Divišov – 31. května
Před deseti lety se Jan Hlačina rozloučil se svou vlastní závodní kariérou, avšak dnes se v Divišově opět postavil na nejvyšší stupeň vítězů. Koučoval totiž tým Jawa, který při premiéře týmového Speedway Mini Cupu porazil výběry Stuhy a Shupy a vyhrál doslova na celé čáře.
Jan Hlačina se svým týmem – vzadu Petr Chlupáč a Adam Pajkr, vpředu Max Troidl a Pavel Čermák
Václav Kvěch dokázal porazit Petra Chlupáče
Velká účast závodníků při Speedway Mini Cupu inspirovala Zdeňka Schneiderwinda, k tomu, že by se mohl uskutečnit nedělní závod týmů na divišovském malém oválu. A také se tak stalo, ještě před odjezdem z Chabařovic, se začal vymýšlet a upravovat program. Ze závodu se omluvil pouze Bruno Belán, takže do Divišova se mělo přesunout patnáct závodníků a to bylo skvělé.
Při společenském večeru, za laskavého přispění divišovských sponzorů, jsme v kulturní místnosti mohli sdílet své zážitky a pocity ze závodů, za zvuku kytary a trampských písniček až do rána, nikomu se nechtělo spát, ale zodpovědnost nakonec zvítězila a kytara na pár hodin utichla.
Jan Kvěch se brání útokům Pavla Čermáka
Ráno se v depu rozezněl námi známý zvuk stopětadvacítkových motorů a to bylo znamení, že už chtějí kolibříci závodit. Manažeři týmů Josef Franc, Jan Hlačina a Ladislav Šifalda se nejprve dohodli na systému závodů a po té už následoval samotný závod, plný adrenalinu, pádů a týmového myšlení.
Pavel Kuchař měl hned na začátku velkou smůlu, při tréninku zadřel motor a smutek v depu byl velký, ale jeho týmový kolega Adam Bím mu nakonec zapůjčil svojí motorku a Pavel Kuchař tak obohatil svůj tým Stuhy o krásných deset bodů! Technické potíže měla i Sindy Weber ze Shupy, ale díky přítomnosti zástupců firmy, mohla svoji motorku nakonec nastartovat a závodit, pro svůj tým získala jedenáct bodů.
Václav Kvěch si spravil chuť po včerejšku v Chabařovicích
Početní převahu měl tým Shupa se šesti závodníky, ale Filip Šifalda znatelně chyběl, a tak to Shupě se 37 body stačilo jen na třetí místo. Jen o pouhé dva body víc získal tým STUHY a 39 bodů stačilo na druhé místo. Velkou posilou pro Tým Jawa byl Petr Chlupáč, který byl svým manažerem do rozjížděk nasazen celkem sedmkrát a do týmu přispěl krásnými devatenácti body, jeho přemožitel byl pouze Václav Kvěch z týmu Shupa. Vítězný tým získal 51bodů.
Týmové závody by se měly uspořádat alespoň jednou na každém stadionu, takže se můžeme těšit na stejné sportovní nasazení v Praze a v Chabařovicích. Velké poděkování patří paní Pajkrové a jejímu týmu, panu Hruškovi i Honzovi Otlovi za připravenou dráhu, Františkovi a všem z Divišova, bez kterých by to nešlo!
Josef Franc dovedl tým Stuhy na druhé místo: Daniel Šilhán, Jan Kvěch, Adam Bím, Lukáš Vinter a Pavel Kuchař
1. Jawa
51
Petr Chlupáč
3 3 3 3 3 2 2
19
Pavel Čermák
2 3 1 3 3
12
Dušan Hlaváček
DNR
Adam Pajkr
2 3 1 1 2
9
Max Troidl
2 3 3 2 1
11
2. Stuha
39
Pavel Kuchař
nf 2 2 3 2 1
10
Daniel Šilhán
3 2 2 3
10
Jan Kvěch
1 3 2 2 3
11
Adam Bím
2 1 2 1
6
Lukáš Vinter
F 1 1
2
3. Shupa
37
Milan Dobiáš
2 1 3 1
7
František Klier
1 2 2 1
6
Václav Kvěch
2 3 3 3
11
Michal Baštecký
1 1 F
2
Sindy Weber
3 3 1 2 2
11
Jan Sochůrek
0 0
0
Tým Shupa ve složení Michal Baštecký, František Klier, Jan Sochůrek, Milan Dobiáš, Sindy Weber, Václav Kvěch a Ladislav Šifalda
Chabařovice – 30. května
Po vydatném dešti se sobotní ráno nakonec umoudřilo a chabařovický stadion mohl být svědkem premiéry osmnácti přihlášených závodníků do seriálu Speedway Mini Cup, takže se pořadatelé museli rozhodnout, jak celý závod uspořádají, jelikož měli k dispozici program pro maximálně patnáct závodníků.
Kolibříků zdárně přibývá
V této situaci jsme byli opravdu poprvé, kdy přijelo tolik závodníků, a to ještě nestartoval domácí Filip Šifalda, jelikož mu před den pře tím sundávali sádru z ruky. Počáteční nervozita z nastalé situace brzy odezněla, po rozložení závodníků do dvou skupin se pro tři začínající se uspořádal malý závod jako vložené jízdy a celá patnáctka se poprala o minicupové body v celkových pětadvaceti rozjížďkách.
Celý závod byl v duchu kaskadérských kousků Pavla Čermáka, který velmi často ze svého motocyklu vystupoval, ale vždy dokázal na něj opět naskočit a pokračovat v jízdě a třeba i zvítězit, v šestnácté rozjížďce se jízda dokonce opakovala třikrát! Taktéž Jan Kvěch několikrát okusil tvrdost chabařovické dráhy, kluci i přes tyto pády obsadili krásné páté a šesté místo.
Ohromné nasazení jsme viděli i v ukázkových jízdách u Bruno Belána ze Slaného, na něhož dokonce při nezvládnutém výjezdu ze zatáčky spadla jeho vlastní motorka. S naraženým bokem a prstem odcházel statečně v doprovodu tatínka z oválu a dokonce se zapojil do dalších jízd.
Do finálové jízdy nastoupila silná pražská dvojka ve složení Petr Chlupáč a Pavel Kuchař s plným počtem dvanácti bodů a doplnil je Chabařovičan Milan Dobiáš, který získal jedenáct bodů, v tomto pořadí také projeli cílovou páskou.
Po slavnostním vyhlášení a rozdání sponzorských dárků Barbora Pajkrová všechny pozvala na pohoštění s ubytováním do Divišova, kde byla oficiálně zvolena předsedkyní klubu. V neděli zde totiž pořádali mimořádně vložený Speedway Mini Cup – TEAM.
E
D
C
B
A
TOT
1. Petr Chlupáč, Praha
3 3 3 3
6
18
2. Pavel Kuchař, Praha
3 3 3 3
4
16
3. Milan Dobiáš, Chabařovice
3 3 2 3
2
13
4. Daniel Šilhán, Liberec
2 3 3 2
3
13
5. Pavel Čermák, Praha
3 F 3 3
2
11
6. Jan Kvěch, Praha
3 2 3 X
1
9
7. Lukáš Vinter, Praha
2 1 2 2
3
10
8. Max Troidl, D
1 2 2 2
2
9
9. František Klier, Mšeno
2 3 1 2
nf
8
10. Dušan Hlaváček, Pardubice
1 2 1 2
3
9
11. Michal Baštecký, Praha
2 2 1 1
2
8
12. Adam Pajkr, Divišov
2 1 2 1
1
7
13. Sindy Weber, D
nf nf 2 nf
3
5
14. Adam Bím, Divišov
nf 1 1 1
2
5
15. Václav Kvěch, Praha
nf – nf 3
nf
3
Ladislav Šifalda a Zdeněk Schneiderwind u stupňů vítězů vloženého závodu nejmladších nadějí
Vložené ukázkové jízdy:
1. Jan Sochůrek, Chabařovice
2. Bruno Belán, Slaný
3. David Gacksch, Chabařovice (50ccm)
Zleva Milan Dobiáš, Pavel Kuchař a František Klier u startovní pásky
Lendava – 30. května
Diváci, kteří v sobotu večer sledovali oficiální stream z challenge o postup do finále mistrovství Evropy, se plochodrážní akce nedočkali. Pořadatelé měli pech s počasím, když jim začalo pršet do příprav jejich dráhy. Páteční trénink musel být kvůli jejímu stavu zrušen a stejně tak sobotní závod. Náhradní řešení přidává další důležitý závod do už tak nabitého kalendáře Václava Milíka na příští týden.
Václav Milík pojede v příštím týdnu čtyři klíčové závody
„Je to challenge mistrovství Evropy, to musí být férová dráha,“ komentuje Milan Špinka, který byl v Lendavě přítomen, rozhodnutí hodit ručník do ringu. „Pořadatelé měli smůlu, pršelo a nestačili udělat dráhu, byly tam i velký kameny.“
Proti přesunu na neděli se postavily tlaky závodníků startujících v polských ligách. Nakonec se pojede v pátek večer v Toruni. Václava Milíka tím pádem po prvním finále šampionátu jednotlivců a extralize ve Slaném čeká den před světovým pohárem družstev další důležitý podnik.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Terenzano – 30. května
V sobotu večer skončila česká účast v letošním mistrovství světa juniorů, nepočítáme-li divokou kartu a dva náhradníky závěrečného finále v Pardubicích. Ondřej Smetana totiž v italském Terenzanu skončil jedenáctý. Triumfoval Max Fricke, který neztratil ani bod, a jemuž na stupních vítězů dělali společnost Nikolaj B. Jakonbsen a Mikkel Bech Jensen. Smolařem dne se stal Artur Czaja, jenž v polské nominaci nahradil úřadujícího šampióna Piotra Pawlickeho. Díky diskvalifikaci za pád Nicolase Vicentina mu nakonec scházel jediný bod k rozjezdu o poslední postupovou příčku.
Žarnovica – 30. května
Rozhodčí Susanne Hüttingerová nejprve odmítala kropit dráhu při dnešní kvalifikaci světového šampionátu juniorů, takže se žarnovické publikum nalokalo prachu plnými doušky. Boj za čtyřmi volnými místy ve finálovém seriálu začal nejlépe Anders Thomsen. Avšak v rozjížďce s číslem deset jej porazil Bartosz Zmarzlik, jenž na úvod podlehl Aleksandru Loktajevovi. Oba se nakonec sešli v rozjezdu, v němž měl na vrch Dán. Michal Škurla skončil desátý, když mu dva body sebral defekt zadního kola v sedmnácté jízdě. Patrik Búri byl třináctý hned před Michalem Tomkou. Adam Čarada na doporučení lékařů rezignoval na post náhradníka, na němž se blýsknul Patrik Mikel. V předposledním kole jezdil více než dva okruhy v čele, přičemž měl za sebou i Bartosze Zmarzlika. Nakonec však stejně nebodoval.
Praha – 23. května
Pražské kolo Speedway Grand Prix začínalo andělským provedením statní hymny dětským sborem. Kdokoliv přišel s tím nápadem, trefil se do desítky. Andělské bylo i počasí, jehož se obávali všichni zainteresování a nejvíce snad Tomáš Topinka, který se postaral výborně o stav dráhy během pátečního tréninku a sobotního závodu. Ještě pár minut před začátkem se o dráze nechtěl ani bavit a se sobě vlastním humorem odmítal další komentáře, snad aby se o nic nezakřiklo. Průběh závodu z tohoto pohledu však byl naprosto standardní.
Tlačenice na semifinále
Jason Doyle, Jaroslaw Hampel, Nicki Pedersen a Václav Milík na autogramiádě před závodem
Než plochodrážníci vyházeli materiál na okraj dráhy, rozhodovaly starty. Nejlépe se to dařilo ze vzdáleného žlutého pole, odkud startovali tři vítězové prvních čtyř rozjížděk. Nepovedlo se to jen Krzysztofovi Kasprzakovi, ale i ten skončil těsně druhý. Mimochodem tento výkon si zopakoval ještě jednou v třinácté rozjížďce a to bylo vše, protože ostatní starty vždy skončil jako poslední. Zatím se mu letos nijak nedaří.
Přesto, že se na začátku nepředjíždělo, nebyly úvodní rozjížďky bez napětí a zajímavých soubojů. Už před startem druhé jízdy nefungoval stroj Nickiho Pedersena a jeho tým urychleně přivezl náhradní motocykl. Dán dokonce dvakrát si přesedával z jedné mašiny na druhou, než mu mechanici dali pokyn, že problém je odstraněn a Nicki Pedersen se vrátil ke své první motorce.
Chris Holder vede první jízdu před Troyem Bathcelorem (červená), Chrisem Harrisem (modrá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (bílá)
Proběhlo to takovým způsobem, že se vsadím, že kdekomu uniklo, který motocykl nakonec přivedl k startovní pasce. Hned po startu Pedersen se střetl v první zatáčce s Iversenem, ten šel k zemi, naštěstí bez zranění a start se opakoval se všemi čtyřmi jezdci. Okamžitě se začalo spekulovat, že Pedersen potřeboval další čas na přípravu svého problematického motocyklu a tak poslal svého krajana k zemi.
Že tomu tak nebylo, se stalo jasné s opakovaného záběru, ale taková je už pověst dánského bouřliváka. Otřesený pádem Iversen skončil ale poslední. Ve svém dalším startu si připsal znovu nulu, do třetice to byl jediný bod a jeho vyhlídky nebyly nijak dobré. Pak ale vyhrál dvakrát po sobě a to v devatenácté jízdě musel zabojovat ve snad v nejlepším souboji večera s Gregem Hancockem.
Greg Hancock (žlutá) hned na úvod porazil Tai Woffindena (červená); za nimi Jason Doyle a Jaroslaw Hampel
Američan odstartoval nejlépe, kdežto Dán se musel postupně probojovat z třetího místa. Náskok Hancocka vypadal nepřekonatelný, ale Iversen to nevzdal a dostal se před něj. Hancock mu to vrátil, ale nakonec vyhrál Iversen. Se sedmi body se tak dostal do semifinále, což nejvíce mohlo mrzet Australana Jasona Doyla, který nasbíral stejný počet bodu, ale vyhrál pouze jednou, proti dvěma vítězstvím Dána.
Jason Doyle ale měl na svědomí druhý pád večera, když v čtvrté jízdě z třetího místa v nájezdu do předposledního kola přetočil motocykl a po piruetě skončil tak hluboko pod nafukovacím mantinelem, že se sám nedokázal odtamtud dostat. Opakovalo se pochopitelně bez něj. Tento jediný bod pak mu nakonec chyběl k účasti v semifinále.
Václav Milík (modrá) se pere o vedení v šesté jzdě s Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Jaroslawem Hampelem (červená)
Spravedlivě je ale uvést, že i jeho nejbližší soupeř Iversen měl defekt, který zavinil jeho druhou nulu, takže oba měli stejnou smůlu. S defektem skončili ještě Batchelor a Jonasson. Nebýt defektu Australan mohl byt velice blízko semifinále, ale Švéd jel závod, na který určitě nejlépe bude rychle zapomenout. Ne účastnil se pátečního tréninku, aby šetřil zraněnou nohu a nakonec bolestí ho donutily po třech startech stáhnout se z další účastí.
Nová generace na obzoru
Michael Jepsen Jensen útočí na Tomase H. Jonassona
Odstoupení Jonassona otevřelo cestu pro náhradníky Kůse a France. Oba měli za soupeře po jednom bývalém mistru světa. Matěj Kůs Chrise Holdera, Josef Franc trojnásobného Nicki Pedersena a oba nedokázali získat ani bod, přestože dělali, co mohli. Aby toho nebylo málo Josef Franc, zničil během víkendu celkem tři motory a to se jen tak nestává ani největšímu smolaři. Snad mu to osud vynahradí jinde.
Greg Hancock má za sebou Nicki Pedersena a Václava Milíka
Tím se dostáváme k poslednímu domácímu borci, s divokou kartou startujícímu Václavu Mílikovi. Publikum mu fandilo bouřlivě a jezdci určitě nechyběla motivace. Přes loňské dva body se ale nedostal, a jeden z nich získal po odstoupení defektujícího Iversena. Pardubičan si takhle krutý osud nezasloužil, jelikož bojoval, co šlo.
Ve dvanácté jízdě dokonce proti třem mistrům světa najednou. Chris Holder, Nicki Pedersen a Greg Hancock dohromady drží sedm titulů, ale chce-li uspět do budoucna, bude si muset poradit i v takových střetnutích. Teď je ale naprosto nepravděpodobné, že by na rok 2016 mohl získat divokou kartu, tak cesta ke Speedway Grand Prix už vede jen přes challenge, což bude dostatečnou motivací pro talentovaného mladíka. Já mu určité budu držet palce.
Chris Harris (modrá) zavírá Josefa France na vnitřní čáru
Tam, kde bychom rádi viděla Václava Milíka, se dostal jiný mladík, Polák Maciej Janowski. V prvních, vice či méně zmatečných letošních velkých cenách svůj nesporný talent nijak nepřevedl.
V Praze si to bohatě vynahradil. V minulosti dvakrát startoval na divokou kartou (2012 a 2014) a jednou se dostal i do semifinále závodu. V Praze ale stanul poprvé na pódium a za komplet patnáct bodů v základní častí si zasloužil snad i zvítězit.
Čtrnáctá jízda večera, ve které po skvělém souboji porazil svého mentora Grega Hencocka byla ukázková! V semifinále ho pak suverénně porazil Nicki Pedersen a ve finále ho předjel po tuhém souboji i o druhé místo jeho krajan Jaroslaw Hampel, ale přesto Maciej Janowski udělal ten nejlepší dojem a poprvé byl úspěšný mimo své rodné Polsko. Nastupuje nová generace!
Staří známí na pódiu
Krzysztof Kasprzak (modrá) zůstává trčet za Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (červená)
Jaroslaw Hampel bude i nadále mít smíšené pocity z pražské Markéty. Začátek měl přijatelný, ale ve dvacáté jízdě se utkal s Jonssonem, Žagarem a Holderem. Všichni čtyři měli otevřenou cestu do semifinále, ale nikdo ji neměl jistou. Nakonec za krátký konec tahal Australan Holder, který jediný se dál neprosadil.
Hampel ještě porazil Iversena a Hancocka, aby v samotném finále po urputném boji předjel už zmiňovaného Janowskeho. Na vítěze Wofindena ale už neměl. To byl Polákovo páté pódium v Praze s tím, že čtyřikrát skončil na druhém místě. Zda to vnímá jako zakletý stadión, anebo se do Prahy bude těšit i nadále, ukáže budoucnost.
Tai Woffinden vede semifinále před Jaroslawem Hampelem, Niels Kristianem Iversen a Gregem Hancockem
Největší úspěch dosáhl skvělý Tai Woffinden. Početní britští fanoušci měli co slavit. Bývalý mistr světa jel skvěle. Jednou prohrál s Hancockem a jednou s Iversenem, ale později jim to vrátil v rozhodující fázi závodu. Samotné finále suverénně vyhrál, když se od startu dostal do čela a nikomu nedal šanci.
Přitom finálová jízda se musela pro letmý start opakovat a nervy finalistů musely být maximálně vypjaté. Bez bodu z finále odjížděl Nicki Pedersen, ale i on může byt spokojen celkovým počtem získaných bodů a průběžným druhým místem v šampionátu.
Skvělá divácká kulisa české velké ceny
Pražské kolo splnilo očekávání. Sezóna velkých cen se konečně rozjela. A my se můžeme už těšit na jubilejní dvacátý ročník, který už nyní přináší otázky.
Podaří se Wofindenovi překonat vyrovnaný rekord třech opakovaných vítězství Jasona Crumpa z let 2002 – 2004? Vyhraje konečně Jaroslaw Hampel, prosadí se do třetice Václav Mílik? Nato si počkáme další rok. Praha se každopádně zapsala do pořadatelské historie série s devatenácti velkými cenami po sobě a už teď má zajištěni další tři ročníky. Nenapadá mě nic lepšího než zopakovat marketingový slogan nedávného mistrovství světa v hokeji: „Musíte to vidět zblízka!“
Hlasy z depa
Tai Woffinden vyhrál v Praze již potřetí v řadě
„Byla tu obrovská základna britských fanoušků,“ vysekl Tai Woffinden poklonu svým krajanům v ochozech. „Každý rok roste více a více. To je pro mě skvělé, nedělám speedway jen pro sebe, ale pro lidi. Vyhrál jsem tu potřetí v řadě, sám nevím, co se děje, protože ve třech posledních letech jsem tady jel úplně rozdílné motory.“
„Nemohl jsem najít správné nastavení, nemohl jsem se dostat na svou rychlost,“ posteskl si Jaroslaw Hampel. „Proto jsem nemohl najít správnou stopu. Se svým týmem jsem pracoval velmi tvrdě, abych se zrychlil, což se nám v závěru povedlo.“
„Začal jsem velmi dobře,“ bilancoval Maciej Janowski. „Měl jsem správný set up, startoval jsem dobře a byl jsem na dráze pěkně rychlý. Ve finále to bylo těžké, moje motorka už nebyla dost rychlá. Ale jsem velmi šťastný, konečně jsem měl dost pěkných bodů. A moje koleno, které jsem si zranil v dubnu v Coventry, je už stoprocentně připravené na závodění a já doufám, že už nezmeškám žádný závod a zůstanu bez zranění až do konce sezóny.“
Jaroslaw Hampel, Tai Woffinden a Maciej Janowski stojí na stupních vítězů
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
