Opole – 3. května
První květnový víkend, v Polsku státní svátek, krásné počasí a startovní listina plná plochodrážních hvězd… Kombinace toho všeho naznačovala, že by se v Opole mohl dočkat místní plochodrážní stadion velmi slušné návštěvy. To se začalo potvrzovat už téměř dvě hodiny před závodem, kdy byly vidět fronty fanoušků u pokladen. Konal se zde totiž první ročník závodu „Opolska Karolinka“. A organizátoři už při zrodu myšlenky na tento závod avizovali, že se plochodrážní nadšenci mohou těšit na zvučná jména. A svému slibu dostáli. Do Opole se jim podařilo přilákat velmi kvalitní jezdce, v čele s legendou domácí scény Tomaszem Gollobem, kterého vítaly davy bouřlivým potleskem. Mezi další hvězdy a favority na vítězství patřili určitě Nicki Pedersen, Emil Sajfutdinov, Artjom Laguta či Martin Vaculík. Za zmínku stojí i Peter Kildemand, Sebastian Ulamek, Andrzej Lebeděvs. Překvapit ovšem mohl každý, jelikož dráha v Opole byla pro všechny stejná, navíc nově navezený materiál byl velkou neznámou.
Nicki Pedersen, Martin Vaculík a Krzysztof Buczkowski na stupních vítězů
Povedený start přináší úspěch
Velký závod poutal pozornost diváků
Sám Martin Vaculík nám před závody potvrdil, že povrch je tvrdý, že se uvidí co bude… Ale on sám hýřil optimismem, s úsměvem na rtech se svěřil, že se na závody moc těší a že očekává, že bude plný stadión.
Samotný závod byl vypsán na třináct jízd základního rozpisu, poté si to nejlepší osmička rozdala ve dvou semifinále o dvě plus dvě postupová místa do finále. V praxi to znamenalo, že někteří jezdci měli odjety už tři jízdy a někteří ještě ani jednu. Například Tomasz Gollob jel hned v první i následující druhé jízdě. Nebyly tedy klasické série po čtyřech jízdách, ale úpravy dráhy následovaly v různých intervalech a závody byly proloženy i jízdami Quad speedway, tedy čtyřkolky na ploché dráze.
Artjom Laguta, Krzysztof Buczkowski a Emil Sajfutdinov si měli, o čem vyprávět
V samotném závodě se v základní části nejlépe ukazovali zejména Sebastian Ulamek, který měl po třech svých jízdách plný počet devíti bodů, ve všech těchto jízdách ujel raketově o startu všem svým soupeřům a dokroužil až do cíle. V poslední jízdě základního rozpisu už ale tak dobře neodstartoval a dojel si pro nulu. Povrch byl velmi tvrdý a tak start byl velmi důležitým faktorem a ve většině jízd rozhodoval o celkovém pořadí v cíli. V základní části byl nejlepší Emil Sajfutdinov, který si dojel pro jedenáct bodů, dokázal ho porazit pouze Artjom Laguta v jízdě číslo devět, ve které sice po startu senzačně vedl Artur Czaja, ale už ve druhé zatáčce se pod něj krásným manévrem dostal právě ruský borec a nedal ostatním šanci. Emil Sajfutdinov v této jízdě špatně odstartoval, ale po bojovné jízdě se dokázal prokousat až před Artura Czaju na druhé místo.
Andrzej Lebeděvs zdraví diváky
Slovák Martin Vaculík měl po základní části deset bodů a bez problémů směřoval do semifinále. I on ztratil body s Artjomem Lagutou a právě Emilem Sajfutdinovem. Obě ruské rakety ho dokázaly porazit ve dvou po sobě jdoucích jízdách jedenáct a dvanáct. Zejména souboj s Emilem Sajfutdinovem ve dvanácté jízdě byl hodně ostrý, kdy v první zatáčce musel Martin Vaculík hodně korigovat svůj motocykl, aby se udržel v sedle, to se mu nakonec povedlo a dojel si pro dva body. Oba borci si ale po jízdě potřásli rukama a uznali kvality toho druhého. To v následující jízdě stejný útok ukázal Nicki Pedersen na Artjoma Lagutu, který poté jízdu vzdal a vztekle gestikuloval směrem k rozhodčímu i samotnému soupeři. Jízda se však dojela, body počítaly a drobná rozmíška mezi oběma aktéry pokračovala i v depu.
Raketový Martin Vaculík
Tomasz Gollob vede před Andrzejem Lebeděvsem, Kenny Wennerstamem a Arturem Czajou
To už se ale všichni chystali na první semifinále, ve kterém se po krásném startu dokázal před všechny soupeře dostat Martin Vaculík a jel si pro první postupové místo. To druhé, možná trochu překvapivě, přivezl Andrzej Lebeděvs, který po hezkém souboji se Sebastianem Ulamkem a Tomaszem Gollobem vybojoval postup.
Do druhého semifinále bohužel nenastoupil Emil Sajfutdinov, což byla velká škoda, vzhledem k jeho předchozím výsledkům. Jak ale potvrdil, bolest ještě ne zcela doléčeného ramene, byla opravdu velká. Postup si tak nakonec v klidu vyjel stylem start – cíl Nicki Pedersen, zatímco druhé místo musel tvrdě bránit Krzyzstof Buczkowski. Toho celá čtyři kola naháněl Artjom Laguta, který byl sice rychlejší, ale nedokázal se před polského jezdce dostat, i když na cílové pásce rozhodovaly milimetry.
Martin Vaculík v souboji s Nicki Pedersenem
Samotné finále měl v rukou opět raketový Martin Vaculík, jeho bezchybná jízda společně s perfektním startem znamenala zasloužený triumf v těchto závodech. Ani v poslední jízdě nedal svým soupeřům šanci a celá čtyři kola si s jistotou kroužil pro titul. Za jeho zády nakonec přijel Nicki Pedersen, který jen chvíli odolával atakům Krzyzstofa Buczkowského. Andrzej Lebeděvs se nakonec musel smířit se čtvrtým místem. Ani on ale nebyl zklamán, postup do finále byl pro něj dle jeho slov úspěchem, v takovéto společnosti.
Zářící Martin Vaculík na stupních vítězů s velkým pohárem v rukou:
„Jsem rád, že jsem tu mohl být, děkuju fanouškům za podporu, plné tribuny tady v Opole jen dokazují to, že fanoušci, tu plochou dráho chtějí a potřebují. Děkuju za pozvání a skládám poklonu organizátorům za to, že dokázali připravit takovou dráhu.“
Praha – 5. května
Odvolaný pražský závod extraligy způsobil, že ihned po úvodním Prague Open budeme svědky rovnou vrcholu sezóny na Markétě a sice třetího letošního kola Speedway Grand Prix čili světového šampionátu jednotlivců. Tento prestižní podnik se uskuteční v sobotu 23. května 2015 a tento datum určitě má poznamenaný ve svých plánech většina domácích a spoustu zahraničních fanoušků.
Plán poněkud divočejší, ale ne divoké dráhy
Pořadatelé z AK Markéta jako obvykle připravili série tiskových konferencí, aby informovali o stavu připrav a navnadili, na co se mámě těšit v letošním vydáni pražské velké ceny. Termín je už za necelé čtyři týdny a tomu odpovídal i obsah podávaných zpráv.
Tomáš Topinka s Václavem Milíkem na dnešní tiskové konferenci
Divoká karta Václav Milík a náhradníci Josef Franc a Matěj Kůs jsou už nějaký čas známi. Proto nebylo překvapení, že úřadující individuální mistr republiky byl hostem dnešní akce. K tomu ale později.
Hned po startovní listině plochodrážního fanouška nejvíce zajímají počasí v den závodu a stav dráhy. Počasí už nějakou dobu naštěstí neporoučíme, takže pořadatelé musí na všechno myslet dlouho dopředu a připravit se na různé eventuality.
Posledních pár let pražskou Markétu připravuje bývalý vynikající jezdec a dnešní manažer a track master Tomáš Topinka. Logicky první otázky směřovaly právě k němu. Vždy odpovídá ochotně, podrobně a věcně a ani tentokrát tomu nebylo jinak.
V návaznostech na debakl v úvodním podniku sezóny ve Varšavě, Tomáš Topinka upřesnil, že řídící orgán BSI se vměšuje minimálně do způsobu přípravy tratě. Požadavky se kladou na prvním místě na bezpečnost a tak se na Markétě již instalují nové nafukovací vaky. Dosavadní jsou stále v pořádku, ale pomalu jim končí předepsaná životnost, takže je načase je vyměnit. Staré najdou své umístění v Mariánských Lázních spolu s mantinely vyměněnými v Pardubicích.
O nové přidané antuce již byla řeč minule. K tomu Tomáš Topinka upřesnil, že jako každým rokem bude snah udělat závodivou trať, na které bude možné předjíždět. Filozofie je taková, že na naprosto homogenním rovném oválu žádná z hvězd nechybuje a tímto se ztrácí příležitost k předjíždění, rozuměj závodění, které staví diváky na nohy.
Se svým typickým humorem Tomáš Topinka popsal plán postavit „poněkud divočejší, ne však divokou“ dráhu. Ta by měla sedět i Václavu Milíkovi, který na Markétu jezdí rád a úspěšně. Konečné slovo však bude mít předpověď a stav počasí těsně před a během závodu.
O důrazu, který pořadatelé kladou na přípravu dráhy, svědčí i komentář ředitele klubu Petra Ondrašika, že ovál je postaven podle nejlepších poznatků odborníků a na jeho největší rekonstrukce se ve vzdálených letech 1973 a 1974 se podíleli specialisté z Polska. Není se čemu divit, organizátory jsou vesměs bývalý závodnici a ti vědí, o čem hovoří.
Sympatické plány českého šampióna
Konečně přišla řada na otázky pro hosta Václava Milíka. Mistr republiky působil velice dobře a musíme ocenit a pochválit jeho výborné vystupovaní. Skromně připustil, že loňské vystoupení na SGP bylo neuspokojivé jak pro něj, tak pro jeho tým a pro diváky. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letos je dobře připraven a vynasnaží se dosáhnout na co nejvíc bodu.
Václav Milík zve na SGP České republiky
Je sympatické, že si nestanoví cíl jen překonat loňský bodový zisk, ale probojovat se do závěrečné fáze turnaje. Sezóna podle Václav Milíka nezačala nejlépe, úvodní vystoupení v Polsku nebylo nic moc, možná kvůli přílišným očekáváním jak diváků, tak i samotného jezdce.
Pak se ale rozhodl přistupovat k jednotlivým utkáním uvolněné a výsledky se začaly dostavovat. Stejný přístup zvolil i při úspěšné účasti v kvalifikaci na SGP 2016 minulou sobotu v italském Lonigu. Začátek závodu nebyl nic moc, ale Václav Milík se nenechal rozhodit a probojoval se do dalšího kola.
Přitom v rozjezdu o umístění nakonec porazil Antonio Lindbäcka a Fredrika Lindgrena. Forma a sebevědomí rostou, soupeře ho berou a všimlo si ho i Italské publikum. Pak není divu, že by preferoval los, který by ho poslal do semifinále v italském Terenzanu. Nejdůležitější však je úspěch v challenge a troufnu si říct, že když Václav Milík postupně vyzrává do závodníka formátu Grand Prix, tak proč se nekvalifikovat se do dalšího ročníku už letos?
Tady se do diskuse vložil opět Tomáš Topinka a podělil se zkušeností s odolností proti velkému tlaku, jemuž jsou vystaveni úspěšní závodníci. Poradí-li si se stresem, plochodrážník, ale i každý jiný sportovec, má větší vyhlídky na úspěch. V tom padla obligátní otázka typu, „Takže Václave, cílem je postup alespoň do semifinále na Markétě?“, kterou Tomáš okomentoval: „Tak tohle je přesně to, o čem jsem mluvil!“
A o dobrou náladu na závěr bylo postaráno.
Na Markétě nelze chybět
Každopádně v sobotu 23. května po 19:04 večer, na kdy je naplánována první jízda, se máme na co těšit.
Doprovodný program není zcela upřesněn, jisté je, že hlavni sponzor MS MONSTER přiveze nový nafukovací stan a zajistí podstatnou část zábavy mimo závodní dění. Nebude chybět autogramiáda jezdců, a ta se uskuteční v den závodu od 17:15, hodinu a čtvrt po otevřeny bran stadionu.
Míšeň – 5. května
Míšeňský závod první ligy počátkem července je prozatím vyškrtnut z kalendáře. Poté, co Březolupy oznámily konec své spolupráce se saským klubem, není nikdo, kdo by jej pro AČR uspořádal. Stanoviska dalších třech českých klubů jsou totožná s březolupským. Protože podoba soutěže je na účastnících, kteří ji financují, jsou v zásadě dvě možnosti.
První je, že si Míšeň uspořádá červencový podnik sama, druhý je, aby našla opět ztracenou společnou řeč s Březolupy. Němci ustavili jako svého prostředníka pro další jednání Zdeňka Holuba staršího, který je pro tuto roli skvěle jazykově vybaven a je plně obeznámen se situací. Otec pražského juniora se magazínu speedwayA-Z svěřil, že má v plánu setkání s Ronny Weisem příští sobotu v rámci českého šampionátu do devatenácti let.
Zda se závodníci české první ligy budou řadit na nástup v Míšni také letos, je odvislé od dalších jednání
Pardubice – 5. května
Loňská finále v Praze a v Březolupech opět potvrdila, že mistrovství republiky jednotlivců patří k nejlákavějšímu zboží ve výkladní skříni české ploché dráhy. Zatímco první osmička z loňského roku se tradičně udržela ve finálové sérii i letos, zbytek finalistů určí zítřejší den. V pardubickém Svítkově totiž nejstarší motoristický šampionát naší republiky startuje svým semifinále.
Loni se Hynek štichauer radoval z vítězství v pardubickém semifinále, letos požádal o divokou kartu rovnou pro finále
Semifinálový závod se netýká Václava Milíka, Josefa France, Matěje Kůse, Tomáše Suchánka, Martina Málka, Eduarda Krčmáře, Jana Holuba a Zdeňka Holuba, kteří si loni vyjeli prvních osm příček. Dalších osm v pořadí čili Hynek Štichauer, Martin Gavenda, Michal Škurla, Michal Dudek, Filip Šitera, Roman Čejka, Jaroslav Petrák a Patrik Mikel si pojistili semifinále.
VV SPD sice pracoval s možností udělení divoké karty na semifinále, ale nakonec o ni nikdo nepožádal. Semifinalisté byli tudíž doplněni na základě průběžného pořadí z přeboru po jeho třech kolech. Zítřejší startovní listina však přesto pracuje s patnácti jmény.
Postupně se totiž omluvili Adam Fencl, Martin Švestka, Michal Tomka, jenž si právo účasti vybojovali v přeborových kláních, a také Hynek Štichauer, který požádal řídící orgán české ploché dráhy o divokou kartu pro finále.
Petr Moravec, předseda VV SPD, komentuje neúčast Hynka Štichauera:
„Hynek jako jediný jezdec požádal o možnost přidělení divoké karty vzhledem ke svým startům v Anglii, takže je zřejmé, že věří ve skutečnost, že to bude on kdo ji dostane.“
Patrik Búri je nejen prvním Slovákem v šampionátu jednotlivců od rozdělení federace, ale také prvním cizincem vůbec od časů Martina Vaculíka, jehož ovšem tehdejší dohoda se SMF nepovažovala za zahraničního závodníka
V duchu se zněním řádů však VV SPD může divokou kartu udělit až po zítřejším závodě, ale vzhledem ke skutečnosti, že na ni aspiruje jediný uchazeč, nedá se předpokládat zásadní problém. Boj na svítkovském ovále vyprodukuje sedm finalistů a dva náhradníky.
Volné místo ve startovní listině je možné obsadit dalším závodníkem, který je držitelem platné licence, přičemž platí presumpce dřívější přihlášky. Vůbec poprvé od časů Martina Vaculíka pojede české semifinále Slovák. Patrik Búri jako jediný využil možnosti, že se z přeboru do šampionátu republiky může kvalifikovat rovněž držitel licence SMF či DMSB. jeho případný postup mezi finalisty by rovněž nebyl v rozporu se zněním jakéhokoliv reglementu.
Startovní listina:
1 Martin Gavenda, Praha
2 Jaroslav Petrák, Pardubice
3 Michael Hádek, Plzeň
4 neobsazeno
5 Filip Hájek, Praha
6 Martin Mejtský, Pardubice
7 Patrik Mikel, Březolupy
8 Michal Škurla, Praha
9 Roman Čejka, Slaný
10 Filip Šitera, Mšeno
11 Dan Macl, Pardubice
12 Petr Babička, Slaný
13 Josef Novák, Pardubice
14 Patrik Búri, SK
15 Michal Dudek, Slaný
16 Ondřej Smetana, Praha
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Praha – 4. května
Pražská extraliga, kterou minulé úterý spláchnul déšť, našla svůj náhradní termín v úterý 23. června. Na stejný den plánovaná první liga se proto posouvá o čtrnáct dnů dopředu, tedy na úterý 9. června. V ten den se nemůže konat extraliga kvůli světovému poháru družstev, jehož pravidlo zakazuje každému účastníkovi absolvovat jiný závod až do skončení svého působení v SWC.
Jan Holub a Tomáš Suchánek změří své síly při extralize na Markétě ve druhé půli června
Sezóna se konečně i v Čechách roztočila na plné obrátky a zpravodajský týmy magazínu speedwayA-Z již jedenáctou sezónu opět polykají kilometry silnic a železničních tratí, aby z logisticky nejvýhodnějšího hlediska dostaly vyčerpávající informace ze všech závodů přímo na monitory vašich počítačů. Odstartovaly rovněž individuální světový a evropský šampionát, kolibříci se před slánským šampionátem objevili v polském Wawrowě a test match Slovensko vs. Česká republika včera nadchnul Žarnovicu. Kromě toho se čeští závodníci objevili v akci na spoustě závodů, jejichž počet tradičně navýšil svátečně prodloužený víkend.
V Premier League už jezdí tři Češi
Hynek Štichauer je třetím českým borcem v Premier League
Jako první se z krajánků působících v britské Premier League dostal do akce Matěj Kůs. Jeho Redcar ve čtvrtek na svém kolbišti porazil Rye House 48:43. Pražský závodník vstoupil do závodu čtvrtou jízdou, v níž jej porazil Nikolaj B. Jakobsen. V rozjížďce s číslem sedm se mezi něj a Rafala Konopku vklínil hostující Anders Mellgren, ale tím se měl seznam ztrát na dlouho vyčerpat.
V desáté jízdě spolu s Lasse Bjerrem svým 5:1 na úkor Anderse Mellgrena a Michaela P. Tofta začali otáčet skóre ve prospěch Medvědů. Matěj Kůs hned vzápětí zopakoval maximální triumf s Rafalem Konopkou a bodově naprázdno vyšel až v rozjížďce s číslem třináct. Dohromady tedy osm bodů s jedním bonusem.
V pátek se skvěle v Plymouthu prezentoval Zdeněk Simota. Devils sice prohráli ligový duel s Peterborough 40:52, avšak jihočeský závodník se dotáhl na devět bodů (3 – 2 – 3 – 1 – 0). Letos poprvé se dostal do nominované rozjížďky s číslem patnáct, která pro něho byla jediná bezbodová.
V sobotu se svého comebacku do Premier League dočkal i Hynek Štichauer. Domácí utkání ligového poháru bylo pro Berwick smolné, že jej přísná večerka nočního klidu ukončila po jedenácti jízdách, když ztrácel na Workington pouhé dva body za stavu 32:34. Pardubičan získal čtyři body se dvěma bonusy (1 – 1 – 2 – 0) a jistě jej nejvíce mrzí nula z desáté jízdy. Nedělní odveta ve Workingtonu se kvůli počasí neuskutečnila.
Sváteční pouťáky
Zatímco se čeští diváci chystali do Mšena na přeborovou první ligu spojenou s tradičním Memoriálem Emila Sovy, Martin Málek mířil k rakousko – slovinské hranici. V Murecku pořádali pátý Memoriál Adiho Funka, v němž březolupský závodník chtěl navázat na loňský triumf. Jenže po příjezdu na stadión nestačil zírat.
Plán obhájit loňské vítězství v Murecku Martinu Málkovi nevyšel
„Ródeo na dráze,“ vystihl páteční závod. „Nevím, buď se s dráhou nedělalo nic nebo moc, ale hodně to tahalo, dělaly se díry a koleje a motorky lítaly vzduchem.“
Samotnému Martinu Málkovi se naštěstí pád vyhrnul. „Já jsem nespad‘, ale párkrát mi moc nechybělo,“ říká. „Vítěz byl každý, kdo dojel do cíle celý. Nešly mi starty a moc se nepředjíždělo, protože pokusy o předjetí nikdy nedopadly dobře.“
V základná části Martin Málek nasbíral devět bodů (1 – 2 – 2 – 1 – 3) a postoupil do semifinále, v jehož cíli byli před ním Richie Worrall a Daniel Gappmaier. Celkově skončil šestý. Finále přineslo výsledek Vladimir Borodulin, Richie Worrall, Sergej Logačev a Fritz Wallner. Zajímavostí byl nejen start Uruqajce se španělskou licencí Facundo Albina, ale také čtrnácté místo čtrnáctiletého Mike Jacopettiho, jehož starty se stopětadvacítkou viděli také čeští diváci.
V sobotu večer se v Moorwinkelsdammu konal tradiční Master of Speedway. Ve finále vyhrál Renat Gafurov před Martinem Smolinskim, Nicolaiem Klindtem, Mathiasem Thörnblomem a Krystianem Pieszczekem, zatímco Rohan Tungate neviděl cíl kvůli poruše motocyklu. Tomáš Suchánek skončil se dvěma body (1 – 1 – 0 – 0) jedenáctý.
Skvělý mítink vidělo včera slezské Opole. Martin Vaculík chyběl v Žarnovici při test matchi s českým družstvem, nicméně Opolska Karolinka mu přinesla triumf. Ve finále skončil před Nicki Pedersenem, Krzysztofem Buczkowskim a Andrzejem Lebeděvsem.
Bavorský déšť vyřešil dilema
V pátek měl Josef Franc být na dlouhodrážním pouťáku v DIngolfingu, odkud se plánoval přesunout do Goričanu ke kvalifikaci o SGP, aby zase zamířil zpátky do Bavorska k mezinárodnímu podniku v Plattlingu. Jenže deště jeho závodní program zredukoval pouze na cestu do Chorvatska.
Týden před domácím šampionátem se na dlouhé dráze ovšem svezli Richard Wolff a Karel Kadlec v německém Lübbenau. O dva dny později měli oba být v Plattlingu, avšak Karel Kadlec nakonec v Německu zůstal a přejel o třistapadesát kilometrů severněji do Parchimu.
Karel Kadlec jel o víkendu dva dlouhodrážní pouťáky
„Pěkný to bylo,“ líčí plzeňský nezmar prodloužený víkend ve svém podání. „I když na drahách, které nemusím. Ani jedna není regulérní dráha, ale jednozávodovej‘ stadión. Ten je krásnej‘, ale dráha v Lübbenau škvárovojílová a rozbitá, v Parchimu je zase mořskej‘ písek. Ještě jsem ale letos nejel závod na dlouhej‘, jen jsem trénoval, tak jsem musel před mistrákem někde jet.“
Vyhrál Bernd Diener a na stupně vítězů se postavili ještě Enrico Janoschka a Richard Wolff. „Wolfík jel dobře,“ komentuje Pražanovo umístění Karel Kadlec, který sám skončil čtrnáctý. „Lübbenau má oblíbený, nebojí se na těch popelácích. Miloval Krosno, kde skákal přes ty dírky a tak jel přesně v Lübbenau.“
Včera skončil Karel Kadlec patnáctý v Parchimu. „Měl jsem dilema a možná našlápnuto na nepříjemnosti,“ říká. „Měl jsem smlouvu do Plattlingu, ale zachránilo mě, že v celým Bavorsku pršelo. V Parchimu jel perfektně Kröger, Janoschka, kterýmu ve finále prd‘ řemen, a starej‘ Diener.“
