Markéta je krůček od celkového prvoligového triumfu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 2. října
Otázka vítěze osmého prvoligového mítinku na Markétě byla vyřešena prakticky již na prvním zasedání jury. Tomáš Topinka na něm posílil již tak silnou sestavu o náhradníka Josefa France, který neodolal lákavé příležitosti testovat v závodním tempu na ovále, kde v pondělí odstartuje boj o českého individuálního mistra. V rozjížďce s číslem jedna sice Martin Málek překonal Ondřeje Smetanu, avšak hned vzápětí domácí pronikli do čela. Vyhráli již čtvrtý závod a jsou na nejlepší cestě k titulu, i když termín jejich posledního závodu ve Mšeně nebyl doposud oznámen. Na kola členů březolupsko – míšeňské koalice se lepila černočerná smůla, by se Jaroslav Gavenda dokonale trefil do načasování žolíka. Duel o druhou příčku se tak v zásadě odbýval mezi Pardubicemi a Slaným. Východočeši přišli o body, když mechanická závada motoru poslala na zem Josefa Nováka v rozjížďce s číslem pět. Informační šum způsobil, že za pardubického juniora v desáté jízdě nevyjel vůbec nikdo. Mesiášem nadějí týmu jezdícího kouče Jaroslava Petráka se stal Tomáš Suchánek. Nejenže se coby joker vrátil z rozjížďky s číslem třináct se šesti body, ale ve finále překonal Michala Dudka. Pardubice díky jeho manévru skončily druhé, ale jejich převaha se záhy ještě prohloubila. Neoprávněný start Filipa Šitery v jedenácté jízdě totiž na druhé zasedání jury skončil škrtnutím bodů hostujícího mšenského borce, když prve na halasné protesty Jaroslava Gavendy nikdo nebral zřetel.

Od druhé jízdy vedou Pražané
Sotva se nejlepší trojice vrátila z pódia mistrovství republiky do devatenácti let, které proložil prvoligový trénink, odstartovalo osmé kolo nižší české divize naostro. „Martina jsem zavíral na lajnu, ale ne moc, využil toho, že jsem byl měkkej‘ a byl tam,“ vyprávěl Ondřej Smetana o svém duelu s Martinem Málkem na začátku rozjížďky s číslem jedna.

Na čele se usadil koaliční celek, jemuž by při absenci míšeňských závodníků dnes lépe slušelo prosté pojmenování Březolupy. Ale ne nadlouho. Hned vzápětí totiž slavil Michal Škurla triumf ve stylu start – cíl. Filip Šitera při svém ostrém comebacku uhlídal útočícího Filipa Šiteru, zatímco Martin Gavenda jejich duel sledoval překvapivě spíše zpovzdálí.

Ve třetí jízdě Patrik Mikel upadl v ukázkové svíci hned na startu. Repete opanoval Matěj Kůs, když Michal Dudek za svá záda odkázal Josefa Nováka. Březolupy vyšly bodově naprázdno rovněž v závěrečné jízdě série, kde jim body nedovezl hostující Mšeňák Michal Klein. Nejlepší start předvedl Zdeněk Holub, jenže Hynek Štichauer jej podjel na prvním výjezdu.

Praha seděla pevně na čele průběžné klasifikace se čtyřmi body náskoku na Slaný, pěti na Pardubice a celými třemi na Březolupy. A to ještě na ovál nevyjel silná domácí náhradník Josef Franc! V rozjížďce s číslem pět poslal svého náhradníka do akce Jaroslav Drbal.

Roman Čejka se rychle dostal do čela před Martina Gavendu. Na vjezdu do poslední zatáčky způsobil utržený ventil paseku uvnitř motoru Josefa Nováka. Pardubičan jedoucí na třetím místě upadl. Ondřej Smetana jedoucí těsně za ním reagoval bleskurychle a poslal svůj motocykl na zem také.

Miroslav Topinka vyřešil situaci přidělením technického bodu pražskému juniorovi. Hynek Štichauer nezaváhal ani podruhé a rozjížďku s číslem šest ovládl ve stylu start – cíl. Na druhou příčku pronikl Michal Škurla, který slánského borce pokořil spodní stranou první zatáčky.

Druhý okruh však zcela patřil Martinu Málkovi. V jeho první zatáčce podjel Michala Dudka, aby se hned v dalším oblouku posunul rovněž před Michala Škurlu. Z březolupského úhlu pohledu však nešlo o víc než plácanec do vody, sice výrazný, ale v otázce opuštění poslední příčky nic neřešící. Michal Klein totiž z natřískané sedmé jízdy nepřivezl ani jeden bod.

Tomáš Topinka vyslal poprvé do boje Josefa France, který po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako první. Tomáš Suchánek, který se na Markétě dnes představil rovněž poprvé místo Luboše Velinského, jej ovšem překonal už v první zatáčce.

Markéta měla tím pádem Pardubice za sebou již od tři body. Záležitosti domácího celku však mistrovsky spravoval Zdeněk Holub, jenže v rozjížďce s číslem osm nedal ani náznak šance útočícímu Martinu Gavendovi.

Zdivočelá první liga
Hned po druhé úpravě oválu byl Josef Franc v akci. Svým velkým sólem připravil Hynka Štichauera o punc neporazitelnosti. Před Pardubičanem byl pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce ještě Filip Šitera.

„Dlouho to držel,“ komentoval Hynek Štichauer startovní počínání arbitra. „Zatáhla mě spojka, když jsem zavřel ruku, šla páska nahoru.“ Pražská pozice se zdála neotřesitelnou, ovšem Jaroslav Gavenda se konečně chtěl odlepit z bažiny poslední příčky. Před desátou jízdou pospíchal k telefonu, aby nahlásil, že místo Michala Kleina nastoupí Martin Málek v roli žolíka.

Krok březolupského kouče se setkal s dokonalým úspěchem. Martin Málek by soupeře nenašel ani s červenou lucerničkou v ruce a dovedl Michala Škurlu a Petra Babičku do cíle jako na provázku. Čtvrtý závodník na roštu scházel. Josef Novák si myslel, že pojede náhradník Tomáš Suchánek. A ten zase předpokládal, že juniora svého klubu zastupovat nebude. Inu, funkce jezdícího kouče je velice ošidná, a to tím spíše hledá-li optimální nastavení svého motocyklu.

Před jedenáctou jízdou dostal Jaroslav Petrák o dvě minuty navíc, protože Martina Málka čekalo další vystoupení v řadě. Po vylétnutí pásky stínoval Matěje Kůse, ovšem na prvním výjezdu se do děsivého karambolu dostali Jaroslav Petrák s Radimem Chodem.

„Byla tam díra, říkal jsem si, že to protáhnu jak na Filipa,“ vysvětloval pardubický matador. Nečekal jsem, že mě to chytne. On mi tam strčil přední kolo a já už neměl kam. Všechno je zohejbaný a práce navíc.“ Miroslav Topinka umožnil pokračovat oběma aktérům, kteří naštěstí rychle vyskočili na nohy, jenže kámen úrazu spočíval ve fatálně poškozeném Slaňákově motocyklu.

Jaroslav Drbal proto místo Radima Choda poslal k repete Filipa Šiteru. Jaroslav Gavenda u vědomí, že v takovém případě smí do závodu pouze náhradník, protestoval. Jenže sudí nakonec jeho protesty utnul, že se situace vyřeší na zasedání jury po závodě. Matěj Kůs mezitím projel vítězně cílem před Filipem Šiterou a Martinem Málkem.

V rozjížďce s číslem dvanáct Tomáš Suchánek neutralizoval sílu žolíka Romana Čejky. Zdeněk Holub se v první zatáčce nacpal před Martina Gavendu, jenž navíc na stejném místě o tři kola později upadl.

Kdo si počká, ten se dočká
Markéta osmadvacet, Slaný devatenáct a Pardubice s Březolupy po šestnácti. Takové byly průběžné stavy po třech čtvrtinách základní části. Jaroslav Petrák proto vycítil správnou šanci, aby ze svého rukávu vytáhl žolíka. Svěřil jej do rukou Tomáše Suchánka, jímž v rozjížďce s číslem třináct nahradil Luboše Velinského.

Zprvu se mohlo zdát, že Východočeši spláčou nad výdělkem. Dopředu letěl Roman Čejka. Avšak Tomáš Suchánek se dokázal vnějškem první zatáčky prosadit před něho, zatímco slánský náhradník při nájezdu do druhého okruhu spadl ještě za Josefa France.

V rozjížďce s číslem čtrnáct se Ondřej Smetana dostal na ovál po dlouhých devíti jízdách. Přesto přiblížil Prahu na samotný práh dnešního triumfu a konsolidace průběžného vedeni v tabulce. Michal Dudek se tlačil dopředu, avšak pražský junior mu nedal ani náznak šance.

Michal Klein svedl fantastickou bitku o poslední bod s Jaroslavem Petrákem. Na začátku posledního kola se zdálo, že jeho úsilí bude mít úspěch. Nicméně pardubický profesor si počkal do poslední zatáčky, v níž mšenskému závodníkovi udělil soukromou lekci vnitřní stopou.

Březolupský kalich hořkosti se s konečnou platností naplnil až po okraj v patnácté jízdě. Martin Gavenda nejenže odkroužil čtyři kola na poslední příčce, ale do depa se vrátil po svých, zatímco jeho bratr Aleš přivedl stroj se zadřeným motorem.

Josef Franc odvedl Hynka Štichauera a s konečnou platností rozhodl o pražském triumfu. Pražané se však evidentně nemohli vítězství nabažit. Pádný důkaz o tom podal Zdeněk Holub, když s dokonalým přehledem zvítězil v rozjížďce s číslem šestnáct.

Martin Málek se dral dopředu první zatáčkou. Neměl však dostatek místa a mohl hovořit o štěstí, že krizový moment ustál bez pádu. Přestože tlačil na Filipa Šiteru, musel se smiřovat s jediným bodem.

Po takřka třech měsících se prvoligový mítink konečně dočkal finálové jízdy, o níž bylo slánské publikum v obou případech ochuzeno. O vítězi bylo rozhodnuto a stejně tak o čtvrté příčce Březolup. Zato Pardubice a Slaný se s pětadvaceti body prozatím dělily o druhou příčku.

Za delší konec provazu začali tahat Středočeši. Michal Dudek totiž v první zatáčce objel Ondřeje Smetanu. Záhy seznal, že má za sebou Tomáše Suchánka, který si při předjíždění pražského juniora táhl s sebou Martina Málka.

Nicméně Michal Dudek si nechtěl nechat sebrat vedení jen tak mírnyks týrnyks. Až ve třetím okruhu naznačil Pardubičan útok vnějškem. Za půlkou druhé zatáčky však zlomil svůj motocykl pod Slaňáka a převzal vedení. „Kdo si počká, ten se dočká,“ glosoval svůj manévr. I kdyby však k němu nedošlo, Pardubice by si z Prahy odvezly druhou příčku, protože body Filipa Šitery z jedenácté jízdy byly nakonec odečteny.

Hlasy z depa
„Závody fajn,“ pochvaloval si Matěj Kůs. „Zkoušel jsem motor, myslím, že jsem ho na pondělí naladil dobře. Jsem spokojenej‘.“

„Trénink pěknej‘, vyhráli jsme, máme radost,“ svěřoval se Josef Franc. „Pomstili jsme moje porážky od Sušánka. Zkoušel jsem motor, jestli to bude lepší, horší, je to tak na půl.“

„Moc krásný to nebylo,“ bilancoval Zdeněk Holub oba dnešní závody. „Všechno. Obecně nic moc. Finálovku v devatenáctkách jsem dojel čtvrtej‘. Škoda, no… Lepší to mohlo bejt‘ i v lize. Nevím, co se dělo, nevyhrál jsem každou jízdu…“

„První jízdu jsem dobře odstartoval,“ vzal Ondřej Smetana své dnešní účinkování poměrně zeširoka. „Martina jsem zavíral na lajnu, ale ne moc. Využil toho, že jsem byl měkkej‘ a byl tam on. V další jízdě jsem měl špatnej‘ start a v nájezdu jsem to dal daleko. Všichni mě podjeli, jel jsem poslední, snažil se předjet. Na venku nebyl materiál, až do posledního nájezdu to Pepovi přestalo jet. Musel jsem to položit taky. Pak jsem jel z jedničky, ta není moje oblíbená. Odstartoval jsem a držel lajnu. Zabránil jsem Dudlíkovi, aby mě podjel. Nakonec nula, měl jsem dobrej‘ start, ale najednou mě objeli Dudlík a Suchoš. Nedržel jsem lajnu a předjel mě i Martin Málek. Pořád jsem se přetáčel, ale vyhráli jsme. To je důležitý a mám z devatenáctek další pohár do sbírky.“

„Šest bodů ze třech jízd,“ účtoval Michal Škurla. „Docela dobrý. Hlavně, že jsme vyhráli a vedeme, to je super. Možná bude i titul, nebylo by to špatný.“

„Dobrý, zazávodil jsem si, musel jsem předjíždět,“ liboval si Tomáš Suchánek. „Byl to můj nejhorší motor. A nejede špatně! V poslední jízdě jsem si počkal, na venku byl prášek. Kdo si počká, ten se dočká.“

„Začátek byl super, první dvě jízdy jsem měl fajnový,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „V devátý jízdě držel dlouho pásku. Zatáhla mě spojka, když jsem zavřel ruku, šla páska. Pak přišla šílená pauze pěti jízd. Neudělal jsem nic s motorkou a už jsem to nechytil. Chce to udržet kontakt s dráhou a nebát se změn. Sere mi, že jsem ty tři poslední jízdy pokazil. Jsou to závod, aspoň že jsme druhý. Hlavně potřebujeme manažera. Když má Jarda problém sám se sebou, nestíhá. Chce to promluvit s vedením, a s náma někdo jezdí. To nás stojí body!“

„Myslel jsem, že to bude daleko lepší,“ neskrýval Jaroslav Petrák zklamání. „První jízdě nevyšla, ale myslel jsem, že to půjde, ale stejně to nebylo ono. Zkoušel jsem, zkoušel kvůli pondělnímu mistráku. Nejelo to. Nejelo to, vrátil jsem se k tomu, co jsem měl původně. Bylo to lepší, ale nejelo to od startu.“

„Jsem spokojenej‘,“ hodnotil Filip Šitera svůj závodní comeback. „Po čtyřech měsících jsem to čekal horší. Zaplapánbůh, že jezdím. Na první závod to nebylo špatný, vím, že klukům stačím, ale hlavně ve zdraví. Bral jsem to jak trénink.“

„Dneska jsme měli hodně oslabený tým,“ říkal Martin Málek. „Nějak to nešlo. Jediné pozitivum bylo, že jsem vyhrál žolíka. A pak ještě první jízda. Nešly mi starty, ale dlouho jsem neseděl na motorce. Uvidíme, jak dál. Mám nabitý týden, snad to bude lepší.“

„Jsem z toho všeho znechucený,“ netajil se Martin Gavenda. „Motor v prdeli. Brát statisíce jak v polský lize, nešlo by o nic.“

    FIN  
1. AK Markéta Praha     37
Zdeněk Holub 2 3 1 3   9
Matěj Kůs 3 – 3 –   6
Michal Škurla 3 1 2 –   6
Ondřej Smetana 2 1 – 3 0 6
Josef Franc 2 3 2 3   10
 
2. ZP Pardubice     28
Josef Novák 1 F – –   1
Hynek Štichauer 3 3 1 2 R   9
Jaroslav Petrák 1 1 0 1   3
Luboš Velinský F – – –   0
Tomáš Suchánek 3 3 6* 3 15
 
3. AK Slaný     25
Filip Šitera, Mšeno 2 1 2 (-/2) 2   7
Petr Babička 1 0 1 –   2
Michal Dudek 2 0 – 2 2 6
Radim Chod 1 – F/R –   1
Roman Čejka 3 4* 1 1   9
 
4. AK Březolupy/SC Míšeň     18
st.č.5 – neobsazeno      
Martin Gavenda 0 2 2 F 0   4
Michal Klein, Mšeno 0 0 – 0   0
Patrik Mikel X – R 0   0
Martin Málek 3 2 6* 1 1 1 14

Poznámka: body Filipa Šitery z repete rozjížďky s číslem jedenáct, v níž nahradil Radima Choda s fatálně poškozeným motocyklem, byly na zasedání jury po závodě odebrány, protože takové nahrazení je v rozporu s pravidly.

Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Praha 7 4-1-0-2 190 21
2. Pardubice 7 0-3-2-2 157 15
3. Mšeno 6 2-1-1-2 146 15
4. Slaný 6 0-3-3-0 142 15
5. Březolupy/Míšeň 6 2-0-2-2 140 14


Foto: Jan Neruda a Kiril Ianatchkov

Eduard Krčmář obhájil titul s neotřesitelnou mistrovskou rutinou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 2. října
Eduard Krčmář a nejžhavější favorit šampionátu republiky do devatenácti let byly dnes v podvečer na Markétě pojmy, jež šlo bez zaváhání označit za synonyma. Nicméně jedním dechem šlo jmenovat tři argumenty proti tomu tvrzení, a sice jména trojice domácích špičkových juniorů. Avšak slánský borec si ve finálové jízdě počínal stylem opravdového šampióna. Po startu se musel pustit do křížku se Zdeňkem Holubem, Ondřejem Smetanou a především Michalem Škurlou. Již na konci prvního okruhu dal všem jasně najevo, kdo bude minimálně rok pánem domácí scény do devatenácti let.

Podívaná až v samotném závěru
Z kuloárů zaznívalo, že startovní čísla pro miniatruní mistrovský závod devatenáctiletých závodníků odpovídalo představám pořádajícího klubu o závěrečném pořadí. Jednička Zdeněk Holub proto narazil na Michala Škurlu hned v semifinále číslo jedna. A to upřímně řečeno žádné drama nenabídlo.

Zdeněk Holub se rychle ujal vedení. Michal Škurla mu sice znepříjemňoval život, avšak jeho klubový kolega si přímý postup do finále nenechal vzít. Stejně suverénně hned vzápětí ve druhém semifinále úřadoval Eduard Krčmář, dvojka dle rozdělení klubu.

„Byl jsem hrozně pomalej‘,“ připouštěl Ondřej Smetana, že mu slánský junior zmizel překvapivě rychle z dohledu. Slabší moment rozpisu představovala skutečnost, pro oba poslední z každého semifinále závod skončil. V duchu papírových předpokladů šlo o Lukáše Ševčíka a Filipa Hájka, nicméně snadno si představit humbuk, kdyby někoho z okruhu favoritů postihl kupříkladu defekt.

Zdeněk Holub a Eduard Krčmář dostali své finálové soupeře z opravné jízdy. V ní stylem start – cíl triumfoval Michal Škurla. Ondřej Smetana neváhal a zabral druhou postupovou příčku, zatímco Josef Novák a Patrik Mikel se za jejich zády prali o celkové páté místo. Ovšem ta pravá bitka měla teprve přijít.

Nejrychlejší reakcí na pohyb pásky se blýskl Michal Škurla. Záhy jej na čele vystřídal Ondřej Smetana. V tlačenici první zatáčky si tvrdě za svým mistrovským cílem šel Eduard Krčmář. Nejprve zpacifikoval Zdeňka Holuba, jenž nakonec opět vyšel bez medaile.

„Strčil mi loket před loket a nenechal mi místo,“ popisoval Ondřej Smetana, kterak se přes něj Eduard Krčmář v prvním výjezdu dostal. Z jejich souboje profitoval Michal Škurla, jenž na protilehlou rovinku vyjel jako první. Ale všeho do času.

Eduard Krčmář ve druhé zatáčce nasadil velkoryse střižený oblouk, aby do druhého okruhu již projel na čele. „Dal jsem to na Škurliče a pak si to už jen hlídal,“ vyprávěl slánský borec o vrcholu svého boje, jakoby obhájit loňský titul bylo stejně snadné jako skočit si do sámošky pro rohlík.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Poslední dva závody, Daugavpils a Rybnik, mi nevyšly, spravil jsem si náladu. Ve finále to byl boj. Z první zatáčky jsem vyjížděl třetí. Musel jsem si udělat místo a byl jsem druhej‘. Dal jsem to nad Škurliče a pak si to už jen hlídal. Jel jsem si svoji stopu až do cíle. Bylo to dobrý, doufám, že teď bude už jen samá bedna.“

„Start mi nevyšel,“ konstatoval Michal Škurla. „Pak jsem Edu vyvez‘ a dostal se dopředu, ale nedovez‘ jsem ho až k mantinelu. Titul moh‘ bejt‘, kousek ale chyběl.“

„V první jízdě jsem byl hrozně pomalej‘,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „V semifinále jsem měl dobrej‘ start, ale dopadlo to, že jsem dojel druhej‘, což nevadilo. Ve finále dobrej‘ start. Byl jsem rychlej‘ a cejtil se, že bych tam byl. Najednou přijel Eda, nenechal mi místo a strčil mi loket před loket. A najednou jsem byl až třetí a už to tak dojelo.“

„Moc krásný to nebylo,“ vážil Zdeněk Holub svá slova. „Obecně nic moc. Finálovku jsem dojel čtvrtej‘. Škoda, no… Třeba napřesrok, teda jestli nás bude aspoň osm..“

„Po měsíci pauzy to není špatné,“ bilancoval Patrik Mikel svůj návrat poté, co si počátkem školního roku při fotbálku zlomil nohu. „Tož do finále bych stejně nepostoupil. Dojel jsem, abych se rozjezdil, a byl nachystaný na Zlatou stuhu.“

  SF1 SF2 OPR FIN  
1. Eduard Krčmář, Slaný   1.   1.  
2. Michal Škurla, Praha 2.   1. 2.  
3. Ondřej Smetana, Praha   2. 2. 3.  
4. Zdeněk Holub, Praha 1.     4.  
5. Patrik Mikel, Březolupy   3. 3.    
6. Josef Novák, Pardubice 3.   4.    
7. Filip Hájek, Praha   4.     (los)
8. Lukáš Ševčík, Praha 4.       (los)

Foto: Jan Neruda a Kiril Ianatchkov

Zlatá přilba má již jen dva otazníky

Pardubice – 2. října
Volnou šestku při zítřejší Zlaté stuze bude mít finský dredař Nike Lunna, jenž se českému publiku představil již při květnovém semifinále světového šampionátu juniorských družstev v Plzni. Nedělní Zlatá přilba má již jen dva otazníky. A to konkrétně u osmičky a jedenáctky, protože během včerejška pardubičtí pořadatelé dali do kupy startovní listinu včetně čísel.

66. Zlatá přilba města Pardubice:
1 Chris Holder (AUS), 2 Dakota North (AUS), 3 Fritz Wallner (A), 4 Nicolas Covatti (RA), 5 Jurica Pavlic (CRO), 6 Hans N. Andersen (DK), 7 Lasse Bjerre (DK), 8 prozatím neobsazeno, 9 Patrick Hougaard (DK), 10 Chris Harris (DK), 11 prozatím neobsazeno, 12 Christian Hefenbrock (D), 13 Erik Riss (D), 14 Kevin Wölbert (D), 15 Norbert Magosi (H), 16 Michele Castagna (I), 17 Nicolas Vicentin (I), 18 Stanislaw Burza (PL), 19 Rune Holta (PL), 20 Norbert Kosciuch (PL), 21 Adrian Miedzinski (PL), 22 Grzegorz Walasek (PL), 23 Karol Zabik (PL), 24 Aleksander Čonda (SLO), 25 Matic Voldrih (SLO), 26 Fredrik Lindgren (S), 27 Andrej Kobrin (UA), 28 Gino Manzares (USA), 29 Josef Franc, 30 Martin Málek, 31 Aleš Dryml, 32 Eduard Krčmář, 33 Václav Milík, 34 Tomáš Suchánek, 35 Filip Šitera, 36 Hynek Štichauer.

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)