjezd na ovál. Tomáš Suchánek už svůj dnešní program skončil se čtrnácti body u svého jména.
Musel tím pádem čekat, kterak se Filipu Šiterovi povede rozjížďka s číslem dvacet. A když se na čele objevil Michal Dudek, Tomáš Suchánek živil oprávněné naděje na rozjezd o vítězství. Jenže Filip Šitera z druhé pozice sondoval situaci a od druhého kola začal být pro vedoucího Slaňáka stejně příjemným společníkem jako rozzuřená vosa.
Ve třetím okruhu jej Filip Šitera nepřekvapil bleskovým nájezdem zevnitř zatáčky u depa, kdy se mu motocykl zvedl na zadní. Proto musel vsadit vše na kartu posledního oblouku. Protáhl nájezd a ve výjezdu Michala Dudka zavřel. Cílem projel popáté jako první a s patnácti body vyhrál přeborové klání o bod před Tomášem Suchánkem.
Vykřičník místo dramatické závěrečné tečky
Otázka dalšího pořadí však neměla tak jednoznačnou odpověď. Martin Gavenda rychle v devatenácté jízdě přišel o vedoucí pozici, když se v prvním nájezdu okolo něj mihli Roman Čejka a Jan Holub. Slaňákova třetí trojka dnešního odpoledne přišla právě včas, aby hodnotu jeho individuálního skóre posunula na třináct bodů.
K nim se mohl propracovat i Michael Hádek, kdyby ovšem v poslední rozjížďce s číslem dvaadvacet porazil Ondřeje Smetanu. Pražský junior se vrátil z dráhy do depa a hlásil prokluzující spojku. Jeho otec Radek s mechanikem Stanislavem Stehlíkem nakonec přichystali druhý motocykl.
V jeho sedle Ondřej Smetana odstartoval jako čert po spolknutí svěcené vody. V první zatáčce vyvezl Michaela Hádka, který však vystřihl průjezd druhým obloukem, až se mnohým zatajil dech. Těsně okolo mantinelu převzal vedení. Na začátku třetího okruhu však upadl Martin Mejtský a rozhodčí František Kalina rozsvítil červená světla.
Repete se původní jízdě podobalo jako vejce vejci. S tím rozdílem, že se Ondřej Smetana poučil a vedení strážil úzkostlivěji. Michael Hádek jej však kousal jako opravdický had. Do třetího kola projel bok po boku s pražským juniorem, který se však ubránil. Ani v první zatáčce závěrečného kola se Plzeňanovi předjetí nezdařilo.
V posledním oblouku proto zopakoval svůj venek. Ondřej Smetana nepolevil, ale nakonec musel připustit těsnou porážku. A všem bylo jasné, že šestnáctému ročníku Memoriálu Emila Sovy budou předcházet dva rozjezdy.
Nejprve se Roman Čejka odstartoval na Michaela Hádka v dodatkové jízdě o třetí příčku. Plzeňan vyzkoušel párkrát své prve efektivní finty. Nyní nevyšly, takže ve druhém kole mávnul rukou a zůstal stát.
Michael Hádek vysvětluje své odstoupení z rozjezdu o třetí místo:
„Zkazil jsem první vingl, zkusil druhej‘, bylo to nakropený, bylo to daleko, proč se trápit kvůli poháru?!“
Vzápětí Ondřej Smetana pojistil Markétě druhé místo v klasifikaci týmů. Znovu se mu podařilo odstartovat na Tomáše Suchánka, který sice zůstával ve střehu, ale dopředu se nedostal. „Druhá motorka krásně startovala, to bylo super!“ liboval si Pražan.
A pak již přišel čas na vzpomínkovou jízdu na Emila Sovu. Z pozice od mantinelu vystřelil dopředu Michal Škurla. Za sebou však měl multinásobného vítěze Filipa Šiteru, který ve Mšeně prohrává jen nerad. Proto na Pražana ze všech sil útočil. A když ve třetím kole protáhl nájezd do druhé zatáčky, dostal se do čela.
Roman Čejka držel třetí příčku, takže jako jediný dnes stál na pódiu při všech třech vyhlášeních. Čtvrtý dojel do cíle Michal Dudek, protože Michael Hádek ve třetím kole upadl kvůli prasklému primárnímu řetězu.
Hlasy z depa
„Bylo to dobrý,“ liboval si Filip Šitera, aby ovšem poukázal na skutečnost, že se v modifikovaném systému nemůže potkat každý s každým. „Nejel jsem se Suchošem a se Smetákem. Škoda. S vítězstvím mi to vyšlo, druhý místo by nebyl úspěch. Škurla mě naháněl, ale dráha byla nádherná.“
„Zase jako v Plzni, prohrál jsem až v poslední jízdě,“ připomínal Tomáš Suchánek minulou sobotu. „Blbě jsem odjet, Smeták kličkuje. Jezdí slalom, nejezdí plochou a blbě se za ním jede.“
„Docela to šlo,“ svěřoval se Roman Čejka. „Zezačátku to vypadalo, že dráha bude špatná, ale nebylo. Výsledek byl docela dobrejˇ, určitě lepší než v Plzni minulej‘ tejden. Rozjezdu jsem se bál, chtěl jsem si hodit korunou, ale pravidla to nepovolujou. A dopadlo to dobře.“
„Přední řetěz mi vzal přes prdel, zlatá cejcha od kluků,“ vysvětloval Michael Hádek příčiny svého pádu při Memoriálu Emila Sovy. „Líbilo se mi to, pro mě dobrý závody. Bedna byla, ale co, buď vyhrát nebo nic (smích). Mně se to líbilo, užíval jsem si to. Bedny je škoda, ale těch přeborovejch‘ bude víc.“
„První dvě jízdy špatný,“ odtušil Ondřej Smetana. „Ve druhý jízdě jsem měl udělat tři nebo dva body. Pak v pohodě, nakonec z trojky s Haďasem byla pěkná jízda. Předjeli jsme se snad čtyřikrát, z toho dvakrát v jedný zatáčce. Nečekal jsem, že pojede po venku. Mrzí mě, že jsem promrhal bednu, chyběly jeden, dva body.“
„Normálně,“ reagoval Michal Dudek na otázku, kterak viděl dnešní závod. „Zezačátku houpavý, ale nakonec byla dráha lepší. Měl jsem pěknej‘ souboj s Filipem. Škoda, že mě moc natáhla kolej, pak mě to vytáhlo ven a on mě podjel. Jinak by si neškrt‘ (smích).“
„Zezačátku nic moc,“ bilancoval Michal Škurla. „Ale šlo to k lepšímu. Ruka pořád bolí, ale to se musí překousnout. V Memoriálu to mělo vliv.“
„Tragédie,“ nedělal si Jan Holub pražádné iluze o svém desátém místě. „Když řeknu, že to bylo na hovno, je to slabý slovo. Nevím, co se děje. Já nejsem naladěnej‘, peru se s tím, ještě do toho ten zadní řetěz, asi ve spojce se to utrhlo. Na druhý motorce jsem měl jinej‘ převod.“
| 1. Filip Šitera, Mšeno | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Tomáš Suchánek, Pardubice | 3 3 3 3 2 | 14 |
| 3. Roman Čejka, Slaný | 3 3 2 2 3 | 13+3 |
| 4. Michael Hádek, Plzeň | 2 3 3 2 3 | 13+R |
| 5. Ondřej Smetana, Praha | 2 1 3 3 2 | 11 |
| 6. Michal Dudek, Slaný | 2 2 2 3 2 | 11 |
| 7. Michal Škurla, Praha | 3 2 1 1 3 | 10 |
| 8. Josef Novák, Pardubice | 1 1 2 1 3 | 8 |
| 9. Patrik Búri, Žarnovica | 0 2 1 2 2 | 7 |
| 10. Jan Holub, Mšeno | 1 2 E 2 2 | 7 |
| 11. Petr Babička, Slaný | 1 2 0 3 0 | 6 |
| 12. Martin Gavenda, Březolupy | 2 0 1 1 1 | 5 |
| 13. Adam Fencl, Slaný (250 ccm) | 0 1 2 0 1 | 4 |
| 14. Filip Hájek, Praha | 1 0 1 1 1 | 4 |
| 15. Martin Mejtský, Pardubice | 0 1 1 1 X | 3 |
| 16. Martin Švestka, Mšeno | 0 0 X R 1 | 1 |
| 17. Michal Tomka, Žarnovica | X – – – – | 0 |
klasifikace družstev:
| 1. Slaný | Roman Čejka 13, Michal Dudek 11, Petr Babička 6 | 30 |
| 2. Praha | Ondřej Smetana 11+3, Michal Škurla 10, Filip Hájek 4 | 25 |
| 3. Pardubice | Tomáš Suchánek 14+2, Josef Novák 8, Martin Mejtský 3 | 25 |
| 4. Mšeno | Filip Šitera 15, Jan Holub 7, Martin Švestka 1 | 23 |
| 5. Žarnovica | Patrik Búri 7, Michal Tomka 0 | 7 |
Poznámka: Březolupy nemohly být klasifikovány, jelikož nesplnily podmínku minimálního počtu dvou závodníků
16. Memoriál Emila Sovy:
| 1. Filip Šitera, 2. Michal Škurla, 3. Roman Čejka, 4. Michal Dudek; Michael Hádek E |
Foto: Mirek Horáček a Ladislav Malák
