Faktor Franc fungoval dokonale

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 24. června
Pražští junioři často spatřovali příčinu svých prvoligových neúspěchů v absenci spolehlivého tahouna v týmu. Toho jim Tomáš Topinka na dnešní čtvrté kolo nižší soutěže dopřál. A Josef Franc vyhrál všechny své čtyři jízdy, na jejichž roštu stanul. Když se v otázce neporazitelnosti přidal i Zdeněk Holub,nebylo divu, že Markéta výrazně dominovala již od první série a její závodníci nakonec obsadili nejvyšší stupeň pódia. Ostatní družstva nebyla schopna konkurovat podobně konzistentní dvojicí, jelikož v nich exceloval prakticky jen jediný jednotlivec. Na přetřes se dostala opět kumulace strategických prvků. Zatímco rozjížďka s číslem jedenáct měla na svém roštu březolupského žolíka Martina Málka a pardubického taktika Hynka Štichauer, o tři jízdy později Jaroslav Gavenda ostrouhal se zastupováním Patrika Mikela svým synem Martinem, jelikož s nahlášením změny přišel až po Mšenu.

Nenasytní Pražané
Stopětadvacítkáři končili svůj mistrovský závod na oválku za první zatáčkou a depo velké dráhy již žilo přípravami na čtvrtý prvoligový podnik. Nižší českou soutěž s kolibříky spojoval nejen dnešní termín dalšího pokračování, ale také minimální přestávka od předchozího kola jejich šampionátů. Zatímco stopětadvacítky v sobotu bojovaly v Chabařovicích, první liga se konala v Březolupech.

Pražané uvolnili post týmu s volným losem pro Slaný, nicméně jezdecké obsazení se přespříliš nezměnilo. Rudolf Grepl sáhl po Michalu Dudkovi a Eduardu Krčmářovi, zatímco Pražané v sobotu hostující za Mšeno či Pardubice nastoupili za svůj vlastní tým. Tomáš Topinka jim přitom přihrál posilu nejtěžšího kalibru, když na poslední chvíli nominoval na volné startovní číslo čtyři Josefa France.

Než se však druhý vicemistr republiky prosadil ke svému prvnímu vítězství, svítila červená světla. Tomáš Suchánek se blýskl rychlým startem, ale nestačil ještě vyjet z první zatáčky a musel se zvedat z oválu. Rozsvícené žluté vylučovací světlo odpovídající barvě jeho povlaku nasměrovalo jeho kroky k telefonu v depu, kde se snažil verdikt rozhodčího Františka Kaliny zpochybnit.

„Nepravej‘ byl vyloučenej‘,“ svěřoval se, když neuspěl. „Mělo bejt‘ opakování ve čtyřech. Martin Málek mě ustřelil přední kolo. Prej‘ jsem mu překřížil cestu, ale nevím jak, když jsem jel od prken a on se tam vřítil z jedničky. Ale verdikt rozhodčího nikdo nezmění.“

„Neuvědomuji si to,“ odmítal svou vinu Martin Málek. „Jak když jsem jel z jedničky?“ Při repete vystřihl nejlepší start, avšak Josef Franc šel vnějškem první zatáčky nejen před Eduarda Krčmáře, ale i jeho.

Ve výjezdu se však do čela vrátil Martin Málek. Josef Franc nejprve zpacifikoval Eduarda Krčmáře, jenž s plnou vervou prahnul po odvetě, a pak se sám stylizoval do role nájezdníka. Ve třetím okruhu podjel Martina Málka v první zatáčce. A dostal do čela průběžné klasifikace Markétu, která se z pozice leadera dnes neměla vůbec propadnout.

Patrika Mikela ve druhé jízdě polapila páska. Než se březolupský benjamínek posunul dozadu na trestnou čáru, Hynek Štichauer vyřešil hrozící problém se spojkou. Po restartu nepoznal konkurenci Jan Holub, jehož Hynek Štichauer nestačil v první zatáčce objet.

Bod Ondřeje Smetany udržel Pražany na stejném zisku se Mšenem, avšak v rozjížďce s číslem tři se Michal Škurla stal lokomotivou vláčku s vagónky v pořadí Ronny Weis, Jaroslav Petrák a Michal Klein. Vzápětí zůstal Filip Hájek ve svém boxu a na ovále jej zastoupil náhradník Zdeněk Holub.

V prvním oblouku zmařil slibný nájezd Martina Gavendy, když jej nemilosrdně zavřel ve výjezdu. Pražský náskok bytněl i nadále. Josef Franc se jako střela s červenou hlavicí podle barvy povlaku své přilby prohnal do čela vnějškem úvodní zatáčky rozjížďky s číslem pět. Ronny Weis, jenž měl rychlou reakci na let pásky, záhy klesnul dozadu. A z bezprostřední blízkosti mohl sledovat nápor Tomáše Suchánka na Jana Holuba, dokud se Pardubičan v první zatáčce nedostal na druhou pozici.

Na vítěznou dráhu se v rozjížďce s číslem sedm vydal také Ondřej Smetana. V první zatáčce zpacifikoval Martina Gavendu, avšak větší nebezpečí se zjevilo zpoza březolupského borce. Eduard Krčmář vyjel na protilehlou rovinku jako druhý, aby doslova a do písmene své přední kolo zavěsil za Pražanův deflektor.

Klíčový moment přišel ve druhém okruhu. Slánský junior dočasně v mšenských službách se po vnějšku druhého oblouku vřítil do cílové rovinky jako první. Větší ztráta postihla Markétu v rozjížďce s číslem sedm, v jejíž první zatáčce se ocitl na zemi Michal Škurla. „Dudu mě poslal,“ nesmířil se pražský junior se svým vyloučením. „Abych nevjel do prken, radši jsem se přetočil a už to bylo v prdeli.“

Nevyužité žolíky
Nicméně s šesti body převahy nad Mšenem, druhými v pořadí, se Markéta neloučila s vedoucí příčkou ani po diskvalifikaci Michala Škurly. Nejlepší start předvedl Hynek Štichauer. Martin Málek v těsném závěsu za ním protáhl nájezd do druhé zatáčky, jenže Pardubičan se ukázal vnějškem rychlejší.

Druhé kolo přineslo navlas stejnou situaci. Až ve třetím okruhu se Martin Málek dostal dopředu. Hynek Štichauer se pokusil kontrovat. Ještě ve výjezdu z inkriminované druhé zatáčky zlomil motocykl pod Martina Málka, avšak do závěrečného kola projel Březolupák stejně jako první.

Vítězstvím srovnal Martin Málek březolupský krok s druhým Mšenem. Avšak po progresu prahly i Pardubice. Tomáš Suchánek nezadržitelně směřoval k vítězství, jenže ve třetím kole zůstal po průjezdu první zatáčkou stát. „Zapomněli mi dolejt‘ metyl,“ šokoval informací o jedné z banálnějších příčin, která může plochodrážníka vyřadit. „Jak jsem opakoval po pátý jízdě, dělali jsme jiný věci a zapomněli na to.“

Triumf zdědil Zdeněk Holub a Pardubičanovo odstoupení zvýšilo zisky rovněž Michala Kleina a Patrika Mikela, který se ještě v poslední zatáčce pokoušel o poslední útok na mšenského borce před sebou. Po přestávce Josef Franc zaznamenal své třetí vítězství v řadě. Hynek Štichauer v první zatáčce objel Jana Holuba, avšak východočeské družstvo potřebovalo mnohem výraznější bodovou dávku.

Jaroslav Petrák neváhal a do desáté jízdy poslal Tomáše Suchánka v roli žolíka. Osud si však dopřál reprízu rozjížďky s číslem osm. Tomáš Suchánek jednoznačně vedl, dokud na konci druhého okruhu nezůstal stát kvůli poruše zapalování. Potíže však měli i ostatní. Ronny Weis před sebe v první zatáčce nepustil Ondřeje Smetanu, ale ani on neprojel silou motoru do třetího kola.

V depu pak rezignovaně ukazoval utržený ventilek svého zadního kola. Vedení zdědil Ondřej Smetana. Michal Dudek ho nemohl ohrozit ani, kdyby sebevíc chtěl, protože se pod šachovnicovým praporem doslova proplouhal. „Urvalo se mi sedlo,“ vysvětloval. „Jezdil jsem na tom jako na kánoi, tak jsem se na to v posledním vinglu radši vykašlal.“

V jedenácté jízdě Jaroslav Gavenda nechal sedět Patrika Mikela v boxu a poslal na ovál Martina Málka jako žolíka. K taktickému kroku se však uchýlil i Jaroslav Petrák, který místo Josefa Nováka použil Hynka Štichauera v roli taktické rezervy. Dvojité užití strategických prostředků zakázané řády však zůstalo bez povšimnutí.

Za nejdelší konec provazu však tahal mšenský náhradník Eduard Krčmář. Hynek Štichauer zvládl repete svého duelu s Martinem Málkem lépe. Odstartoval před ním, a by jej březolupský závodník ve druhé zatáčce podjel, už v nájezdu do druhého kola byl pomalejší.

Jediná zápletka pro finálovou rozjížďku
Žolíkové útoky třetí série základní části pořadí nezměnilo. Po jedenácti rozjížďkách zůstala na čele Praha se čtyřiadvaceti body. mšeno ztrácelo šest, Březolupy jedenáct a Pardubice dokonce třináct bodů. Čtvrté prvoligové kolo postrádalo vyrovnanost závodů ve Svitavách a v Březolupech, nicméně dramatickými momenty přesto neskrblilo.

Avšak pořadí se neměnilo. Josef Franc celá čtyři kola rozjížďky s číslem dvanáct odrážel nápor Martina Málka, zatímco Jan Holub inkasoval bod na úkor Jaroslava Petráka. Ve třinácté jízdě stanul Martin Málek potřetí v řadě.

V první zatáčce si poradil s Ondřejem Smetanou. Michal Klein skončil třetí, když Josef Novák projel cílem setrvačností s přetrženým primárním řetězem. Jaroslav Gavenda chtěl pokračovat v náporu, avšak při nahlašování svého syna Martina v roli taktické rezervy před čtrnáctou jízdou zjistil, že jej Mšeno předběhl.

Po raketovém startu nevybočil Zdeněk Holub ze svého vítězného konceptu. Ovšem dva body Eduarda Krčmáře posílily druhou příčku Mšena. A to tím spíše, pakliže se Patrik Mikel neprotlačil před Jaroslava Petráka.

V rozjížďce s číslem patnáct se Tomáš Suchánek dočkal dnes svého prvního vítězství. „Tak málo bodů jsem snad ještě v první lize neměl,“ glosoval svůj pětibodový zisk. Pardubičan mířil neohroženě k šachovnicové vlajce, ale vodu kalil Martin Gavenda.

V první zatáčce vzal spodem z jedné vody načisto nejen Michala Škurlu, ale i Jana Holuba. Ten byl ovšem ve druhém kole úmyslně delší v nájezdu do zatáčky u depa a po spodní straně s ním před Martina Gavendu šel i Michal Škurla.

Praha už slavila triumf a Mšeno stálo na pokraji druhého místa. V šestnácté jízdě mu jej definitivně potvrdil Eduard Krčmář. V nájezdu do první zatáčky minul Hynka Štichauera, jenž se dvěma body postaral o jedinou zápletku finálové jízdy.

Pouze Pardubice se dvěma body za třetími Březolupy totiž mohly v závěrečné jízdě večera pomýšlet na progres. Jenže Hynek Štichauer zůstal stát ještě během úvodního okruhu. Josef Franc prve ve čtrnácté jízdě přenechal své místo Filipu Hákovi, avšak nyní byl zpátky se vší parádou. By se Martin Málek v úvodním oblouku sunul na první příčku, už ve výjezdu mu ukázal záda.

Hlasy z depa
„Jo, dobrý, pěkný,“ nemohl Zdeněk Holub reagovat jinak než pozitivně na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Bylo to maximum, mám radost, vyhráli jsme doma. Dráha se mi líbila. Doufám, že to tak půjde i zejtra ve Slaným. Nebo podobně. Dneska krása!“

„Pěknej‘ trénink na zejtra kvůli psychice,“ připomínal Josef Franc zítřejší pražský extraligový výjezd do Slaného. „Stabilní výkon, co by chtělo i zejtra. Dráha byla tvrdá, čtvrtou jízdu jsem vynechal, že jsem chtěl šetřit energii. Bral jsem to jako trénink na zejtra, ale jsem spokojenej‘, že jsem pomoh‘ klukům vyhrát. Mělo to smysl.“

„Super, až na tu první jízdu,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář. „Nějak jsem neodjel a neměl nastavenou motorku. Na to to ale nechci svádět. V poslední jízdě jsem posral start a nešlo předjíždět. Druhý místo je super, ale doufám, že v Míšni se Slaným vyhrajeme.“

„Nic moc,“ neskrýval zklamání Jan Holub. „Čekal jsem, že to bude lepší. Myslel jsem, že na dráze bude materiál, ale vono to ztvrdlo a já se s tím nemoh‘ popasovat. Aspoň, že je druhý místo, ale chtělo by to lepší výsledek.“

„Dobré, jsem spokojený,“ říkal Martin Málek. „Ne s výsledkem celého týmu, ale já myslím, že dobré. Škoda žolíka. Nečekal jsem to a na poslední chvíli jsem nestíhal přehodit kolo, chtělo to novou hranu a těžší převod, protože dráha proschla. S technickou jsem spokojený, ale z výsledku Březolup radost nemám.“

„Pro mě to bylo na prd,“ neskrýval Martin Gavenda. „Zkoušel jsem převody a byl jsem pomalý. Nemohl jsem se odlepit a odstartovat. Ty dvě nuly mě serou, starty dobré, ale při jízdě jsem ztrácel. Zítra ve Slaném to bude o pět set procent lepší.“

„Scheisse, drei Punkten,“ nepotřebuje vyjádření Ronnyho Weise český překlad. „Škoda té gumy a v poslední jízdě jsem měl problémy s motorem. Jinak by to bylo bez potíží. Těším se do Míšně, tam jsem doma. Příště zase vyhrajeme.“

„Byl to boj,“ připouštěl Hynek Štichauer. „Dneska jsem jel na motoru pro kratší dráhy. Startovalo to, ale nebylo to silný. Přemejšlel jsem, kudy jet. S Martinem Málkem to nevyšlo, jezdil jsem venek. On mě jednou vybláznil a po venku nabral rychlost. A ve finálový rozjížďce nevím, jestli odešla elektrika, byl pařák. Ale lepší, když to přišlo dneska než za tejden o extralize.“

„Na hovno,“ hledal Tomáš Suchánek slova jen obtížně. „Defektový. Jinak dobrý, obě motorky jely dobře, ale ty zkurvený defekty! Pět bodů z první ligy mám snad vůbec poprvý. Zaplapánbůh, že to nebyla extraliga nebo něco důležitýho.“

    FIN  
1. AK Markéta Praha     36
Filip Hájek – – – 0   0
Michal Škurla 3 X 0 1   4
Ondřej Smetana 1 2 3 2   8
Josef Franc 3 3 3 – 3 12
Zdeněk Holub 3 3 3 3   12
 
2. Grepl PDK Mšeno     28
st.č.5 – neobsazeno      
Jan Holub 3 1 1 1 2   8
Michal Dudek, Slaný 1 1 2 –   4
Michal Klein E 2 – 1   3
Eduard Krčmář, Slaný 1 3 3 2 3 1 13
 
3. AK Březolupy/MC Míšeň     21
Ronny Weis, D 2 0 E 1   3
Martin Gavenda 2 1 0 0   3
Patrik Mikel 0 1 – 0   1
st.č.12 – neobsazeno      
Martin Málek 2 3 2* 2 3 2 14
 
4. ZP Pardubice     17
Hynek Štichauer 2 2 2 2 2 E 10
st.č.14 – neobsazeno      
Jaroslav Petrák 1 0 0 1   2
Josef Novák 0 – – 0   0
Tomáš Suchánek X 2 E E* 3   5


Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Mšeno 4 2-1-0-1 111 12
2. Praha 3 1-1-0-1 87 8
3. Březolupy/Míšeň 3 1-0-2-0 71 8
4. Pardubice 4 0-1-1-2 89 7
5. Slaný 2 0-1-1-0 52 5


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout

Kryštof Rybář nadále okupuje nejvyšší stupeň vítězů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 24. června
Kryštof Rybář dnes na pražské Markétě vyhrál třetí mistrovský závod E85 stopětadvacítek na krátké dráze v řadě za sebou. Po startu finále A ukázal výfuk Filipu Šifaldovi a Milanu Dobiášovi. Smolařem dne se stal Adam Fencl. V rozjížďce s číslem sedm upadl a než stačil posbírat sebe a svůj motocykl dostal se před něj František Klier. Při stejném bodovém zisku a bilanci umístění s Milanem Dobiášem a bez vzájemného souboje musel ke slovu přijít rozjezd, aby určil, který z nich se postaví na start finále A. Adam Fencl nechal velkoryse svého mladšího kolegu vybrat si výhodnější vnitřní postavení a nakonec mu podlehl. Útěchou mu bylo vítězství ve finále B a upevnění postavení závodníka číslo tři průběžné klasifikace.

Sedmička nenosí automaticky štěstí
Ještě neodezněly emoce ze sobotních Chabařovic, kde dopolední mistrovský závod po obědě doprovodil Memoriál Jiřího Hurycha, a kolibříci se opět dostali do akce. Čtvrté pokračování malodrážního šampionátu republiky E85 jich zastihlo na startu osm. Mezi diváky nechyběl ani Petr Chlupáč, jenž se už nemůže dočkat sundání sády ze zlomené ruky koncem tohoto týdne.

V první sérii splnili žhaví favorité svou roli beze zbytku. Na triumf Adama Fencla v rozjížďce s číslem sedm v rychlém sledu navázali Filip Šifalda a Kryštof Rybář. Ani jeden z nich nedal svým soupeřům příliš šancí sáhnout na jejich tříbodové zisky.

Čtvrtá jízda ovšem zastihla oba Chabařovičany vedle sebe na startovním roštu. Na pohyb pásky lépe reagoval Filip Šifalda. Jenže Adam Fencl zamířil na spodek první zatáčky, aby se ve výjezdu posunul do čela. Filip Šifalda ustál rozházený motocykl se ctí, jíž mohlo sloužit, že okamžitě začal zasypávat svého přemožitele jedním útokem za druhým.

Nicméně Adam Fencl odolal a po dvou výjezdech na malou Markétu se pyšnil šesti body u svého jména. Jeho bilanci vzápětí vyrovnal Kryštof Rybář, jenž s rutinní převahou opanoval rozjížďku s číslem pět. Ovšem pro Adama Fencla nebyla vůbec šastná sedmička u čísla jízdy.

Chabařovický borec v nájezdu do první zatáčky rychle minul Františka Kliera. Na čele projel cílem prvního okruhu, avšak ve první zatáčce toho druhého upadl. Sice skočil zpátky do sedla tak bleskově, jak to jen šlo. František Klier si však své vítězství už nenechal sebrat a v dramatickém finiši ho uhájil zhruba o tři desítky centimetrů.

Fair play Adama Fencla
V té chvíli začala vycházet šastná hvězda Milana Dobiáše. Ve druhé jízdě sice přihlížel vítěznému počínání Filipa Šifaldy, ovšem v rozjížďce s číslem šest předčil začínajícího Pavla Kuchaře. V osmé jízdě si na mladém Chabařovičanovi prodloužil svou vítěznou šňůru Kryštof Rybář.

Pro Milana Dobiáše však byla klíčovou rozjížďka s číslem dvanáct. V její první zatáčce objel Daniela Šilhána. S deseti bodů stál jednou nohou na startovním roštu finále A. Musel však nastoupit do rozjezdu s Adamem Fenclem.

Ten totiž doplatil na pomalejší start v desáté jízdě. V prvním oblouku se přenesl před Františka Kliera, jenže Kryštof Rybář již mířil za čtvrtým triumfem v řadě. S dvanácti body nebylo sebemenších pochyb o jeho postupu do áčka. Stejně tak byl jasný Filip Šifalda. S přehledem dominoval rozjížďkám s čísly devět a jedenáct a celkově dosáhl jedenácti bodů.

Oba desetibodoví chabařovičtí závodníci však museli k pásce ještě jednou. Adam Fencl sportovně nechal svého mladšího klubového kolegu, aby si vybral postavení na roštu jako první. Ten bez váhání sáhl po vnitřku, odkud vypálil do vedení jako raketa.

Adam Fencl jej oukával celá čtyři kola. Rozhodující nájezd si naplánoval v poslední zatáčce. Udeřil po její spodní straně, avšak k předjetí by potřeboval, aby cílová meta byla o půl metru dále. Boj o finále A prohrál, ale v pomyslné ceně fair play rozhodně nikoliv.

Maximální argument Kryštofa Rybáře
Trojici finálových rozjížděk otevřelo samozřejmě céčko. Daniel Šilhán v něm zmizel z dosahu německé dívčiny Sindy Weber. Dvoutaktní zvuk její osmdesátky TM byl akustickým zpestřením, avšak na pražské dráze představoval její motor spíše nevýhodu.

Adam Fencl suverénně opanoval béčko. Jistou odměnou za absenci mezi trojicí nejlepších se mu stalo, že si do aktuální klasifikace připsal o bod víc než Milan Dobiáš. Vodu kalil Pavel Kuchař, jemuž se v nájezdu do posledního kola takřka podjel Františka Kliera.

V áčku zatroubil velké sólo Kryštof Rybář, by na konci úvodního okruhu o jeho zadní kolo zavadil útočící Filip Šifalda. Krizový moment odezněl stejně rychle, jak přišel, a Filip Šifalda stačil ještě uhlídat Milana Dobiáše za sebou. A pak už přišly obvyklé stupně vítězů se všemi startujícími a rychlý přesun do diváckých ochozů prvoligového závodu.

    C B A TOT
1. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 3     6 18
2. Filip Šifalda, Chabařovice 3 2 3 3     4 15
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 3 2 3     2 12
4. Adam Fencl, Chabařovice 3 3 2 2   3   13
5. František Klier, Mšeno 1 2 3 1   2   9
6. Pavel Kuchař, Praha 2 2 2 1   1   8
7. Daniel Šilhán, Liberec 2 1 1 2 3     9
8. Sindy Weber, D 1 1 1 2 2     7

Poznámka: o účastnících finále A rozhodl rozjezd: Milan Dobiáš, Adam Fencl

Průběžné pořadí seriálu:

  PHA CHA CHA PHA TOT
  22.4. 24.5. 21.6. 24.6.  
1. Kryštof Rybář, Divišov 11 18 17 18 64
2. Filip Šifalda, Chabařovice 18 11 11 15 55
3. Adam Fencl, Chabařovice 14 14 12 13 53
4. Milan Dobiáš, Chabařovice 10 12 9 12 43
5. František Klier, Mšeno 8 8 9 9 34
6. Daniel Šilhán, Liberec 9 8 7 9 33
7. Pavel Kuchař, Praha 6 5 7 8 26
8. Sindy Weber, D NS 11 8 7 26
9. Hubert Czerniowski, PL NS NS 15 NS 15
10. Mateusz Bartkowiak, PL NS NS 13 NS 13
11. Petr Chlupáč, Praha 13 NS NS NS 13
12. Wojciech Fajfer, PL NS NS 11 NS 11
13. Max Troidl, D NS 9 NS NS 9

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jiřina Šifaldová

Proti finálovým aspiracím českých juniorů se postavily i motor a verdikt sudího

Macon – 14. června
Roman Čejka v sobotu v březolupském depu ukazoval na svůj motocykl a upozorňoval, že jeho motor je poskládaný ze třech pohonných jednotek dohromady. Poslední patálie technického charakteru prožíval o týden dříve v semifinále evropského šampionátu juniorů v Maconu, kde se letos poprvé jelo pod umělým osvětlením. Cestu do finále v ukrajinském Rovně nenašel ani Ondřej Smetana.

Juniorské loučení bez finále
„Na dnešek jsem musel ze tří postavit jeden motor,“ svěřoval se Roman Čejka v březolupském depu po tréninku. „Jsou to vlastně tři v jednom. Dobře to jede, uvidíme, jak to bude fungovat.“

Motor pracoval skvěle ovšem až do svého fatálního defektu v rozjížďce s číslem patnáct. Nicméně nás zajímá spíše závod v Maconu… „Je to hrozně kraoučká dráha,“ vypráví slánský junior, který se právě tady vrátil do závodního kolotoče po operaci apendixu.

„Ani jsem to necejtil,“ odmítá Roman Čejka, že by šlo o handicap. „Akorát ráno po závodech jsem cejtil břicho. Budu muset skočit k doktorovi, a se na to podívá.“

Mítink dokončil na desátém místě o čtyři body za postupující šesticí. „Udělali jsme chybu v převodu,“ přemítá. „Přišli jsme na to pozdě. A navíc mi v poslední jízdě odešel motor.“

V posledním roce své juniorské kariéry se Roman Čejka do finále nepodívá. „Je to škoda,“ tvrdí. „Určitě jsem na to měl, ale bohužel. Nevyšlo to, chtěl jsem říct ‚tak příště‘, ale ono žádný příště nebude.“

Rozčilení z verdiktu sudího
Na rozdíl do Romana Čejky se Ondřej Smetana do evropského finále podíval už předloni v Opole. A vzhledem k věku bude mít příležitost ještě dvakrát. Letos se však mezi nejlepší šestnáctku nepodívá, protože si z Francie přivezl třináctou příčku.

„V první jízdě mně Čejen hrozně vyvez‘ na prkna,“ vypráví. „A pak jsem měl co dělat, abych předjel domácího Murateta. Druhá jízda byla nejtěžší, ty dva (Adrian Cyfer a David Bellego – pozn. redakce) byli rychlí.“

Největší problém přišel v rozjížďce s číslem dvanáct. „Jel jsem první,“ pokračuje Ondřej Smetana. „Za mnou Riss sestřelil Lourense a rozhodčí vyloučil Barnarda, co za to nemoh‘. Rozhodčí udělal chybu. Při opakovačce mě Rissák zavřel na lajnu. Přetočil jsem se, udělal kolečko, ale ten za mnou se rozstřelil o mantinel a vyloučili mě!“

Se dvěma body se po třech jízdách velké šance na postup nenabízely. „Ve čtvrtý jízdě jsem byl nasranej‘,“ říká pražský junior. „Objel mě Castagna, v jedný zatáčce jsem to přehnal a podjel mě ještě jeden. A v poslední jízdě už o nic nešlo.“


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Miroslav Horáček