Česká republika potvrdila triumf v jadranském poháru

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 6. srpna
I když na ploché dráze bývá předvídání výsledku velice ošidné, jsou závody, jejichž vývoj je předem jasný. Mezi ně patřila i odveta jadranského poháru družstev, k níž do Svítkova dorazili Slováci. Sílu domácího týmu zvýšila přítomnost Eduarda Krčmáře, jehož v pondělí večer odvolalo dánské Munkebo ze své sestavy. Ve slovenském týmu se garantem bodů stal zejména Martin Málek, který také společně s Patrikem Mikelem proměnil svůj žolíkový útok v osmibodové maximum. Jinak však závodníci slovenského družstva sbírali především zkušenosti. Nakonec Čechům, kteří mohli slavit i celkový primát v celé soutěži, podlehli o bezmála čtyřicet bodů

Jednoznačný duel s klony Martina Vaculíka
Eduard Krčmář se dnes měl připravovat v dánském Munkebo na svůj debut v dánské lize. Ve startovní listině jej nahradil Roman Čejka, avšak nakonec realita svítkovských boxů odpovídala původně plánované alternativě. „V pondělí volali, že nakonec pojede Bogdanovs,“ vysvětloval slánský junior, proč se krátce před šestou hodinou večerní nenacházel o nějakých devět stovek kilometrů severozápadně od Pardubic.

Když mu Dánsko odpadlo, rozhodl se pro závod v Pardubicích, aby otestoval motory pro světový šampionát juniorských družstev v dánském Slangerupu. I když upřímně řečeno, i bez něho bylo české družstvo mohutné. Devětadvacetiletý Martin Málek byl mezi Patrikem Mikelem slovenskými mladíky, v kombinézách po Martinu Vaculíkovi připomínající klony úřadujícího evropského šampióna, pořádným pamětníkem.

Utkání se vyvíjelo dle předpokládaného scénáře již od samotného počátku. V rozjížďce s číslem jedna se o vzruch postaral Tomáš Suchánek. Kapitán českého družstva se u startovní pásky skláněl ke svému motocyklu. Mechanici David Vrtáček a Martin Kratochvíl sice připravili rezervní stroj, avšak pardubický závodník byl rychlejší.

„Klobouček na svíčce se vytočil a vypadla fajfka,“ vysvětloval, když se vrátil do depa po průjezdu cílem, jímž proburácel se Zdeňkem Holubem za zády poměrně daleko před Martinem Málkem s Adamem Čaradou. Vzápětí se Eduard Krčmář a Michal Škurla stejně nekompromisně vypořádali s dvojicí Patriků, Búrim a Mikelem. V rozjížďce s číslem tři zase Tomáš Suchánek ve spojení s Josefem Novákem nedali ani náznak šance Adamu Čaradovi s Michalem Tomkou. Ten vinou pádu ve druhém okruhu šachovnicovou vlajku neviděl.

„Já se dneska naběhám,“ posteskl si jeho otec Vladimír, bývalý žarnovický závodník, protože jeho syn při svém debutu na pardubickém letišti upadl již o tréninku. Český absolutismus dokázal narušit až Martin Málek, když se po startu čtvrté jízdy vklínil mezi Eduarda Krčmáře a Michala Škurlu.

Pátá jízda začala spektakulární svící v podání Patrika Búriho. „Prve to nechtělo jet, tak jsem říkal, a mi dotáhnou spojku,“ líčil ve svém depu. „Nechtěl jsem do koleje po startu a nakonec tam stejně skončil.“ Mezitím Zdeněk Holub a Tomáš Suchánek vrátili závod k charakteristickému výsledku 5:1 pro domácí.

Až Martin Málek v rozjížďce s číslem šest zase kalil vodu. Odstartoval za Eduardem Krčmářem, avšak při útoku v první zatáčce, klesl za Josefa Nováka. V následujícím oblouku byl druhý, avšak za stavu 28:8 na světelné tabuli bylo již před polovinou dnešního klání rozhodnuto o českém triumfu nejen v závodě, ale i celé soutěži.

Jediný symbolický triumf
A snad aby toho nebylo málo, v dalších pěti jízdách si domácí závodníci udělali ze svých hostů doslova trhací kalendář a jiný výsledek než triumf 5:1 neznali. Sérii začali Tomáš Suchánek se Zdeňkem Holubem v rozjížďce s číslem sedm, v jejímž druhém kole zastavil Patrik Búri.

„Musel jsem si vzít náhradní motor,“ připomínal svou předchozí patálii. „A ten nechtěl jet. Už na startu to dělalo kvá, kvá, kvá jako kačica.“ Martin Málek měl v osmé jízdě mnohem menší problémy, když vyjel na ovál bez vesty a jeho sestra Veronika s ní musela utíkat až na startovní rošt.

Spolu s Adamem Čaradou však byl krátký na Eduarda Krčmáře a Michala Škurlu. Zdeněk Holub a Josef Novák hladce odvedli Patrika Búriho a Michala Tomku v deváté jízdě, aby hned vzápětí to samé v bleděmodrém provedli Eduard Krčmář a Michal Škurla Patriku Mikelovi s Michalem Tomkou.

V rozjížďce s číslem jedenáct triumfoval Tomáš Suchánek stylem start – cíl. Martin Málek se po něm sápal v prvním oblouku, avšak nakonec stejně záhy skončil za zády Zdeňka Holuba. Se čtyřicetibodovou ztrátou nezbývalo mnoho k řešení, přesto se slovenský manažer Martin Búri pokusil aspoň jednou triumfovat.

Neměl vůbec co ztratit, proto si žolíka pro Martina Málka načasoval až do dvanácté jízdy, kdy nechal v boxu Michala Tomku. Tah vyšel dokonale, když si Michal Škurla vylámal zuby na tandemu Martin Málek – Patrik Mikel. Navzdory osmibodovému zisku jedním šmahem působilo skóre 54:21 vskutku hrozivým dojmem.

Nominační jízdy však nabídly stejný obrázek jako celý dnešní tropický podvečer. Nejprve Zdeněk Holub a Michal Škurla odvedli Adama Čaradu a Patrika Búriho. Hned nato Eduard Krčmář zkompletoval své osmnáctibodové maximum.

Martin Málek hájil v prvním výjezdu svou druhou příčku tak vehementně, až vyvezl Tomáše Suchánka. Pardubičan klesl až na poslední příčku. Nicméně ještě během druhého kola předčil Patrika Mikela, který si evidentně bral k srdci skvělé rady Mariána Jirouta.

Hlasy z depa
„Super trénink,“ komentoval Eduard Krčmář dnešní český triumf. „Dobrý to bylo, svez‘ jsem se. Chtěl jsem tady vyzkoušet věci na ten svět v Dánsku a jelo to dobře. Už zbejvaj‘ jen takový drobnosti.“

„Dobrý, pěkný závody, všichni jsme si zajezdili,“ konstatoval Zdeněk Holub. „Mám na jazyku více věcí, ale ty jsi novinář, tak je před tebou nebudu pouštět do světa…“

„Testovací den pro mě,“ vystihl své dnešní účinkování Tomáš Suchánek. „Jednou to jelo, jednou to nejelo. A ve finále to nejelo, špatný nastavení… Na každou jízdu jsem zkoušel něco jinýho. Na extralize to nefungovalo, tak jsem to zkoušel dneska.“

„Dvě jízdy byly docela pěkný, ale dvě jízdy jsem posral,“ bilancoval Michal Škurla. „Blbě jsem odstartoval.“

„Dneska to bylo hodně náročné skrz počasí a časově rychlý spád závodu,“ říkal Martin Málek. „Nejelo to dle představ od první jízdy. Bylo málo času zkoušet různé věci na víc. Ke konci jsem už byl docela spokojený, jak to jede. Výsledek se dal čekat, proti nám jeli ti nejlepší od nás z republiky.“

„Zezačátku nic moc, pak to šlo,“ konstatoval Patrik Mikel. „Změnilo se nastavení a pak i psychika ve mně. Pomohl mi Mário Jirout, tím mu chci poděkovat.“

1. Česká republika     63
Tomáš Suchánek 3 3 2 3 3 1 15(1)
Zdeněk Holub 2 3 2 3 2 3 15(3)
Eduard Krčmář 3 3 3 3 3 3 18
Michal Škurla 2 1 2 2 1 2 10(3)
Josef Novák 2 1 2 0   5(2)
 
2. Slovensko     24
Adam Čarada 0 1 0 0 0 1 2
Martin Málek, CZ 1 2 2 1 1 6* 2 15
Patrik Búri 1 F E 1 – 0 2
Patrik Mikel, CZ 0 1 1 1 2 0 5(1)
Michal Tomka F 0 0 0 –   0

Průběžná tabulka soutěže:

  závody bilance skóre body
1. Česká republika 4 3-1 213:134 7
2. Slovensko 3 1-2 90:131 4
3. Slovinsko 3 1-2 94:126 4

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

Plzeňské nafukovačky cestují do Mariánských Lázní

Mariánské Lázně – 6. srpna
V souvislosti s Mariánskými Lázněmi se vždy na diplomatickém poli podařilo vyřešit absenci nafukovacích bariér. Jenže okolnosti posledních dní všechno změnily a prvek pasivní bezpečnosti závodníků musí být instalován i zde pro sobotní challenge o finále mistrovství světa 2015. Požadavky FIM na dokázal AMK Mariánské Lázně splnit, když mu pomocnou ruku podal PK Plzeň, aby jejími mantinely vyřešil ošidná místa v nájezdech a výjezdech.

„Jinak by to nemohli jet,“ vysvětluje Leopold Klíma, předseda PK Plzeň, proč jeho klub zapůjčí své vlastní nafukovací bariéry do západočeských Lázní. „S Mírou Musilem se známe. Jezdil u nás a je to solidní člověk.“

A jak vlastně taková akce probíhá? „Předminulej‘ tejden se Míra přijel k nám do Plzně podívat,“ vypráví plzeňský šéf. „Museli koupit 460 šroubů a lana. Náš správce Míra Vaic s s tím s Leošem Jarenem hrál a odmontovali to. Bude celou operaci řídit, hlavně aby se nám to nerozbilo, protože za měsíc jedeme u nás juniorská družstva. Včera ráno to putovalo to Mariánek a od zejtra by se tam mělo montovat. Má přijet komisař FIM a rozhodnout, zda to schválí.“

Rozdíl mezi borským oválem a lázeňským kilometrem je však markantní již na první pohled. „Naše nafukovačky se daj‘ na nebezpečný místa,“ říká Leopold Klíma. „Je tam dlouhatánský nájezd, kde se skládá motorka. Tam to není potřeba, dá se to až dál. Zatáčka po startu je klopená, tam by to snad ani nemuselo bejt‘, tak jsem za padesát let nikoho v prknech neviděl.“

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)