AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 18. října
Dnešní den nebyl pro divišovské pořadatele méně náročný než celá letošní sezóna. Od středy jejich ovál navštěvoval déš různé intenzity. A protože se podzim ujal vlády již minulý měsíc, vysychání dráhy neprobíhá tak rychle jako v létě. Kdo tedy dorazil na finále evropského šampionátu dvojic, okolo poledního zastihl dodávky účastníků svým kroužením utahující závodní tra. Trénink zahájil bezmála o čtyři hodiny později oproti původnímu harmonogramu. A po něm úprava oválu za dozoru Franka Zieglera z FIM Europe pokračovala. Vlastní závod odstartoval s hodinovým zpožděním, které ještě prodloužila nešastná kolize Eduarda Krčmáře s Andrejem Karpovem v rozjížďce s číslem jedna. Slaňák odešel po svých, nicméně pro Ukrajince přiletěl záchranářský vrtulník. O další hodinu později se český tandem Václav Milík – Eduard Krčmář vypořádal s Maďary, avšak Vitalije Bjelousova v osmé jízdě neuhlídal. Avšak šlo o poslední bodovou ztrátu našich borců, kteří vzápětí dovezli po pěti bodech z duelů s Němci a Lotyši. Mezitím Poláci přišli o Adriana Miedzinskeho, jenž v depu postával jako čáp na jedné noze. Nezadržitelně se blížil soumrak, ovšem sluníčku jakoby se nechtělo zapadnout za obzor, dokud neshlédne vyvrcholení. Přitom o česko – polském duelu v rozjížďce s číslem osmnáct šlo hovořit spíše v teoretické rovině. Václav Milík a Eduard Krčmář totiž zmizeli Damianu Balinskemu se Sebastianem Ulamkem záhy po vylétnutí pásky. A o dvě minuty později již spolu s náhradníkem Tomášem Suchánkem létali k obloze nad hlavami přátel, kteří jim coby šampiónům starého kontinentu dopřáli okázalé hobla.
Zpoždění v časovém harmonogramu i bodovém plánu českého týmu
Ve středu byl Václav Milík v Anglii, nicméně odvety semifinále play-off v Poole se nedočkal. Ve čtvrtek ráno usedl na letadlo do Prahy, aby prakticky současně s jeho příletem se dozvěděl, že večerní extraligové finále v Praze se kvůli dešti nekoná. Nicméně současně odvolaná páteční pardubická odveta mu otevřela dveře do sestavy Poole pro první finále v Coventry.
Takže zpátky na otočku do Anglie a dnes dopoledne šupem do Divišova! „Hrozně mě štvou ty rain-offy,“ posteskl si na počasí, které svým současným rázem trápí všechny lidi okolo ploché dráhy. „Dneska je konečně po dlouhý době počasí. Včera nebyl volnej‘ hotel, tak jsem chrápal na lavičce na letišti. Do Prahy jsem přiletěl o půl dvanáctý.“
Po dráze mezitím kroužily dodávky závodníků ve snaze utáhnout ovál. „Ujezdilo se to a je to taková guma, uvidíme, jak se s tím kluci popasujou,“ byl Milan Špinka poněkud rozpačitý. Jan Trojánek, divišovský šéf, raději hledal před dalšími požadavky předsedy jury Franka Zieglera azyl v klubové hospůdce u šálku silné kávy.
Úderem tři čtvrtě na jednu odstartoval trénink. Eduard Krčmář se mírně opozdil a obsluha depa mu musela otevírat vrata ještě jednou. Pakliže si diváci mysleli, že už konečně uvidí závody, mýlili se. Do akce nastoupily opět mechanismy včetně prastarého ručního grejdru a ovál jim patřil celou hodinu. Až konečně těsně před půl třetí volal Pavel Kubeš v úloze ředitele závodu Čechy a Ukrajince na start rozjížďky s číslem jedna.
Po vylétnutí pásky se na čele usadil Václav Milík, avšak před Eduarda Krčmáře v první zatáčce pronikl Andrej Karpov. Slánský borec se vak ve druhé zatáčce dostal pod Ukrajince. Na cílové rovince se sunul dopředu, avšak nakonec oba skončili v hrozivém pádu.
Eduard Krčmář z něj vyvázl se zdravou kůží. „Předjel jsem ho, vyloučili mě, že jsem mu tam prej‘ dal hák,“ divil se. „Spíše se na mě chtěl stáhnout a dal mi kolo do háku sám.“ Ukrajinec ovšem zůstával v péči lékařů, kteří v obavách z vnitřních zranění přivolali odbornou pomoc. Ve tři čtvrtě na tři přijel žlutý yeti v doprovodu velké sanitky, nicméně na cestu už vyrazil vrtulník.
Na jeho palubě se Andrej Karpov vydal na cestu do pražského Motola. Hodinky ukazovaly čtvrt na čtyři, když se Václav Milík po restartu první jízdy usadil ve vedení. Bez diskvalifikovaného Eduarda Krčmáře však přivezl jen remízu. Skeptikové pookřáli nad nadějí, že jejich nepřející předpovědi o vyhlídkách našeho týmu dostávají konkrétní obrysy. Nicméně závod byl na konečné soudy přece jen až přespříliš mladý.
Stále větší a větší hromada skalpů
Rozjížďka s číslem čtyři přinesla tandemu povinné vítězství nad Norbertem Magosim a Rolandem Benkö v poměru 5:1. A v osmé jízdě měli změřit své síly s Rusy, kteří doposud prošli podobným scénářem jako Češi. S tím rozdílem, že Sebastian Ulamek a Damian Balinski je ve druhé jízdě naprosto zmasakrovali.
Denis Gizatulin a Vitalij Bjelousov se však navnadili v páté jízdě hladkou porážkou Ukrajinců. V rozjížďce s číslem osm vystřelil dopředu Václav Milík, avšak na první místo záhy pronikl Vitalij Bjelousov. „Poved‘ se mi start,“ líčil Václav Milík. „Potřebovali jsme vyvýzt Gizatulina, on toho využil Bjelousov. Předjel mě po lajně, nešel jsem po něm extra, lepší dva body než vyloučení.“
Polovinu svých dnešních startů přetavili Václav Milík a Eduard Krčmář v zisk jedenácti bodů, což je řadilo na druhou příčku průběžné klasifikace. Po maximálních vítězstvích s Rusy a Lotyši vládli Poláci. Nicméně jejich automat na pětibodové zisky se v deváté jízdě zasekl. K duelu s Ukrajinci vůbec poprvé vyjel na ovál náhradník Adrian Miedzinski.
Problém haprujícího startovacího zařízení byl rychle vyřešen a duo Damian Balinski – Adrian Miedzinski dokonale ovládlo situaci. Nedočkavci si již do svých programů psali výsledek, v čemž je utvrzovala zkušenost, že dnes viděli za prvním obloukem předjíždět pouze Eduarda Krčmáře.
Jenže přišel třetí okruh, druhá zatáčka a v ní si to Adrian Miedzinski hodil na ucho, plochodrážní hantýrkou řečeno. Byl samozřejmě diskvalifikován a do konce závodu stál na pravé 
noze jako čáp, za levou se držel a mačkal si bolavý kotník. Při repete Damian Balinski bez větších potíží dovezl remízu a Poláci zůstali o dva body před Čechy.
Na vítěznou notu hráli i Václav Milík s Eduardem Krčmářem. V rozjížďce s číslem jedenáct Pardubičan odpálil jako raketa, Slaňák se k němu záhy přidal stejně neomylně jako stín a Němci rázem pozbyli šancí. Max Dilger mohl navíc děkovat, že své wheelie ve druhé zatáčce ustál bez pádu a platil za něj jen poklesem za záda svého krajana.
Hromada trofejí v krajních boxech, které české trio obsadilo, utěšeně rostla. Po rozjížďce s číslem patnáct k ní přibyly i lotyšské skalpy. Kjastas Puodžuks a Andrzej Lebeděvs dnes role favoritů rozhodně neplnili. Ve čtrnácté jízdě ovšem podali pádný důkaz tvůrcům mezinárodních pravidel, proč je někdy mají lidé za hlupáky.
Opakovačku, z níž byl vyloučen Stanislav Mělničuk za pád ve chvíli, kdy Andrej Kobrin již stál s defektem, si lidé za svých dvě stě padesát korun vůbec neužili. Oba Lotyši si pro pět bodů jeli kolo za kolem, bez smyku, zato s minimem plynu, jen aby liteře reglementů bylo učiněno zadost. Není proto divu, že je naši zrušili bez slitování stejně jako současná vláda důchodovou reformu té předchozí.
Tradiční polské 5:1 postavené vzhůru nohama českými mistry Evropy
V rozjížďce s číslem osmnáct stáli Václav Milík a Eduard Krčmář před vraty depa naposledy. Vedle nich se chystali Damian Balinski a Sebastian Ulamek. Milan Špinka a Tomáš Suchánek jim popřáli mnoho štěstí, nicméně v porážku silného celku nevěřil nikdo.
Pak se česká dvojice sunula dopředu. Na výjezdu na ovál musela dát přednost maďarskému mechanikovi, jenž se vracel do boxů s motocyklem Rolanda Benköa, porouchanému v předchozí jízdě. To však bylo naposledy, kdy je nějaký cizinec zastavil!
U startu je přivítal aplaus tribun a nadšený komentátor Roman Hájek. Páska letěla nahoru. Václav Milík současně s ní dopředu. A Eduard Krčmář za něj. Adrian Miedzinski opírající se v koutě depa o pletivo nestačil zírat.
Jeho krajané se na ovále právě dočkali jediné prohry, když jejich doposud nejhorším výsledkem byla remíza, kterou jim sám svým nešastným pádem přivodil. Okruh za okruhem český juniorský tandem zmenšoval vzdálenost, jež jej dělila od korunovace. A nakonec v oranžových paprscích zapadajícího sluníčka projeli pod šachovnicovou vlajkou jako mistři Evropy.
„Krásně jsme oba odstartovali,“ zářil Eduard Krčmář. „Soustředil jsem se na start. Pustil jsem páčku, kouk‘ se na Vencu, byli jsme tam a už si to jen hlídali.“ Vzápětí si už užíval hobla, k němuž se našlo několik párů rukou nadšených lidí. Do vzduchu létal i Václav Milík i Tomáš Suchánek, jenž splnil roli náhradníka beze zbytku.“
„Po první jízdě jsem si říkal, že dva body budou chybět,“ připouštěl Milan Špinka. „Ale kluci teď proti Polákům potvrdili, že jsou mistři právoplatně.“ Do konce závodu však zbývalo odjet ještě tři rozjížďky, z nichž mělo vzejít pořadí za našimi hochy.
Nejprve se Maďaři dočkali svého jediného triumfu na úkor Ukajinců. Stanislav Mělničuk sice usiloval o remízu, ale nakonec se musel na záda svých přemožitelů dívat i z poslední příčky závěrečné klasifikace. Ve dvacáté jízdě vyzrál Kjastas Puodžuks na oba Rusy, jimž však patřil bronz. A Poláci si v poslední jízdě dne nenechali vzít stříbro. V souboji s Němci se vrátili k obligátnímu 5:1, jenž jim prve Václav Milík s Eduardem Krčmářem obrátili vzhůru nohama.
Hlasy z depa
„Super, co ti mám povídat,“ nešetřil Václav Milík nadšením. „V první jízdě se stalo, co se stalo, pak jsme jeli s Edou pěkně. Věděli jsme, že když se něco stane, máme skvělýho náhradníka Tomáše Suchánka.“
„V první jízdě jsme měli pech,“ přizvukoval Eduard Krčmář svému kolegovi. „Ale dopadlo to suprově. Ukázali jsme, že nám s Vencou jdou jezdit dvojice. Jede se nám spolu dobře. Parádní výsledek.“
„Trénovalo se mi dobře a pak se koukalo taky,“ nelitoval Tomáš Suchánek, že se vůbec nedostal ke slovu. „Kluci to zvládli perfektně, jsem spokojenej‘. Nebyla potřeba zasahovat, ale připravenej‘ jsem pořád a vždycky (smích).“
| 1. Česká republika | 26 | |
| Václav Milík | 3 3 2 2 3 2 | 15(2) |
| Eduard Krčmář | X 2 1 3 2 3 | 11(3) |
| Tomáš Suchánek | DNR | |
| 2. Polsko | 24 | |
| Damian Balinski | 2 3 3 3 1 3 | 15(1) |
| Sebastian Ulamek | 3 2 – 2 0 2 | 9(3) |
| Adrian Miedzinski | – – X – – – | 0 |
| 3. Rusko | 20 | |
| Denis Gizatulin | 0 2 0 2 3 2 | 9(1) |
| Vitalij Bjelousov | 1 3 3 1 2 1 | 11(3) |
| 4. Německo | 17 | |
| Tobias Busch | 3 3 1 – 3 0 | 10 |
| Michael Härtel | T 1 – 3 2 1 | 7(1) |
| Max Dilger | – – 0 0 – – | 0 |
| 5. Lotyšsko | 16 | |
| Andrzej Lebeděvs | E 1 3 3 1 0 | 8 |
| Kjastas Puodžuks | 2 R 1 2 R 3 | 8(1) |
| 6. Maďarsko | 11 | |
| Norbert Magosi | 1 2 2 1 1 3 | 10 |
| Roland Benkö | 0 0 0 0 E 1 | 1 |
| 7. Ukrajina | 10 | |
| Andrej Karpov | F/R – – – – – | 0 |
| Stanislav Mělničuk | 2 1 2 X 1 2 | 8 |
| Andrej Kobrin | 1 R 1 E 0 0 | 2(1) |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Michal Kohout, Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Petr Makušev
