FotoStory Michala Kohouta: ve Slaném se dnes závodilo

Slaný – 10. ledna
Spousta plochodrážníků nezahálí ani během zimní přestávky. To už dnes není nic neobvyklého, ale že nespí plochodrážní stadion nikoliv ve smyslu zdokonalení zázemí, to už je od zániku zimních plochých drah v sedmdesátých letech věc takřka raritní. Dnes dopoledne se ovšem do závodního rytmu dostal slánský stadión.

Před velmi slušnou diváckou návštěvou se tady uskutečnil závod mistrovství republiky v cyklokrosu. Závodníci na kolech zcela využili k namotání trati plochodrážní stadion. Tra vedla po trávě uvnitř oválu, na diváckých svazích i na samotné dráze.

Teplota okolo patnácti stupňů nad nulou připravila velmi těžkou blátivou tra. Cestou z tratě přes depo bylo vidět přes okno dílny, že slánský Eda Krčmář začal s přípravou techniky na letošní sezonu.

Foto: Michal Kohout

Ledová kvalifikace se musela evakuovat na sever

Mies – 10. ledna
S nedostatkem ledu se nepotýkají nejen čeští ledaři, jimž pokračování jejich tréninku v Chrastné překazil d隝 a příliv teplého vzduchu. Teplý průběh dosavadní zimy se rovněž podepsal pod přesun kvalifikačního kola světového šampionátu. Příští sobotu se totiž nepojede v Hallstaviku, ale v severněji položeném Stromsundu.

Foto: Jan Klatovský

Josef Novák: „Když to shrnu, bavily mě všechny závody!“

Bořice – 3. ledna
Po předloňském titulu se stopětadvacítkou se loni už plně soustředil na pětistovky, v nichž neodmítl jedinou příležitost ke svezení. A kromě nich si vyzkoušel dvěstěpadesátky, kde se během necelého týdne stal dokonce českým reprezentantem. Čtvrtlitrovou budoucnost má zatím ve hvězdách, avšak pilně se připravuje na klasickou kubaturu, kde by se chtěl stále zlepšovat a šlapat špičce na paty. O všem hovoří pardubický junior Josef Novák v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „Roku 2013 jsi vyhrál mistrovský titul ve stopětadvacítkách. Splnil jsi svůj cíl a rozhodl ses dát kolibříka z domu. Bylo to dobré řešení? Přece jen se stopětadvacítkou jsi mohl dál kralovat, zatímco na půllitru jsi především sbíral zkušenosti.“
Josef Novák: „Myslím si, že to bylo dobrá rozhodnutí. Na stopětadvacítku jsem už byl velkej‘ a těžkej‘. Kdyby mě to jelo, bylo by to lepší, ale nechtěl bych těm malejm‘ klukům vybírat ceny. Moh‘ jsem se zaměřovat na půllitry, už jsem na nich trénoval a jel první závody. Zkušenosti už nějaký byly a já se chtěl hlavně rozvíjet. To si myslím, že se povedlo, závodů jsem měl moc, během roku jsem se zlepšil a nějaký zkušenosti jsem nasbíral. Určitě to byl krok správným směrem.“

speedwayA-Z: „Nicméně nižší kubatury pro tebe nebyly uzavřenou kapitolou ani v loňském roce. Ve světovém poli světového poháru dvěstěpadesátek jsi skončil jedenáctý. Co tě vedlo k tomu, abys do tohoto závodu na poslední chvíli naskočil?“
Josef Novák: „V pondělí o Tomíčkově memoriálu na mě před školou v Chrudimi čekal táta. Řekl, že volal pan Křikava, že Adam Fencl nechce jet dvěstěpadesátky na dlouhý dráze. A jestli bych nechtěl jet já. Říkal jsem si, že je to výborná příležitost se na tom svýzt a podívat se do Francie. Jeli jsme do Prahy pro motorku. Základově byla jen spojená, byly tam kola a zbytek jsme museli dostavět. Dostali jsme klasickou dvěstěpadesátku a motor museli přehodit do dlouhána. Museli jsme to složit do středy, měli jsme na to den. Zkusili jsme si to v Pardubicích, jaký by tam mohly bejt‘ převody a druhej‘ den jsme odjížděli do Francie. V Pardubicích kolem nás lítali pan Dryml a Zdeněk Schneiderwind. Bylo hodně rádců, co se snažili pomoct. Já ještě neřídím, cesta pro mě byla pohoda, ležel jsem v autě. Dorazili jsme v pátek večer a stihli jsme kus tréninku pětistovek, pak se jeli ubytovat na hotel. Dopoledne jsme se podívali po městě a odpoledne se jelo na závodiště. Byl trénink, dvakrát volnej‘ a dvakrát na pásku. Zkusil jsem si, jak to jede, a až o závodech jsme přišli na to, že mě z výjezdu všichni předjížděj‘. První tři rozjížďky jsme nevěděli, co s tím, až jsme s Honzou Hlačinou zkusili hnout s předstihem. Najednou se to zlepšilo, dojel jsem na třetím místě. V poslední jízdě jsem dobře odstartoval a vyhrál. Říkal jsem si, že to není špatný, kdyby to bylo od začátku, bylo by to jiný. Takhle to stačilo jen na céčkový finále. Tam jsem ne špatně odstartoval, ale Polák byl přede mnou. Pořád jsem na něj dorážel, až se mi ho z výjezdu podařilo předjet a vyhrál jsem. Určitě to bylo něco novýho, zkusil jsem si to a zbytečně jsme tam nejeli.“

speedwayA-Z: „A pak přišel Jawa Cup, jemuž jsi dal přednost před Zlatou stuhou. Důvody jsou nabíledni, s Adamem Fenclem jste klidně mohli vyhrát, kdežto při Zlaté stuze bys asi záhy vypadl. A tak se spíš chci zeptat na tvou čtvrtlitrovou budoucnost.“
Josef Novák: „Letos bych určitě chtěl jet Zlatou stuhu. Minulej‘ rok jsem se rozmejšlel. Ve Zlatý stuze bych asi vypad‘ po třech jízdách, ale v Jawa Cupu bych jel všechno. Povedlo se to, škoda že Adam z prvního místa upad‘ a mě v cíli z druhýho místa předjel Igor. Byla to velká smůla. A jestli letos pojedu dvěstěpadesátky, nevím, to je ještě ve hvězdách.“

speedwayA-Z: „Avšak těžiště tvé činnosti přece jen spočívalo v závodech pětistovek. V nich ses dokonce podíval i mezi elitu do extraligy. Jak své působení v celku Pardubic hodnotíš?“
Josef Novák: „Byla to výborná příležitost svýzt se s výbornými jezdci. Když jsem jel první extraligu, neodpadlo to špatně. Bylo překvapení, když jsem odstartoval a dokázal se držet za Romanem Čejkou. Ale přece jenom je to o třídu vejš, takže je to hodně těžký. Z finále v Praze si pamatuju maximálně něco před závodama. Ale z tý první jízdy a opakovačky maximálně jen nějaký záblesky. Letos bude záležet, jestli Patrik Mikel bude u nás v Pardubicích. Bude záležet i na juniorech a dalších výsledcích. To je ještě dost času, než bude sezóna.“

speedwayA-Z: „Nechybělo mnoho a do špičkového šampionátu ses dostal i vlastním přičiněním. Chyběly dva body ze srpnového semifinále mistrovství republiky jednotlivců, aby ses dostal alespoň na post náhradníka pro finále…“
Josef Novák: „Ten den se mi v Pardubicích vůbec nedařilo. Dráha byla hlubší než obvykle a nemoh‘ jsem přijít na to, jak to jet. Přišel jsem na to až v poslední jízdě, že jsem měl jezdit venek, kde byl materiál a tahalo to. Jezdil jsem po vnitřku, kde to mydlilo a to byla chyba. Snad to letos bude lepší, budu se víc snažit, abych se do toho finále dostal.“

speedwayA-Z: „Konec mistrovství republiky juniorů tě zastihnul na desátém místě závěrečné klasifikace. Nebýt technických patálií v závěrečném dvojzávodě v Pardubicích, bylo by to ještě lepší. Jsi spokojený?“
Josef Novák: „Nejsem. Kdyby nebyly technický problémy v Pardubicích, bylo by to lepší. Prasknul mi ojniční čep a jeden motor byl na odpis. První závod jsem jel s druhou motorkou, co nebyla dopasovaná. Během pauzy jel táta domů pro další motor. Dali jsme to tam a při první jízdě se zadřel. A další motor byl na odpis. Nakonec mi ten motor, co mi nejel, podařilo dopasovat. Ale do toho mi dvakrát prasknul primár. Byl to docela den blbec. Bedna v junioráku není nic jednoduchýho, jsou tam skvělí jezdci jako Zdeněk, Eda a Václav. Mají toho spoustu najezděnýho a já nic. Srovnávat se s nima nemůžu, ale určitě bych se chtěl zlepšovat, abych se jim jednou moh‘ rovnat. Uvidíme, jaká bude technika a jak budu připravenej‘ já.“

speedwayA-Z: „Kde bys ale mohl být výše, je mistrovství republiky do devatenácti let, v jehož finále B byl ovšem Patrik Mikel jiného názoru. Jak se ti zamlouvala myšlenka šampionátu složeného ze čtyř rozjížděk?“
Josef Novák: „Myslím, že se to ani nemuselo konat. Někdo získá titul, že tam má málo soupeřů a sjede si pár jízd. Přišlo mi to blbý, předloni nás bylo o něco víc. Uvidíme letos, jestli nás zase bude víc nebo jestli přijede někdo ze zahraničí. Uvidíme. S Patrikem to máme tak, že někdy je lepší on, jindy já. Jak to bývá, někdo může bejt‘ ten den lepší, někomu ta dráha sedne víc, je to jak kdy. A malý finále už byla jen jízda před první ligou, ta byla ten den důležitější.“

speedwayA-Z: „A když už se bavím, čeho bys mohl litovat, napadá mě mistrovství republiky juniorských družstev v Plzni. Jak jsi sám dokázal odsunout žarnovickou dvojici na poslední pozici?“
Josef Novák: „Kdo ví, jak by to bylo, kdybychom byli dva. Nebylo to špatný, že jsem byl sám a neskončil poslední. Je škoda, že nikoho nesehnali a musel jsem jet sám. Uvidíme letos. Zezačátku, když jsme přijeli do Plzně, jsem ani nevěděl, jestli nakonec nebudu nějakýho paráka mít. Ale před tréninkem jsem se dozvěděl, že ne. Byl jsem zklamanej‘ a bral to jako trénink. A nakonec to nebylo špatný, dráha byla výborná a parádně jsem si zajezdil.“

speedwayA-Z: „Sezónu 2014 doplňovaly tvoje starty na mezinárodní úrovni. Byl jsi členem týmu, který vyhrál jadranskou ligu, absolvoval MACEC Cup v Zielonej Goře, jezdil slovinsko-chorvatský šampionát. Jsou podobné závody cestou k dalšímu závodnickému rozvoji?“
Josef Novák: „Určitě jo. Poznávám jiný dráhy, než máme v Česku, nový soupeře. Sbírám zkušenosti, když můžu jet do Slovinska nebo Chorvatska, je to výborný. I v tom Polsku. Když to shrnu, bavily mě všechny závody, ale hlavně jadranská liga v Pardubicích. Nebylo to nejhorší a pěkně jsem si zajezdil. Ale bavily mě všechny, bylo to zajímavý, letos záleží, jestli budou chtít nějaký jezdce a jestli pozvou mě.“

speedwayA-Z: „Předevčírem jsme přepsali letopočet a zimní přestávka se víceméně dostává do své poloviny. Jak se připravuješ do nové sezóny, v níž by pro tebe mohla být lákavá dvě volná reprezentační místa v juniorských šampionátech světa a Evropy?
Josef Novák: „Chodím do posilovny, cvičím doma. Mám permanentku z Pardubic a jezdím do akvaparku, snažím se pořádně připravit. Pan Řehounek nám chystá motorky. Budu se co nejvíc snažit zabodovat o to místo v mistrovství světa juniorů. Budu se snažit ze všech sil, je velká šance se tam dostat. A taky v dalších českých soutěžích, to je samozřejmý, hlavně v v jednadvacítkách a zkusit se dostat do finále republiky.“

Josef Novák děkuje:
„Chci poděkovat rodině za podporu, panu Řehounkovi, že nám pomáhá s motory a se vším, když něco potřebujeme vyrobit. ZP Pardubice, Autodoprava Tetřev, mechánovi Martinu Kratochvílovi, věřím, že nám zachová věrnost. Vladovi Višváderovi a doufám, že budeme spolupracovat i příští rok. A všem příznivcům plochý dráhy.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček, Michal Kohout a Antonín Škach