Hynek Štichauer rozšířil počet přeborových vítězů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 7. června
Hynek Štichauer se dnes ve Mšeně stal ve třetím přeborovém mítinku již třetím vítězem. Ve finálové jízdě musel čelit nájezdu Filipa Šitera, po němž za polovinou druhé zatáčky upadl. Mšenského závodníka však čekal pád hned o pár metrů později. Kromě diskvalifikace jej bohužel čekal i odjezd ze závodiště v sanitce, jelikož si stěžoval na bolesti žeber. Při repete Hynek Štichauer odvedl Jana Holuba, který nadále zůstává na hrotu aktuální klasifikace, a Jaroslava Petráka. Stopětadvacítky se sešly jen čtyři, takže jejich podnik se do mistrovství republiky nemůže počítat. Po úžasných soubojích s Marcelem Studzinskim vyhrál všechny čtyři jízdy Adam Fencl.

Tlačenice o finále A
Oblaka charakteristického červeného prachu vířila nad mšenským stadiónem, že si snad každý z trénujících při návratu do depa posteskl, že nevěděl, kudy má vlastně jet. Nicméně během úvodních rozjížděk se situace radikálně lepšila.

Startovní čísla byla rozlosována, aby potenciální favority rozhodně nešetřila. Hned rozjížďka s číslem jedna svedla na start oba vítěze předchozích dokončených přeborovým klání a potažmo logicky i leadery průběžné klasifikace celého seriálu. Filip Šitera měl ovšem vrch nad Janem Holubem již od vylétnutí pásky.

Stejně si počínal Hynek Štichauer v duelu s Jaroslavem Petrákem. Zato Michal Dudek zahrál ve třetí jízdě sólo. Poklidnou vodu čeřil Michal Klein, když nejprve na protilehlé rovince pronikl před Radima Choda, aby ovšem hned ve druhé zatáčce upadl. „Máma říkala, že kdybych v Kleinově zatáčce nespad‘, nechodila by už na závody,“ připomněl ošemetnost inkriminovaného místa. Přestože se bleskově vrátil do sedla, na body nedosáhl.

Po první úpravě dráhy se favorité ujali svých rolí. Jaroslav Petrák vyhrál ve čtvrté jízdě stylem start – cíl a hned vzápětí jej napodobil Jan Holub. V rozjížďce s číslem šest přišla řada na one-man-show v podání Filipa Šitery.

Michal Dudek v první zatáčce objel Radima Choda, ale vedoucího Mšeňáka neohrozil. Navíc v cíli třetího okruhu zůstal bezmocně stát. „Myslel jsem, že jsem píchnul,“ říkal nechápavě ve svém bodu. „Motorka se začala vrtět, ale pak koukám, že kolo píchlý není.“

Postavení Michala Dudka se začalo komplikovat v rozjížďce s číslem sedm. Ovládl ji Jan Holub, který dnes jako první porazil Hynka Štichauera. Slaňák zůstal třetí a potřebné body na postup do finále A mu začínaly krutě chybět.

I když exceloval v rozjížďce s číslem dvanáct, jeho skóre se zastavilo na hodnotě sem, což bylo na finále A málo. Filip Šitera na svou pažbu vyryl další zářez v osmé jízdy na úkor Jaroslava Petráka. O punc neporazitelnosti však přišel v jedenácté jízdě, v níž se od vylétnutí pásky musel dívat na záda Hynka Štichauera.

Oba se dostali na jedenáct bodů stejně jako Jan Holub, který prve v rozjížďce s číslem deset odvedl Jaroslava Petráka. Pardubický matador měl v kolonce u svého jména devítku a také on se mohl těšit na účast v rozjížďce čtveřice nejlepších.

Nešastné finále A
Ještě než se přeborový mítink dostal do své finálové fáze, stopětadvacítkářská otázka již dospěla svého rozuzlení. Stopětadvacítky na klasické dráze nejsou ve srovnání s malými ovály již několik let v optimálním rozpoložení a dnešek jejich krizi potvrdil. Po čtvrtečním zranění Petra Chlupáče při pražském Speedway Mini Cupu se startovní listina ochudila o úřadujícího šampióna Romana Mádyho, shodou okolností vyznavače dlouhých oválů.

Se čtyřmi účastníky přišel podnik o mistrovský statut. Dlouhatánský Kryštof Rybář ovládá stopětadvacítku mistrovsky, avšak na normální dráze je u kolibříků jezdecké umění přece jen zastíněno výkonem motoru a nízkou hmotností jejího pilota. Proto vládce minioválů sice pokaždé vyřešil Františka Kliera, avšak duelu o vítězství mezi Adamem Fenclem a Marcelem Studzinskim musel ve všech čtyřech rozjížďkách jen sekundovat.

Chabařovičan držel vrch. V první jízdě vyhrál stylem start – cíl a stejně tak i ve druhé, by polský borec v červené kombinéze ze sebe v tropickém žáru vydal maximum. Do rozjížďky s číslem tři lépe odstartoval. A když jej Adam Fencl v první zatáčce objel, nesložil zbraně a v posledním okruhu jej v úvodním výjezdu předčil.

Adam Fencl však bleskovým manévrem v poslední zatáčce zachránil tři body pro sebe. A nakonec ve čtvrté jízdě odtroubil další sólo, aby se postavil na nejvyšší stupínek pódia.

Hlavní závod programu začal vrcholit ve finále C. Nejlepší start vystřihl Filip Hájek. Patrik Mikel nejprve vyřešil Josefa Nováka, aby se spodkem druhé zatáčky dostal do čela. Josef Novák na Pražana, který se ocitl před jeho předním kolem, stále útočil. A v posledním oblouku ho vskutku podjel.

Béčko se stalo jednoznačnou kořistí Michala Kleina, když Michal Dudek odstoupil ještě v průběhu prvního kola. Jízda čtyř nejlepších začala rychlým startem Hynka Štichauera. Filip ŠItera, stojící u mantinelu, v první zatáčce poskočil ze čtvrtého místa přes Jaroslava Petráka a Jana Holuba. A vedoucí Pardubičan záhy zaplnil jeho zaměřovač.

Filip ŠItera zaútočil hned spodkem druhé zatáčky. Přehradil cestu Hynku Štichauerovi, který upadl. Jenže sám útočník se spadl také. „Jo, dobrý,“ odtušil Hynek Štichauer, sotva se vrátil do depa. Filip Šitera si nenechal šáhnout na bolavý hrudník. Přijela pro něho rychlá ambulance, jejíž posádku poprosil o převoz do Mladé Boleslavi místo obvyklé mělnické.

Mezitím se áčko opakovalo a Hynek Štichauer triumfoval stylem start – cíl před Janem Holubem, který vyřešil Jaroslava Petráka. Jezdci se vrátili do depa ze stupňů vítězů a sanitka s Filipem Šiterou na palubě opustila stadión. Ani její osádka neměla tušení, že mšenský srdcař už odstartoval mnohem důležitější závod, než byl dnešní přebor. Závod, na jehož konci nejsou stupně vítězů a nablýskané poháry, ale velká cena života. A to doslova a do písmene.

Hlasy z depa
„Na tu bídu dobrý,“ hodnotil závod Hynek Štichauer. „Filip mě poslal, jak se to dělá. Měl jsem kliku, vypad‘ jsem z toho dobře, ale na těhle závodech to bylo zbytečný. Teď kvičela spojka, já měl v přilbě asi dvě kila prachu. Jsem spokojenej‘, každý vítězství potěší, kór když závodů je málo.“

„Šlo to, šlo to,“ odtušil Jan Holub. „Mohlo to bejt‘ samozřejmě lepší. Posledně o lize ta dráha byla hlubší, teď dobrý, koleno začíná bejt‘ lepší. Uvidíme, jak to půjde ve středu při extralize.“

„Až na pár výjimek se mi to líbilo,“ tvrdil Jaroslav Petrák, aby vzápětí prozradil i výhrady. „Pár jízd mi nevyšlo, ale už koukám, abych jel domů zdravej‘ a ne zmrzačenej‘. Nečekal jsem, že budu na bedně. V opakovačce finále se mnou jel až k mantinelu, tak jsem se na to vytentil. Ale na bedně jsem po dlouhý době.“

„Na to, jak jsem byl marnej‘, to byl dobrej‘ závod,“ říkal Michal Klein. „Čekal jsem lepší výsledek. A zase ta Kleinova zatáčka… Tam mám magnet, i máma říkal, že by na závody nešla, kdybych tam nespad‘.“

„Pohoda,“ vršil Patrik Mikel jeden superlativ za druhým. „Celý průběh byl v pohodě, motorka je bezchybná. Prohrával jsem to na startech. Ve finále jsme tam s Pepou byli na stejný pozici. Bojoval jsem s dírama v první zatáčce, ale už jsem na to přišel. Jelo se luxusně.“

    TOT C B A
1. Hynek Štichauer, Pardubice 3 2 3 3 11     1.
2. Jan Holub, Mšeno 2 3 3 3 11     2.
3. Jaroslav Petrák, Pardubice 2 3 2 2 9     3.
4. Filip Šitera, Mšeno 3 3 3 2 11     X
5. Michal Klein, Mšeno 0 2 1 2 5   1.  
6. Petr Babička, Slaný 1 2 3 1 7   2.  
7. Radim Chod, Slaný 2 2 E 1 5   3.  
8. Michal Dudek, Slaný 3 E 1 3 7   R  
9. Patrik Mikel, Březolupy 1 1 1 0 3 1.    
10. Josef Novák, Pardubice 0 0 0 2 2 2.    
11. Filip Hájek, Praha 1 1 2 0 4 3.    
12. Lukáš Ševčík, Praha 0 1 0 1 2 F    

Poznámka: Kyzsztof Nowacki se omluvil kvůli hospitalizaci se zápalem plic

Průběžné pořadí seriálu:

  PLZ PHA MŠE TOT
  26.4. 6.5. 7.6.  
1. Jan Holub, Plzeň 18 25 22 65
2. Filip Šitera, Mšeno 25 16 16 57
3. Hynek Štichauer, Pardubice NS 22 25 47
4. Ondřej Smetana, Praha 16 18 NS 34
5. Michal Škurla, Praha 22 12 NS 34
6. Jaroslav Petrák, Pardubice NS 14 18 32
7. Petr Babička, Slaný 14 5 12 31
8. Josef Novák, Pardubice 12 7 6 25
9. Michal Klein, Mšeno 4 6 14 24
10. Patrik Mikel, Březolupy 10 1 7 18
11. Radim Chod, Slaný 6 NS 10 16
12. Michal Dudek, Slaný NS 8 8 16
13. Filip Hájek, Praha 7 4 5 16
14. Lukáš Ševčík, Praha 8 3 4 15
15. Zdeněk Růžička, Mšeno NS 10 NS 10
16. René Vidner, Pardubice 5 NS NS 5
17. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) NS 2 NS 2

Poznámka: do průběžné klasifikace se počítají čtyři nejlepší výsledky, bude-li uskutečněno všech sedm plánovaných klání

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Adam Fencl, Chabařovice 3 3 3 3 12
2. Marcel Studzinski, PL 2 2 2 2 10
3. Kryštof Rybář, Divišov 1 1 1 1 4
4. František Klier, Mšeno 0 0 0 0 0

Poznámka: z přihlášených nedorazil Petr Chlupáč, zraněný při čtvrtečním Speedway Mini Cupu v Praze, a Roman Mády. Se čtyřmi účastníky přišel podnik o mistrovský status.

Foto: Miroslav Horáček

Václav Milík dostal juniorský národní tým do světového finále

FOTO

Teterow – 7. června
Australané si již podruhé během tři čtvrtě roku vylámali zuby na českém juniorském národním týmu. V říjnu v Pardubicích přišli o bronzovou medaili z mistrovství světa, dnes večer v Teterowě o vítězství v semifinále. Václav Milík totiž v rozjezdu o nejvyšší stupínek pódia porazil Nicka Morrise. Zatímco čeští junioři jsou ve finále ve Slangerupu, Australané musí čekat na výsledek červencového semifinále v Motale.

1. Česká republika   37
Václav Milík 3 3 2 3 3 14+3
Eduard Krčmář 3 1 3 3 3 13
Michal Škurla F 0 0 1 1 2
Zdeněk Holub 1 1 2 – 3 7
 
2. Austrálie   37
Ryan Douglas 3 3 F ex 2 8
Nick Morris 2 2 3 F 2 9+2
Max Fricke 2 2 1 3 2 10
Mason Campton 1 2 2 2 3 10
 
3. Velká Británie   34
Adam Ellis X 3 2 2 1 8
Jason Garrity 2 3 3 2 T 1 11
Robert Lambert 2 1 X 2 1 6
Kyle Howarth 3 0 3 3 9
 
4. Německo   8
Kai Huckenbeck 0 1 X – 1
Michael Härtel X – – – 0
Erik Riss 0 2 1 0 2 2 5
Danny Maassen 1 0 0 1 X 0 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Josef Franc je v race-off kvalifikace o SGP 2015

Lublaň – 7. června
V Berwicku se kvalifikační kolo kvalifikačního procesu o SGP 2015 odložilo kvůli dešti na pondělí, takže si Tomáš Suchánek, Hans N. Andersen, Maciej Janowski a Przemyslaw Pawlicki budou muset vybrat, zda upřednostní zůstat v Anglii nebo přejet do Debrecenu na challenge evropského šampionátu. Prvních deset účastníků race-off vyprodukovala slovinská metropole Lublaň, kde Nicolai Klindt v rozjezdu o vítězství porazil Mateje Žagara. Josef Franc, který v rozjížďce s číslem pět doplatil na vyloučení za přejetí vnitřní čáry, zmobilizoval v závěru všechny své síly. Vynutil si dodatkovou jízdu s Kim Nilssonem o poslední postupové místo, v níž Švéda porazil.

1. Nicolai Klindt, DK 3 1 3 3 3 13+3
2. Matej Žagar, SLO 2 3 2 3 3 13+2

3. Janusz Kolodziej, PL 3 3 1 3 1 11

4. Patryk Dudek, PL 2 3 3 1 1 10

5. Peter Kildemand, DK 3 1 1 3 2 10

6. Troy Batchelor, AUS 1 2 3 2 2 10

7. Peter Ljung, S 2 2 2 2 2 10

8. Nicolas Covatti, RA (FMI) 0 3 2 1 3 9

9. Cameron Woodward, AUS T 1 3 2 1 7

10. Josef Franc, CZ 3 L 0 0 3 6+2

11. Kim NIlsson, S 2 2 0 1 1 6+3

12. Matic Voldrih, SLO 0 0 1 2 2 5

13. Tero Aanio, FIN 1 2 1 0 E 4

14. Maks Gregorič, SLO (res) 2 0 2

15. Matia Carpanese, I 1 1 E E 0 2

16. Karlo Majnič, CRO 0 0 0 1 0 1

17. Denis Štojs, SLO (res) 1 E 1

18. Andrej Kobrin, UA 0 E – – – 0

Nadine Frenk vstoupila do historie ploché dráhy

Herxheim – 29. května
Když na startu páté jízdy prvního letošního finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Herxheimu najel do pásky Bernd Diener, asi málokdo tušil, že se blíží historická chvíle v dějinách ploché dráhy. Na jeho místo se z pozice prvního náhradníka postavila Nadine Frenk. Šestadvacetiletá závodnice, kterou známe i Mariánských Lázní, solidně odstartovala a z chumlu po první zatáčce vyjela na čtvrtém místě, což v danou chvíli znamenalo jeden bod.

Toto se ale jen velmi málo zamlouvalo poslednímu Richardu Speiserovi, který se všemožnými útoky po celá čtyři kola snažil před svoji soupeřku dostat. V minimálně dvou případech už byly stroje bojující dvojice nastejno a zdálo se, že nápor vicemistra světa z roku 2011 bude úspěšný. Německá Amazonka hnána vidinou naděje prvního ženou vybojovaného bodu ve světovém finále však svoji pozici nehodlala pustit a ve výjezdu byla rychlejší. Že si bod určitě vyjede, začalo být jasné ve chvíli, kdy soupeřící dvojice míjela na protilehlé rovince posledního kola pomalu jedoucího Stephana Katta. Jejich německého krajana z boje o mistrovské body diskvalifikovala prázdná zadní pneumatika. Nadine Frenk navíc svůj statečný boj dotáhla do úspěšného konce. Mocně atakujícího Richieho Speisera před sebe nepustila a za nadšeného aplausu zaplněného hlediště svůj bodový zisk zdvojnásobila. Ačkoliv se už v dalším průběhu závodu na dráze, kterou zná velmi důvěrně (bydlí v sousedním Kuhardtu) neobjevila, postarala se o historický zápis do plochodrážních tabulek.

Zajímavé je, že se zástupkyně slabšího pohlaví ve světovém měřítku prosazují víc na dlouhé dráze. Před pár lety byla velice úspěšná u nás dobře známá Holanďanka Nynke de Jong. Ta se probojovala do semifinále mistrovství světa, brány finálové série ji však zůstaly zavřené. Divoká karta v jejím případě jen těžko přicházela v úvahu, protože Nynke jezdila většinu kariéry na přání sponzora s německou licencí. Dostat divokou kartu coby cizinka bylo víceméně utopií, u našich západních sousedů se vždy našlo uchazečů o jednorázovou účast než možných adeptů. Ve světovém finále se tak jako první objevila loni naše Michaela Krupičková, když rovněž z pozice náhradníka zasáhla do jedné z jízd dlouhodrážního Grand Prix na čtyřistametrovém oválu v polském Rzeszowě. Se svými konkurenty držela krok statečně a jezdila v dostřelu, bodový zisk z toho ale nakonec nebyl. První ženou, která bodovala ve finálovém závodě mistrovství světa, se tak stala až Nadine Frenk v Herxheimu.

Sluší se ještě dodat, že v juniorském finále v Pardubicích v roce 2001 bodovala Sabrina Bøgh, dívka ze známé plochodrážní rodiny. Její strýc Kurt se stal s legendárním Ole Olsenem vicemistrem světa dvojic. Tehdy devatenáctiletá Dánka zanechala velmi dobrý dojem a vyjela dva body v památném závodě, v němž Tomáš Suchánek smutnil z bramborové medaile za Danielem Davidssonem. Triumf si tehdy vychutnávali nový šampion Roman Chromik a druhý, dnes už nežijící Rafal Kurmanski. Šlo však o závod ranku mistrovství Evropy, na body ze světového finále bylo nutno počkat dalších třináct let do květnového Herxheimu.

Foto: Zdeněk Flajšhanz