Greg Hancock se stal vítězem Mitas British FIM Speedway Grand Prix

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Cardiff – 12. července
Usměvavý Američan porazil ve finále největšího plochodrážního podniku světa stávajícího mistra světa Taie Woffindena, Australana Darcy Warda a Poláka Krzysztofa Kasprzaka. Ve velice vyrovnaném závodě hned dva osmibodoví jezdci Krzysztof Kasprzak a Martin Smolinski postoupili do semifinále na základě dodatečných kriterii na úkor stejně bodujících Nicki Pedersena a Andrease Jonssona. Přitom do poslední série mohlo o dvě zbývající semifinálová místa závodit plných šest závodníku. Samotné finále se stalo oslavou ploché dráhy a přítomní dlouho a bouřlivě oslavovali vítěze, přestože porazil domácí hvězdu Taie Woffindena, který zase na druhou stranu skočil zpátky do vedení v průběžné klasifikaci.

Dvojnásobný světový šampión vydržel tlak domácího hrdiny Taie Woffindena a Australana Darcyho Warda a vítězstvím vyrovnal rekord Jasona Crumpa, který ve velšské metropoli triumfoval třikrát. Greg Hancock sice po letech 2004 a 2011 přidal třetí triumf. Před měsíční pauzou, kterou si SGP bere kvůli světovému poháru družstev, přišel o vedení v průběžné klasifikaci. Na Taie Woffindena v současné době ztrácí tři body.

„Je to obrovské,“ komentoval Greg Hancock svůj triumf, když se do finálové rozjížďky dostal v sedmi velkých cenách pošesté. „Chtěl jsem hrozně vyhrát. Když se dostanete do finále, všechno, co chcete, je vyhrát. Nesbírám moc bodů v jízdách, ale v Praze jsem byl s dvanácti body druhý a pak s jedenácti v Kodani třetí, což je drsné. Dnes večer jsem se do finále dostal s jedenácti body a myslel jsem si ‚člověče, chci víc bodů!‘. Vítězství mně dalo o tři body víc, takže se cítím mnohem lépe. Nemohu říct dost, jak neuvěřitelné je vyhrát v Cardiffu před těmito fanoušky.“

Greg Hancock rovněž komentoval vyrovnání rekordu Jasona Crumpa, který na stadiónu Millennium rovněž zvítězil třikrát. „Je to skvělé,“ konstatoval. „Nikdy jsem se nesoustředil na lámání rekordů, ale je zábava je dosáhnout a nějakou dobu udržet.“

Tai Woffinden se mistrovsky vyrovnal s masivním tlakem očekávání od domácího publika. Základní část ukončil na špici průběžné klasifikace se třinácti body, pak odvedl Američana v semifinále, aby ve finále za ním dojel druhý a odvezl si pořádnou osmnáctibodovou dávku.

„Věděl jsem od začátku, že tam bude hlučno, když britský závodník vstupuje do britské velké ceny,“ ocenil Tai Woffinden dav britských fanoušků. Loni opouštěl stadión v sanitce se zlomenou klíční kostí, letos skončil do čela průběžné klasifikace. „Dnes tady bylo skvělé publikum, udělali dobrou show pro lidi dívající se v televizi, kteří snad budou chtít lístek na příští rok.“

S patnácti body přeskočil Darcy Ward doposud třetího Nielse Kristiana Iversena. „Bylo to opravdu dobré,“ ohodnotil letošní britskou velkou cenu. „Byl jsem se tady mnohokrát podívat a nyní jsem rád, že jsem toho součástí. Z mého úhlu pohledu bylo dobré získat nějaké body, ale bylo tvrdé vidět Grega a Taie před sebou. Zkomplikovali mi život, když jsem je zkoušel dohnat.“

1. Greg Hancock, USA 14
2. Tai Woffinden, GB 18
3. Darcy Ward, AUS 15
4. Krzysztof Kasprzak, PL 10
5. NIels – Kristian Iversen, DK 12
6. Fredrik LIndgren, S 10
7. Michael Jepsen Jensen, DK 9
8. Martin Smolinski, D 8
9. Andreas Jonsson, S 8
10. Nicki Pedersen, DK 8
11. Chris Harris, GB 6
12. Matej Žagar, SLO 6
13. Jaroslaw Hampel, PL 5
14. Troy Batchelor, AUS 4
15. Kenneth Bjerre, DK 4
16. Craig Cook, GB 2
17. Ben Barker, GB DNR
18. Jason Garrity, GB DNR

Průběžné pořadí šampionátu:
1. Tai Woffinden 90, 2. Greg Hancock 87, 3. Darcy Ward 75, 4. Niels-Kristian Iversen 74, 5. Nicki Pedersen 68, 6. Matej Žagar 66, 7. Jaroslaw Hampel 59, 8. Krzysztof Kasprzak 59, 9. Fredrik Lindgren 57, 10. Chris Holder 55, 11. Martin Smolinski 53, 12. Andreas Jonsson 49, 13. Troy Batchelor 49, 14. Kenneth Bjerre 39, 15. Chris Harris 36, 16. Michael Jepsen Jensen 17, 17. Peter Kildemand 15, 18. Peter Ljung 7, 19. Adrian Miedzinski 5, 20. Joonas Kylmakorpi 5, 21. Kauko Nieminen 4, 22. Jason Bunyan 2, 23. Václav Milík 2, 24. Craig Cook 2.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Krzysztof Nowacki vrací na české ovály Marcela Kajzera

Leszno – 12. července
Blížící se uzávěrka přihlášek pro mistrovství republiky dvojic, které se uskuteční 16. srpna v Divišově, nutí manažery přemýšlet o svých sestavách. Krzysztof Nowacki, jenž v naší párové soutěži debutuje v roli stavitele týmu Martin Trans, má v tomto ohledu jasno. Po jeho boku nastoupí Marcel Kajzer.

Bývalý finalista evropského juniorského šampionátu a rawiczský soupeř pražských závodníků z dob jejich účinkování ve druhé polské lize není na českých oválech žádným nováčkem. Objevil se v juniorce, posílil Mšeno v juniorských družstvech a po boku Martina Málka vyhrál Memoriál Antonína Vildeho v roce 2008.

„S Marcelem mám dobré kontakty,“ vysvětluje Krzysztof Nowacki svou volbu. „Když ještě neměl licenci a já jezdil za Rawicz, hodně mi pomáhal. Když potom začal sám závodit, jeho první ostrý start na pásku měl se mnou.“

Nyní složení Krzysztof Nowacki – Marcel Kajzer nastoupí v půlce příštího měsíce v kvalifikaci o postup do hlavní části šampionátu, v němž se Krzysztof Nowacki objevil již před pěti lety v Liberci s Jaromírem Otrubou.

„Marcel má také málo závodů,“ říká Krzysztof Nowacki. „Nabídl jsem mu start a nakonec jsme se dohodli.“

Foto: Pavel Fišer

Cardiff má za sebou trénink

Cardiff – 11. července
Asi dvě stovky přihlížejících a mezi nimi i pardubický kapitán Aleš Dryml přihlíželi tréninku na zítřejší britskou velkou cenu v Cardiffu. Kdo si vytáhne z klobouku Milénia zlaté Petra, je otázka. Rozhodně to nebude Chris Holder, jehož bude stejně jako v Kodani zastupovat Michael Jepsen Jensen.
Leader průběžné klasifikace Greg Hancock by slavil triumf po třech a deseti letech. A Darcy Wardovi přijel radit Jason Crump.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Junioři se po čtvrt roce vrací k rozdělané mistrovské práci

Autobiografie Miloslava Čmejly Od řidítek k mikrofonu v přímém prodeji na stadiónu

Mšeno – 11. července
Letošní juniorská scéna v Čechách je oproti předchozím letům přece jenom poněkud atypická. Kolektivní soutěž přešla ze seriálové podoby ke slibnějšímu jednodennímu klání. Ale především se nedaří plnit naplánovaný rytmus jednoho klání měsíčně. Divišovské jednadvacítky se utopily v záplavách deště, pražské devatenáctky prozatím zašly na úbytě nízké jezdecké základny. Třetí podnik mistrovství republiky do jednadvaceti let tak odstartuje zítra odpoledne ve Mšeně s tříměsíčním odstupem po ouvertuře ve Slaném a v Praze.

Vedoucí postavení v tabulce bude hájit Václav Milík, jenž v doposud uskutečněných třiceti rozjížďkách ztratil jeden jediný bod s Romanem Čejkou. Slaňák je v tabulce prozatím třetí, když vedle Pardubičanových devětadvaceti bodů může položit pětadvacet vlastních. Jeho klubový kolega Eduard Krčmář má šestadvacet.

V duchu zásad přidělování startovních čísel se všichni tři střetnou v rozjížďce s číslem devět, kde se jim o společnost na startovní roštu postará Michal Škurla, čtvrtý muž průběžné klasifikace. Právě tady lze spatřovat nejklíčovější moment zítřejšího závodu.

Větší bodový příděl bude tím správným odrazovým můstkem na stupně vítězů, zatímco třetí a samozřejmě čtvrté místo přidělá svému majiteli starosti. A to tím spíše, musíme-li mezi žhavé kandidáty na vítězství počítat i uzdraveného Zdeňka Holuba a Ondřeje Smetanu, který svými lepšícími se výkony minulý měsíc oslovil i Milana Špinku při skládání sestavy na evropské finále v Herxheimu.

Ve startovní listině napočítáme jedenáct jmen českých závodníků, zbytek je tradičně doplněn cizinci. Při dlouhodobém zranění Patrika Búriho chybí slovenské zastoupení, avšak přijedou tradiční hosté české juniorky Mike Trzensiok, Žiga Radkovič a Jannik Klein.

O zajímavé obohacení startovní listiny se postaral Luboš Tomíček. Oslovila jej dvojice novozélandských mladíků, kteří jsou na zkušené v Evropě, zdali by jim nepomohl sehnat závody u nás. Slovo dalo slovo a zítra se představí ve Mšeně.

Startovní listina:

1 Roman Čejka, Slaný
2 Zdeněk Růžička, Mšeno
3 Bradley Wilson, NZ
4 Žiga Kovačič, SLO
5 Mike Trzensiok, PL
6 Václav Milík, Pardubice
7 Patrik Mikel, Březolupy
8 Jannik Klein, A
9 Lukáš Ševčík, Praha
10 Josef Novák, Pardubice
11 Michal Škurla, Praha
12 Zdeněk Holub, Praha
13 Ondřej Smetana, Praha
14 Jake Turner, NZ
15 Filip Hájek, Praha
16 Eduard Krčmář, Slaný

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Okolnosti letošní extraligy donutily Pardubice přejít do tábora zastánců čtyřutkání

Pardubice – 9. července
Česká ligová historie se nese v duchu střídání systému dvojutkání a čtyřutkání. Čtyřčlenné týmy přitom pokaždé dostaly prostor prakticky jako z nouze ctnost, když osmičky zabředly do krize, z níž se zdálo, že nemohou vybřednout. Stejná situace nastává letos, kdy mnoho indicií nasvědčuje, že se duely dvou týmů jedou naposledy. Tábor jejich zastánců totiž opouštějí Pardubice, paradoxně dodnes pevná bašta zastánců utkávání dvou družstev.

Letošní extraliga se evidentně nenarodila pod šastnou hvězdou. Když se Mšeno rozhodlo nepřihlásit, zbyla jen trojice účastníků. Ani za této situace nemusela být úroveň soutěže beznadějně ztracena. Za více než padesát let existence české ligy totiž generace fanoušků shlédly dramatické i nudné závody a to nezávisle, bojovala-li v nich čtyři nebo dvě družstva.

Důležité je, aby systém udržoval úroveň napětí soutěže, pokud možno až do poslední chvíle. V předchozích čtyřech ročních extraligy se to v modelu dvojutkání povedlo, letos nikoliv.

Hlavní cenou základní části letošní extraligy je postup rovnou do finále play-off. Vítěz ušetří za dva semifinálové závody, zatímco oba zbývající celky nezískají nic. Ve své podstatě však ani po sportovní stránce příliš neztratí. V semifinále play-off jsou tak či onak.

Navíc letos padl i bonus pro druhého v pořadí, a sice domácí dráha, protože se semifinále pojede dvoukolově. Pakliže tedy někomu nevyjde vstup, může základní část prakticky dopinkat. Anebo kulantně řečeno nevěnovat základní části přehnanou pozornost a šetřit síly a finance na semifinálový úder.

Letos podobnou filozofii zastává Praha. Účast Nicki Pedersena v dubnovém duelu s Pardubicemi vzešla spíše z přání slavného Dána otestovat si Markétu před květnovou SGP, čemuž odpovídají kuloární informace o startovném ve výši odpovídající spíše režii.

Od té doby však úřadující vicemistr, který od comebacku dvojutkání v roce 2010 přivedl do své sestavy bezpočet exkluzivním cizinců, staví výhradně na českých jezdcích. Na povolání Tomasze Chrzanowskeho je nutno pohlížet optikou nešastného zranění Filipa Šitery, jenž by jinak v sestavě Tomáše Topinky dozajista nechyběl.

„Od začátku jsem říkal, že chceme základní část extraligy odjet jenom s našimi kluky,“ hájí se Tomáš Topinky. Na odpověď na přímou otázku, zda bude ve stejném duchu uvažovat v souvislosti se svým výjezdem do Pardubic a domácím srpnovým střetnutím se Slaným, říká jen neurčitě: „Nech se překvapit!“

V nešastném světle se jeví i limity average, které letos byly zavedeny, aby garantovaly duely vyrovnaných týmů. Myšlenka jistě chvályhodná, nicméně absence vyrovnanosti družstev není rozhodně tím podstatným, co by vyšší českou soutěž v posledních letech trápilo. A to dokonce ani po větším svázání rukou manažerů omezením strategických prostředků.

Tlustá část pod součtem average může být ke všemu velice snadno zneužitelná. Nastoupí-li slabý tým proti silnému average klíčových střelců poskočí hodně vysoko. A pak se všichni nemusí do sestavy vejít jako Piotr Swiderski minulý týden Milanu Machovi. Další přepočítávání bodových průměrů bude předcházet bezprostředně play-off. Reakce v podobě předstíraných defektů, která by mohla přijít jako jediná možná forma sebeobrany, by bezesporu šla na vrub atraktivity.

Petr Moravec koncem minulého měsíce na VV SPD seznámil přítomné, že Pardubice budou podporovat systém soutěže minimálně se čtyřmi účastníky, v němž velké nasazení družstva od začátku až do konce bude klíčovým předpokladem úspěchu. Ve stejném duchu hovoří i komuniké ZP Pardubice uveřejněné minulý týden v programu závodu se Slaným.

Za současného stavu je jasné, že dvojutkání nemají potenciál tato očekávání naplnit. Historie z konce šedesátých let a roku 1995 se evidentně opakuje a cesta ke čtyřutkáním se jeví jako vhodné východisko. Přitom česká jezdecká základna je stále nižší a počet závodních příležitostí se adekvátně sníží.

Přitom Pardubice byly ještě na podzim připraveny na alternativu závodit v extralize jen s Prahou, pakliže by se Slaný zaujal stejný postoj jako Mšeno. „Měl jsem o extralize úplně jiné představy,“ konstatuje Petr Moravec smutně. „Byl jsem a zůstanu zastáncem toho, že utkání dvou družstev je to nejlepší, ale v českém systému to nějak nejde. V Pardubicích jsme si mysleli, že se bude bojovat o přímý postup do finále, že to bude mít náboj a také, že právě proto bodové průměry nebudou to nejdůležitější.“

Prohlášení ZP Pardubice z 2. července:
Automotoklub Zlatá přilba vede extraligu, podoba této soutěž mu vyhovuje a dlouhodobě současný formát podporuje. Měli jsme především absolutní snahu, aby všichni čeští jezdci, kteří mají výkonnost a v této soutěži mohli nacházet své uplatnění, měli možnost startu v souboji s kvalitními soupeři. Proto jsme se v některých chvílích dostávali i do rozepře s ostatními týmy startujícími v českých soutěžích. Udělali jsme i několik ústupků, abychom podobu této soutěže udrželi. Začátek letošního ročníku soutěže nás však výrazně zaskočil. Mnohé reakce, rozhovory a i činy některých jezdců a účastníků soutěže nás zaskočily a dá se říci, že nás donutili zamyslet se nad další podobou soutěže. Přesto, že jsme stále přesvědčeni, že pro jezdce a příznivce je závod dvou družstev to pravé ořechoví a prospěšné, většina z členů pardubického výboru dospěla k názoru, že divákům patři skutečná sportovní zábava a tu ne všichni nabízejí. Proto byli členové VV SPD AČR na posledním jednání ve Slaném (25. června – pozn. redakce) seznámeni s tím, že další jednání o podobě extraligy družstev povedeme tak, aby se v příští sezóně mohly zúčastnit nejméně čtyři týmy a soutěž musel každý tým, který chce uspět absolvovat od začátku do konce naplno. Myslím, že naše stanovisko je jasné.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Plochodrážní akademie měla pardubickou zásluhou nesmírný ohlas mezi účastníky

Pardubice – 9. července
Milan Špinka, reprezentační kouč, rozhodně nešetřil slovy díků na adresu pardubického klubu. Na dnešním soustředění, které připomínalo spíše akademii ploché dráhy, našel všechno klapající jako o skutečných závodech. A sedmička závodníků si rad exmistra světa a školení z řádů od Pavla Váni neskutečně užila.

„Nejelo se podle plánu,“ připouští Milan Špinka Ovšem o škrt přes rozpočet se mu postaralo nevyzpytatelné počasí. Po celonočním dešti dopolední ježdění vystřídala plochodrážní teorie. Na ovál se závodníci dostali až po obědě okolo jedné.

Ve svítkovských boxech se objevili Ondřej Smetana, Josef Novák, Michal Klein, Filip Hájek, Patrik Mikel, Lukáš Ševčík a v sedle dvěstěpadesátky Kryštof Rybář. Omluivli se Petr Babička a Radim Chod, kteří se nedokázali uvolnit z práce, ale ve svém programu měli odpolední trénink na plzeňských Borech.

Zdeněk Růžička zase užívá antibiotika, nesmí tím pádem na sluníčko, ale již se moc těší na sobotní juniorku ve Mšeně. Dokonce měla dorazit i Michaela Krupičková, jenže Milan Špinka od ní nakonec dostal omluvenku prostřednictvím SMS, že je nemocná.

.
Lukáš Ševčík bohužel nezprovoznil motocykl. Patálie technického rázu řešil i Filip Hájek, který nakonec usedl za řidítka druhého stroje.

„Jezdili prvky, co jim pomůžou,“ přibližuje Milan Špinka náplň své akademie, která probíhala od jedné až do půl páté. „Všichni se snažili jezdit v zatáčkách špičku. Kluci se na dráze střídali. Nejezdilo se na čas, cvičila se technika a taktika. Všichni byli spokojení. Ondra se medailista z mistrovství Evropy, ale i jemu to pomohlo. Jel s radostí, měl požitek z jízdy a špička se mu dařila.“

Podobná akce by se mohla opakovat častěji, nicméně naráží na finanční limity, jelikož ne každý klub je ochotný jí pořádat ve své režii. „Chtěl bych poděkovat Petru Moravcovi, Luboši Vozárovi a všem z pardubického klubu, že nám takový trénink umožnil,“ říká Milan Špinka. „Myslím si, že to klukům hodně dalo. Byl to takovej‘ první krok, hledáme, kde bychom to zopakovali. Chci se na něčem domluvit v sobotu o mistráku ve Mšeně.“

Foto: Milan Špinka