Archiv pro měsíc: Srpen 2014

MČR Jednotlivců

Krzysztof Nowacki se stal prvním vyřazeným z dnešního semifinále

Rawicz – 20. srpna
Losování během jadranského poháru družstev před čtrnácti dny určilo, že Krzysztof Nowacki bude mít při dnešním semifinále českého šampionátu jednotlivců startovní číslo tři. Jenže rozjížďka s číslem tři se nakonec uskuteční bez něho. Včerejší trénink totiž odhalil, že tréninkový pád polského borce brázdícího ovály s českou licencí má vážnější následky.

„Zkoušel jsem jezdit,“ svěřuje se Krzysztof Nowacki. „A pravá noha mě v háku strašně bolela. Odpoledne jsem byl v nemocnici a lékař mi potvrdil, že chodidlo je prasklé. Proto z mého startu v semifinále nebude nic, musím si dát aspoň týden pauzu, snad stihnu přebor v Liberci. Nechápu, co se mnou děje, snad už musí být lépe…“

Foto: Roman Nowacki

Minirozhovor

Roman Čejka byl přinucen rezignovat na místo v národním týmu

Ledce – 20. srpna
Když se mu při páteční juniorce v Liberci rozletěl motor sotva projel do druhého okruhu rozjížďky s číslem čtyři, bylo mu jasné, že se obhajoba loňského stříbra rozplývá v prachu. A nejen to. Závod sledoval i Milan Špinka, aby si ujasnil nominaci českého národního týmu, který se v sobotu pustí za obhajobou loňského bronzu. Roman Čejka nakonec na místo ve Slangerupu rezignoval a magazínu speedwayA-Z se svěřil s nadějí, že se v dnešním semifinále natáhne po jednom z šesti postupových míst ve finále mistrovství republiky jednotlivců.

„Je to tak,“ potvrzuje Roman Čejka svou rezignaci na slangerupskou nominaci, aby s povzdechem definoval příčinu. „Hlavně kvůli technice. V Liberci mi zase odešel motor a nevím, na čem jet. Není to dobrý. Nemám žádnej‘ motor, co by se špičce vyrovnal. Všechno odešlo a peníze, abych něco pořídil, nemám.“

Roman Čejka může být směle označen za smolaře sezóny. Akutní zánět apendixu mu vzal start při pražské Speedway Grand Prix. V Herxheimu sice získal bronz v mistrovství Evropy juniorských družstev, ale opakující se fatální poruchy motorů mu zabránily pokusit se o pódiový double ve Slangerupu.

„A tam jede sestava, která si to vyjela,“ připomíná slánský závodník skutečnost, že v době českého triumfu v semifinále v Teterowě se zotavoval po operaci. „Kdybych tam jel a udělal špatnej‘ výsledek, kluci by na mě byli nasraný.“

Příliš klidný nezůstává ani v souvislosti s dnešním semifinále českého individuálního šampionátu ve Svítkově. „Bojím se, abych v Pardubicích něco odjel,“ říká. „Snad to vyjde…“

Juniorský vs. dlouhodrážní národní tým:
Ve Slangerupu by se tak vedle Eduarda Krčmáře, Václava Milíka a Zdeňka Holuba měl objevit Michal Škurla, což na druhou stranu oslabí český dlouhodrážní tým, který ve stejný den pojede mistrovství světa ve Forsse. V něm Josefa France a Richarda Wolffa doplní Jan Klatovský.

Foto: Miroslav Horáček

MČR Juniorů

Pardubická juniorka se vrací ke svému původnímu pátečnímu termínu

Pardubice – 19. srpna
Dle původního termínového kalendáře měl juniorský šampionát republiky vyvrcholit příští pátek v Pardubicích. Jenže počasí přinutilo odložit závody v Divišově a ve Mšeně, navíc Pardubičané ve snaze vyjít vstříc potřebám reprezentace přesunuli svůj podnik na pondělí. S přesunem finále evropského šampionátu do jednadvaceti let z ukrajinského Rovna do polského Rybniku však jejich opatření ztratilo opodstatnění.

„Náš návrat z pondělí na pátek 29. srpna je jasně zdůvodnitelný tím, že vzhledem k politické situaci na Ukrajině se závod přesunul do Rybniku,“ vysvětluje Petr Moravec. „Tam navíc oficiální trénink pořádají i oficiální trénink až v neděli, proto pominul důvod původní úpravy termínového kalendáře.“

Kromě čtvrtého dílu boje o titul letošního juniorského mistra diváci spatří už jedenáctý ročník Ceny Jiřího Marxe. Rozhodně však nebudou svědky korunovace šampióna. Mšenský závod sice svůj náhradní termín prozatím nenašel, ale v Divišově se pojede 19. října.

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

MS Na dlouhé dráze

Mariánské Lázně opět hostily světovou elitu

Mariánské Lázně – 9. srpna
Pouhá tři postupová místa do příštího ročníku Grand Prix na dlouhé ploché dráze byla k mání při závodě challenge v předminulou sobotu v Mariánských Lázních. Nádherné slunečné počasí, perfektně připravená dráha a na startu hned osm jezdců, kteří v posledních sedmi letech získali světovou medaili. Právě taková kombinace dala vzniknout skvělému plochodrážnímu odpoledni s napínavou zápletkou, jejíž rozluštění přinesla až poslední osmnáctá jízda.


Jednou z největších hvězd ve startovním poli byl bezesporu účastník letošní Grand Prix na krátké ploché dráze a překvapivý vítěz jejího úvodního podniku na Novém Zélandu Martin Smolinski. Devětadvacetiletý Němec se kvůli přesunutí termínu mariánskolázeňského závodu z neděle na sobotu musel vzdát účasti ve třetím finálovém podniku Mistrovství Evropy na klasické ploché dráze v dánském Holstedu.

Pozornost českých fanoušků však patřila úplně jinému muži. Josef Franc po neúspěšném semifinálovém závodě na trávě v Bielefeldu sice musel za místo v challenge děkovat přidělené divoké kartě, jeho ambice však právem mířily k postupovým příčkám.
Proti němu se na start postavila kompletní sestava úřadujících mistrů světa družstev na dlouhé dráze, nizozemské trio Jannick de Jong, Theo Pijper a Dirk Fabriek. Nejenže se každý z nich může pochlubit i svým vlastním cenným kovem z individuálního světového šampionátu, Jannick de Jong navíc nekompromisně kraluje letošní dlouhodrážní sezóně.

Coby vítěz úvodních dvou závodů Grand Prix se hřeje na čele průběžného pořadí šampionátu. Svou formu mimo jiné potvrdil i úspěšnou obhajobou loňského titulu mistra Evropy na travnaté dráze. Zbrzdit jej mohlo jen čerstvě doléčené zranění klíční kosti.
To vážné zranění krčních obratlů ze závodu Grand Prix ve francouzském Marmande dozajista předčasně ukončilo sezónu německého želízka v ohni Richarda Speisera. Dvojnásobného světového medailistu však ve startovní listině nahradil jeho neméně rychlý krajan Jörg Tebbe, vloni pátý nejlepší jezdec světa.

Jeho další krajan, osmatřicetiletý Enrico Janoschka, který již jednou oficiálně pověsil závodní kombinézu na pověstný hřebík je po návratu ze závodnického důchodu ve výborné formě. Druhým místem v kvalifikaci MS v Bielefeldu si zajistil místo v challenge. Ještě lépe se mu dařilo v evropském šampionátu na trávě. Po triumfu v semifinále v Mulmshornu pak koncem června při finálovém závodě ve francouzském St. Macaire doslova vyfoukl bronzovou medaili Josefu Francovi.

Daří se i francouzským bratřím Tressarieu. Starší Stephane, vicemistr světa z roku 2009, ovládl začátkem července kvalifikaci mistrovství světa v Tayacu, zatímco mladší Mathieu, majitel bronzové medaile z MS 2007, zazářil v úvodním podniku letošní Grand Prix na dlouhé dráze v německém Herxheimu, kde poněkud nečekaně obsadil druhé místo.

A byl to právě Stephane Tressarieu, kdo nejlépe odstartoval do první jízdy. Jeho vláda trvala celá tři kola, než nekompromisně zaúřadoval Theo Pijper a připsal si první čtyři body na své konto.

Podstatně hůř vstoupil do závodu Josef Franc. V těžké konkurenci Tebbeho, Smolinskeho a de Jonga mu nevyšel start podle jeho představ a do první zatáčky najížděl na úplném chvostu. Dostal se před něj i Mathieu Tressarieu a nebýt defektu Smolinského GM ve třetím kole nepřipsal by si Franc ani bod.

Úvodní studenou sprchu však vystřídalo nadšení, když Josef Franc v páté jízdě rozehrál symfonii svého jezdeckého umění a nabídl nadšeným divákům jednu z nejlepších jízd sobotního odpoledne. Ve výjezdu z první zatáčky se kolem mantinelu protáhl z třetí na druhou pozici, aby hned v té další připravil o vedení Theo Pijpera.

O to víc pak zamrzela ztráta bodů z posledních dvou jízd základního rozpisu, když nejprve podlehl Angličanu Glenu Phillipsovi, a v patnácté jízdě překvapivě nestačil na bratrský dvojblok Stephane a Mathieu Tressarieu. Z toho těžil zejména Phillips, který se tak nečekaným bodovým přídělem dostal do hry o finálovou jízdu.

Body však ztráceli i ostatní a patnáct jízd základního rozpisu ukázalo, že vyrovnaný závod postrádá jednoznačného favorita. Nejlépe na tom byl osmnáctibodový Theo Pijper. V těsném jednobodovém závěsu za ním Jannick de Jong a Jörg Tebbe. To Smolinski a Phillips se třinácti body museli svou finálovou účast ještě stvrdit svým výkonem v semifinále. Dvanáct bodů Josefa France nabízelo optimistické vyhlídky, které však bylo nezbytné podpořit tučným bodovým přídělem. Na paty mu přitom šlapali oba francouzští bratři a úřadující vicemistr Evropy na trávě Angličan David Howe. Zato Enrico Janoschka, který se v úvodu blýskl triumfem v jízdě a cenným skalpem Jörga Tebbeho, mohl s devíti body pomalu balit.

První semifinále nečekaně zamíchalo kartami ještě před svým startem. Postaral se o to Theo Pijper, kterému na pásce zhasl motor a byl z jízdy vyloučen. Na pohyb pásky nejlépe zareagoval Phillips a usadil se na čele, kde se však musel bránit útokům Smolinského. Tomu stačilo jedno kolo, aby vicemistra světa z roku 2008 připravil o vedení. Nicméně i tři body za Angličanovo druhé místo představovaly rukavici hozenou Josefu Francovi v boji o postup do finálové jízdy. Jedinou cestou k tomuto cíli bylo vítězství v druhém semifinále.

Jednoduchou matematickou úlohu vyřešil Pražan tím nejlepším způsobem. Po raketovém startu mu v hladkém triumfu nedokázali zabránit Jannick de Jong, ani Jörg Tebbe. Při rovnosti bodů pak následně pomohla našemu jezdci pomocná kritéria, aby se tak stal posledním finalistou mariánskolázeňského závodu challenge.

Ve finálové jízdě předvedl nejlepší startovní reakci Tebbe, ale už ve výjezdu z první zatáčky se kolem něj vnějším obloukem protáhl de Jong. V nájezdu do druhé zatáčky nečekaně zaútočil po lajně do té doby třetí Smolinski a dostal se do čela. Jeho vedení však mělo jepičí život. Už ve výjezdu z téže zatáčky se přes něj vnějškem přehnali de Jong i Tebbe. Franc se po nepovedeném startu držel skupiny, ale vzdálenost na čtvrtého Pijpera se mu nepodařilo snížit.

Součet bodů po odjetí finálové jízdy potvrdil Jannicka de Jonga vítězem závodu před Tebbem a Smolinskim. Závod v Mariánských Lázních o nabízená tři postupová místa však nebyl žádnou rovnicí o třech neznámých. O definitivním složení startovní listiny Grand Prix 2015 na dlouhé ploché dráze rozhodne až konečné pořadí letošního seriálu, z něhož si jistotu kvalifikace do příštího ročníku odnese první osm jezdců. Páté místo Josefa France v závodě challenge dává nemalé naděje na postup. Zejména pokud si Jannick de Jong udrží současnou formu.

V elitní osmičce by se mohl udržet i Tebbe, který figuruje po dvou závodech právě na osmém místě. Ideální variantou je samozřejmě udržení se mezi postupovou osmičkou i pro Josefa France, který je v průběžném pořadí před Tebbem na sedmé příčce. To Pijper, který nestartoval v úvodním závodě má před sebou ještě mnoho práce, aby se odpoutal ze dna tabulky. Prozatím mu patří šestnácté místo. Smolinski letos v seriálu nestartuje, proto byla pro něj účast v challenge nutností.

Hlasy z depa:

Jannick de Jong:
speedwayA-Z: „Letos jezdíš ve skvělé formě a zdá se, že jsi na nejlepší cestě stát se mistrem světa. Hodně si se zlepšil na dlouhých pískových drahách. Co jsi pro to udělal?“
Jannick de Jong: „Jezdím přes dvacet let, velmi dlouho jen na kratších travnatých drahách v Holandsku. Na dlouhé člověk musí dozrát a myslím, že ten čas přišel.“

speedwayA-Z: „Co říkáš na dnešní závod?“
Jannick de Jong: „Dráha byla dnes výborná, ale nechápu, že přišlo tak málo diváků. Dnes to byl přeci velký závod a i my jsme se myslím snažili a předvedli maximum. Na takové závody by mělo přijít aspoň deset tisíc lidí. Musíte tady zapracovat na propagaci.“


Martin Smolinski:
speedwayA-Z: „Dnešním závodem ses kvalifikoval do Grand Prix na dlouhé ploché dráze na příští rok. Předpokládám, že hodláš pokračovat ve svém účinkování i na krátké dráze, jak v Grand Prix tak mistrovství Evropy. Jak vidíš svou příští sezónu a je vůbec možné, aby jeden jezdec absolvoval všechny tyto šampionáty?“
Martin Smolinski: „To nezáleží na mě, ale na funkcionářích FIM. Jejich úkolem je zajistit, aby se termíny závodů nekřížily a jezdec mohl absolvovat všechny šampionáty. Možné to určitě je. Letos jsem to měl v plánu a budu to chtít i příští rok. Samozřejmě otázkou je finanční zajištění. Pořadatelé by si velmi přáli mít na dlouhodrážních závodech na startu jezdce z Grand Prix na krátké dráze. Mnozí by i rádi jeli, ale účast v těchto závodech pro ně není finančně výhodná.“

speedwayA-Z: „A co říkáš na myšlenku obnovení jednodenního světového finále na dlouhé dráze? Ubylo by termínových kolizí a finančně by závod byl lépe zajištěn.“
Martin Smolinski: „Vzpomínám si, že jako dítě jsem světová finále hodně prožíval. Byly to opravdu velké závody. Takový závod je i snazší dostat do televize. Já bych se tomu nebránil. Otázkou ale je, jaký je opravdu zájem, nejen mezi jezdci ale zejména mezi pořadateli.“


Jörg Tebbe:
speedwayA-Z: „Jak bys ohodnotil dnešní závod?“
Jörg Tebbe: „Super závody. Dráha byla dnes skvěle připravená, pořadatelé odvedli výborný kus práce. Škoda jen, že nafukovací bariéry byly jen v části zatáček. Bezpečnost by měla být dnes prioritní.“


Josef Franc:
speedwayA-Z: „Dnes jsi vyhrával vyloženě silné jízdy, porazil jsi Pijpera, de Jonga i Tebbeho. Jak to, že jsi ztrácel body ve slabších jízdách?“
Josef Franc: „Nedařily se mi starty, v motorce to nebylo, ta je skvěle připravená.“

speedwayA-Z: „Myslíš, že větší počet závodů v souvislosti s tvým návratem do britské ligy by to mohl pomoct?“
Josef Franc: „Nemyslím, není to otázka počtu závodů. Musím zapracovat na sobě a vrátit se do formy.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jiří Bayer

Ostatní závody

Češi v akci 114

D隝 poznamenal v uplynulém týdnu dění nejen na českých oválech, z nichž nejcitelnější se stalo odvolání sobotního mistrovských dvojic v Divišově. Na jeho vrub padlo finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Eenrumu a lotyšská velká cena se přesunula z Rigy do Daugavpilsu. Václav Milík si včera v Ostrowě udržel druhou příčku v průběžné klasifikaci juniorského mistrovství světa. Povedené výkony podávali v cizině i další čeští plochodrážníci. Dnešní díl tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z zavede čtenáře nejen na obvyklou ligovou procházku, nýbrž i MACEC Cup do Zielonej Gory a ELVS do Eenrumu.

Ligová procházka
Martin Vaculík měl po pódiu v evropském finále v Holstedu pádné důvody k radosti rovněž v úterní Elitserien ve Švédsku. Jeho Vargarna Norrköping doma předčila Västervik 50:40. Slovenský závodník zaznamenal deset bodů s jedním bonusem. Z řady triumfů vyčnívá jen třetí místo v rozjížďce s číslem čtyři, v níž spolu s Billy Forsbergem zajeli remízu s Hansem N. Andersenem. A bohužel rovněž porucha ve čtrnácté jízdě.

Ve stejný den exceloval Matěj Kůs v Berwicku. Na vítězství nad Edinburghem se podílel impozantními šestnácti body s jedním bonusem. Ze soupeřových závodníků dorazil před ním do cíle pouze Max Fricke v rozjížďce s číslem dvanáct.

V sobotu Berwick porazil doma Somerset 49:43, avšak Matěj Kůs musel vážit cestu do Divišova, která se záhy ukázala jako zbytečná. Nicméně v duchu byl mezi Bandity, o čemž svědčí vzkaz „well done“, který jim zanechal na svém facebookovém profilu.

V pátek se radovali i Zdeněk Simota a Josef Franc, protože jejich Plymouth doma předčil Rye House 54:41. Jihočeský borec nasbíral devět bodů se dvěma bonusy, jeho pražský kolega sedm s jedním bonusem. V sobotu letěl do Amsterdamu, kde jej na letišti očekával Zdeněk Schneiderwind. Leč jejich cesta do Eenrumu skončila zrušeným závodem.

Václav Milík měl rušný konec týdne. Ve středu dovezl Poole deset bodů s jedním bonusem, když doma předčil Lakeside 53:37. Druhý den čekal Piráty výjezd do King’s Lynn. Zdejší ovál šel pardubickému závodníkovi evidentně k duhu.

Čtvrtou a dvanáctou jízdu vyhrál a ve dvou ostatních případech před ním z domácího tábora dojeli do cíle jen Niels Kristian Iversen a Rory Schlein. Suma sumárum osm bodů, jeden bonus a další klubové vítězství, tentokrát v poměru 41:49. V pátek Václav Milík vynechal libereckou juniorku, v sobotu získal po zrušení Divišova volný den, aby včera skončil šestý v juniorském mistrovství světa v Ostrowě.

Na stupních vítězů je i Eduard Krčmář
Středoevropský pohár MACEC Cup se koná již od roku 2004 a každoročně se jej účastní rovněž čeští závodníci. Jeho první letošní závod v Zielonej Goře se stal kořistí Ukrajince Andreje Kobrina (14 bodů). Spolu s ním si na pódium vyskočili i Eduard Krčmář (13) a Max Zgardzinski.

Slánský závodník v rozjížďce s číslem devět porazil pozdějšího vítěze. Ve druhé jízdě jej porazil Kamil Adamczewski, jemuž umístění na bedně sebral defekt v závěrečné sérii. V devatenácté jízdě byl před Eduardem Krčmářem ještě Max Zgardzinski.

„Nevěděl jsem, jaká tam je dráha,“ vyprávěl Eduard Krčmář o závodě o dva dny později v libereckém depu. „Motor, co by tam jel, jsem nechal v dílně. Tak jsem se trápil s nastavením. V první jízdě se mi to hrozně zvedlo, v poslední mě Polák přizdil na prkna.“

Z dalších českých závodníků skončil Michal Škurla (10) sedmý a Josef Novák (5) desátý. Třináctá příčka připadla Adamu Čaradovi a sedmnáctá Patriku Búrimu.

D隝 neohrozil veterány
Světovému podniku v nizozemském Eenrumu předcházel závěrečný závod veteránské série ELVS. Dvouventily se staly kořistí Hartmuta Ernsta, čtyřventilům kraloval Bob Dolman. Jan Boháč v nich obsadil jedenáctou pozici.

„Občas sprchlo,“ vyprávěl po návratu o svých zážitcích. „Ale jinak dost dobrý závody. Bojoval jsem jako lev.“

V konečné klasifikaci ELVS figuruje jako sedmnáctý. Stejně jako dvanáctý Karel Kadlec ovšem neabsolovoval všechny závody.

Foto: Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Martina Boháčová

Ostatní závody

Češi hráli prim

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 17. srpna
Není daleko od pravdy tvrzení, že závodníci od Jadranu byli v dnešním podniku adriatického poháru dvojic ve Mšeně prakticky jen do počtu. S výjimkou Matice Voldriha, který dokázal svou Lublaň dostat na nejnižší stupínek pódia před Mšeno. Triumf si odvezli Pardubičané, když jim jediný bod dokázal uzmout Zdeněk Holub. Pražský junior se ve čtrnácté jízdě ocitl na zemi, za což pykal jeho mšenský jmenovec Jan. Nicméně Ondřej Smetana ho dokázal skvěle nahradit, takže Praha skončila druhá.

Ústup Jihoslovanů od Bezdězu
Pravidla jadranského poháru dvojic mají necelých sedm stránek formátu A4. Mimo jiné obsahují celkem dvanáct prohřešků, za něž může být závodník potrestán. Nepoužití podložky pod motocykl v boxech je nejlevnější, protože přijde jen na sto euro. Na druhém pólu cenového spektra je neomluvená absence za dvanáct set euro. Za výjezd do jízdy bez vesty či příjezd na závod po startu rozjížďky s číslem jedna zaplatí závodník polovinu, navíc bude diskvalifikován.

Autor reglementů bohužel neřešil předčasný odjezd. Snad se příliš zasnil nad hloupým zákazem vyzkoušet si ovál při tréninku. A tak či onak, Renato Cvetko z Goričanu ukončil své dnešní vystoupení po prvním výjezdu na ovál v rozjížďce s číslem dvě. Lendavský Dalibor Bot si dopřál dva pokusy, aby korunu všemu nasadilo odstoupení Karla Majniče po třinácté jízdě.

Chorvatský Goričan tak úplně vynechal své poslední dva starty. V prvním případě museli čtyři kola kroužit osamocení Pražané, v tom druhém pouze Ladislav Vida! Jak hořce se muselo Mšeno zklamat, když po své rezignaci na letošní extraligu pokládalo jadranský pohár dvojic za pomyslný vrchol sezóny!

Po první třetině se na čele průběžné klasifikace objevili domácí. Jan Holub vyhrál rozjížďku s číslem dvě ve stylu start – cíl. Michal Klein se v první zatáčce nekompromisně posunul za jeho záda, když za sebe odsunul Renata Cvetka. Dva body uhájil, by si cestou do cíle utrhnul podrážku od boty, kterou si strčil pod hák. Lendava o čtyři jízdy později byla pro Mšeňáky ještě snazším rivalem.

Zbývající dva české kluby měly vstup do mítinku přece jen těžší. Pardubičany čekala hned v první jízdě Lublaň, která dnes jako jediný tým byla schopná vážnější konkurence. Tomáš Suchánek a Hynek Štichauer však nezaváhali a zatížili své konto pěti body.

Pražští junioři rozehráli mítink až v rozjížďce s číslem čtyři, v níž je čekaly Pardubice. Východočeští závodníci předvedli nejlepší start, avšak Zdeněk Holub je v první zatáčce rozdělil. Jednobodová ztráta Hynka Štichauera však byla jedinou, jíž dnes pardubičtí borci inkasovali.

Od té doby vodili své soky od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. A protože měli na svých vestách jedničku a dvojku, mohli svůj triumf slavit již po osmnácti jízdách.

Mšenský pech
Úvodní pražská prohra s Pardubicemi hodně napověděla o vítězi celého závodu. Nicméně vzápětí Pražany očekávala družstva z kategorie slabších. V sedmé jízdě si Michal Škurla s Ondřejem Smetanou pohráli se Žigou Kovačičem a Maticem Ivačičem jako kočky s myšmi. Prakticky nulovou hrozbu představoval i osamocený Ladislav Vida v rozjížďce s číslem deset. Lendavský závodník měl ztrátu třiceti metrů ještě, než stačil dojet do druhé zatáčky.

Mšeno ve čtrnácté jízdě však pro Pražany představovalo soupeře z kategorie těžších. A to tím spíše, pakliže se domácí po dvou maximálních triumfech dočkali v rozjížďce s číslem devět porážky od Lublaně. Matic Voldrih totiž odvedl Jana Holuba a Maks Gregorič v úvodní výjezdu předčil Michala Kleina.

Body pro Mšeňáky nevisely nízko ani při konfrontaci s Pražany. Zdeněk Holub vystřelil dopředu současně s letem pásky a Michal Škurla se zařadil hned za něj. S podobným vývojem se nehodlal smířit Jan Holuba. Na protilehlé rovince se prohnal vnějškem na druhou příčku, aby spodní stranou úvodní zatáčky druhého okruhu pronikl do čela.

Zdeněk Holub se však ocitnul na zemi. „Dal mi trošku bodíka, tak jsem upad‘,“ svěřoval se se svou verzí. Jeho jmenovec kontakt odmítal, nicméně z repete byl diskvalifikován. Zdeňka Holuba nahradil Ondřej Smetana. Na něho zaútočil Michal Klein, avšak ve své zakleté zatáčce se ocitl na zemi. Poškodil přitom nafukovací bariéru, jejíž oprava čekala na pořadatele po pádu Žigy Kovačiče ob dvě rozjížďky později. To už museli do druhé zatáčky použít pole z prvního oblouku.

Napotřetí už na pražské juniory nečekal na startovním roštu vůbec nikdo. Jak již bylo řečeno, stejná situace nastala i v sedmnácté jízdě kvůli předčasnému vyklizení goričanských boxů. Zdeněk Holub už sledoval závod očima diváka. „A si zajezdí Ondra, potřebuje trénovat,“ vysvětloval.

Při posledním pražském vystoupení v rozjížďce s číslem devatenáct čekal tandem Michal Škurla – Ondřej Smetana odrazit nápor Lublaně. Maks Gregorič s Maticem Voldrihem měli v té chvíli jen o dva body méně. Avšak pražští borci si druhou příčku pódia nenechali sebrat. Ondřej Smetana sice nedokázal v první zatáčce objet Matice Voldriha, nicméně spolu s Michalem Škurlou uhlídali Makse Gregoriče.

Hlasy z depa
„Dobrý, plňásek, opět první místo,“ nemohl si Tomáš Suchánek v žádném ohledu stěžovat. „Všechno šlapalo, žádnej‘ defekt. Nově udělanej‘ motor vypadá dobře, všechno jak má bejt‘.“

„Trošku mi chybí magi, s tím prstem to není ono,“ ukazoval Hynek Štichauer svůj palec zraněný minulý měsíc při motokrosovém tréninku. „Od extraligy jsem nezávodil. Jestli dokážu jet čtyři kola jako jedno kolo a půl, jsem rychlej‘. Fungujou motorky, spojky, mechanik… Jedeme dál, ve středu jsou další závody.“

„Hapalajnen,“ povzdechl si Zdeněk Holub. „Jéňa mi dal trošku bodík, tak jsem upad‘. Ale mám jen odřenou prdel…“

„Přemejšlel jsem, že vůbec nepojedu,“ nezastíral Ondřej Smetana. „Necejtil jsem se a dráha byla dost těžká. Pak si Holoubek rozbil tlamu a musel jsem jet. První dvě rozjížďky jsem šel jednoduše a nehnal se nikam, jeli jsme jen ve dvou. Poslední jízdu jsem dal do toho všechno, musel jsem zabojovat. A druhý místo je dobrý místo.“

„Zezačátku byla dráha horší,“ vyprávěl Jan Holub. „Pak se to zlepšilo a od třech čtvrtin to bylo dobrý. Takový jako normálně. Bojovali jsme, škoda nějakejch‘ jízd. Mohlo to bejt‘ lepší, ale snažili jsme se, a je to co nejlepší.“

„Vnitřek byl rozbitej‘, chtěl jsem jezdit po venku, ale klapal jsem,“ svěřoval se Michal Klein. „Jel jsem, na co jsem měl. Škoda pádu, věděl jsem, že Smeták je po zranění, když ho objedu, těžko mě už bude předjíždět zpátky.“

1. ZP Pardubice   29
Tomáš Suchánek 3 3 3 3 3 3 18
Hynek Štichauer 2 1 2 2 2 2 11(5)
 
2. AK Markéta Praha   25
Zdeněk Holub 2 2 3 F/R – – 7(1)
Michal Škurla 0 3 2 /3 3 1 12(2)
Ondřej Smetana – – – -/2 2 2 6(2)
 
3. AMTK Lublaň   23
Maks Gregorič 0 3 1 2 2 0 8(2)
Matic Voldrih 1 2 3 3 3 3 15(1)
Jernej Pečnik   DNR
 
4. Grepl PDK Mšeno   16
Jan Holub 3 3 2 U 1 3 12
Michal Klein 2 2 0 X 0 0 4(2)
 
5. AMD Krško   16
Žiga Kovačič 3 1 1 3 X 2 10
Matic Ivačič 2 0 0 2 1 1 6(3)
 
6. ST Lendava   8
Ladislav Vida 1 1 1 1 1 3 8
Dalibor Bot R R – – – – 0
 
7. Unia Goričan   4
Renato Cvetko R – – – – – 0
Karlo Majnič 1 1 1 1 – – 4

Foto: Miroslav Horáček