Babice u Netolic – 17. ledna
Loni v zimě měl jistý pouze Slaný v české extralize okleštěné jen na tři celky. A pak možná pár rakouských pouáků, které by nešikovný truhlář dokázal spočítat na prstech své ruky. Zkraje března ovšem zazvonil mobil a na displeji zářilo britské číslo. Dlouho se nerozmýšlel, ostatně na rozhodnutí měl všehovšudy dvě hodiny a podepsal kontrakt s Plymouthem. Zdeněk Simota v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z tvrdí, že to byl jednoznačně krok správným směrem a to i pro klub, jenž jeho návrat letos komentoval výstižným Super Sam is back.

speedwayA-Z: „Nabídka z Plymouthu přišla doslova za pět minut dvanáct, jinak by tě čekala poněkud tristní sezóna. Anebo si umíš vyvíjet, jak by se sezóna vyvíjela, kdybys měl jisté jen čtyři extraligové závody v základní části a možná i play-off?“
Zdeněk Simota: „Já nevím. Možná bych měl nějaký volný závody, ale popravdě jsem přemýšlel, jestli budu závodit. Tady moc závodů není a z těch pouáků nevyděláš, aby to byla velká sláva. Chtěl jsem se vrátit do Anglie, ale nikdy to nevyšlo kvůli average. Polsko nebylo, nebylo nic, dostal jsem nabídku jen ze Slanýho. Peníze tam nic moc nebyly, takže podmínky nebyly ideální. Navíc byly jen čtyři závody a to není nic moc. Všechno stojí peníze. Motory, motorky, všechno kolem toho. Z Polska se nikdo neozýval, měl jsem jen Slaný, jak říkám, a pouáky v Rakousku. Možná bych jel první ligu za Mšeno. Takže žádná výhra. Říká se lehko, že nebudu závodit, ale ve skutečnosti by bylo těžký říct, že přestávám jezdit, ale ta myšlenka tam trošku byla. Abych to platil a financoval sám, to nejde. Nic není zadarmo, něco pro to musíš udělat. Jezdit pro potěšení by bylo pěkný, ale tak se to v týhle době nedá dělat.“

speedwayA-Z: „Ve Velké Británii jsi pravidelně startoval naposledy roku 2008. Před svým úrazem v Miskolci jsi bránil barvy Peterborough v Elite League, z čehož ti zůstal vysoký average. Teď jsi měl dvě hodiny na rozmyšlenou, zda do Plymouthu půjdeš nebo ne. Co ti v těch chvílích běželo hlavou?“
Zdeněk Simota: „Moh‘ jsem tam jít už dva roky po úraze. Ale to jsem každou středu jezdil Dánsko a v neděli zase za Lodž. A u nás extraliga. Jak jsem byl po tom úraze rok doma, nikam se mi nechtělo. Hned v roce 2009 jsem hostoval v Birminghamu za Stoke a ve Stoke je volný závody. Na to, že jsem jednou spadnul z prvního místa, jsem dělal asi dvanáct bodů. Na podzim přišla nabídka z Newportu, ale ten jezdí v neděli a já měl podepsanou tu Lodž. Závody by se mi tam nevešly, a když jsem se rozhoupal, nešlo to. Nikdo se neozval, a když se ozval, nevešel jsem se tam s average. Přitom všichni byli přesvědčený, že když napíšou na BSPA, sníží mi average, jako to už předtím udělali jinejm‘, ale mně ne. Když mi zavolali z Plymouthu, běželo mi hlavou, že buď budu jezdit nebo se na to vykašlu. Tak jsem to vzal. Byla to honička, neměl jsem nic připravenýho, motorky tady stály, jak skončila sezóna. Neměl jsem ještě ani licenci. Ozvali se v pátek a hned další tejden jsme měli press and practise day. Neměl jsem motory, vez‘ jsem je tam rozdělaný a Barry mi je skládal, abych měl vůbec, na čem jet. Dali mi dvě hodiny na rozmyšlenou a já jim volal zpátky už za hodinu. Doma jsem řek‘, že jdu do Anglie a podepsal jsem to. S Plymouthem jsem se domlouval už dva roky zpátky. V Anglii jsem sice měl dvě motorky a všechny věci ještě z roku 2008, ale jen tam pět let stály přikrytý pod plachtou. Na nich by závodit asi nešlo. Nešel jsem ani na večírek na začátek sezóny, do třech do rána jsem dělal motorky. Ani jsem nespal a jel na press and practise day. Bydlím v Londýně, to je taky šest hodin dojezd. Když je nějakej‘ bank holiday, lidi jezdí do Plymouthu k moři, takže kolikrát stojíme i v zácpě.“

speedwayA-Z: „Ovál v Plymouthu je vskutku dost specifický a dokonce kratší než liberecké Pavlovice. Jak obtížné bylo najít se na ní a začít pravidelně výrazně bodovat?“
Zdeněk Simota: „Nikdy jsem nejel na takový malý dráze. Fakt je malinká, má 216 metrů. Trvalo čtyři, pět závodů, než jsem se srovnal a naladil motorku. Po každých závodech, když se to nepovedlo, jsem vyndával motor z rámu a Barry na něm dělal různý věci. Bylo to lepší a lepší, a když jsme to doladili, bylo to dobrý. Od tý doby jsem tam jezdil jen jedno nastavení, s kterým jsem začínal. Když se dráha měnila, něco jsem s tím udělal, ale vesměs to bylo jedno stejný nastavení. Loni rozšířili zatáčky o dva metry, ale je to závodivá dráha. Předjíždí se, není to, jak se odstartuje, tak se dojede. Když jsem v roce 2005 začínal v Readingu, tak jsem měl objetý i další dráhy. Ale to bylo devět let zpátky, to si člověk nemůže pamatovat. Navíc s novejma vejfukama bylo nastavení úplně jinde. Na začátku jsem si jel zatrénovat do Poole a Rye House, když tam skončily závody. Potřeboval jsem si zatrénovat, v roce 2013 jsem toho moc nenajezdil. A když byl v Plymouthu press and practise day, po dvou jízdách to zrušili, že začalo pršet a na dráze stála voda.“

speedwayA-Z: „Sezóna 2014 pro tebe nakonec byla nesmírně povedená. Nemohl jsi být nespokojený. Jak ji hodnotíš ty sám?“
Zdeněk Simota: „Občas se mi poved‘ závod na výjezdu, ale třeba Newcastle se mi nepoved‘. V Somersetu jsem jeden tejden dělal dva body, za tejden tam přijel s jiným nastavením a dělal sedmnáct. Nejhorší dráhy jsou Edinburgh a Newcastle, uvidíme, jak letos. Už jsem na všech drahách byl, tak se nemůžu vymlouvat, že to tem neznám. Měl bych tam udělat víc bodů. Kolegové maj‘ výhodu, že tam jezdí pět let a maj‘ všechny stadióny objetý a vyzkoušený. Když jsem tam já přijel poprvý, někdy mi to sedlo, jindy se to nepovedlo. Ale podruhý to bylo vždycky lepší. Když už jsem to doladil, doma se mi povedly skoro všechny závody. Fakt jsem to nečekal, že se mi to takhle povede. Jak jsem byl na sedmičce, do average se mi počítaly jen body ze základních jízd. Začínal jsem na pětce se 7,41, pak jsem byl na dvojce. S Kyle Newmanem jsme měli vyrovnanej‘ průměr a já zůstával na rezervě. A skončil jsem s average okolo sedmi. V Plymouthu jsou super lidi, co jsem poznal. Fanoušci, všichni jsou tam kamarádský a přátelský. Přišli za mnou sponzoři, sehnali se sami, to by se asi u nás nestalo.“

speedwayA-Z: „Ruka v rukávě ohledně prodloužení smlouvy s Plymouthem již údajně byla ještě před koncem loňské sezóny. Netajíš se také svým přáním vrátit se ještě do Elite League. Nakolik je to reálné?“
Zdeněk Simota: „Domluvený s Plymouthem jsme byli už od půlky sezóny. Nakonec jsem to podepsal zpátky, neřešil jsem nic jinýho, proč měnit, když to tam fungovalo? Do Elite League bych chtěl jit, ale nikdo se neozval. Loni jsem hostoval za Berwick a Rye House, ale Elite League jsem ani jednou nejel. Měl jsem hostovat ve Wolverhamptonu, když jeli proti Swindonu, ale nejelo se kvůli dešti. Bylo by dobrý mít podepsaný obě ligy. Takhle jsem jel osmačtyřicet závodů, s tou Elite bych jich měl sto za sezónu. Motorky si připravuju sám, akorát na závody se mnou jezdí dva mechanici. Jeden to odřídí, druhej‘ je mi potom k ruce v depu. Kdybych ale jel ještě Elite League, musel bych někoho platit. Protože dělat všechno sám a závodit by bylo náročný. Už takhle když byly dva závody Premier League za tejden, stíhalo se to tak tak. Přijel jsem a akorát udělal motorky, ale s tou Elite bych to už nestíhal. Kdyby nabídka přišla, nebránil bych se a podepsal ji. Poznal jsem loni, když sedíš dvakrát, třikrát za tejden na motorce, vypadalo to jinak než, když jsem jezdil jeden závod za dva tejdny. Člověk je vyježděnej‘, když se mu daří, víc si věří na motorce a jde to jinak. Myslím si, že spousta lidí jezdí v Elite League i za míň peněz, jen aby seděli na motorce, pořád závodili a byli v kontaktu se všemi. Tak to má spousta závodníků z Premier League, že jednou i Elite League.“

speedwayA-Z: „V posledních čtyřech letech jsi jezdil extraligu za Prahu, trojkoalici Plzeň – Divišov – DaK Moto a Mšeno, aby ses upsal loni Slanému, jehož vestu jsi ovšem neoblékl ani jednou. Jak hodnotíš vývoj české soutěže a jaké plány v ní máš na letošní rok?“
Zdeněk Simota: „Dokud byly čtyři nebo pět týmů v extralize, mělo to úroveň, ale loni co s tím provedli?! Tím to úplně zabili. V Čechách jsme rádi, že dáme závodníky dohromady a oni se ještě dohadujou! Spíš by se měli všichni zamyslet, aby to šlo nějakým směrem. Nakonec se domluvili a pojedou se čtyřky. U nás si myslím, že je to dobrá cesta. I pro lidi to bude atraktivnější, každej‘ pojede sám za sebe. Dvojice jsou pěkný, ale musí bejt vyrovnaný. Když je tam Hancock s někým slabším, víš už dopředu, jak to dopadne. Ta sezóna, co jel Divišov spojenej‘ s Plzní a Fandou Liebezeitem, ta se povedla. Sice jsme nepostoupili do finále, měli jsme trošku smůlu v Pardubicích. Jeli jsme se Žagarem na 5:1 a mně to nasálo filtr do karburátoru a přestala jet motorka. Za Slaný jsem se nesvez‘, odjel jsem s autem a motorkama do Anglie. Měl jsem to jen jednou a musel bych se vracet autem zase zpátky. Řek‘ jsem si cenu, ta cesta něco stojí, ale pak už se neozvali. Myslel jsem si, že se svezu, nevyšlo to a nakonec jsem tady nejel jediný závody. Letos možná pojedu dvojice, volali z Plzně, abych za ně nastoupil s Haďasem. Slíbil jsem, jestli se nebudou krejt závody v Anglii, že za ně ty dvojice odjedu. Na extraligu se zatím nikdo neozval, uvidíme, zatím nic nemám. Když se někdo ozve, dá podmínky, že by se mi to vyplatilo, rád bych určitě nějakou extraligu jel. Když ne, nedá se nic dělat.“

speedwayA-Z: „V mistrovství republiky sis způsobil docela slušnou šlamastyku svým vystoupením v předloňském semifinále v Liberci a také odmítnutím místa náhradníka ve finále. Nyní bys musel do semifinále přes přebor, do něhož je ovšem z druhé strany La Manche dost problematické zasáhnout. Nepožádal jsi třeba o divokou kartu nebo už v šampionátu republiky startovat nechceš?“
Zdeněk Simota: „Loni bych mistrák odjel. Sezóna v Anglii skončila v září, byl jsem tady s motorkama a autem. Ptal jsem se pana Moravce, jestli bych nemoh‘ jet, když byl Aleš zraněnej‘, ale řek‘ mi, že by to nebylo spravedlivý vůči těm, co si to vyjeli, takže jsem nejel. V Liberci to byl pech, v první jízdě jsem měl defekt, pak páska. Ztratit dvě jízdy byl problém, prostě ten závod mi vůbec nevyšel. Řek‘ jsem, že finále jako náhradník nepojedu. Jel bych, kdybych byl přímo nasazenej‘. O divokou kartu jsem letos nežádal, na přebor bych musel jet dvakrát. Jeden vejlet sem s gumama navíc je dvacet, pětadvacet tisíc. Je pravda, kdyby se to povedlo, další rok pojedu svět a Evropu, ale prostě jak je to teďka, budu radši v Anglii.“

speedwayA-Z: „Jak říkáš, výsledky mistrovství republiky jsou bernou mincí pro obsazení míst v reprezentaci. Pokládáš snad své působení v mistrovství světa či Evropy za uzavřenou kapitolu svého závodnického životopisu?“
Zdeněk Simota: „Já bych je chtěl jezdit dál. Ale zatím v Čechách nemám ani motorky, ani auto, mám je jen v Anglii. Stojí to dost peněz se sem vracet. Zatím budu jenom tam a uvidím, jak to třeba bude dál. Já bych to jezdil, ale abych vydělával jen na to, abych jezdil sem? V Anglii jezdím dvakrát, třikrát za tejden, to mi vyhovuje.“

speedwayA-Z: „Na české scéně ses tím pádem objevil pouze při březnovém Rozbíjení ledu v Hluboké nad Vltavou. Co tě vedlo k jeho pořádání a jak je to letos s třetím ročníkem?“
Zdeněk Simota: „Znám se s klukem, kterej‘ trénuje hokejový prcky. David Oulíků, brácha mý bejvalý přítelkyně, vedou to na Hluboký společně s Petrem Bělohlavem. Bavil jsem se s Davidem o šroubkách, že je táta kdysi dělal ve Vimperku, a že já byl párkrát pozvanej‘ od Klatovskejch‘. Že by to šlo udělat na Hluboký. První rok jsme to zkoušeli já s Holubínem na šroubkách a dva leďáci. Jezdiili jsme asi hodinu, nevěděli jsme, jak dlouho to půjde. Po deseti minutách nám řekli, že už to nejde. Dělali jsme to, jen aby se vidělo, a nakonec jsme stejně jezdili hodinu. Všem se to líbilo, mělo to ohlas, na další rok jsme dali i reklamu do rádia a novin. Program začínal už v jednu, malý děti hrály hokejovej‘ turnaj, potom byla módní přehlídka a nakonec jsme jezdili my asi hodinu. Přijel Tonda Klatovskejch‘, bráchové Divišovi a já s Holubínem na šroubkách. Měl jsem obutou i motokrosovou motorku, blbnul jsem na ní a vozil malý děti i dospělý, kdo chtěl. Obkroužil jsem s každým kolečko nebo dvě. Jezdil jsem tam asi ještě další hodinu. Vedle v hospodě jsme měli udělanej‘ raut jako pěkný zakončení. Letos když to vyjde, uděláme to zase. Záleží na počasí, jak začne bejt‘ teplo, nevyplatí se jim držet led. Stojí to dost peněz, protože mašiny musí běžet naplno, aby led netál. Závisí to jen na počasí, když to vyjde a stihne se to, než odjedu do Anglie, zase to uspořádáme.“

speedwayA-Z: „S anglickým kontraktem v kapse začneš sezónu minimálně o měsíc dříve než ostatní čeští plochodrážníci. Jak to tedy vypadá s tvou přípravou na letošní rok?“
Zdeněk Simota: „Před Vánocema jsem byl párkrát v posilovně, hrál squash a hokej. Po novým roce jsem byl s Pražákama na běžkách na Zadově. Od začátku tejdne jsem začal s Kubou a Matějem Smržovejma chodit do posilovny třikrát tejdně. Chodí se běhat na Kle, hraje se hokej a squash. Po fyzický stránce, myslím, že budu připravenej‘ dobře. Motorky teprve začnu připravovat, na to mám ještě dva měsíce. V půlce března bych měl odjet, uvidím, kdy bude press and practise day. První závod bych měl jet testimonial Ryana Fishera, kde má bejt‘ i Greg Hancock.“

Zdeněk Simota děkuje:
„V první řadě bych chtěl poděkovat celý rodině za veškerou podporu. Potom: Graham a Tracy Griffin a Paul Willis za obrovskou pomoc v Anglii, Barry Allaway za ladění motorů, Amy Tsang za všechno, co pro mě dělá, Godfrey Spargo, John – AT ELECTRICAL, Brianovi a firmě Jewson, fanouškům a celému vedení z Plymouthu.“

Foto: Michal Kohout, archív Zdeňka Simoty, Jaroslav Mysliveček a Antonín Škach