Daugavpils – 16. května
Lotyšský Daugavpils určil pět postupujících pro challenge evropského šampionátu jednotlivců. Před zraky asi třech a půl tisícovek diváků nepoznal přemožitele Piotr Pawlicki. O společnost na pódiu se mu postarali Hans N. Andersen a Grigorij Laguta. Jan Holub obsadil patnáctou příčku, slovenský junior Patrik Búri již během propršeného a v půli ukončeného tréninku zadřel motor a další technické problémy jej vyřadily ze závodu již po první sérii jízd.
St. Johann im Pongau – 2. května
Sotva se Eduard Krčmář starší poslední dubnový čtvrtek probudil z narkózy po lehčím chirurgickém zákroku, pospíchal do dodávky svého syna. Spolu s mechanikem Jakubem Růžičkou a velkým příznivcem Františkem Němcem společně vyrazili do Alp. V St. Johannu byla na programu kvalifikace o SPG 2016, kde slánský junior získal post náhradníka. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že nad ním nevěší hlavu.
Panoráma dráhy v rakouských Alpách
Promočená dráha po ranním dešti
„Škoda bodu,“ lituje Eduard Krčmář minimálního odstupu, jenž jej dělil od přímo postupující sedmičky. „V první jízdě jsem udělal nulu. A v poslední jízdě jsem špatně odjel.“
Osm bodů jako on nasbíral ještě Jiri Nieminen. „V rozjezdu jsem byl před ním“ pokračuje slánský závodník. „Ale on nedojel.“
Ani rakouskému městečku se nevyhnuly srážky. „Ráno pršelo,“ vypráví Eduard Krčmář. „Nemělo cenu trénovat, bylo to mokrý. Trénovali snad jen dva nebo tři.“
Oba race-off jsou na programu až koncem června. „Dva měsíce jsou daleko,“ nevylučuje Eduard Krčmář, že by se v Rize nebo Terenzanu mohl postavit na start také on. „Může se stát cokoliv.“
Eduard Krčmář míří na nástup
Foto: Jakub Růžička
Eduard Krčmář věří, že se v race-off objeví jako regulérní účastník
Goričan – 2. května
Kvalifikace o postup do SGP 2016 odstartovala první květnový víkend. V Goričanu se sešla vcelku nabitá konkurence včetně dvou Čechů. Avšak ani Josef Franc, ani Matěj Kůs bohužel nenašli cestu do race-off. Pojďme se na závod podívat ještě jednou očima Milana Špinky a prostřednictvím snímků od pořádajícího klubu.
Przemyslaw Pawlicki, Piotr Pawlicki a Andrej Karpov na stupních vítězů
„Nejnabitější skupina,“ říká český reprezentační manažer. „Sešla se spousta lidí, která mohla postoupit. Byla jich převážná většina.“
Počátek zkomplikovalo počasí. „Pršelo,“ líčí Milan Špinka. „Vypadalo to, že dráha bude měkká. Oddálili trénink, ať to vyschne. A nakonec to bylo spíš tvrdý.“
Josef Franc skončil jedenáctý, Matěj Kůs ještě o další dvě příčky za ním. „Moc se to nepovedlo,“ krčí rameny Milan Špinka. „Nevyšlo to.“
Zleva Matěj Kůs, Przemyslaw Pawlicki, Peter Ljung a Aleksander Čonda
Mariánské Lázně – 10. května
Už třetí ročník mistrovství republiky flattracku pod hlavičkou AČR odstartoval v neděli v Mariánských lázních. Hned od rána se začalo depo plnit závodníky a po technické přejímce se počet napříč kategoriemi zastavil na čísle 32. V kategorii FT1 se objevilo sedmnáct jezdců, a jelikož do finálové jízdy postupuje prvních šestnáct nejrychlejších, na jednoho vyšel černý Petr. V kategorii FT Classics se předvedlo devět borců na krásných strojích vyrobených do roku 1989. Třída Veterán nastoupila ke svému pohárovému závodu v šesti jezdcích.
Veteráni: zleva František Chvojka, Jiří Kozák a Jiří Wurm
Veteráni poprvé na kilometru
František Chvojka cestou k nástupu
Dvoutaktní motory motocyklů třídy Veterán na kilometrovém oválu byly opravdu nepřeslechnutelné a jezdci si vyzkoušeli poprvé jak jsou na tom jejich stroje s topspeed.
Jiří Wurm měl dnes premiéru
Nejlépe stroj uháněl Jiřímu Kozákovi, který v základních jízdách dvakrát vyhrál a jednou dojel druhý. Výrazně mu sekundoval Stanislav Pavelka, jedoucí své první závody flattracku.
Ve finále ale kvůli technickým potížím nastoupil na vypůjčené motorce od Davida Havlíčka, který se soustředil na FT Classics. Finále vyhrál Jiří Kozák, na druhé příčce přijel František Chvojka a pro bronz dorazil ve své premiéře Jiří Wurm. Čtvrté místo vyšlo na Leoše Rejdu a páté na Stanislava Pavelku.
FT Classics: zleva Radek Pecina, Luděk Šimůnek a Dan Bukovský
Classicům vládly Harleye
Petr Mrázek v akci
Ve třídě Classics startovaly tři stroje značky Harley Davidson a všichni tři byly od začátku vidět vepředu. Do třetí jízdy ale nenastoupil ani jeden a tak se promíchalo pořadí.
Ve finále nejlíp začal Petr Mrázek, ale jeho motorka, kterou dodělal az večer před závodem, si postavila hlavu a tak se propadl až na čtvrté místo.
Finálový souboj Radka Peciny (50) a Luďka Šimůnka
Do čela tím pádem prošli Luděk Šimůnek a loňský vítěz Radek Pecina. Oba dva svedli souboj bok po boku až na cílovou čáru a dozvěděli výsledek až od rozhodčího.
Závod tak poprvé vyhrál Luděk Šimůnek a Radek Pecina stál o stupínek níž. Svoji premiéru na stupních si užil třetí Dan Bukovský. Krásné souboje se taky děly během celých závodů i místech mimo pódium.
FT1: zleva Pavol Pučko, Emanuele Marzotto a Lucas Nicolas Foresti
FT1 se stalo kořisti Marzotta
Pavol Pučko míří k druhému místu
Už od počátku probíhaly boje o každé místo. Po šesti základních jízdách měl nejnižší součet výsledků úřadující mistr Itálie Marzotto, čímž se kvalifikoval do finále jako první. Jako druhý jsem si pozici na startu vybíral já, třetí Foresti a místa v první řadě doplnil Schruf.
Oprava mantinelu závod protáhla
Finále se neobešlo bez problémů, v druhém kole při nájezdu do druhé zatáčky měl hrozivý pád Jan Willem Jansen. Po pádu skončil až za mantinelem. Táto nehoda poškodila mantinel natolik, že jej bylo nutné opravit.Závodník naštěstí vyvázl bez fraktur.
Domácí Jan Vondrášek
Do Jansenova pádu byla zatažena i Yasmina Poppenreiter která v opakované jízdě nenastoupila. Po startu šel do předu hned Marzotto a za nim Vondrášek, já s Forestim a Sijbringem. První půlka jízdy byla ve znamení čtyřkolového souboje o stříbro.
Vondrášek skvěle odolával mým útokům celé čtyři kola. Po několikátem útoku jsem se dostal na druhé misto. O kolo později šel před Vondráška Foresti, který zahájil stíhací jízdu za mnou a poslední tři kola mě nenechal vydechnout. Druhé místo jsem ale uhájil.
Emanuele Marzotto si přijel pro vítězství
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Liberec – 15. května
Zatímco stopětadvacítáři přibývají jako houby po dešti, než jejich produkty dorostou, s největší pravděpodobností čeká českou juniorskou scénu ještě pár let stagnace. Ta se plně projevuje v šampionátu do devatenácti let, jehož se zítra v Liberci zúčastní pouhých deset závodníků. Před pořadateli je nutno smeknout klobouk, že nechtějí porušit kontinuitu soutěže, nicméně posun o čtyřiadvacet hodin dopředu se dostává ještě do více nešťastnějšího světla.
Eduard Krčmář přijede do Liberce obhajovat loňský titul
Česká plochá dráha zachytila trend, jímž se vydala evropská motocyklová federace, poměrně záhy, a již roku 1999 se konal první šampionát do devatenácti let. Zestárnutí tehdejší juniorské scény se v následujících čtyřech letech řešilo spojením s jednadvacítkami, avšak od srpna 2004 patří mistrovství republiky do devatenácti let pevně do domácího termínového kalendáře.
Od té doby zažil bohatá i chudá léta a nyní se dle všech indicií dostal k dalšímu rozcestí. Všichni domácí junioři mladší devatenácti let budou v Pavlovicích přítomni. Navíc vstřícným krokem VV SPD se do startovní listiny dostal i čtrnáctiletý Kryštof Rybář, i když v sedle dvěstěpadesátky.
Chuť na titul má dozajista i Zdeněk Holub
Bohužel se nepovedlo doplnit startovní listinu o více než dva zahraniční účastníky. Richard Geyer k nám jezdí již léta od svých stopětadvacítkařkých let, zatímco Polák Bartosz Kibala bude mít svou českou premiéru. Michal Tomka by měl mít motor po repasi až zítra, takže přesun ze Žarnovice do Liberce nemůže stihnout.
Nízký počet startujících již devatenáctky zažily loni v Praze nebo v červnu 2008 na plzeňských Borech. Jenže na Markétě je doplnila první liga a na Borech stopětadvacítky. Kolibříci měli být součástí závodu i v Liberci. Jenže přesun na stejný den s jejich plzeňským světovým pohárem se proti doplnění programu mistrovstvím republiky 125 ccm postavil.
Vstřícná politika VV SPD pustí na start i čtrnáctiletého Kryštofa Rybáře
Snaha nepostavit devatenáctky proti polské lize a připravit tak Eduarda Krčmáře a Pražany o možnost zrát v kvalitní lize je chvályhodná. Avšak jiný úplně jiný termín by evidentně představoval ideální východisko. Pořád existuje možnost doplnit startovní listinu o další závodníky a VV SPD slibuje zaujmout stanovisko. Nezbývá než doufat, že bude jiné, než přerušení tradice šampionátu nabízejícího měření sil nejmladších adeptů plochodrážního řemesla.
Patnáct jízd a finále
Rovněž Michal Škurla pojede zítra devatenácky naposledy
Pro zítřejší závod byl zvolen rozpis na patnáct jízd, odkud postoupí nejlepší čtveřice do finále. Jeho pořadí potom určí majitele sad jednotlivých medailí.
Pikantní je ovšem fakt, že se trojice Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Michal Škurla utká již v rozjížďce s číslem jedna. Trojka z jejich souboje bude velkým plusem, na druhou stranu poražení budou muset bojovat o to víc při svých dalších čtyřech startech.
Ani pro jednoho z této čtveřice totiž již žádní příště nebude vzhledem k datu narození v roce 1996.
Herxheim – 14. května
Před zraky více než šestnácti tisíci diváků se bývalý světový šampión Joonas Kylmäkorpi v prvním díle finálové série světového dlouhodrážního šampionátu vydal za ztraceným trůnem. Na stupních vítězů mu dělali společnost mladíci Dimitri Berge a Michael Härtel, známý z české juniorky. Úřadující světový šampión po explozi motoru promeškal finálovou jízdu o jediný bod. Technické problémy přibrzdily rovněž Josefa France, jenž do seriálu vstoupil devátým místem.
Dimitri Berge, Joonas Kylmäkorpi a Michael Härtel stojí na stupních vítězů
Zdeněk Schneiderwind komentuje začátek finálové série světového šampionátu:
„Dojmy jsou hodně rozpačitý, protože po tréninku jsme určitě doufali v lepší výsledek. A také v první jízdě. Pepe zezadu předjel Erika Risse a Jannicka de Jonga, ale vzápětí mu to přestalo jet. Tak to byl začátek problémů. Stačili jsme vyměnit motor, pak ale Richard Hall vyvezl Pepeho do trávy. V semifinále Pepe vůbec neodjel a tak výsledek je takový, jaký je. Je to škoda, protože Pepe měl dnes určitě na víc. Musí zabojovat příště!“
Michael Härtel vede před Joonasem Kylmäkorpim, Stephanem Kattem, Theo Pijperem a Dimitri Bergem
1. Joonas Kylmäkorpi, FIN
22
2. Dimitri Berge, F
18
3. Michael Härtel, D
18
4. Jannick de Jong, NL
17
5. Mathieu Tresarrieu, F
20
6. Jörg Tebbe, D
15
7. Erik Riss, D
15
8. Theo Pijper. NL (FFM)
15
9. Josef Franc, CZ
7
10. Dirk Fabriek, NL
7
11. Andy Appleton, GB
7
12. Richard Hall, GB
5
13. Stephane Tresarrieu, F
5
14. Stephan Katt, D
3
15. Glen Phillips, GB
3
16. Nadine Frenk, D (res)
DNR
17. Markus Eibl, D (res)
DNR
Mathieu Tresarrieu, Andy Appleton, Dirk Fabriek, Richard Hall a Glenn Phillips
Foto: tiskový servis MSC Herxheim – Daniel Sievers
