Co se dělo na berlínském ledě – po sobotě se šlo spát s oprávněnými nadějemi

Berlín – 28. února
Vidět ledovou plochou dráhu na vlastní oči nikdy není jen tak. Je k tomu zapotřebí mrazivé počasí, popřípadě vhodný ledový stadion. Musí se sejit i dostateční počet jezdců a těch není zas tak moc. K vyrovnanému týmovému mistrovství světa navíc potřebujete sedm týmů. Takže nikdo neočekává, že všech jednadvacet jezdců bude vyrovnaných a schopných obírat o body favority, jak často bývá na škvárových oválech. Navíc favorit ledového klání se po dlouhá léta nemění a je opravdu vzácné, ohrozí-li někdo suverénní Rusko. Ani MOTUL FIM Team Ice Speedway Gladiators World Championship Final, jak zní plný název světového šampionátu družstev, neměl být výjimkou.

Nikolaj Krasnikov vyučoval
Závod zahajovaly týmy Rakouska a České republiky. Populární Franky Zorn a ve skvělé formě prezentující se Harald Simon vystřelili ze startu. Bratří Klatovští se ovšem nechtěli vzdát. Antonín se držel Franze Zorna a Jan neúnavně tlačil na jeho paráka.

Franz Zorn tlaku odolal, ale Harald Simon ve snaze ubránit se českému mistru a zároveň se dostat před Antonína Klatovského, chyboval a přejel vnitřní modrou čáru, za což byl právem vyloučen. 3:3 na úvod se ani moc nezdálo početné skupině českých fanoušků, kteří si určitě přáli víc.

Rychlým sledem přišla čtyři vítězství 5:1, z toho dvě ruského týmu včetně duelu proti českým borcům.

Jihočeští bratři sice zabojovali, ale Antonín Klatovský dopadl navlas stejně jako prve Harald Simon, když ve svém úsilí prosadit se proti Chomicevičovi také přejel čáru a byl obratem vyloučen. Postupně jsme se dostali k osmé jízdě, ve které se sešli Rusko proti Rakousku.

Rakušané opakovali skvělý start z prvního souboje s Čechy a dlouhé dvě kola senzačně vedli. Jenomže se iniciativy ujal fenomenální Nikolaj Krasnikov a ukázal, proč má na svém kontě osm individuálních mistrovských titulů.

Z posledního místa se probojoval do čela tak suverénním způsobem, až vypadalo, že naschvál vypustil start, aby se ukázal, dokud led nebyl rozbitý a šlo jet na hraně možného. Podobný výkon převedli i pořád stávající mistr světa Danil Ivanov. Stačil jen na Franze Zorna. Dojet a předjet Haralda Simona už nestihl.

Konečně holubice
Byla z toho nejlepší jízda večera a přesto, že nedošlo k naprosté senzaci, výsledek 4:2 a hlavně bojovnost jezdců nadchly přítomné. Následovaly další a další jízdy, závod dospěl k přímému souboji kandidátů na medaile, duelu Čechů proti Švédům.

Ove Ledström překvapil své soupeře dokonalým startem a připsal si třetí vítězství v řadě. Jan Klatovský bojoval, co mohl, ale náskok Švéda byl příliš velký na přímý útok a jízda skončila smírně. Byla to velice pohledná akce.

Zbytek závodu probíhal podle předpokladů. Rakušané porazili Švédy 5:1, Ove Ledström měl defekt a prvně skončil bez bodů. Čeští fanoušci nevěděli, zda se mají radovat, že Švédsko zaostalo, anebo litovat, že se Rakušané vzdálili.

Odpověď přinesl hned v další šestnácté jízdě Antonín Klatovský, který po 5:1 s Finy konečně usoudil, že je načase předvést svou pověstnou oslavnou holubičku. Pořadatel v poslední zatáčce mohl roztrhat červenou vlajku máváním, ale na výsledků to nic neměnilo.

Bratři zopakovali stejný povinný výkon i proti skromným Švýcarům a ukončili první den na slibných dvaadvaceti bodech. Za zmínku stojí, jak Antonín Klatovský po výjezdu na protilehlé rovině po finiši položil levou nohu na sedačku stroje a mírně zvedl přední kolo. Přitom se díval na maršála, který o tři rozjížďky dřív tak nadšeně odmával jeho předchozí oslavný výkon, a dál už s holubicí nepokračoval. Jen si můžeme představit, jak se asi široce za hledím helmy usmíval.

Bylo zaděláno na pěkné pokračovaní a rozdíly mezí jednotlivé týmy nebyly nijak propastné. Mohli jsme se těšit na pokračovaní další den. Všem Čechům se však usínalo dobře.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)