Archiv pro měsíc: Srpen 2014

Ostatní závody

Patrik Búri se při Zlaté přilbě SNP přesunuje z tribuny na dráhu

Žarnovica – 26. srpna
Čtyři zástupce bude mít slovenská plochá dráha tuto neděli při jednapadesáté Zlaté přilbě SNP v Žarnovici. Vedle Martina Vaculíka, který pojede poprvé od roku 2010, nastoupí i trojice mladých žarnovických juniorů. Patrik Búri, nejzkušenější z nich, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se na svůj debut při vrcholu slovenské plochodrážní sezóny nesmírně těší.

Patrik Búri zažil spoustu ročníků Zlaté přilby SNP z tribuny. „Zlatá přilba je nejznámější plochodrážní závod na Slovensku,“ říká. „Závod byl většinou vyrovnaný a do poslední, tedy finálové jízdy, jsme nevěděli, kdo vyhraje. Pamatuji si víc Přileb, ale nejvíce se mi vryla do paměti ta, kterou poprvé vyhrál Martin Vaculík. Tehdy prasknul Martinovi Gavendovi řetízek a Vaculík toho využil. Atmosféra na tribuně byla nepopsatelná…“

Již v neděli se však nebude na oba hrdiny finálové rozjížďky pětačtyřicátého ročníku ze srpna 2008 pouze dávat z tribuny. „Konečně mohu reprezentovat Slovensko i na takovém podniku, jako je Zlatá přilba!“ komentuje svůj debut. „Oba žarnovické kluby se dohodly a tím se otevřely dveře nám juniorům. Tak to má být!“

Patrik Búri začal sezónu skvěle, nicméně prvomájový reprezentační start v evropském šampionátu dvojic v Debrecenu přinesl frakturu ruky. „První závody mi vyšly,“ vrací se do půlky dubna. „Ve Slaném jsem nečekal tolik bodů. Jadranská liga u nás nebyla špatné, ale Debrecen mi nepřidal a zabrzdil mě na dva měsíce. Dva měsíce jsem makal na tom, abych mohl dál pokračovat. Sehnal jsem další sponzory, s čímž mi značnou mírou pomohl Julči Hergott, za co mu patří velký dík. Vrátil jsem se, ale první závody proti Slovincům doma a druhý den mistrovství Slovenska byly pro mě těžké. Hlavně mistrovství Slovenska, kde jsem měl problémy s bolestmi v ruce, cítil jsem v ní každý šroub. Ambice v neděli velké nemám, hlavně odjet si svoje a nezranit se.“

Kromě Martina Vaculíka a Patrika Búriho se při Zlaté přilbě SNP představí i Michal Tomka a v roli náhradníka Adam Čarada, což je známka, že slovenská plochá dráha je opět na vzestupu.
„Je super, je nás juniorů je víc,“ komentuje Patrik Búri toto téma. „Trénink je u nás v Žarnovici vlastně závod. Jsme vyrovnaní, někdy vyhraju jízdu já, jindy Michal nebo Adam. Je to dobré, tak se každý z nás posouvá dál. Pomáháme si, zároveň soupeříme a to nás posunuje dál.“

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

Ostatní závody

Češi v akci 115

Na českých kolbištích doplnil minulý týden startovní listinu finále šampionátu jednotlivců jmény šesti postupujících semifinalistů a dvojicí náhradníků. Ve finále dlouhodrážního mistrovství světa ve Forsse přece jenom oslabený český národní tým nepatřil k favoritům, nicméně v medaili z juniorských družstev ve Slangerupu v koutku duše věřil každý fanoušek. Nakonec však cenným kovem zacinkal jen Adam Fencl v poháru FIM stopětadvacítek v Bad Hersfeldu. Velku napilno měli naši závodníci i v zahraničních závodech. Dnešní díl pondělní kompilace zavede čtenáře magazínu speedwayA-Z nejen na obvyklé ligové mítinky, ale rovněž na pouáky do Maďarska a Německa, jadranské dvojice do Slovinska a veterány do Žarnovice.


Šest Čechů za La Manche
Švédská Elitserien hostila poslední kolo své základní části. Martin Vaculík přijel s Vargarnou Norrköping do Eskilstuny, jenže duel s místní Smedernou skončil kvůli dešti už po sedmi rozjížďkách. Náhradní termín byl stanoven na středu, jenže Vargarna na něj nepřistoupila. Prohrála kontumačně a do čtvrtfinále nepostoupila.

V britské Premier League se v uplynulém týdnu objevila v akci celá pětice českých závodníků. Jako první v úterý Aleš Dryml. Peterborough doma podlehl Ipswichi 42:47. Devítibodový Pardubičan třikrát zvítězil, aby bodově naprázdno vyšel až v rozjížďce s číslem patnáct. Rohan Tungate a Richie Worrall v ní zajeli 4:2 proti Lasse Bjerremu a jemu.

Ve středu Somerset doma porazil Plymouth 52:42. Zdeněk Simota šel do akce celkem sedmkrát a ozdobil se sedmnácti body. Šest z nich bylo za jeho žolíkové vítězství v osmé jízdě. Josef Franc hostům přidal dva body za dvě třetí místa, když jej šachovnicová vlajka dvakrát přivítala jako posledního.

Pátek v Premier League přinesl celkem šest střetnutí. Plymouth doma vyhrál nad Peterborough 52:36. Zdeněk Simota opět exceloval. Inkasoval jedenáct bodů s jedním bonusem. Nevyhrál jen ve druhé jízdě, kdy se mezi něj a Rolanda Benkö dostal Nicki Barrett, který rovněž byl v první před tandemem Kyle Newman – Zdeněk Simota v rozjížďce s číslem osm. Josef Franc před odletem do Finska získal šest bodů s bonusem. V hostující sestavě měl Aleš Dryml pět bodů.

Rušný konec týdne měl Matěj Kůs. V pátek dorazil s Berwickem do Edinburghu pro porážku 57:32. Sám dosáhl pěti bodů s jedním bonusem, když se nejlepším výsledkem stala dvě druhá místa z rozjížděk s čísly osm a čtrnáct.

V sobotu slavil Berwick hned dva triumfy před domácím publikem. Nejprve převálcoval Rye House 63:32. Pražan si připsal devět bodů se dvěma bonusy, když jej z tábora soupeře porazil jen Steve Boxall coby žolík v deváté jízdě. A pak přišla nula z rozjížďky s číslem čtrnáct.

Poté Berwick předčil Newcastle 52:31. Matěj Kůs třikrát za sebou vyhrál, aby nakonec v jedenácté jízdě spolu s Kevinem Doolanem ujeli remízu s Danielem Kingem. Suma sumárum, deset bodů a jeden bonus.

Včera byli Bandité v Rye House, který je porazil 58:37. Matěj Kůs dobyl šest bodů. Aleš Dryml si sice v sobotu odskočil do Ostrowa, avšak v neděli už byl zpátky v Peterborough. S deseti body se stal nejlepším mužem svého celku, jenž však podlehl Somersetu 43:50.

Poole v Elite League čekaly dva mítinky. Ve středu doma triumfovali na Leicesterem 59:31. Václav Milík zaznamenal osm bodů s jedním bonusem. Při čtyřech výjezdech na ovál prohrál jen v šesté jízdě, v níž na něj a Przemyslawa Pawlickeho vyzráli Jason Doyle a Krzyzstof Buczkowski. V sobotu místo závodění v Leicesteru, odkud Poole odjížděl s remízou 45:45, hájil české barvy ve Slangerupu.

Druholigový debut Aleše Drymla
Ligovou neděli v Polsku předznamenal páteční šampionát jednotlivců extraligy v Tarnowě. Základní část opanoval Emil Sajfutdinov. Postoupil rovnou do finále stejně jako Martin Vaculík, který se skláněl jen před Januszem Kolodziejem v šestnácté a neporazitelným Rusem v sedmnácté jízdě.

Emil Sajfutdinov opanoval i finále, kde za ním dojel Darcy Ward, který se sem musel probíjet přes semifinále. Martinu Vaculíkovi patřila třetí příčka, zatímco Krzysztof Kasprzak neviděl cíl vinou poruchy motocyklu.

Předevčírem v odloženém druholigovém závodě Ostrow doma zmasakroval Opole 63:27. S vestou domácích debutoval Aleš Dryml. S jedenácti body a dvěma bonusy patřil ke klíčovým mužům svého celku. Z opolských borců jej překonal pouze Mariusz Staszewski v páté jízdě, který se ovšem sám musel sklánět před Justinem Sedgmenem.

Včera Tarnow upevnil své postavení na čele extraligové tabulky, když Gdaňsk dal doma dohromady před zraky pouhých tří set diváků jen 24 bodů v kombinaci s 64 body svých hostů. Na Martina Vaculíka sice v rozjížďce s číslem jedna odstartoval Artur Mroczka. Slovák posléze jen vyhrával, aby se jeho individuální skóre zastavilo na čtrnácti bodech.

Podobnou genocidu rozpoutal také Rybnik v první lize, když doma zničil Gniezno 68:22. Václav Milík si připsal jedenáct bodů se dvěma bonusy. Až v rozjížďce s číslem čtrnáct viděl v cíli před sebou závodníka hostujícího celku, když se mezi něj a Kacpera Worynu dostal Adrian Gomolski.

Rawicz podlehl doma Ostrowu 38:51, leč Eduard Krčmář rozhodně nemohl být označen jako viník porážky. Ve svých šesti rozjížďkách zaznamenal šestnáct bodů, když jej o maximum připravili jen Timo Lahti ve třetí a Nicklas Porsing ve dvanácté jízdě.

První jadranská prohra Pardubic
Maďarská plochá dráha ve středu žila jubilejním čtyřicátým ročníkem Velké ceny Debrecenu. Martin Málek (10 bodů) skončil pátý, když v semifinále porazil Jozsefa Tabaku (9), ale nestačil na Karola Barana (10) a vítězného Denise Gizatulina (10).

Finálová jízda posléze přinesla pořadí Karol Baran, Denis Gizatulin, Maciej Kuciapa (13) a Dawid Lampart (13). Za zmínku dozajista stojí třináctá příčka Laszla Tihanyiho, jenž na sklonku dubna sfoukával jednapadesát svíček na svém narozeninovém dortu.

Páteční večer zastihl Martina Málka na prvním podniku Poháru Baltského moře ve Wittstocku. Se dvěma body skončil patnáctý. Triumfoval Magnus Zetterström (14), přičemž na stupně vítězů se podívali ještě Sebastian Ulamek (13) a Tomasz Gapinski (12). V sobotu ve Stralsundu si pořadí prohodili – Tomasz Gapinski (15), Sebastian Ulamek (14) a Magnus Zetteström (12). Martin Málek již nestartoval kvůli pádu z Wittstocku.

V pátek v Lendavě pokračoval jadranský pohár dvojic. Pardubice v soutěži vůbec poprvé prohrály, když AMTK Lublaň nasbírala o jeden bod víc. Oba týmy sice spolu remizovaly, avšak o smírný výsledek s Východočechy se postaral i Aleksander Čonda a bod jim uzmul i Ondřej Smetana
Výsledky: 1. AMTK Lublaň 26 (Matic Voldrih 13, Maks Gregorič 13, Jernej Pečnik DNR); 2. ZP Pardubice 25 (Tomáš Suchánek 12, Hynek Štichauer 13); 3. ST Lendava 21 (Aleksander Čonda 18, Ladislav Vida 8); 4. Grepl PDK Mšeno 15 (Jan Holub 12, Michal Klein 3); 5. AMD Krško 14 (Žiga Kovačič 12, Matic Ivačič 2); 6. Markéta Praha 14 (Ondřej Smetana 12, Josef Novák 2); 7. Unia Goričan 9 (Dalibor Bot 0, Patrik Nagy 9).

Pódium bez Čechů
Nedělní odpoledne patřilo ve slovenské Žarnovici závodu veteránů. Avizovaný František Liebezeit nedorazil. Po základní části měl Jan Boháč čtyři, Richard Berger šest a Petr Popelka třináct bodů. Bývalý závodník Březolup a v časech vojenské služby pardubického Racku byl nakonec jediným českým borcem ve finále do 55 let.

V něm vyhrál Zoltan Adorjan před Walterem Nebelem, Romanem Špitalerem, Petrem Popelkou a Csabou Baloghem. Finálová rozjížďka starší kategorie přinesla výsledek: Laszlo Meszaros, Imre Fogas starší, Francesco Barbetta, Lajos Bajusz a Jože Žibert.

Závod amatérů vyhrál Sandor Fekete před Peterem Vidou, Jánem Mihálikem a Piotrem Cryzem.

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Miroslav Horáček

MS Na dlouhé dráze

Erik Riss posadil Němce na trůn

Forssa – 23. srpna
Vynikající výkony Erika Risse posadily ve finské Forsse německý tým na světový trůn v dlouhodrážním šampionátu družstev. O dalším postavení na stupních vítězů musel rozhodovat rozjezd, v němž se prosadil Jannick de Jong. Českým reprezentantům patří šestá příčka.

„Včera i dnes tady pršelo, ale dráha zůstala výborná,“ přihlásil se magazínu speedwayA-Z Zdeněk Schneiderwind, který při vytížení Milana Špinky ve Slangerupu koučoval naše družstvo. „Závody byly výborný. V rozjezdu odjel Mathieu Tresarrieu, ale Jannick de Jong je současnosti ve výborný formě, tak zvítězil. Obrovským překvapením byl výkon Finů. Ti by si medaili určitě zasloužili.“

A co výkon českých borců? „Naši kluci bojovali, ale dnes to prostě nestačilo,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „Velký dík zaslouží Honza Klatovský, jak se vstřícně postavil k reprezentaci. Doufám, že mu ta zkušenost pomůže do budoucna.“

1. Německo 45 Enrico Janoschka 4, Jörg Tebbe 11, Erik Riss 24, Stephan Katt 6
2. Nizozemí 41 Jannick de Jong 13+5, Dirk Fabriek 10, Theo Pijper 18, Henry van der Steen DNR
3. Francie 41 Stephane Tresarrieu 18+4, Mathieu Tresarrieu 21, Theo di Palma 2
4. Finsko 41 Kauko Nieminen 20+3, Jesse Mustonen 18, Markku Autio 2, Aarni Heikkilä 1
5. Velká Británie 34 Andy Appleton 6, Richard Hall 9, Glen Phillips 6, David Howe 13
6. Česká republika 23 Josef Franc 13, Richard Wolff 10, Jan Klatovský 0
Ostatní závody

Adam Fencl vybojoval stříbrnou medaili

FOTO

Bad Hersfeld – 23. srpna
Česká plochodrážní reprezentace tento týden přece jen nezůstane bez medaile. Dnes krátce před devátou projel Adam Fencl v sedle tovární Shupy cílem finále A zlatého poháru FIM stopětadvacítek v Bad Hersfeldu jako druhý za Kyle Bickleyem. Úspěch motocyklů Shupa dovršil třetím místem Polák Marcin Turowski. Petr Chlupáč, druhý z českých borců ve startovní listině, skončil čtvrtý ve finále B a celkově mu tedy patří devátá příčka.

1. Kyle Bickley (GB) 14, 2. Adam Fencl (CZ) 15, 3. Marcin Truowski (PL) 12, 4. Jarno de Vries (NL) 15, 5. Mika Meijer (NL) 12, 6. Jonas Wilke (D) 10, 7. Igor Kopec-Sobczynski (PL) 8, 8. Tim Wunderer (D) 8, 9. Petr Chlupáč (CZ) 9, 10. Zach Wajtknecht (GB) 8, 11. William Kruit (NL) 7, 12. Celina Liebmann (D) 6, 13. Jeffrrey Sijbesma (NL) 7, 14. Finn Loherieder (D) 6, 15. Christian Wagemans (NL) 8, 16. Marcel Studzinski (PL) 4, 17. Nathanael Abbas (D), 18. Steven Goret (F) 1, 19. Steven Labouryie (F) 3, 20. Marvin Wiegert (D) 2.

Foto: Petr Křikava

MS juniorských družstev

Medaile minule český juniorský nároďák jen o onen pověstný vlásek

FOTO

Slangerup – 23. srpna
Poláci naprosto přesvědčivě opanovali finále mistrovství světa juniorských družstev v dánském Slangerupu. V počátečních fázích na ovále poničeném deštěm pomýšlel vysoko rovněž český kvartet. Nakonec však skončil poslední o dvacet bodů za domácími Dány a pouhých pět za svými tradičními švédskými rivaly.

„Hrozně tady pršelo,“ vypráví Milan Špinka o závodě, který vzhledem k dešům nabral půlhodinové zpoždění. Rozjížďku s číslem jedna vyhrál Piotr Pawlicki před Václavem Milíkem, aby hned vzápětí Eduard Krčmář využil chabého startu Bartosze Zmarzlika k velkému sólu. I když Poláci záhy unikli, náš tým byl po první sérii druhý jen o čtyři body za nimi.

„Pak na dráhu nastoupila technika,“ pokračuje Milan Špinka v líčení událostí. „Vytáhli bláto dovnitř. Švédové se chytli a Dánové ještě víc.“

Ke všemu dnes bohyně Fortuna nad českými borci ohrnovala nos. „Vendys šel v šestý jízdě na start a kleknul mu motor,“ povzdechne si Milan Špinka. „Napadalo to tam. Poláci byli neporazitelní a předstihli nás Dánové.“
Milanu Špinkovi nevyšla ani strategická kouzla. „V devátý jízdě jel Vašek jako joker místo Michala Škurly,“ říká kouč českého týmu. „Nepovedlo se to, dojel čtvrtej‘. Další jízdu nastoupil Eda jako taktik místo Zdeňka Holuba a dojel taky na nulu. U dvou nejlepších se ty tahy nepovedly.“

Nicméně v českých boxech si nikdo nepřipouštěl, že by obhajoba loňského bronzu již byla ztracená. A to tím spíše, když Václav Milík v prvním kole šestnácté jízdy předjel na protilehlé rovince Bartosze Zmarzlika.

„Před poslední sérií jsme na Švédy ztráceli jen dva body,“ dostává se Milan Špinka do rozhodujících fází mítinku, který před pár minutami skončil. „Škurlík dojel v sedmnáctý jízdě na nulu za Oliverem Berntzonem. Pak byl Holoubek druhej‘ před Jacobem Thorsellem. Jenže Fredrik Engman dojel v devatenáctý jízdě druhej‘ a Eda poslední. To už bylo o čtyři body.“

Český juniorský čtyřlístek si tak letos světovou medaili do svého portfolia nepřidá. „Bojovali jsme a žádnou ostudu neudělali,“ bilancuje Milan Špinka. „Jak se dráha stala normální, rozjelo se to a Dánové i Švédové letěli jako krávy. Pomohli jim i domácí prostředí. Neobhájili jsme, musíme trošku přidat, se Švédy jsme mohli víc závodit, to byla škoda.

1. Polsko   51
Bartosz Zmarzlik 2 3 3 2 3 13
Piotr Pawlicki 3 3 3 2 3 14
Kacper Gomolski 3 2 3 2 0 10
Pawel Przedpelski 3 3 3 2 3 14
 
2. Dánsko   35
Mikkel B. Jensen X 4* 2 1 X 7
Mikkel Michelsen 2 3 1 3 3 12
Anders Thomsen 1 2 2 1 2 8
Lasse Bjerre T 2 2 3 1 8
 
3. Švédsko   21
Jacob Thorssell 0 1 1 0 1 2 5
Victor Palovaara 2 X 0 0 – 2
Fredrik Engman 0 1 1 – 2 4
Oliver Berntzon 1 1 2 2* 3 1 10
 
4. Česká republika   16
Václav Milík 2 E 0* 1 3 1 7
Eduard Krčmář 3 0 0 E 1 0 4
Zdeněk Holub 1 1 – 0 2 4
Michal Škurla 1 0 – 0 0 1

Foto: Zdeněk Holub st.

MS Na dlouhé dráze

Kam míří dlouhá plochá dráha?

Přiškrcení počtu postupujících ze závodu challenge do dalšího ročníku Grand Prix na tři bylo spolu s omezením celkového počtu jezdců v závodě na patnáct jednou z rozporuplných změn, kterými FIM v posledních letech znovu a znovu ohýbá léta zažitá pravidla tohoto sportu v zoufalé snaze vylepšit strádající světový šampionát na dlouhé ploché dráze. Malá šance na postup z kvalifikace je nejen demotivující pro mnoho jezdců, ale nezbytně vede k utváření uzavřené jezdecké společnosti finálové série, která ve výsledku podobně jako na klasické ploché dráze přináší nudné závody.
Jako pozitivní krok se i přes počáteční odpor konzervativních dlouhodrážních fanoušků naopak ukázala být redukce počtu závodníků v jedné jízdě z šesti na pět. V první zatáčce nevzniká taková tlačenice, která pravidelně nutila minimálně dva závodníky ubrat plyn. Na tom, že jízdy jsou nyní atraktivnější, se shodují jezdci i diváci.

Co se naopak neosvědčilo, byla snaha dostat závody dlouhodrážního šampionátu na ovály pro klasickou speedway. By má tento směr své zastánce, jednoznačně bere dlouhé dráze to, co ji odlišuje od krátké dráhy, tedy rychlost a styl jízdy. To, co však Thierry Bouin nedomyslel, bylo, že takový experiment může připravit dlouhou dráhu o to nejcennější – o poslední fanoušky.

Problematická komunikace FIM a neúměrné finanční náklady vedly k odporu mnoha pořadatelů a ztrátě zájmu o konání závodů světového šampionátu. Postupně tak z kolotoče Grand Prix vypadly nejkrásnější kilometrové dráhy ve Pfarrkirchenu nebo Scheesselu. K těm se před začátkem letošní sezóny přidaly kluby ve finské Forsse, norském Forusu nebo tradiční a divácky jedna z nejnavštěvovanějších drah v německé Vechtě.

V souvislosti s odstoupením silného pořadatelského kolektivu z Vechty, který jako důvod uvedl špatnou spolupráci a komunikaci ze strany FIM, vznikla před zahájením letošní sezóny paradoxní situace. V kalendáři světového šampionátu zbyly pouze tři finálové závody, nizozemský Eenrum a po dvou závodech ve Francii – Marmande a Morizes. Podtrženo sečteno – ani jeden závod na dlouhé dráze. A kvalifikace? Tayak a Bielefeld. Dráhy jsou buď krátké, nebo travnaté. Výjimku tvoří jen Challenge v Mariánských Lázních. Doslova za pět minut dvanáct a po velkých ústupcích ze strany FIM se uvolily kluby z Herxheimu a Mühldorfu uspořádat první a poslední závod finálové série a zachránit tak důstojnost šampionátu.

Změny nastartované rokem 1997, kdy došlo k spojení závodů na dlouhých a travnatých drahách, vedly mimo jiné i ke změně skladby jezdeckého pole. Do popředí se dostali jezdci z Francie či Nizozemska. Zároveň však měly za následek odliv špičkových jezdců věnujících se klasické ploché dráze, kteří vždy dodávali dlouhodrážním závodům na atraktivitě.
Úpadek ploché dráhy jde ruku v ruce s úpadkem dalších motoristických sportů. Dlouhá dráha však představuje malou disciplínu, pro kterou může být špatně nastoupený trend likvidační.
Člověk se může zabývat smutným obrazemdlouhých drah, kde se již závody nepořádají vůbec jako například v Jübeku, Haarsewinkelu nebo Vilshofenu nebo může přemýšlet nad budoucností.

Je snad možným řešením návrat k jednodennímu světovému finále? Na jednu stranu by takový závod mohl snadno zlákat nejednoho jezdce z klasické ploché dráhy. Snáze by se zajistilo finanční i mediální pokrytí. Ubylo by i termínových kolizí. Na stranu druhou by takový závod upřednostnil jednoho pořadatele. A co ti ostatní? Šampionát kdysi trpěl i v této podobě. Jedna kvalifikace, dvě nebo tři semifinále a jediné finále. Se zajímavým řešením přišel svého času Simon Wigg. Navrhoval koncepci seriálu velkých závodů na dlouhé dráze, slavné travnaté ovály typu Marmande s bohatou diváckou návštěvou nevyjímaje, které by představovaly určitou formu kvalifikace. Vyvrcholením sezóny by pak bylo světové finále na kilometrové dráze.

Další skloňovanou možností je rozšíření závodů světového šampionátu v podobě seriálu na klusácké dráhy do velkých městv Dánsku, Velké Británii nebo Itálii. Jak Británie, tak skandinávské země jako Dánsko nebo Švédsko představují ohromnou jezdeckou základnu, kterou je lákavé pro dlouhé dráhy využít.

Co říci závěrem? Budoucnost dlouhé dráhy je nejistá. Bude-li světlá či temná a jaká rozhodnutí byla ta správná, ukáže čas. Prozatím však můžeme děkovat za to, co nám zbylo a co pro nás rok co rok s vypětím všech sil zachraňují Míra Musil a parta obětavých lidí z Autoklubu Mariánské Lázně. Protože dlouhá plochá dráha vždy byla něčím extra a speciálním. A především proto by dlouhá plochá dráha měla zůstat dlouhou dráhou.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jiří Bayer