Praha – 22. ledna
Loňskou sezónu ve svém podání vnímá jako nepovedenou. Ze čtvrtého místa v mistrovství světa na dlouhé dráze 2013 přišel pád až ke konci první desítky desítce. Zlepšení nenastalo, ani když poslechl rady zvýšit počet svých závodů britským angažmá a narychlo vyrazil do Plymouthu. Leč nikdy se nic nejí tak horké, jak se uvaří. Podzim přinesl zlepšení, během hektického října slavil extraligový i prvoligový titul. A že se nestal mistrem republiky také v jednotlivcích a dvojích zapříčinila svým způsobem i paní Smůla. V exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z ale Josef Franc nepláče nad rozlitým mlékem, nýbrž se snaží poučit a pracovat, aby česká plochá dráha měla čtvrtého mistra světa ve své historii.

speedwayA-Z: „V souvislosti s tvým podpisem pro Holsted v dánské lize jsi tvrdil, že se chceš více zaměřit na závody na evropském kontinentu, aby ses stal mistrem světa na dlouhé dráze. A že do Anglie se nehrneš. Znamená to tedy přehodnocení tvé filozofie skákat ze závodu na závod a po dlouhé cestě se probouzet prakticky až na motocyklu?“
Josef Franc: „Po předloňský sezóně, kterou jsem měl špatnou, jsem uprostřed roku nastoupil do Plymouthu. Měl jsem o dvacet závodů více, ale konkrétně tohle mi vůbec nepomohlo. Problém nebyl, že bych měl málo závodů, to není pravda. Ke konci svý kariéry, nebo spíš v její druhý polovině se chytit a odrazit se. Měl jsem šanci na polskou ligu, zničehonic přišla nabídka z D8nka. Chytil jsem tu příležitost oběma rukama. Dánsko jsme zkoušeli už dřív, najednou se ozvaly hned tři kluby. Neváhal jsem a při tý nabídce z Holstedu jsem to vzal. Jsem ve skupině C, což je výhoda. Uvidím, jestli se chytím, všechny závody jet stejně nemůžu, ale i tak to je deset, dvanáct závodů. Chytnu jakoukoliv možnost závodit. Jsem plochodrážní závodník, další dva tři, když se to povede pět let bych chtěl chytit štěstí ve speedway klasice. Plochá dráha je nákladná, člověk potřebuje otočit peníze zpátky do techniky, aby se moh‘ zlepšovat. Teď se k tomu dá Polsko, to je v jednání (rozhovor probíhal před podpisem smlouvy s Krosnem – pozn. redakce), dohodnu se nejspíš s Krosnem, kde jsem jezdil. Je to sice daleko, ale budu se snažit, abych si otevřel dvířka zase kousek dál. Filozofie se nemění, prostě se mně nedařilo, všichni mě přesvědčovali, že mám málo závodů. Tak, když se ozval Plymouth, vyrazil jsem tam s holým zadkem. Nebylo to dobrý, nebylo to špatný. Nepomohlo mi to, problém, že jsem měl špatnou sezónu, tam nebyl. Jsem závodník, chtěl bych lidem, co do mě investovali, vrátit podporu výsledkama. Bude se snažit si od všeho vybrat to nejlepší, použít to a využít. Mám už tu sezónu v hlavě.“

speedwayA-Z: „Může to být i svým způsobem signál, že se stáváš větším dlouhodrážním specialistou? Právě loni vznikla v tvém týmu roztržka ohledně místa náhradníka na pražskou velkou cenu, když byly tvé priority nastaveny směrem k dlouhodrážní reprezentaci…“
Josef Franc: „To bylo trošku zklamání. Divokou kartu jsem si nezasloužil, kdybych věděl, že jsem ji měl dostat právem, ozval bych se. Rozhodlo se na dráze, vzájemný boje já s Vencou byly jednoznačně v jeho prospěch, i když to nerad říkám. Zasloužil si to, teďka to jinej‘ závodník nedostane, možná Eda, je už taky pod CS MV. Uvidí se, jaký se nastaví pravidla pro náhradníka, jestli budou dva mladý daný nebo bude rozhodnutí na dráze. Pokud ano, rád tu výzvu přijmu, když to půjde. Chtěl bych si určitě přidat pouáky na dlouhý a trávě, bránit se tomu nebudu. Jak to se Zdendou připravíme, tak to bude, aby viděl, že dlouho nezavrhuju. Bylo mi líto, že mi loni bylo v zákulisí naznačováno, že náhradník pro Grand Prix je pod mou úrovní, že mám jiný závody. Stejně jsem se na to na Markétě koukal a velký přípravy na druhé‘ den nemusel dělat, takže si myslím, že to bylo zbytečný.“

speedwayA-Z: „Vrame se raději na závodní kolbiště. Konec finálové série mistrovství světa na dlouhé dráze tě zastihnul na celkovém desátém místě. Jak své umístění hodnotíš?“
Josef Franc: „Špatně. Budu se opakovat, měl jsem špatnou sezónu a na mistrovství světa se to podepsalo nejvíc. Nebylo to, že bych nechtěl nebo se nedařilo, to ne. Velkou oporu jsem měl v trenérovi Zdeňkovi, podržel mě v momentech, když o něco šlo i po těch neúspěších, když člověk přemítá, až se vrátí domů, co lidi budou mít za kecy. Ale šli jsme do toho naplno, dali jsme tomu maximum, proč by se nemělo dařit?! V posledním závodě jsem z prvního místa zadřel motor a přišel o čtyři body. Neudržel jsem se díky tomu v první osmičce, přeskočili mě lidi, který by jinak neměli nárok, ale takhle to prostě je. Nestyděl bych se za to bojovat letos od nuly. Zkusili jsme ale divokou kartu přes pana Moravce a AČR. Povedlo se, chytnu zase příležitost za pačesy, protože chci bejt‘ pořád mistrem světa. Nesmíme se kluků bát! Chtěl bych hrozně moc vozit dobrý výsledky, kvůli tomu to dělám, je to moje živobytí i koníček zároveň. Musím desátý místo hodit za hlavu a vzít si z toho poučení a snažit se, aby se to zase nestalo. Sám vím, že mám na víc, dáváme do toho celej‘ kolektiv maximum a já jsem schopnej‘ dovézt dobrý výsledky. Jinak by pro mě neměl smysl ani závodit.“

speedwayA-Z: „Loni se zdálo, že personální problémy české dlouhé dráhy dostoupily svého dna. Národní tým v mistrovství světa musel na poslední chvíli zachraňovat Jan Klatovský. Věříš, že nastanou lepší zítřky?“
Josef Franc: „Je spousta nadšenců. Nebo spousta ne, je jich několik a chtějí povznést plochou dráhu i dlouhou dál. Jakýmukoliv projektu dávám zelenou, když mě osloví, můžu jim i pomoc. Akorát se bojím, že se nenaplní účel, co do toho ty lidi budou chtít dát. Nebudu mluvit konkrétně, ale takovej‘ pokus o vyzkoušení dlouhý dráhy o mistrovství republiky je dobrej‘ nápad, ale nevěřím, že by bylo pár adeptů, co by to chtěli jezdit. Není problém, že nemaj‘ motorku nebo peníze. Nebudu mluvit o jménech, ale proč to nezkusili dřív. Je dobrý dát osm Čechů do kupy na mistrák, ale když vidím, jak někteří adepti na tom jsou po finanční stránce na krátký dráze, kde to sami musí vidět, nevěřím, že by utáhli obojí. Nevěřím tomu, že jim někdo všechno dá. Budou musel dávat i svoje. Neměli by dělat dvě věci, ale zůstat u jedný. Ale věřím tomu, rád jim pomůžu. Pokud to nebudou dělat pro peníze, mohlo by to dopadnout. Ale s vidinou, že by chtěli zbohatnout, to není možný. Ve Forsse jsme byli jen tři, to se nedá nic dělat. Nepodržel jsem je ani já. Po dvou sezónách se dá říct, že to je moje dráha, kde se mi dařilo, ale já neporazil nikoho a nepředved‘ nic. Byly technický potíže, jeli jsme takovou dálku. Nedá se nic dělat, než si to vzít, jak to je, a na letošní rok se připravit víc.“

speedwayA-Z: „Ve světovém poháru družstev o nějaké kritice nemůže evidentně být ani řeči. Hlasy škarohlídů, že si jedete do Västerviku pro výprask, jste utnuli. Postoupili jste do race-off a také tam se postarali, že česká vlajka byla na ovále vidět.“
Josef Franc: „Je mi líto, že jsem netahal jako kluci. Tým se omladil, ti dva nejmladší se předvedli a otevřeli si dvířka. O tom to je. Je škoda, že jsem jim několika body, co jsem moh‘ ještě vybojovat, nepomoh‘. Připravoval jsem se na to, motorky byly v pořádku. Kdyby byl lepší závodník než já, kdo by tam moh‘ jet, proč ne, já se tomu nebráním. Podle trenéra asi lepší nebyl, takhle to bylo, jeli jsme tam v sestavě, co byla nejlepší. Takoví ti kašpárkové, co píšou různý věci, a to dělaj‘ dál, ale maj‘ smůlu, protože to dopadlo, jak to dopadlo. Beru to, jak to je, Venda s Edou se předvedli už ve Švédsku. Vencovi se možná nepovedlo tolik v Bydhošti, ale Edovi to jelo. A co předvádět Greg Hancock, z toho jsem byl já úplně vedle. Musí to bejt‘ vzor pro všechny závodníky.“

speedwayA-Z: „Extraligu jste si s Prahou vyzkoušeli v ryze české sestavě a nechali Pardubice kralovat. Ve finále se ovšem karta otočila. Oba závody byly nesmírně dramatické, avšak přinesly stejné výsledky, pražské výsledky a titul. Parádní výkon, že?“
Josef Franc: „Po prvním finále v Praze jsem si říkal, že abychom vyhráli, bylo by deset bodů málo. Náskok by to byl dobrej‘, ale tolik to nepomůže. Nakonec jsme měli jen tři. Byl jsem strašně překvapenej‘, jak se to povedlo, nestává se do každej‘ den. Kluci do toho šli, na sto procent nás podržel Rafal Okoniewski jak v Praze, tak v Pardubicích. Akorát slabší byl Tomasz Chrzanowski. Musím říct, že na tyhle dva závody jsem pyšnej‘, a jsem rád, že jsme vyhráli. A si říká každej‘, co chce, mám z toho radost. Poslední měsíc loňský sezóny se mi začalo dařit. Extraliga se povedla, spousta lidí to Praze nepřála, ale na to jsem si zvyk‘. Ale nejvíc to odnes‘ pan Moravec, jak se rozštípal. To mně bylo líto, dělá pro plochou dráhu první a poslední a pak takhle upadne. Letos nevím, ale čtyřky jsou lepší nápad. Jsem zastánce dvojuktání, aby bylo víc závodů, jenže to nejde, trh s českejma závodníka je zamknutej‘. Kdyby bylo možný, aby se otevřel, kluby by si je mohli i mixovat. Dost peněz by ušetřily i na cizincích. Závodilo by víc Čechů, mohlo by bejt‘ čtyři, pět týmů, co by si závodníky půjčovali.“

speedwayA-Z: „Kousek od titulu jsi byl také v mistrovství republiky jednotlivců. Po prvním finále v Praze jsi ztrácel celé čtyři body. Ani počátek druhého závodu v Březolupech nebyl optimální. Skočil jsi však na druhý motocykl, využil chyb soupeřů a nakonec měl v rozjezdu hned tři šance na zlato. Nakonec jsi skončil druhý, bylo to už po milión druhé nebo milión třetí?
Josef Franc: „Já už to nepočítám, myslím, že tak šestkrát v jednotlivcích a celkově asi desetkrát. Jak jsem říkal, poslední měsíc se to loni otočilo, začal jsem zase bejt‘ závodník. Co se týče mistrovství republiky jednotlivců, měl jsem dobře rozjetej‘ první závod. V první zatáčce poslední jízdy jsem zazmatkoval, po zásluze byl vyloučenej‘. Jsou to závody. Věděl jsem, že boj o mistra nebude jednoduchej‘. Přijeli jsme do Březolup, nálada v depu dobrá, to jsem dlouho nezažil, jak se všichni soustředili na závod. V prvních dvou rozjížďkách jsem zbytečně ztratil body, Martin Málek sice nakonec vyhrál závod, ale stávat by se to nemělo. Vyměnili jsme motorku, pak ještě motor. V posledních dvou jízdách jsem se konečně chytil. Pro mě se to moc hezky zamotalo, dostal jsem velkou šanci bojovat o mistra. Po dvou větších chybičkách ho udělal Venca. Já myslel, že je rozjezd ve dvou. Nehlídal jsem body, a když jsme si šli losovat místa, čuměl jsem, že jsme tam tři. Tak jsem do toho nastoupil. Nejdřív spadnul Venca, pak jsem těžce upad‘ já. Je mi líto, že jsem titul nezískal, to by byl pro mě úplně nejlepší úspěch v sezóně. A se každej‘ vzteká, jak chce, po špatným startu z trojky jsem nemoh‘ nic vymyslet. Dva lidi nejdou uhlídat. To bych musel bejt‘ rychlejší. Uhlídal jsem jednoho. Druhý místa mě štvaly, ale za tohle druhý místo jsem nejvíc rád ze všech druhejch‘ míst. Spravilo mi to chu, začalo mi to jít.“

speedwayA-Z: „Vicemistrem jsi také v mistrovství republiky dvojic. V Březolupech přišlo tvoje nešastné vyloučení, loni v Pardubicích pro změnu Matěji Kůsovi prasknul přední blatník. Vypadá to, jakoby největším pražským rivalem v šampionátu byl pověstný pan Pech.“
Josef Franc: „Já asi někdy nezávodím ve dvojicích, s tím Pechem jsme totiž tři (smích). Letos měl smůlu kolega, že jede se mnou, tak nemůže vyhrát. Je mi to už blbý říkat, ale byly to hezký a těžký závody. Právem jsme si vybojovali finálovou jízdu o titul, ale že jsme dojeli druhý, to k tomu patří. Člověk musí mít štěstí. Byl by to velkej‘ závěr porazil Slaňáky s Vaculdou a Edou v týmu. Ale diváci mohli mít radost, že Pražáci nevyhráli, takže celej‘ se radoval celej‘ stadión. Letos musím počkat na strategii Markéty, nevím, jak nasazení dvojic bude fungovat.“

speedwayA-Z: „Kde ti ale titul neuniknul, byla dlouhá dráha v Mariánských Lázních. Řada lidí tě do mistrovské role stylizovala již předem, zatímco tys zachovával střízlivý postoj. Nicméně bereš domácí primát jako povinnost české dlouhodrážní jedničky?“
Josef Franc: „To ne, jsou to zase jen závody. Je to test zkraje sezóny, jestli jsem dobře připravenej‘, jestli to funguje a je možnost si vyzkoušet věci. Kdyby to nevyšlo, samozřejmě by mě to mrzelo. Byly by ostuda nevyhrát mistrovství republiky v dnešní úrovni. Ríša mě překvapil, brousil si zoubky, mistrák jede vždycky dobře. Dokáže se sebe vymrsknout maximum, rád se jako já v Mariánkách předvádí. Bude to pro mě výzva na letošní ročník, kdo se mi postaví. Už se těším. Škoda, že nepřijel Andy Appleton, bylo by to určitě o jednoho závodníka těžší. Mariánky jsou srdeční záležitost, člověk si je musí oblíbit, i kdyby nechtěl. Mám je strašně rád kvůli lidem i kvůli těm, co dělají zázemí, je to jedno z míst, kde si připadám jako doma. Akorát by mohla bejt‘ přejímka až třeba od jedenácti, o půl osmý mi stojej‘ vlasy na hlavě (smích).“

speedwayA-Z: „Stěžuješ si, že tě aktuálně skolila nějaká choroba, nicméně v přípravě na letošní sezónu jde jen o epizodu. Nyní máš plán jít marodit, ale co bude dál, než sezóna 2015 vypukne naostro?
Josef Franc: „Jak už jsem ti říkal předtím, po loňský sezóně to chci uchopit za jinej‘ konec. Nechci to brát tolik vážně a přehánět to, ale vzít si od všeho to nejlepší. Nechat každýho, a si říká, co chce, a jít si za svým cílem. Za mistrem světa, samozřejmě! Připravuju se jak blázen, motorky taky, teď se dojednává jawácká podpora. Shodím na padesát šest kilo a hned budu o deset kilometrů rychlejší!“

Josef Franc děkuje:
„Děkuji partnerům za skvělou spolupráci v roce 2014, v abecedním pořadí: 3F Vision, AD Matuna, Albixon, AK Markéta Praha, Bellis, Centrum sportu Ministerstva vnitra, Fuchs Silkolene, Jitka Kern, Lepor, LZ engineering, Mitas, MPM, PRO TEC, Speedway Anarchy, Stuha a Zdeněk Schneiderwind.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Michal Kohout, Mirek Horáček, Jiří Bayer, Petr Makušev a Antonín Škach