Praha a Pardubice – 19. dubna
Mezinárodnímu šampionátu dvojic již nikdo neodpáře starý název jadranský pohár nebo spíše jadranská liga podle místa vzniku a původní filozofie. Po rozbahněné ouvertuře v Lublani uvidí jeho dvě další kola české stadióny. V úterý se od osmnácti hodin pojede v Praze, o čtyřiadvacet hodin později v Pardubicích.
Tomáš Suchánek v akci
Pardubičtí obhájci loňského vítězství a zároveň leadeři letošního ročníku nastupují do obou podniků v nezměněném složení Tomáš Suchánek – Hynek Štichauer. Zato Pražané museli po zranění Michala Škurly improvizovat.
Zdeněk Holub se původně plánoval intenzivně připravovat na blížící se maturitní zkoušku, nakonec však po boku Ondřeje Smetany bude v obou závodech hájit barvy Markéty. Spolu s nimi se pokaždé představí rovněž Josef Franc.
Bohužel neuvidíme ani zraněného Slováka Adama Čaradu. Jeho krajané Patrik Búri a Michal Tomka dostanou zkušeného kolegu v osobě Martina Málka.
Zdeněk Holub a Ondřej Smetana pojedou spolu v sobotu i ve středu
Praha, úterý:
SC Žarnovica:
1 Patrik Búri, 2 Martin Málek (CZ), 3 Michal Tomka
SK Unia Goričan:
prozatím nenahlášeno
AMD Krško:
5 Denis Štojs, 6 Michele Castagna (I)
Markéta Praha:
7 Zdeněk Holub, 8 Ondřej Smetana, 18 Josef Franc
AMTK Lublaň:
9 Jernej Pečnik, 10 Nick Škorja, 19 Maks Gregorič
ZP Pardubice:
11 Tomáš Suchánek, 12 Hynek Štichauer
ST Lendava:
13 Aleksander Čonda, 14 Žiga Kovačič
Pardubice, středa:
AMD Krško:
1 Denis Štojs, 2 Michele Castagna (I)
ST Lendava:
3 Aleksander Čonda, 4 Žiga Kovačič
AMTK Lublaň:
5 Jernej Pečnik, 6 Nick Škorja, 17 Maks Gregorič
ZP Pardubice:
7 Tomáš Suchánek, 8 Hynek Štichauer
Markéta Praha:
9 Zdeněk Holub, 10 Ondřej Smetana, 10 Josef Franc
SK Unia Goričan:
prozatím nenahlášeno
SC Žarnovica:
13 Patrik Búri, 14 Martin Málek (CZ), 21 Michal Tomka
Hynek Štichauer se bude ve Svítkově rozscvičovat i ve středu
Foto: Mirek Horáček
Michal Tomka a Patrik Búri odjeli ze Slaného do Žarnovice, aby se do Čech vrátili již příští týden
Varšava – 18. dubna
Velká cena Polska na Národním stadiónu v metropoli Varšavě byla dlouho v ohnisku pozornosti a pořadatelé plánovali předčit v mnoha směrech unikátní Cardiff. Nakonec se jim to povedlo ovšem v negativním slova smyslu. Problémy s oválem se projevily už při tréninku, který skončil prakticky po pár zkušebních kolech v podání Nicki Pedersena a Thomase H. Jonassona. Předpovídalo se, že jednorázová dráha nevydrží zatížení všech třiadvaceti rozjížděk. A vskutku po konzultacích se závodníky byl mítink zrušen s ohledem na bezpečnost po třech sériích, kdy měl na svém kontě nejvíce bodů Matej Žagar. Tomasz Gollob, jenž dostal na závod divokou kartu, skloňoval slovo katastrofa a z blamáže vinil Ole Olsena, který se svým týmem dráhu připravoval.
Diváci si krásný Národní stadión nemohli vychutnat naplno
Slaný – 18. dubna
Bez cizinců se v současnosti neobejde žádný z podniků českého juniorského šampionátu. Michael Härtel se dnes ve Slaném stal historicky prvním zahraničním borcem, jemuž se podařilo v naší juniorce zvítězit. Základ ke své cestě na nejvyšší stupínek vítězů položil v natřískané rozjížďce s číslem devět. V ní byl Eduard Krčmář vyloučen za pád Zdeňka Holuba, na něhož Němec v repete vyzrál a ani v žádné z dalších jízd nepoznal hořkost porážky. Zdeněk Holub nakonec skončil druhý, zatímco bodový zisk Eduarda Krčmáře, jenž ztratil body jen svou diskvalifikací, dotáhl Ondřej Smetana. Pražský junior si svého slánského rivala dobře přečetl. Ke všemu si v rozjezdu vylosoval výhodnější vnitřek. Vypálil do čela a statečně odvracel všechny nájezdy Eduarda Krčmáře, který nakonec rovnou z oválu zajel do depa. Smolařem se stal Josef Novák. V tréninku odepsal další motor, v rozjížďce s číslem dvě hned další, takže mu nezbylo, než se jít převléknout. Naopak kliku měli Patrik Búri a Jannik Klein, kteří vyvázli bez větší úhony ze svých divokých pádů. V Rakušanově případě o štěstí hovořilo i osazenstvo startovního roštu, když je těsně minul motocykl odražený od bariéry. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek opanoval Filip Šifalda.
Zdeněk Holub, Michael Härtel a Ondřej Smetana na stupních vítězů
Dvěstěpadesátka versus půllitry
Fronta stopětadvacítek u technické přejímky byla prakticky stejně dlouhá jako u velkých hochů – na snímku Sindy Weber, Milan Dobiáš a Petr Chlupáč
Dnešek rozhodně nebyl dnem na krásné dubnové počasí. Z mračna ženoucí se na středočeské královské město sice naštěstí nepršelo, avšak zima zalézala hluboko pod kůži. Depo bylo poměrně nabité, nicméně tlačenice v boxech šla na vrub především dvanácti stopětadvacítkářů. Juniorů se sešlo pouze třináct.
Martin Mejtský se chystá na první závod svého života
Nechybělo mnoho a bylo ještě hůř. „Pětistovka se rozletěla na tréninku v Chabařovicích,“ vyprávěl Adam Fencl o svých patáliích. „Už jsem to nestih‘ udělat.“ Řešení patové situace nabídlo opatření VV SPD, které do české juniorky pustilo závodníky v sedle dvěstěpadesátek, splňují-li věkový limit pro čtvrtlitry.
Z výrazů Josefa Nováka a Martina Kratochvíla je naprosto jasné, kolik uhodilo
Záměr byl především postavit na start Kryštofa Rybáře, jemuž bude patnáct až v srpnu. Loňský císař stopětadvacítek však nestačil postavit své dvěstěpadesátky včas a musel svůj debut odložit. Nicméně jeho cestou se vydal Adam Fencl, který svým ostrým debutem v závodě půllitrů prošel paradoxně v sedle dvěstěpadesátky.
Adam Fencl na téma konkurenceschopnosti dvěstěpadesátky ve startovním poli půllitrů:
„Na rovinkách bych potřeboval víc koní.“
Jannik Klein měl s dvěstěpadesátkou v rukou Adama Fencla docela honičku
Že motocykl s motorem s polovičním zdvihovým objemem nemusí být předem odepsaný, Adam Fencl podal pádný důkaz v rozjížďce s číslem tři. Vnějškem první zatáčky se dostal před Filipa Hájka. V osmé jízdě atakoval druhého Jannika Kleina až do cíle, jímž projel jen o chloupek později po Rakušanovi. V rozjížďce s číslem deset, kde čelil jen Patriku Búrimu, však zůstal polapený v pásce.
Patrik Búri (modrá) si hned na úvod poradil s Žigou Kovačičem
V ostatních případech ale bodoval a na seznamu jeho skalpů se ocitnul i pardubický závodní nováček Martin Mejtský. Každopádně nebýt odhodlání Adama Fencla pustit se do boje s dvěstěpadesátkou, startovní listina dnešního závodu by byla chudší a závod by se dojížděl jen v jedenácti účastnících.
Čtyři neporažení
Michael Härtel (modrá) na cestě za prvním ze svých pěti triumfů za sebou vede Adama Fencla (žlutá) a Patrika Mikela (bílá)
Technické peripetie Josefa Nováka odstartovaly o minulém víkendu v Lendavě a Lonigu. O třetí motor přišel pardubický junior při středečním tréninku ve Svítkově. Pěšky se do depa vracel i z dnešního tréninku a konečnou jeho ambicím vystavila už rozjížďka s číslem dvě, v níž nedokončil třetí okruh.
Josef Novák na téma svých zadřených motorů:
„Dneska dva, ten druhej‘ byl celkově pátej‘. V tom, co se zadřel o tréninku, byly vevnitř nový věci, v tom druhým už jetý, ten měl bejt‘ rezerva, kdyby se něco stalo. Loni to drželo, nechápu to, teď na začátku sezóny mám už pět zadřenejch‘ motorů.“
Ondřej Smetana ještě netuší, do jaké šlamastayky se dostal Parik Búri za jeho zády
Okruh žhavých favoritů se žádných negativních překvapení nedočkal. Eduard Krčmář přijel do cíle rozjížďky s číslem jedna téměř o půl rovinky před Patrikem Búrim. Po přestávce slánský závodník naložil stejně s Patrikem Mikelem.
A takhle to s Patrikem Búrim dopadlo
Ve velkém stylu rozehrál mítink také Ondřej Smetana. Ve druhé jízdě vedl už v nájezdu, v němž za svá záda poslal Martina Mejtského. Do čela vystřelil i v rozjížďce s číslem šest, z jejíhož úvodního výjezdu za ním vyrazil Patrik Búri. Nejzkušenější slovenský junior prve sice s Eduardem Krčmářem o půl roviny, avšak přiživil své aspirace porážkou Žigy Kovačiče.
Čtveřice arcirivalů v rozjížďce s číslem devět – zleva Michael Härtel, Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Ondřej Smetana
Nyní však musel docela slevit, když se ve druhém kole v první zatáčce přetočil a upadl. „Kdybych v první zatáčce nezaklap‘, Ondru bych předjel, ale takhle s tím nešlo nic dělat,“ nechal se slyšet. Ondřej Smetana zvládl repete vítězně ve stylu start – cíl.
Stejně jednoznačně si počínal Michael Härtel, který o svém potenciálu přesvědčoval v českých závodech již loni. Jeho výjezdy na ovál v rozjížďkách s čísly tři a sedm pojal jako obrovská sóla. Do utkání čtyř nejlepších v deváté jízdě směřoval neporažený rovněž Zdeněk Holub.
Michael Härtel přelstil Zdeňka Holuba i při repete
Vzhledem k dírám ve startovní listině mu ve čtvrté jízdě nečelil vůbec nikdo. Jediným soupeřem byl Michal Tomka, který však najel do pásky. „Spojka,“ volal z pod své helmy na svého otce Vladimíra. Zdeněk Holub neměl těžkou hlavu ani z rozjížďky s číslem osm, protože Jannik Klein a Adam Fencl byli zahledění sami do sebe a Pražan jim záhy zmizel z dohledu.
Verdikt rozjížďky s číslem devět i dodatkové jízdy
Ondřej Smetana po poslední místě přesedl na druhý motocykl, aby se z beránka proměnil ve vlka
Při vší úctě k závodníkům teprve rozjížďka s číslem devět nabídla hodnotný boj o vítězství a to hned v aranžmá čtyř závodníků. Nejlepší reakcí na let pásky se mohl pyšnit Zdeněk Holub. Michael Härtel byl však pekelně rychlý a vnější stranou prvního výjezdu převzal vedoucí pozici. Po skoku na lepší příčky prahnul také Eduard Krčmář, který za sebou stačil prozatím nechat pouze Ondřeje Smetanu.
Adam Fencl se po diskvalifikaci za najetí do pásky vrací předčasně do depa
Slánský junior se spodní stranou druhé zatáčky dostal pod Zdeňkem Holubem dopředu, avšak Pražan přitom upadl. „V tom nájezdu jsem byl o půl motorky dřív,“ odmítal svoji vinu na celém incidentu. Zdeněk Holub však měl opačný názor. „Sebral mi zadním kolem moje přední a už jsem ležel,“ popisoval.
žiga Kovačič za sebou vede Jannika Kleina a Patrika Mikela
Pavel Kubeš na věži se rozhodl pro diskvalifikaci Eduarda Krčmáře. Opakovaný start vynesl do vedení opět Zdeňka Holuba. Michael Härtel se v prvním oblouku držel u vnitřní čáry, avšak na rovince byl stejně rychlý jako prve a znovu se dostal před pražského juniora.
Nebýt diskvalifikace za pásku, Michal Tomka – na snímku v doprovodu svého otce Vladimíra – by atakoval dvojciterné skóre
Michael Härtel udržel punc neporazitelnosti, Zdeněk Holub ztratil bod, Ondřej Smetana dva a Eduard Krčmář rovnou tři. Slaběji obsazené zbývající jízdy třetí série byly správnou vodou na mlýn Patrika Búriho a Žigy Kovačiče. Slovák jel v rozjížďce s číslem deset sám, protože Adam Fencl skončil diskvalifikovaný za najetí do pásky. Ani Slovinec neměl vzápětí velké problémy, protože Patrik Mikel se pustil do svého soukromého boje o druhé místo s Michalem Tomkou, jehož předčil až na samotné metě.
Eduard Krčmář se po svém vyloučení pral jako lev, aby svou ztrátu eliminoval
Čtvrtá pětina vrátila dirigentskou taktovku závodu opět do rukou velké čtyřky. Třináctou jízdu opanoval Eduard Krčmář, čtrnáctou Michael Härtel. O vzruch se postaral Jannik Klein, když v poslední zatáčce třetího kola narazil do mantinelu. Ten jej odrazil zpátky a poslal Rakušana na stupně vítězů, které ovšem zatím ještě v klidu očekávaly konec závodu. Letící motocykl bez svého majitele pořádně vyděsil osazenstvo startu a hrstku fotografů, nicméně kromě leknutí nezpůsobil nic vážnějšího. Patrik Búri zdědil po Rakušanovi dva body, avšak o dva další přišel v osmnácté jízdě.
Patrik Búri cestou ze sanitky po svém druhém pádu v rozjížďce s číslem osmnáct:
„Doktor mi říká, jestli chci injekci na bolest. Mě ale bolí celé tělo.“
Filip Hájek triumfoval v rozjížďce s číslem dvanáct
Rovněž Zdeněk Holub a Ondřej Smetana své jízdy vyhráli, takže konečné řešení pódia dnešního závodu zůstalo na pátou sérii. V sedmnácté jízdě se o největší vzruch postaral Jannik Klein, když dorazil se špatným povlakem přilby a bez deflektoru. První nedostatek stihnul napravit, za druhý byl po projetí cílem diskvalifikován.
Zdeněk Holub pádí za druhým místem
Eduard Krčmář troubil sólo, s dvanácti body mu však nezůstalo nic, než čekat, jak se situace bude vyvíjet dál. Do role čekatele se záhy dostal i Zdeněk Holub, který po pádu Patrika Búriho a rozsvícení červených světel, ovládl rozjížďku s číslem osmnáct hned dvakrát. Na rozdíl od Eduarda Krčmáře se mu se čtrnácti body čekalo příjemněji, byť protahoval obličej, že při konzistenci Michaela Härtela se mu vítězný sen evidentně zřejmě nesplní.
Do žil Eduarda Krčmáře vlil naději Žiga Kovačič, když v rozjížďce s číslem devatenáct odvedl Ondřeje Smetanu. Pražan tím pádem věděl, že bude muset na start ještě jednou a právě s Eduardem Krčmářem. Michael Härtel hned na to rychle ujel Michalu Tomkovi a vyhrál závod před Zdeňkem Holubem.
Eduard Krčmář (vlevo) a Ondřej Smetana na startu rozjezdu
Rozjezd o bronz sliboval drama, jehož se dnešnímu dni přece jen tolik nedostávalo. Radek Smetana přistavil motocykl svého syna na tankování přesně v okamžiku, kdy Pavel Kubeš zmáčkl tlačítko časomíry. Ondřej Smetana vzápětí nezaváhal a již v prvním nájezdu jel v čele. Eduard Krčmář se snažil ze všech sil dostat se na stupně vítězů. Jediné, co však pokaždé inkasoval, byla cejcha od zadního kola svého rivala, který si první vavřínový věnec z juniorky už nenechal vzít.
Ondřej Smetana se svěřuje se svým receptem na Eduarda Krčmáře v rozjezdu:
„Důležitý bylo, že jsem si vylosoval vnitřek. Víc jsem si věřil. Přišel start a já byl v nájezdu vedle Edy. Najel jsem do zatáčky a byl jsem první. Předtím jsem koukal ne Edu, jak jezdí, a snažil se odhadnout, kudy by moh‘ jet. A odhad‘ jsem to dobře, určitě jsem to nečekal.“
Druhé dnešní maximum
Filip Šifalda má za sebou Jana Kvěcha
Stopětadvacítek se při premiéře jejich klasického šampionátu dnes sešlo dvanáct. I tady jsme si ovšem museli záhy škrtat, když mechanické problémy nedovolily Dušanu Hlaváčkovi absolvovat více než jednu rozjížďku.
Hned první série vyprodukovala trojici favoritů. Petr Chlupáč triumfoval v rozjížďce s číslem jedna před Sindy Weber a dvojicí debutantů na velkých oválech Pavlem Kuchařem a Michalem Bašteckým. Václav Kvěch vzápětí sebral vedení Danielu Šilhánovi v prvním nájezdu, zatímco Filip Šifalda ve třetí jízdě kraloval.
Václav Kvěch se rozhodně neztratil ani na klasické dráze
Stejně si počínal hned po přestávce, kde se seznam jeho obětí rozšířil o Petra Chlupáče a Václava Kvěcha. Vítězství v páté jízdě zvýšilo hodnotu akcií Daniela Šilhána, leč horší závěr mu vidinu na poháry sebral.
Milan Dobiáš přišel o pódium až v rozjezdu
Po nich prahnul také Milan Dobiáš, jenž ovládl šestou jízdu. Jenže zatímco Filip Šifalda v rozjížďce s číslem devět dočkal svého třetího triumfu, jeho v prvním výjezdu předčil Jan Kvěch. Jeho starší bratr Václav prve učinil důležitý krok, když v osmé jízdě zvítězil v epickém souboji se Sindy Weber a Danielem Šilhánem.
Milan Dobiáš se v desáté jízdě stal druhým borcem, jenž dnes porazil Petra Chlupáče. Úhelným kamenem jeho úspěchu se stal start. Než se totiž Pražan propracoval před Daniela Šilhána, byl Chabařovičan v prachu. Petr Chlupáč se však mohl chlubit jedním bodem navíc, než měl jeho přemožitel.
První závody na velkém ovále: Pavel Kuchař (modrá) a Lukáš Vinter (bílá)
Verdikt měla přinést poslední, dvanáctá jízda. Otěží vlády se chopil Václav Kvěch, avšak na protilehlé rovince se okolo něho prohnal Filip Šifalda. Čtvrtým maximem potvrdil dnešní triumf, zatímco Petr Chlupáč měl druhé místo jasné.
O poslední místečko na stupních vítězů však musel být vypsán rozjezd. Václav Kvěch v něm nezaváhal, ukázal výfuk Milanu Dobiášovi a Sindy Weber. A po Speedway Mini Cupu si poprvé vyzkoušel stupně vítězů i v klasickém šampionátu.
Hlasy z depa
Pardubičtí smolaři Josef Novák a Dušan Hlaváček
„Dobrý,“ nebyl Zdeněk Holub příliš spokojený s druhým místem a záhy vysvětlil proč. „Je to o jedno horší, než jsem doufal. Spadnul jsem, Eda mi sebral přední kolo a už jsem ležel. Škoda, že mě porazil Härtel, co ale nadělám?! Nevím, že byl tak rychlej‘. Ale v tom nejlepším případě bude tohle můj nejhorší výsledek, kterej‘ se bude škrtat.“
Takovou díru v pneumatice Ondřej Smetana ještě nezažil
„První tři jízdy takový nic moc,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Házelo to se mnou, kopalo to, nevěděl jsem, co s nastavením. Na čtvrtou jízdu jsem skočil na motorku, co mám do Mšena a na rozbitý dráhy. Najednou se to změnilo a já se cejtil pěkně. Škoda, že jsem ji nedal už na tu třetí jízdu.“
„Fakt nevím, co ti dneska mám říct,“ neskrýval Eduard Krčmář své zklamání. „Doufám, že je to ten nejhorší výsledek, co se bude škrtat.“
„Až na ty starty…“ limitoval Patrik Búri svou spokojenost. „Ten poslední už byl lepší. Mohlo být líp, vždycky může být líp.“
„Škoda toho prvního pádu,“ litoval Patrik Búri. „Doktor mi říká, jestli chci injekci na bolest. Mě ale bolí celé tělo. Těžká dráha.“
Michael Härtel jako jediný dnes porazil i Zdeňka Holuba
1. Michael Härtel, D
3 3 3 3 3
15
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Ondřej Smetana, Praha
3 3 1 3 2
12+3
4. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 U 3 3
12+R
5. Žiga Kovačič, SLO
1 2 3 2 3
11
6. Patrik Mikel, Březolupy
2 2 2 2 2
10
7. Patrik Búri, SK
2 X 3 2 X
7
8. Filip Hájek, Praha
0 1 3 1 2
7
9. Michal Tomka, SK
T 2 1 2 2
7
10. Martin Mejtský, Pardubice
1 1 2 0 1
5
11. Jannik Klein, A
2 2 0 F ex
4
12. Adam Fencl, Slaný (250 ccm)
1 1 T 1 1
4
13. Josef Novák, Pardubice
E – – – –
0
Poznámka: Jannik Klein byl z rozjížďky s číslem sedmnáct, v níž skončil třetí, diskvalifikován, protože nastoupil s motocyklem bez deflektoru
Petr Chlupáč, Filip Šifalda a Václav Kvěch na stupních vítězů stopětadvacítek
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
12
2. Petr Chlupáč, Praha
3 2 3 2
10
3. Václav Kvěch, Praha
3 1 3 2
9+3
4. Milan Dobiáš, Chabařovice
2 3 1 3
9+2
5. Sindy Weber, D
2 2 2 3
9+1
6. Daniel Šilhán, Liberec
2 3 1 1
7
7. Pavel Kuchař, Praha
1 2 2 1
6
8. Jan Kvěch, Praha
1 1 2 0
4 (los)
9. Lukáš Vinter, Praha
1 1 0 2
4 (los)
10. František Klier, Mšeno
0 0 1 1
2
11. Michal Baštecký, Praha
0 E 0 0
0
12. Dušan Hlaváček, Pardubice
E – – –
0
Poklusem k pódiu – Petr Chlupáč, Filip Šifalda a Václav Kvěch
Foto: Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
První rozjížďka stopětadvacítek v letošním šampionátu – zleva Michal Baštecký, Pavel Kuchař, Sindy Weber a Petr Chlupáč
Žarnovica – 18. dubna
Na začátku sezóny si v uplakané Lublani připomněl loňské semifinále mistrovství Evropy dvojic v maďarském Debrecenu. Tehdy jeho pád neskončil jen zničeným motocyklem, ale odskákalo to rameno. Následovala dlouhá přestávka, nicméně on tvrdě makal, aby se do sedla vrátil. I když neprožívá zrovna optimální duben, nepodává se defétistickým myšlenkám. Patrik Búri se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se potřebuje především rozjezdit a sbírat body už dnes ve Slaném.
Pevná vůle a touha po závodění pomáhá zpátky do sedla
Patrik Búri si povídal s magazínem speedwayA-Z
„Sezóna 2014 byla do značné míry poznamenaná frakturou ramenní kosti,“ začíná Patrik Búri své vyprávění rovnou od podlahy, vlastně od nešťastného květnového semifinále evropských dvojic v Debrecenu. „Vlastně jsem odjel dva závody a ve třetím si dolámal ruku. Přišla stopka od doktorů na tři měsíce. No, nechtěl jsem si přiznat, že nestihnu mistrovství Slovenska, a že mě později kvůli nevyježděnosti nezavolají na ZP.“
Avšak slovenský junior neseděl se založenýma rukama nad hrníčkem s rozlitým mlékem a neutápěl se žalem nad svým nešťastným osudem. „Měsíc po operaci jsem začal makat, cvičil jsem s rukou, abych ji nepřetížil, ale rozhýbal. Jezdil jsem do Banské Bystrice na rehabilitace k paní Halajové. Měsíc a půl po operaci jsem se dokázal přitáhnout na hrazdě, tedy zvednout celou váhu svého těla.“
Červenec s důležitým mezníkem slovenského kalendáře se rychle blížil. „Dělal jsem všechno proto, abych mohl zase jezdit,“ svěřuje se Patrik Búri. „Necelé dva měsíce a mohl jsem si zapsat první trénink po operaci. Myslím si, že to bylo o pevné vůle a chtění se vrátit se. První závody byly těžké. Ruka bolela a byl jsem tím omezený. Velmi jsem chtěl, až jsem na to doplatil. Ale přišla Zlatá přilba SNP a myslím, že to byl můj nejlepší výsledek v sezóně 2014 na domácí dráze. Když to tak shrnu, bylo fajn, že jsem se dal tak rychle do kupy a stihnul jsem odjet ještě hodně závodů.“
Až se jaro zeptá na zimní program, bude odpověďmi zaskočeno
Patrik Búri v akci
Loňská sezóna dešťů posunula závodění v Čechách až na neobvyklé podzimní termíny. Patrik Búri tak ještě na sklonku října absolvoval dva závěrečné podniky juniorského šampionátu. Vzhledem k začátku rekonstrukce oválu na žarnovickém Městkém stadiónu byla možnost sedět na motocyklu o to vítanější. Jenže o slovo se hlásila paní zima.
„Letos byla pro mě zima krátká,“ přebírá opět otěže vyprávění. „Dostal jsem se na vysokou školu a měl jsem toho velmi moc. Ale naštěstí jsem si vybral školu, která mně pomáhá i po fyzické stránce. Studuju tělesnou výchovu a geografii. A právě tělesná výchova dává pořádně zabrat. Mám zkoušky teoretické, ale i praktické. Hodně plavu, hraju futsal, běhám na atletice, cvičím při gymnastice, hraju tenis a dokonce chodím na aerobik. Myslím si, že už to cítím na motorce, že jsem se po fyzické stránce na sezónu připravil dobře.“
Závody se však nevyhrávají jen v tělocvičně, ale také v dílně, proto Slováci vyrazili na zkušenou do továrny GM. „V Itálii byl trenér Daniel a pán Mesiarik,“ přibližuje cestu na Apeninský poloostrov. „Klub zařídil zaučení se v GM. Zaučovali se na našich motorech. Víme přesně, co v kterém motoru je nové, a jak se chovají. Je jen škoda, že v Žarnovici nemáme potřebné vybavení na repase motorů. Je to otázka možná třech, čtyřech a doufám, že už bude možné opravovat větší závady motorů také u nás na Slovensku.“
Výlet do Slovinska za všechny peníze
Patrik Búri se na začátku sezóny plánuje především rozjezdit se
Hned první dubnový víkend vyrazil zúročit zimní dřinu na bodový příděl při závodech. Slovenské mladíky čekal debut v jadranských dvojicích v Lublani. Odtud se přesunuli do Krška na ouverturu společného slovinsko – chorvatského šampionátu.
„První dva závody mi vůbec, ale vůbec nevyšly,“ povzdechne si Patrik Búri při vzpomínce na velkou ránu a odstoupení celého družstva. „Byly příliš brzké a zbytečně unáhlené. Ukázalo se aprílové počasí. Do oběda svítilo sluníčko, potom bylo pod mrakem a nakonec od dvanácti začalo pršet. A pršelo celý závod. Neměli jsme s chalanmi hodně natrénováno. Možná dva, tři tréninky a to si ještě každý z nás vybral jeden špatný trénink, kde byl problém s řetězy nebo pády. Vůbec nebylo kdy startovat na pásku.“
Ve slovinské metropoli skočili Slováci do závodění rovnou oběma nohama. „V Lublani jsem měl první start na pásku,“ říká Patrik Búri. „A hned pád. Startoval jsem z první pozice, z druhé Gregorič, z třetí Čarada a nakonec Škorja. Měl jsem slabý start, ale motorka před zatáčkou neskutečně zrychlila. Gregorič se díky mému slabšímu startu dostal na vnitřní stopu dráhy a tím mě zavřel.“
A v ten moment Partrik Búri prožíval opravdu horké chvilky. Všechno by bylo v pořádku, kdyby motorka nezačala zrychlovat,“ popisuje. „Asi dvakrát jsem měl dotyk svým předním kolem o jeho zadní. Nedalo se to udržet a v dané situaci ani ubrat. Byl jsem totiž už příliš blízko u Makse a ubrat by znamenalo pád i s ním. Nic jiného mi nezbylo, než pustit motorku. Padla tak nešťastně, že mi to ohnulo vidli, střední rám a dokonce palivová nádrž byla prasknutá.“
Nálada poklesla hluboko pod bod mrazu. „Pršelo dál a organizátoři to nechtěli zrušit,“ pokračuje Patrik Búri. „Tak při vzpomínkách na Debrecen a skutečností, že je začátek sezóny, jsem odmítl dál startovat. Krško potom bylo pro mě trápení a ne ježdění. Neuměli jsme doladit motorku, aby startoval, dráha a počasí se stále měnilo. Chvíli svítilo slunce, chvilku pršelo a párkrát se prohnal i sněhová bouře.“
S plánem bodovat, bodovat a bodovat
Patrik Búri trénuje v Žarnovici
Duben však nastrojil další pohromu. „Konečně jsme měli v Žarnovici trénink na pásku a stalo se něco, co si nikdo nepřeje,“ povzdechne si Patrik Búri. „V první jízdě s Adamem Čaradou jsem vyhrál, povedl se mi start. Ve druhé zase naopak, Adam měl perfektní start a vedl. Do druhé zatáčky měl velkou rychlost, motorku zlomil tam, aby jel vnitřní částí dráhy. Tam se mu to kouslo a už nestačil pustit motorku.“
Všem přítomným se zatajil dech. „V plné rychlosti narazil do mantinelu,“ líčí Patrik Búri pád svého kamaráda. „Zůstal ležet v bolestech a nezbylo nic jiného, než zavolat záchranku. Potvrdila se zlomenina stehenní kosti a dlouhodobé léčení. Doufám, že se z toho dostane rychle, a že ještě v této sezóně spolu budeme hájit slovenské barvy.“
Dnes se Patrik Búri představí v prvním kole českého juniorského šampionátu, kde loni sedmým místem zaskočil nejen celou řadu svých soupeřů, ale především sám sebe. „Loni mi první závod v sezóně vyšel nad očekávání,“ svěřuje se. „Slaný jsem si zapsal mezi dráhy, které se mi líbí. Dokonce jsem byl zaskočený, kolik lidí přišlo na juniorku. Bylo vidět, že lidé ze Slaného žijou plochou dráhou. Navázat by bylo super, ale nemám velké oči, potřebuji se na začátek sezóny rozjezdit. Nechám se překvapit. Hlavně ať neprší!“
A co plány do letošní sezóny? „Velké nemám,“ odpovídá. „Potřebuji bodovat v juniorce, v jadranské lize dvojic a hlavně bodovat na domácích závodech. Konkrétní cíle na umístění si nedávám, nechávám tomu volnost. Budu rád, když se nezraním a možná překvapím svými výsledky a bojovností.“
Patrik Búri děkuje:
„Chtěl bych poděkovat rodině, že akceptuje mé absence doma, bratrovi Martinovi, mechanikům Ferovi, Miňovi a Marošovi. Dál lidem, kteří mi pomáhají. Velké díky patří i sponzorům: Duo-Ados, Speedway clubu, Fuchs, SMF, Beny, Broart, General trucking, JUMATI, Petrovi Cvangovi, K system, Gufero ZH, Bartfay, Spirit a Renovacia dverí Antol.“
Po tvrdé dřine při loňské ZP SNP nechyběl
Foto: Martin Mesiarik, Mirek Horáček a Antonín Škach
Třebsín – 18. dubna
Sezóna se ani ještě nestačila pořádně rozběhnout. Ve dvou jízdách Prague Open, kde chtěl bojovat o svou další velkou cenu, inkasoval po bodu. V rozjížďce s číslem dvanáct se konečně dostal dopředu, avšak skončil v nafukovacím mantinelu. Po přestávce se objevil na ovále pražské Markéty ještě jednou. Cíl ovšem neviděl, bolela ho pravá ruka. A pozdější lékařské vyšetření odhalilo frakturu, které přináší nemilou závodní přestávku. Michal Škurla, který dnes přijede na juniorku do Slaného jako divák, ji odhaduje zhruba na měsíc.
Michal Škurla během nešťastného Prague OpenMichal Škurla se dnes musí bohužel jen dívat
„Blbě jsem se tam zamotal,“ vrací se Michal Škurla ke svému pádu při Markéta Open. „Kůsák mi to tam poslal. Dojel jsem k nafukovačkám, škrtnul jsem si a šel.“
Protože nebyl diskvalifikovaný, pospíchal napříč travnatým prostředkem stadiónu do depa. Otec Tomáš spolu s Pavlem Ondrašíkem v jeho patách nesli poničený motocykl.
„Zkusil jsem ještě jednu jízdu,“ pokračuje pražský junior. „A zjistil jsem, že to nejde. Je to zlomený. Naštěstí to není tříštivá, ale normální zlomenina. Mám to tak na měsíc, takže se do Slanýho pojedu jen kouknout.“
Pardubice – 17. dubna
Úvodní dějství letošní extraligy vzbuzovalo u všech účastníků poměrně vysoké naděje, byť všichni uznávali natřískanou pardubickou sestavu. A vskutku, tým Lubomíra Vozára pronikl zásluhou Aleše Drymla do vedení už v rozjížďce s číslem jedna. Dva po sobě jdoucí triumfy Piotra Swiderskeho a Eduarda Krčmáře v rozjížďkách s číslem dvě a tři posunuly do čela průběžné klasifikace Slaný. Avšak Václav Milík, jehož dnes porazil jen Piotr Swiderski až v sérii nominačních jízd, vrátil ve čtvrté jízdě vedení zpátky do rukou domácích. A to ještě nevyjel na ovál náhradník Martin Vaculík, jenž rovněž neprojel cílem jízdy jako vítěz jen jednou. Z boje o druhé místo vyšla nakonec nejlépe Praha, když Slaný za ní zaostal o jediný bod, takže Hynek Štichauer o to víc litoval svého přetrženého sekindárního řetězu na startu desáté jízdy. Mšeno neprožilo zrovna podařený comeback, když žádný jeho závodník s výjimkou Sebastiana Ulamka ani jednou nebral naráz více než jediný bod.
První extraligový závod proměnily Pardubice v hladký triumf před Prahou a Slaným
Pardubičané odmítli hrát drama
Hynek Štichauer mezi Slaňáky
Slunečný, ale chladný páteční podvečer vystavěl skvělé kulisy pro start letošní extraligy. Těžko spekulovat, stál-li za tím dlouhý zimní půst nebo mnohdy nafukovaný návrat modelu čtyřutkání. Ať tak či onak, hlavní tribuna se zaplnila nadmíru slušně.
Publikum si muselo zvykat nejen na startovní čísla od jedničky do pětky na vestách každého družstva, ale také na netradiční logo na jejich předních stranách v případě některých závodníků. Rozjížďka s číslem jedna nabídla rovnou dva takové případy. Martin Málek se už přes zimu dohodl ve Mšeně. Hynek Štichauer se nevešel do pardubické sestavy, takže se ozval Milanu Machovi, který by musel být upřímně řečeno učiněný blázen, aby takové nabídce řekl ne.
Hynek Štichauer na téma, zda ve středočeských boxech nebude působit jako jakási pátá kolona svého mateřského pardubického klubu:
„Čí vestu mám, za toho jedu!“
Start rozjížďky s číslem jedna: od mantinelu Hynek Štichauer, Aleš Dryml, Martin Málek a Patryk Malitowski
Hynek Štichauer v první jízdě za sebou ještě v prvním okruhu nechal Martina Málka, jehož slánské místo víceméně zaujal. Oba se ovšem museli již dívat na záda Aleše Drymla, který se v prvním výjezdu okolo nich přehnal jako pověstný cimrmanovský vichr z hor.
Vedl Patryk Malitowski, vedle Filipa Hájka jedna z náplastí, jimiž Tomáš Topinka zalepil díry po zraněných Martinu Gavendovi a Michalu Škurlovi. Aleše Drymla však měl v těsném závěsu. Když ve třetím okruhu vedoucí Polák v prvním oblouku zaváhal, pardubický kapitán proburácel do čela.
Pardubice se ujaly vedení, i když v té chvíli nikdo nemohl tušit, že prakticky jednou provždy. Pokud někdo od čtyřek očekával drama s častými výměnami pozic týmů v průběžném pořadí, lehce se zmýlil. A v otázce domácích naprosto. Pardubičané totiž nad možností být herci akčního dramatu ohrnuli nos a nechali své konkurenty tancovat podle svých not.
Aleš Dryml se v rozjížďce s číslem jedna probil zezadu až k vítězství – na snímku před Patrykem Malitowskim
V samotném úvodu se ovšem mohlo zdát, že nastává chvíle Slaného. Do druhé jízdy nejlépe odstartoval Matěj Kůs. V první zatáčce se dostal na venek, permanentně zlobil Tomáše Suchánka a Piotra Swiderskeho před sebou. Zdálo se k nevíře, že nakonec za bojovnost nesklidil víc než nulu, když se propadl i za Jana Holuba.
Na čele mířil Piotr Swiderski za triumfem. Tomáš Suchánek hrál vabank poslední zatáčky, tlačil se na Polákovo první místo, avšak onen pověstný kousíček mu přece jen chyběl. Juniorskou rozjížďku nejlépe rozehrál Zdeněk Holub. Velkorysý oblouk jej v první zatáčce vynesl do vedení, které potvrdil, když vytlačil Eduarda Krčmáře.
Svým manévrem se ovšem slánského dravečka nezbavil. Eduard Krčmář nejel do druhé zatáčky po spodní straně, aby se tudy protlačil do čela. Třetí místo sebral Ondřej Smetana pro Mšeno, Patrik Mikel vyšel naprázdno a Slaný o dva body předčil doposud vedoucí Pardubice. Leč v rozjížďce s číslem čtyři zamířil Václav Milík nesmiřitelně dopředu.
Matěj Kůs bojuje s Tomášem Suchánkem a Janem Holubem
V první zatáčce byla tlačenice. Josef Franc zaskakující za Filipa Hájka klesl za Filipa Šiteru. Michal Dudek upadl, a byť se vrátil zpátky do sedla, byl bez šancí. A to tím spíše zůstal-li ve třetím kole stát. „Prasknul primár, přeseknul spojkový lanko,“ vysvětloval jeho mechanik Zdeněk Uhl v depu.
Pardubice se vrátily na hrot aktuální klasifikace. A Josef Franc, když ve druhém oblouku podjel Filipa Šiteru, odstartoval ofenzívu na slánské pozice. Ta se záhy setkala s úspěchem, protože náhradník Roman Čejka z páté jízdy body nedovezl.
Zdeněk Holub má na čele juniorské jízdy plné ruce práce s Eduardem Krčmářem (žluá) a Ondřejem Smetanou (modrá)
Zdeněk Holub se přitom dostal do čela. Zpočátku odrazil Aleš Drymla. Pardubický kapitán se vnějškem první zatáčky nezadržitelně sunul dopředu, avšak nechal za sebou jen Sebastiana Ulamka. Pražský junior však stejně o kolo později podlehl a s Alešem Drymlem se před něho dostal také Sebastian Ulamek. Ten nakonec ve druhém kole v nájezdu do druhé zatáčky předčil Aleše Drymla.
Kameny průběžné klasifikace zarůstají mechem
Michal Dudek padá v rozjížďce s číslem čtyři
Sebastian Ulamek, který nahradil Jana Holuba, svým vítězstvím dostal Mšeno prakticky na dohled Praze a Slanému. Jenže v sedmé jízdě Martin Málek inkasoval bod až po odstoupení Tomáše Suchánka, jenž ve třetím okruhu opustil třetí příčku. „Někdy ve druhém kole jsem píchnul,“ vysvětloval. V těch fázích byl již vyřešen duel o vítězství.
Za delší konec provazu zpočátku tahal Eduard Krčmář. Josef Franc, jenž se opět dostal do akce místo Filipa Hájka, jej však minul v prvním výjezdu. Ve druhé zatáčce svého slánského soka přivřel na vnitřní čáru. A když Tomáš Suchánek zůstal stát, svým triumfem srovnal bodový krok s Pardubicemi. Jenže všeho dočasu, protože se v depu chystal na svůj první výjezd na ovál Martin Vaculík.
Na hraně depa prožívají závod Filip Hájek, Tomáš Topinka, Bohumil Brhel a zraněný Michal Škurla
Hned prokázal nezlomnou vůli po triumfu svým soubojem se slánským Piotrem Swiderskim. Polák startující od vnitřního okraje byl v první zatáčce nejdřív a Martin Vaculík jej od mantinelu nestihnul. Přesto však jel zprava vedle něho až do konce prvního okruhu, kde si teprve pojistil vedoucí pozici.
A pak to bylo pro Pardubice poměrně snadné. Václav Milík vyhrál rozjížďku s číslem osm stylem start – cíl, přičemž si za sebou vedl svého arci konkurenta na post pražské divoké karty Matěje Kůse. Petr Vandírek hned po přestávce povýšil Sebastiana Ulamka na žolíka, leč Lubomír Vozár reagoval povoláním Martina Vaculíka místo Aleše Drymla.
Eduard Krčmář a Martin Málek letos jezdí extraligu proti sobě
Slovenský borec mu za důvěru zahrál hlasité sólo. A do třetice Tomáš Suchánek. Sotva naději Hynka Štichauera na pořádný zářez po dvou třetích místech zmařil v prvních decimetrech rozjížďky s číslem deset přetržený primární řetěz, mířil do čela Zdeněk Holub. Jenže Tomáš Suchánek jej poslal za svá záda v nájezdu do druhého kola.
V půlce mítinku se Pardubice s dvaadvaceti body hřály jednoznačně na čele. Pražané dali prozatím dohromady patnáct, Slaný třináct a Mšeno dvanáct bodů. V rozjížďce s číslem jedenáct musel do akce Patrik Mikel, jehož čekala druhá ze tří povinných juniorských jízd. Koučové ostatních týmů proto větřili příležitost jako medvěd po zimním spánku.
Martin Vaculík exceloval
Tomáš Topinka vložil žolíka do rukou Matěje Kůse, Milan Mach kontroval stejným tahem s Eduardem Krčmářem místo Michala Dudka. Petr Vandírek vynesl jokera již prve a tak Sebastiana Ulamka použil alespoň z titulu náhradníka, zatímco Martin Málek zůstal v boxech. Nakonec však stoprocentně spokojený z trojice pardubických pronásledovatelů nemohl být nikdo.
Pád Jana Holuba
Sebastian Ulamek triumfoval stylem start – cíl. Matěj Kůs za jeho zády rázně vyřešil zbývající dvojici. „Trochu jsem vyjel ven, nebylo tam moc místa,“ popisoval Eduard Krčmář. „A pak s tím nešlo nic dělat.“ V aktuální klasifikaci se tím pádem zůstaly všechny kameny na svých místech. S výjimkou Mšena, které se dostalo na slánských patnáct bodů.
Jenže dvanáctá jízda se nestačila ani pořádně rozběhnout a Jan Holub ležel na začátku první zatáčky. Pavel Kubeš jej vyloučil a bylo jasné, že se Mšeno od čtvrté příčky neodlepí.
Jan Holub vysvětluje, proč by rozjížďku s číslem dvanáct neopakoval, ani kdyby nebyl diskvalifikován:
„Strčilo mě to dopředu, brknul jsem si o zadní kolo a neustál to. Sice to byl první vingl, ale i kdyby mě nevyloučil, stejně bych neopakoval. Motorka byla zvinglovaná a necejtil jsem se na to.“
Václav Milík jede před Matějem Kůsem a Ondřejem Smetanou
Restart vynesl do vedení Eduarda Krčmáře. Když se v nájezdu do druhého okruhu ohlédl, spatřil za sebou Václava Milíka, který se v nájezdu do druhého oblouku natlačil pod Patryka Malitowskeho. S druhým místem se však pardubický závodník nehodlal spokojit.
Třetí kolo, první zatáčka. Ve výjezdu se Václav Milík nasunul před Eduarda Krčmáře, který však okamžitě kontroval. Oba jeli bok po boku celé další kolo, než Pardubičan v předposledním oblouku definitivně vyřešil pat ve svůj prospěch.
Nový model nechal povstat diktátorům
Václav Milík jezdí před Eduardem Krčmářem a Patrykem Malitowskim
Třináctá jízda nabídla publiku první a zároveň poslední dnešní porážku Martina Vaculíka. Piotr Swiderski v první zatáčce zaútočil na vedoucího Patryka Malitowskeho. Byl to ovšem slovenský závodník, který ho donutil ke změně priorit. Nakonec doopravdy slánského Poláka dokázal připravit o druhou pozici.
Martin Vaculík vysvětluje svou jedinou dnešní porážku v rozjížďce s číslem třináct:
„Nevyšel mi start. Snažil jsem se předjíždět, ale moc to nešlo. Po úpravě to bylo mokré.“
Sebastian Ulamek ze sebou vodí Josefa France, Hynka Štichauera a Patrika Mikela
Čtyři body v ten moment dělily Prahu od vedoucích Pardubic. Na hrotu čtrnácté jízdy se klubový duel personifikoval do duelu Aleše Drymla a Matěje Kůse. Domácí kapitán byl vpředu a mohl tedy ve výjezdu z první zatáčky přehradit trajektorii pražského nájezdníka.
Matěj Kůs se stále držel v bezprostřední bitevní vzdálenosti, avšak dvojici peroucí se o vítězství dotáhl Eduard Krčmář. Slánský junior se záhy pustil do křížku s Pražanem. Dostal se dopředu a navzdory vší snaze Matěje Kůse v závěrečném kole přivezl Milanu Machovi dva body.
Piotr Swierski (žlutá), Zdeněk Holub (bílá) a Martin Málek (modrá)
Pražské úsilí vzápětí neutralizoval i mšenský náhradník Sebastian Ulamek. Josef Franc sice odstartoval jako žhavá střela, nicméně Polák se okolo něho v první zatáčce prohnal jako, kdyby ho potkal. Na Josefa France si ve druhé zatáčce vyšlápnul i Hynek Štichauer, avšak Pražan mu vzápětí servíroval další hořkou pilulku na podnose dalšího třetího místa.
Patrik Mikel dokončil závod třetí nulou a sotva projel cílem, Pardubice startovaly konečnou fázi své kampaně o dnešní vítězství. Václav Milík v rozjížďce s číslem šestnáct nezaváhal a sotva jako jediný neporažený večera projížděl vítězně cílem, na světelné tabuli zasvitlo třiatřicet bodů. Zdeněk Holub se sice pustil do křížku s Piotrem Swiderskim, leč Polák jeho útok v nájezdu do první zatáčky druhého okruhu ustál.
Sebastian Ulamek dodal Mšenu nejvíc bodů a byl bodově nejproduktivnějšímmužem večera
Markéta místo náporu na Pardubice, musela rychle bránit druhé místo před Slaným. Sebastian Ulamek mířil od mantinelu do čela stejně neomylně jako střelka kompasu k magnetickým pólům planety. Jenže Eduard Krčmář neměl řešení fyzikálních zákonů vůbec v plánu. Z druhé zatáčky vyjel jako první.
Ani Tomáš Suchánek nezahálel. Ve druhém kole odsoudil v zatáčce u depa Josefa France k nulovému zisku. Slaný byl vmžiku o jediný bod za Prahou. A hned nato zůstal vzadu Patryk Malitowski. Naproti tomu Piotr Swiderski dokonale opanoval situaci. Václav Milík želel svého nepovedeného startu, avšak ve druhé zatáčce překonal Martina Málka.
Václav Milík už Piotra Swierskeho nemohl dohonit
Piotr Swiderski měl ovšem v té chvíli náskok zvící již bratu půl rovinky. Václav Milík však útočit nemusel, protože i dva body stačily Pardubicím na vítězství. Extraliga anno domini 2015 je sice ještě příliš mladá, ale již nyní se nabízí otázka, kdo východočeský klub bude schopný vůbec zastavit. Není vyloučené, že s novým systémem povstal zároveň nový diktátor ve stylu někdejší Rudé hvězdy.
V osmnácté jízdě zvítězil Sebastian Ulamek stylem start – cíl před Alešem Drymlem. „Na finále jsme změnili úplně všechno,“ říkal pardubický kapitán, než se vydal na rošt. Matěj Kůs ustrážil Hynka Štichauera, čímž jednak uzavřel cestu Mšenu na stupně vítězů. A jednak odložil vyvrcholení boje o stříbro na poslední jízdu.
Rozjížďka s číslem dvacet. Martin Vaculík míří za dalším triumfem, zatímco Josef Franc (bílá) se chystá na Filipa Šiteru (modrá) a Romana Čejku (žlutá), aby dostal Pražany ke stříbru
Slaný měl na Prahu k dobru jediný bod, avšak Milan Mach už vystřílel veškerý střelný prach. Mohl se rozhodnout jedině, zda dá prostor Romanu Čejkovi před Michalem Dudkem, jenž se na ovále objevil jen jednou. Nakonec zvolil tuto alternativu, leč jeho náhradník mu ani napodruhé nepřivezl body. Zato Josef Franc hlídal druhou příčku před Filipem Šiterou a za zády fenomenálního Martina Vaculíka. A právě jemu nakonec Pražané děkovali za tři body do tabulky.
Hlasy z depa
Pardubice: stojí Aleš Dryml, Tomáš Suchánek, Patrik Mikel a Lubomír Vozár, vpředu Martin Vaculík a Václav Milík
„Super, mám radost, že jsme vyhráli,“ pochvaloval si Martin Vaculík. „Taky nepamatuju, že by na extralize bylo tolik fanoušků jako dneska. Snažili jsme se a jsem rád, že jsem vyhráli. Jedna rozjížďka dala zabrat. Nevyšel mi start, pak jsem se snažil předjíždět, ale po úpravě to bylo mokré. Ještě nevím, jestli v Praze pojedu já nebo Matej Žagar. Uvidíme.“
Praha: vzadu Josef Franc,, Patryk Malitowski, Zdeněk Holub a Tomáš Topinka, vpředu Matěj Kůs a Filip Hájek
„Krásně,“ usmíval se Václav Milík nad tradiční otázkou magazínu speedwayA-Z, jak se mu dneska jelo. „Dobrá nálada, dobrej‘ tým, dobrá atmosféra. Udělali jsme dobrý nastavení, až v poslední jízdě jsem měl problém z tý čtyřky. Čtrnáct bodů v první extralize, super. Rád bych jel Grand Prix, rozhodnuto ještě není, ale myslím, když jsem jel dobře, měl bych tu divokou kartu dostat. Tak si myslím, že mi to potvrdí. Doufám, jestli by to nevyšlo, mrzelo by mě to Prague Open. To bych byl až druhej‘, abych nemusel jet sedmnáctku, ale až osmnáctku a nemusel vyjíždět až v poslední sérii (smích).“
Slaný: vzadu Michal Dudek, Eduard Krčmář, Hynek Štichauer a Piotr Swiderski, vpředu Roman Čejka a Milan Mach
„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek. „Vyhráli jsme s náskokem. Uvidíme, snad nám to vydrží, hlavně aby nebyly defekty. Musíme vyhrát všechno, chceme vyhrát titul. Dneska dobrý, vyšlo i počasí, to je rozhodující.“
„Závody hezký, ale nemoh‘ jsem to doladit,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Nebylo možný to vychytat, až teď jsme to vrátili, jak to bylo. Dojmy jsou smíšený. Bojoval jsem, jak jsem moh‘, ale nemoh‘ jsem vytřískat, co jsem chtěl.“
„Moc nic,“ vystihl své dojmy Zdeněk Holub. „Nešlo to. Bodů málo, nemoh‘ jsem to vychytat do rychla.“
Mšeno: stojí Sebastian Ulamek, Jan Holub, Martin Málek a Petr Vandírek, dřepí Ondřej Smetana a Filip Šitera
„Super,“ byl Eduard Krčmář v dobré náladě. „Jsem spokojenej‘. Škoda, že mi nevyšel ten žolík. Trochu jsem vyjel ven, bylo tam málo místa. Pak jsem s tím nemoh‘ nic udělat. Když tady ujedou, nejde nic dělat. Starty byly dobrý, všechny byly dobrý. Škoda toho bodu, co nám chyběl na Pražáky, třeba příští závod.“
„Chybělo mi štěstí,“ zněla druhá věta z úst Hynka Štichauera po první, která by se sice excelentně vyjímala jako titulek z pornografické branže, ale i na magazín speedwayA-Z byla realistická až přespříliš. „Stálo to za hovno, chyběl nám bod a to byl můj bod, abychom byli druhý. V Praze snad bude lépe a radostněji. Z výsledku je mi smutno, dělal jsem tři body, zamávalo mi to sebevědomím.“
Hynek Štichauer dnes čekal více
„Docela naštvaný,“ vystihl Martin Málek své pocity. „Dělal jsem moc chyb. Bylo to o mých chybách, k tomu nejde nic dalšího říct. Ten chudý bodový zisk naštve, budu se muset polepšit.“
„Těžko říct, nic moc,“ komentoval Jan Holub závod ze svého úhlu pohledu. „První jízdu jsem to podělal a otevřel to Suchošovi. Pak jsem blbě odjel, nebylo kudy. A potom jsem se rozvěsil. V Praze uvidíme, snad to bude lepší.“
Filip Šitera pospíchá zjistit stav Jana Holuba po pádu v rozjížďce s číslem dvanáct
„Na hovno,“ nevybočil Filip Šitera od mšenského standardu sypání hlav popelem. „První dvě jízdy tragédie. Skočil jsem na druhou motorku, ale na hovno. Člověk je nasranej‘, myslel jsem si, že jsem to vyčerpal na Prague Open. Nikde jsem netrénoval, ale dám to do kupy a na Sovovi to zlomím. Ne. Už v Praze udělám co nejvíc bodů, patnáct bude stačit (smích).“
„Nic moc,“ začal se Ondřej Smetana svěřovat, že si svůj vstup do extraligy se mšenskou vestou maloval úplně jinak. „Představoval jsem si o pár bodů víc. Aspoň o pět. Teď s tím neudělal nic. První jízda Holoubek s Edou, odstartoval jsem, snažil jsem se. Pak s Hynkem jsem se cejtil, ale byl rychlej‘. V poslední jízdě jsem jel s cizincema. Vyšláp‘ jsem si na Vacudu, ale ujeli mně.“
Vítězové v záři refektorů
1. ZP Pardubice
41
Václav Milík
3 3 3 3
2
14
Patrik Mikel
0 – 0 0
–
0
Tomáš Suchánek
2 E 3 –
1
6
Aleš Dryml
3 2 – 3
2
10
Martin Vaculík, SK
3 3 2
3
11
2. Markéta Praha
30
Zdeněk Holub
2 1 2 1
6
Filip Hájek
– – – –
–
DNR
Matěj Kůs
0 2 4* 1
1
8
Patryk Malitowski, PL
2 1 1 3
0
7
Josef Franc
2 3 0 2
0 2
9
3. AK Slaný
29
Piotr Swiderski, PL
3 2 1 1 2
3
12
Hynek Štichauer, Padubice
1 1 E 1
0
3
Eduard Krčmář
3 2 2* 2 2
3
14
Michal Dudek
E – – –
0
Roman Čejka
0
0
0
4. Grepl PDK Mšeno
25
Martin Málek
0 1 – F
1
2
Jan Holub
1 – 1 X –
–
2
Filip Šitera
1 0 – 0
1
2
Ondřej Smetana, Praha
1 0 – 0
–
1
Sebastian Ulamek, PL
3 4* 3 3
2 3
18
Matěj Kůs (bílá) objíždí Hynka Štichauera v problémech
Průběžná extraligová tabulka:
bilance výsledků
malé body
tabulkové body
1. Pardubice
1-0-0-0
41
4
2. Praha
0-1-0-0
30
3
3. Slaný
0-0-1-0
29
2
4. Mšeno
0-0-0-1
25
1
Sebastian Ulamek ujíždí Josefu Francovi (bílá) a Eduardu Krčmářovi (žlutá)
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Kiril Ianatchkov
