Čtvrtek přináší závodní comeback Filipa Šitery

Mladá Boleslav – 30. září
Při svém comebacku po červnovém vážném zranění svěřil spíše rozumu než závodnickému srdci. Přesto plní svůj záměr, aby se do sedla plochodrážního motocyklu vrátil ještě v letošní sezóně. Včera se poměrně narychlo poprvé svezl v Liberci, aby ve svém tréninkovém programu pokračoval dnes na pražské Markétě. Právě tady se pozítří vrátí do závodního kolotoče. Filip Šitera, jehož Mšeno si vybírá volný los, měl původně posílit Prahu, avšak za ni nastoupí Matěj Kůs, takže bude hostovat za Slaný.

„Čekal jsem to daleko horší,“ svěřuje se Filip Šitera se svými dojmy po čtyřměsíční přestávce. „Ale dobrý. Pauza je znát, ale musím se teď rozjezdit na konec sezóny. Chci na tom sedět a připravit se na příští rok, abych závodil líp. A věděl, že se nebojím.“

Uplakaná sezóna je příčinou, že z letošních mistrů krátkých oválů známe pouze Václava Milíka a Krystiana Pieszczeka coby mistry juniorských družstev. Všechno ostatní máme stále před sebou. Filip Šitera si rozhodně na nedostatek závodních příležitostí stěžovat nemůže, protože po čtvrteční první lize jej očekává nedělní Zlatá přilba a pondělní první finále mistrovství republiky jednotlivců na Markétě.

„Chci do toho skočit a jet,“ neklade si žádné přehnané ambice. „Výsledky jako ze začátku sezóny nebudou. Ale jedu, abych nějaký body urval.“

Foto: Miroslav Horáček

Aleš Dryml by rád se zlatou přilbou zmizel v helikoptéře

Praha – 30. září

Když už si myslíte, že na tradičním podniku typu Zlaté přilby města Pardubic vás nic nového nepřekvapí, přijde zpráva z dnešní pražské tiskové konference, jaká tu ještě nebyla. Pardubická hvězda světového formátu Aleš Dryml, zároveň toho času závodník polského Ostrowa za žádnou cenu nechce chybět ve Svitkově. Jeho polský tým je mezitím na prahu postupu do první ligy, takže jej nemůže postrádat. A tak se našlo zajímavé řešení – dopravit závodníka vrtulníkem co nejblíže polského stadionu ihned po ukončení jeho účasti v Pardubicích. Jelikož se Aleš Dryml netají ambicemi přilbu vyhrát, může se stát, že slavná trofej bude mít o něco zajímavější historii.

Ostatní informace na tiskovce před šestašedesátým ročníkem slavného závodu byly přece jen méně překvapivě. K patečnímu závodu o Zlaté stuze junioru přibude závod dvojic na motocyklech Jawa 250 ccm. Jede se ve spolupráci s divišovskou Jawou, která si přeje propagovat a rozvíjet tuto velice zajímavou alternativu přechodu od stopětadvacítek plnokrevným půllitrům.

Pozvaní jsou závodníci z Ruska, Polska, Německa a Velké Britanie. Právě zástupce ostrovního království, Jack Smith, syn trojnásobného britského šampiona v řadě Andyho, přiletí až z Austrálie a údajně se velmi na tento závod těší. Nepodařilo se zato získat zástupce Skandinávských zemi a to kvůli termínové kolize se švédským kalendářem. Divišovšci ale počítají, že napřesrok to napraví v dalším pokračováni Youth Jawa Cupu.

Že v Jawě to myslí vážně, dokládá i soubor cen pro vítěze – první místo motor 250 ccm, druhé dvě sady předních vidlic a za třetí místo dva kusy předního dílu rámu. Krom věcných cen velkou motivaci pro mladé jezdce bezesporu bude předvést se před, věřme značnou návštěvou pátečního úvodu pardubického plochodrážního víkendu.

V sobotu bude pokračovat mistrovství světa do jednadvaceti let a tento finální závod určí i celkového vítěze. Domácí Václav Milík není bez šancí na celkové vítězství a medaile by mu neměla uniknout. Při účasti silných Poláků, Dánů a Švédů se máme na co těšit. Já osobně jsem zvědav na počínání Američana Gino Manzarese, kterého jsme viděli v roce 2013 v týmu USA při SWC na pražské Markétě. Svého zástupce má i Francie. Další domácí jezdci, kteří doplní čerstvého evropského mistra Václava Milika, Zdeněk Holub, Eduard Krčmař a Michal Škurla jsou všechny na vzestupu a nepotřebuji představovat.

Hlavní závod, jak je v posledních letech obvyklé, má do poslední chvil úplně neuzavřenou soupisku. Ředitel závodu a předseda pardubického klubu Evžen Erban si posteskl nad nepřítomností Grega Hancocka a Martina Vaculíka. Slovák měl enormní zájem přijet, ale povinnosti v play off v Polsku odkládají jeho plány na další ročník. Z hvězd největších, které nemají závody v Polsku, bude chybět potrestaný Darcy Ward, ale hlavně Emil Sajfutdinov, který jako důvod uvedl důležité finále v týdnu v Švédsku. Hlavní příčinou je ovšem postoj jeho manažera, který nastolil nepřijatelný požadavky. Zato pořád je naděje, že přijede Tai Woffinden, podaří-li se mu dostatečně vyléčit nedávno zraněné ruce a hlavně bude-li ochoten riskovat před závěrečným Grand Prix, kde pořad má možnost titul obhájit. Počkejme si do neděle.

Na tiskovce byla k vidění i samotná trofej, kterou přijel představit sám pan klenotník Pavel Lejhanec, který vyrobil už třiadvacátou variantu. Letošní má šest vltavínů, vzácných polodrahokamů, které se vyskytují jedině kolem Českých Budějovic. Přilba samotná je velice krásná a není divu, že je v hledáčku nejslavnějších plochodrážníků světa, a už nějakou ve své sbírce mají anebo po ní zatím jen touží.

Nezbývá, než se v neděli vypravit do Svítkova a podívat se na vlastní oči podaří-li se Aleši Drymlovi odletět se zlatou trofejí. Pokud ano, takový výsadkář určitě povzbudí tým z Ostrowa a přivede soupeře z Krakova k zoufalství, nehledě na osmnáctibodový náskok v prvního souboje.

Vše je před námi!

Foto: Kiril Ianatchkov

Tradiční vzpomínka na plochodrážníky proběhne na dostihovém závodišti

Pardubice – 30. září
Šestašedesátá Zlatá přilba města Pardubice se rychle blíží. Letos je tomu již pětaosmdesát let, když se v roce 1929 na dostihovém závodišti rozburácely motory motocyklů v boji o 1. Zlatou přilbu. Na závodišti, kde se koná další světový podnik a tím je Velká pardubická, se s většími či menšími přestávkami odjelo patnáct ročníků Zlaté přilby.

Travnatý ovál dlouhý 2 400 metrů s nepravidelnými zatáčkami byl hodně nebezpečný a záludný, zvláště pak v Popkovické zatáčce. Přímo v této zatáčce nebo blízko ní při boji o cennou trofej smrtelně havarovalo pět špičkových plochodrážních závodníků. V roce 1934 to byl holandský reprezentant A. B. Poldervaart, v roce 1947 český závodník Jaroslav Němeček, v roce 1961 Němec Erich Stigelmeier a Čech Libor Dušánek. Poslední obětí byl v roce 1963 český závodník Antonín Vilde. Další obětí tohoto plochodrážního závodu se stal jeden z nejlepších tehdy československých reprezentantů Luboš Tomíček, který měl fatální pád ve velkém finále o dvacátou Zlatou přilbu v roce 1968 už na nynějším svítkovském ovále. A tak se stalo pro plochodrážní fanoušky i pamětníky tradicí vždy několik hodin před začátkem slavného závodu o cennou trofej přijít se poklonit těmto závodníkům a zavzpomínat i na ty, kteří v Pardubicích také o Zlatou přilbu bojovali, ale už také bohužel nejsou mezi námi.

Poklonit se jejich památce přijede bývalý československý reprezentant a vítěz patnácté Zlaté přilby z roku 1963 Antonín Kasper. Dále přijede vítěz Zlaté přilby z roku 1973 a světový šampion na ledové ploché dráze Milan Špinka. Účast potvrdil i pětinásobný vítěz Zlaté přilby, stříbrný medailista na dlouhé ploché dráze, Jiří Štancl.

Pietní setkání se uskuteční v neděli 5. října v 9.30 hodin u pomníčků závodníků, kteří zde obětovali svůj život pro vítězství v závodě o prestižní trofej. Pomníčky se nacházejí v Popkovické zatáčce dostihového závodiště a vstup k nim bude návštěvníkům umožněn bránou u křižovatky na Svítkov.

Foto: Jiří Havlíček