AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 23. října
Tři body převahy, s nimiž Pražané dnes přijeli na svítkovský stadión, nepředstavovaly žádnou horentní převahu. Nicméně Tomáš Topinka glosoval, že menší náskok je lepší než žádný náskok. A ke vší pardubické smůle začali Pražané unikat již v rozjížďce s číslem jedna. Aleš Dryml v ní dojel na čele jen do půlky druhého okruhu, než mu explodoval motor. Rafal Okoniewski s Matěj Kůsem tím pádem skórovali naplno, což jim mělo vydržet po celý večer. Václav Milík hledal zpočátku optimální nastavení stejně úspěšně jako renesanční alchymisté kámen mudrců. Nakonec začal vozit body, jenže Pražané, v jejichž řadách si mechanická smůla máchla kosou jen v případě přetrženého primárního řetězu Filipa Šitery jedoucího ovšem na čtvrté příčce, si udržovali mírnou převahu. Lubomír Vozár byl tudíž zbavený čarodějné hůlky svých strategických kouzel. Zato Tomáš Topinka byl na koni, když nemocného Tomasze Chrzanowskeho nahlásil na prvním zasedání jury jako rider replacement. S jeho average 2,00 jej z přítomných Pražanů nemohl zastoupit jen Martin Gavenda a to ještě pouze proto, že do Svítkova přijel jako mechanik Patrika Mikela. Domácí potřebovali stůj co stůj žolíka, nicméně když se Tomáš Suchánek pokusil pustit před sebe do cíle jedenácté jízdy Zdeňka Holuba, pražský junior se nenechal zaskočit a dal mu přednost ještě okázaleji. Po dvou remízách mohli Pražané slavit titul po rozjížďce s číslem třináct, jíž vyhrál Rafal Okoniewski. Ten hned vzápětí spolu s Josefem Francem splnil pražský úkol číslo dvě, který zněl vyhrát i dnešní závod. Ani letos se tedy finalistovi poraženému na úvodním výjezdu nepodařilo zvrátit situace ve svůj prospěch na vlastní dráze. Tento rekord zřejmě pár let vydrží, jelikož ze schůzky Pardubic, Prahy, Slaného a Mšena po úterním finále vyplývá, že návrat extraligových čtyřutkání je již rozhodnutou realitou.
Tři body pražské převahy z úterý zůstávají
Včerejší středa byla mimořádně ošklivý den. Nedalo se říct, že by vyloženě lilo, nicméně drobný déš se z oblohy snášel permanentně celý den a jeho kapky si své orgie prodloužily i přes noc. Dnes nad ránem však konečně přestalo pršet. A kolem deváté se do světa rozlétla zpráva, že se večerní odveta úterního finále skutečně pojede.
Bez tréninku se šlo rovnou na nástup a po něm šup na start rozjížďky s číslem jedna. Nejlepší start měl Aleš Dryml, jenž se s návratem z konference automobilových dealerů zaznamenal i comeback do pardubické sestavy. Za sebou měl Rafala Okoniewski, zatímco Matěj Kůs ve druhé zatáčce pronikl na třetí příčku před Norberta Kosciucha.
Aleš Dryml projel cílem prvního kola, projel první zatáčkou, leč z té druhé jeho motocykl poháněla již jen odstředivá síla. „Motor se rozlít‘,“ hlásil příčinu svého odstoupení, které smírný výsledek otočilo v pražský triumf 5:1.
Druhá jízda dovolila Pardubicím poprvé profitovat z přestavby sestavy způsobené návratem Aleše Drymla. Lubomír Vozár sice musel jednoho hvězdného cizince oželet, avšak Tomáš Suchánek se mohl objevit na postu náhradníka. Nyní v první zatáčce objel Zdeňka Holuba, jenž však uhlídal Patrika Mikela, který nakonec v posledním okruhu zůstal stát. „Plyn se zasekl, vyletěl šrúbek,“ zdůvodňoval závodníkův otec František.
Hovoříme-li však o otázce taktiky, Tomáš Topinka učinil důležitý krůček před Pardubice již během včerejška. Tomasze Chrzanowskeho trápila střevní chřipka již v úterý na pražské Markétě. A 
když se svému kouči omlouval z odvety, Tomáš Topinka jej přesto ponechal v sestavě. Na prvním zasedání jury ovšem Polákovi přidělil status rider replacement.
V rozjížďce s číslem tři Tomasze Chrzanowskeho zastoupil Matěj Kůs, jenž se do pražských boxů vrátil s vítězstvím získaným ve stylu start – cíl. Václav Milík s Hynkem Štichauerem v prvním výjezdu podjel Michala Škurlu, avšak potíže jej nakonec sestřelily na poslední příčku. „Nejelo to,“ krčil Václav Milík rameny ve svém depu.
Rovněž Josef Franc nemohl ve čtvrté jízdě najít přemožitele. Tomáš Suchánek jej celé kolo zkoušel předjet z vnější strany, ale marně. Úspěchu se v tomto směru nedočkal ani Matej Žagar, který od druhého kola vystřídal svého klubového kolegu, jenž v závěru musel čelit dotěrnému Zdeňku Holubovi.
Ke třem bodům ztráty z úterního závodu přibyly Pardubičanům čtyři další, protože na světelné tabuli svítilo skóre 9:13. Nicméně brod, před nímž by domácí závodníci měli stahovat kalhoty, se nacházel ještě poměrně daleko.
Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem pět odstartoval jako s raketovým pohonem. Aleš Dryml se za něj zavěsil ve druhé zatáčce. Michal Škurla se pokoušel pardubické spojení rozbít, avšak domácí kapitán jej ve výjezdu z druhého oblouku nekompromisně vyvezl. Dnešní duel byl vyrovnán, ovšem Pražanům zůstávaly tři body převahy z předvčerejška.
Pardubice nemohou ukrojit vůbec nic ze své ztráty
Tandem Rafal Okoniewski – Matěj Kůs však v šesté jízdě již podruhé během dnešního večera prokázal svůj potenciál. K vítězství se natáhl již po vylétnutí pásky. Slibný manévr Hynka Štichauera v první zatáčce druhého kola Matěj Kůs odrazil. A Václav Milík s druhou nulou na svém kontě jen smutně koukal po motoru a měl jasno, že příště už musí přeskočit na druhý motocykl.
V sedmé jízdě Tomasze Chrzanowskeho zastoupil Josef Franc. Aleš Dryml vyjel z depa s červeným povlakem, který na své přilbě nechal z předchozího vítězného vystoupení. Petr Moravec se rozběhl z vnější strany mantinelu, aby pardubického kapitána na jeho omyl upozornil. Cestou zpátky však upadl a s poraněným obličejem skončil v sanitce. Jeho ošetření však bylo naštěstí jediným úkolem, který dnes zdravotníky čekal.
Mezitím Aleš Dryml odvedl Josefa France a Norbert Kosciuch stejný kousek provedl Michalu Škurlovi. Čtyři pardubické body v kombinaci s dvěma pražskými přiblížily domácí celek na šest bodů od jejich hostů.
Rozjížďka s číslem osm zastihla Josefa France na startovním roštu opět, tentokrát šlo o jeho programové vystoupení. Vystřihl nejlepší start. Avšak Václav Milík se přes něj dostal po vnější straně první zatáčky. Hynek Štichauer mířil dopředu stejnou cestou jako jeho parák, nicméně Josef Franc ho stačil zavřít.
Josef Franc posléze spolu se Zdeňkem Holubem vytvořili nepřekonatelnou hráz Hynku Štichauerovi. A fenomenální Rafal Okoniewski a Matěj Kůs hned na to v rozjížďce s číslem devět odsoudili do role pouhých statistů nejen benjamínka Patrika Mikela, ale také pátého muže letošní SGP Mateje Žagara!
V rozjížďce s číslem deset reagoval Filip Šitera bleskově na let pásky. Místo rovně však zamířil doprava a vrazil do Tomáše Suchánka, který upadl. „Nebylo to fér,“ neskrýval mšenský borec v pražských službách. „Ale stává se to, jsou to závody. A Suchoš ví, že ode mě to může čekat (smích)!“
Opakovačku ovládl Josef Franc. Filipa Šiteru měl za sebou jen pár metrů. V první zatáčce totiž oba Pražany rozdělili Václav Milík a Tomáš Suchánek. „Šiterovi jsem to oplatil,“ usmíval se Tomáš Suchánek. „On do mě vrazil po startu, já pak do něj ve výjezdu.“
Filip Šitera nakonec neviděl cíl. Ve druhém okruhu se mu přetrhnul primární řetěz. Avšak nerozhodný výsledek neřešil pardubický problém. Na světelné tabuli dávaly červené digitální číslice 34 a 26 najevo, že se obhajoba loňského zlata Pardubičanům komplikuje. Na ovále jezdily traktory a cisterna, protože po první úpravě po osmi jízdách následovala druhá v rychlém sledu. A Lubomír Vozár osnoval plán, jenž ho měl konečně posadit na hřbet vítězného koně.
Třináctá jízda korunuje mistry
Pardubickou situaci by stejně jako předevčírem na Markétě mohl vyřešit úspěšný žolíkový útok. Jenže osm bodů ztráty bylo pro takový záměr příliš málo. Ideální by bylo, kdyby Tomáš Suchánek skončil v rozjížďce s číslem jedenáct jako druhý. Jenže Tomáš Topinka byl přece jenom opět strategicky o krůček napřed a své závodníky na podobnou alternativu upozornil.
Tomáš Suchánek se usadil na čele před Zdeňkem Holubem a Filipem Šiterou, zatímco Patrik Mikel opustil čtvrtou pozici ve druhém okruhu vinou zadřeného motoru. V poslední zatáčce vedoucí Pardubičan přivřel plyn, takže se Zdeněk Holub vnějším obloukem dostal takřka dopředu.
Jenže pražský junior dobře věděl, kolik bije, a brzdil, aby metu jako první protnul Tomáš Suchánek. „Něčeho jsem se tam strašně leknul, házel mi blatník, tak jsem ubral,“ halil skutečný důvod do takového obláčku kouře, za nějž by se nemusel stydět ani nejlepší válečný dreaghnout.
„Holub mě pěkně načapal, nečekal jsem to,“ byl Tomáš Suchánek upřímný. „Zastavil ještě rychlejc‘ než já!“ Matej Žagar tím pádem v rozjížďce s číslem dvanáct jel bez násobení bodů. Z pozice od mantinelu vyrazil do čela, avšak Zdeňku Holubovi a Matějem Kůsem plně vyhovovalo usadit se za ním.
Hynka Štichauera nepustili ani ke slovu, ani na body. Remíza je přiblížila ke zlatu, aniž by vložila do rukou Lubomíra Vozára žolíka, s nímž by mohl otočit vývojem finálové části. Pardubický kouč musel hrát vabank. K obhajobě loňského zlata vedla již jen jediná cesta. A sice triumfovat ve třech závěrečných jízdách 5:1.
Proti takovému plánu se však postavil Rafal Okoniewski. V rozjížďce s číslem třináct triumfoval stylem start – cíl. I když Michal Škurla nepřekonal hráz vytvořenou Václavem Milíkem a Alešem Drymlem, Pražané v okamžiku Polákova průjezdu cílem vyhráli letošní extraligu.
Veškerá taktika šla v tomto případě stranou, jelikož Lubomír Vozár nemohl použít žolíka ve čtrnácté jízdě kvůli malé ztrátě a v závěrečné rozjížďce mu takovou možnost vzaly reglementy. A Pražané už měli jediný cíl. Dotáhnout do vítězného konce i dnešní utkání.
A to se stalo v rozjížďce s číslem čtrnáct. Rafal Okoniewski s Josefem Francem odstartovali jako jeden muž. Ve druhém kole je Matej Žagar rozdělil vnějškem první zatáčky, avšak Pardubice právě prohrály i druhé finálové klání. Tomáš Suchánek a Václav Milík po velkém boji se Zdeňkem Holubem vyhráli sice poslední jízdu, nicméně jejich prvenství už upravilo dnešní i celkové skóre.
Hlasy z depa
„Super závody,“ radoval se Matěj Kůs. „Myslím, že jsme jeli všichni skvěle. Věřím, že ta smůla, kterou jsem měl, je proto, že přede mnou je něco většího.“
„Pěkný závody,“ liboval si Josef Franc. „Praha měla i štěstí, ale všichni bojovali. Nebyla to ostuda. Zasloužili jsme si to.“
„Krásný závody, krásnej‘ výsledek,“ nešetřil Zdeněk Holub superlativy. „Celkem se vedlo, odpočinu si na sobotu a doufám, že o junioráku budu taky pěkně tahat. Dnes spokojenost, je titul, krása.“
„Byl jsem eso v rukávu na finále,“ smál se Filip Šitera. „Nevěděl jsem, že to bude takový, Pardubice byly na papíře silnější. Takže spokojenost.“
„Měl jsem dobrý starty,“ hodnotil Michal Škurla. „Pak se dařilo míň, ale hlavně že se vyhrálo.“
„Z mýho hlediska dobrý, týmově smůla, špatný,“ přemítal Tomáš Suchánek. „Šiterovi jsem to pak oplatil. Vrazil do mě od startu, já pak do něj ve výjezdu. Holub si mě pěkně načapal, nečekal jsem to. Zastavil jsem, ale on ještě rychlejc‘ než já.“
„První dvě rozjížďky jsem neměl naladěný,“ vysvětloval Václav Milík své úvodní dvě nuly. „První jízdu to nejelo. Skočil jsem na druhou motorku a to samý, museli jsme s tím laborovat. Dopadlo to, jak to dopadlo. Nebylo to zlý, ale mohlo to bejt‘ o sto procent lepší. Celej‘ tým měl zajet líp, ale kluci z Prahy jeli fantasticky, zasloužej‘ si to.“
„Nemám slov,“ nechtěl se Aleš Dryml pouštět do žádných větších komentářů.
„Nejsem nadšenej‘ jsem ne šastnej‘,“ smutnil Hynek Štichauer. „Jsme pomalí, budeme muset změnit razantně techniku. Co fungovalo, nefunguje. Tak to chodí, motory stárnou, snad budou korunky, abych si pořídil něco víc konkurenceschopnýho.“
| 1. AK Markéta Praha |
|
|
48 |
| Rafal Okoniewski, PL |
3 3 3 3 3 |
|
15 |
| Matěj Kůs |
2 3 2 2 1 |
|
10(4) |
| Tomasz Chrzanowski, PL |
|
|
R-R |
| Michal Škurla |
1 1 0 0 |
0 |
2 |
| Josef Franc |
3 2 1 3 1 |
|
10(1) |
| Filip Šitera |
1 0 E 1 |
|
2(2) |
| Zdeněk Holub |
2 0 2 2 2 |
1 |
9 |
| |
| 2. ZP Pardubice |
|
|
42 |
| Norbert Kosciuch, PL |
1 1 – 0 |
|
2 |
| Aleš Dryml |
E 2 3 1 |
|
6(2) |
| Václav Milík |
0 0 3 2 2 |
2 |
9(1) |
| Hynek Štichauer |
2 1 0 0 |
|
3 |
| Matej Žagar, SLO |
2 1 3 2 |
|
8 |
| Patrik Mikel |
E – 0 E |
|
0 |
| Tomáš Suchánek |
3 3 1 3 |
3 |
14(2) |
Celkové skóre finále extraligy:
| Praha vs. Pardubice |
96:87 |
mistrem republiky se stala Praha |
Celkové pořadí extraligy:
| 1. Praha |
| 2. Pardubice |
| 3. Slaný |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Michal Kohout
