Vojens – 13. září
Sezóna velkých cen anno domini 2011 mu přinesla celkové stříbro a triumfy v Terenzanu, Toruni a Goričanu. Od té doby prožíval poněkud hluché období. Letos se ještě ani jednou nedostal do finálové rozjížďky a čelil hrozbě vyřazení ze seriálu, k němuž patří od svého debutu roku 2002. Až včera ve Vojensu se radoval na nejvyšším stupínku pódia a na osmičku, která se automaticky udrží ve světě Speedway Grand Prix i příští sezónu, mu schází pouhých pět bodů. Zamotaná je i situace na hrotu průběžné klasifikace. Obhájce titulu Tai Woffinden v boji se soupeři a svou vlastní zlomenou levačkou sedmi body zkrátil náskok nestartujícího Grega Hancocka na sedm bodů, ovšem před závody ve Stockholmu a Toruni se na něho z druhé strany tlačí Krzysztof Kasprzak, Nicki Pedersen a Matej Žagar.

Jak už to chodí nejen v ploché dráze, když sportovec vypadne z obvyklé formy, čelí záplavě kritiky. „Tohle vítězství pro mě znamená hodně,“ neskrýval Andreas Jonsson na tiskové konferenci potěšení, že se mu povedlo umlčet kritiky. „Rozčiluje mě, když vím, že mám schopnost jezdit dobře. Když se mi nedaří, je to prostě hrozné. Ale ještě jsem neukázal svoje nejlepší. Byla to opravdu drsná léta, bylo to pro mě těžké a já se pěkně pral se vším. Necítil jsem se pohodlně a někdy jsem cítil, že nemám konkurenceschopné motocykly. Nešly mi starty. Když se nedaří, uvázne to ve vaší hlavě. Měníte něco příliš mnoho a nakonec už nevíte, co děláte.“

Nyní ovšem dosáhl dlouho očekávaného triumfu. „Maličkosti dělají ten rozdíl, jestli jste na špičce nebo na chvostu,“ filozofoval. „Jestliže nejste nahoře a nevíte, co změnit, abyste se tam dostali, vaše sebevědomí je za chvilku pryč. Rozhodně jsem nezapomněl, jak se jezdí plochá dráha nebo jak se startuje. Dnes večer jsem to dokázal. Je to těžké, pár zranění nebo špatných závodů změní všechno. Najednou je to jiný příběh a cesta zpátky je dlouhá.“

Bohužel Andreas Jonsson se v letošním seriálu prosadil až příliš pozdě, aby mohl zasáhnout do bitvy o medaile. „Vypadá to, že všechny cíle, které jsem si dal pro tuto sezónu, mi prostě utekly,“ souhlasí. „Je už příliš pozdě, ale jsem rád, že už jedu dobře. Nyní chci jen dokončit letošní sezónu co nejlépe, jak mohu, a zkusit udělat dobré plány na příští rok. A snad nedělat příliš mnoho chyb.“

Jeho aktuálním cílem je samozřejmě udržet se mezi osmi v závěrečné klasifikaci, v čemž si švédský závodník věří. „Stále mám šanci,“ řekl. „Lidé až přespříliš hloubají o divokých kartách a podobných věcech. Já se snažím soustředit se na závody, které zbývají a dělat maximum. Snad nakonec budu mezi osmi. Pokud ne, budu muset prostě čekat, co se stane. Ale budu bojovat až do posledních jízd v Toruni v říjnu.“

Pokud se týká pronikavého zlepšení ve Vojensu, Andreas Jonsson staví vysoko svůj nový rychlý motor. „Měl jsem ho na vyzkoušení včera při tréninku a vypadal fantasticky,“ popisoval. „Chvíli mi trvalo, než jsem ho nastavil. Nebyl jsem si příliš jistý se změnami, které jsem udělal, protože dráha byla o tréninku jiná a ten motor byl pro mě úplně nový.“

Jistotu neměl ještě v semifinále. „Až před opakováním semifinále jsem si myslel, že jsem trefil správné nastavení,“ vracel se ke klíčovým okamžikům předcházejícím svému triumfu. „Trochu jsme ho ještě přenastavili na finále. Dostal jsem dobrou startovní pozici a byl tam. Ten motor mi pomohl, abych udělal poslední krůček. Měl jsem své sebevědomí zpátky a věřil, že můžu zase vyhrát.“

Peter Kildemand jel letos druhou velkou cenu a opět nechyběl ve finále. Nicméně závodník, jenž si u českého fanouška udělal jméno především díky startům v extralize, má ve svých myšlenkách spíše challenge v Lonigu příští sobotu.

„Dnes to byl skvělý závod,“ netajil se. „Diváci byli úžasní, jsem opravdu velmi potěšen. Ale nyní se soustřeďuji hlavně na challenge. Bude to tvrdý závod, postupují jen první tři. Potřebuji mít dobrý den.“

Krzysztof Kasprzak nahromadil dvanáct užitečných bodů. V celkové klasifikaci se dostal o bod za druhého Tai Woffindena a o osm za leadera Grega Hancocka, přičemž oba nejsou rozhodně ve stoprocentní zdravotní formě…

„V posledních dvou velkých cenách budu sbírat body a uvidím, co se stane,“ odmítl jakékoliv spekulace o ambicích být po Jerzy Sczczakielovi a Tomaszi Gollobovi třetím Polákem korunovaným titulem mistra světa. „Nepřemýšlím, závodím! Nechci příliš přemítat a pak to bude dobré.“

Průběžný stav seriálu:
1. Greg Hancock 112, 2. Tai Woffinden 105, 3. Krzysztof Kasprzak 104, 4. Nicki Pedersen 101, 5. Matej Žagar 97, 6. Niels-Kristian Iversen 87, 7. Chris Holder 80, 8. Troy Batchelor 79, 9. Fredrik Lindgren 78, 10. Darcy Ward 75, 11. Andreas Jonsson 74, 12. Kenneth Bjerre 70, 13. Martin Smolinski 70, 14. Jaroslaw Hampel 66, 15. Chris Harris 40, 16. Michael Jepsen Jensen 38, 17. Peter Kildemand 33, 18. Bartosz Zmarzlik 17, 19. Kjastas Puodžuks 10, 20. Peter Ljung 7, 21. Mikkel Bech Jensen 7, 22. Adrian Miedzinski 5, 23. Joonas Kylmakorpi 5, 24. Kauko Nieminen 4, 25. Andrzej Lebeděvs 3, 26. Jason Bunyan 2, 27. Václav Milík 2, 28. Craig Cook 2, 29. Adrian Cyfer 2, 30. Lukasz Kaczmarek 2, 31. Lasse Bjerre 1.

Foto: tiskový servis IMG Worldwide