Michal Škurla dostal pozvánku do juniorského nároďáku

Svitavy – 1. června
Mezi zasvěcenými pozorovateli dnešního druhého prvoligového závodu ve Svitavách nechyběl ani Milan Špinka. Reprezentační kouč přímo na místě potřeboval finalizovat otázku náhrady za nemocného Romana Čejku v sestavě národního týmu pro semifinále světového šampionátu juniorských družstev příští týden v Teterowě. Jeho pozvánku nakonec obdržel Michal Škurla, který na německé dráze nastoupí po boku Václava Milíka, Eduarda Krčmáře a Zdeňka Holuba. Pokud by se v průběhu tréninku přihodilo něco zlého, trn z paty vytáhne Ondřej Smetana, který v pátek v nedalekém Güstrowě bude absolvovat juniorský pouák.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Finálová rozjížďka se samými náhradníky vystřelila Mšeno ke druhému triumfu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 1. června
Filip Šitera, který dnes v rámci druhého prvoligového závodu debutoval v roli jezdícího mšenského kouče, si ještě před tréninkem u Tomáše Topinky ujasňoval pravidla ohledně nasazování žolíka a taktické rezervy. Jenže během šestnácti rozjížděk se vhledem k minimálním odstupům celé čtveřice družstev k nim nedostal ani on, ani nikdo z trojice jeho protivníků. Naplno slavila úspěch filozofie silných náhradníků. Ve finálové jízdě totiž na startovních roštu stanula čtveřice rezervistů, by Jaroslav Petrák zvažoval možnost poslat do rozhodující jízdy Hynka Štichauera. V banku leželo úplně všechno, jelikož všechny týmy dělily pouhé tři body. Nakonec Martin Málek triumfoval stylem start – cíl. Wheelie Michala Škurly po vylétnutí pásky nakonec srazilo Prahu na poslední místo za Slaný, protože v první lize v případě bodové rovnosti nerozhoduje rozjezd, ale výsledek rozjížďky s číslem sedmnáct. Pětadvacet bodů bylo málo na třetí místo, zatímco šestadvacet stačilo na vítězství, když Filip Šitera celá čtyři kola finálové jízdy ustrážil Tomáše Suchánka.

Nikdo si nedokáže vybudovat zdrcující převahu
Rozprava začala přesně o půl čtvrté. Takřka současně začalo z černého mraku nad Cihelnou pršet. Vzpomínky na deštěm přerušený přebor i flat track dávaly oblačnosti ještě hrozivější rozměry. Naštěstí se na stranu pořadatelů postavil vítr, který odfoukl mračna někam jinam. Během tréninku ustal d隝 nadobro.

Zdeněk Růžička při tréninku na ovále, kde předloni zaznamenal své životní umístění v českých devatenáctkách, upadl. S bolavou rukou, v níž pozdější vyšetření odhalilo poškozené vazy, nastoupil do závodu. Své nevelké vyhlídky potvrdil už v rozjížďce s číslem jedna, kdy nebodoval.

Dopředu vystřelil Zdeněk Holub, avšak zlomenina jeho holenní kosti byla na náročné trati přece jen stále znát. V první zatáčce jej podjel další z marodů Martin Málek, jenž se už konečně cítil fit v otázce svého ramene pochroumaného při prvomájovém pádu ve Mšeně. Dopředu se hnal i Hynek Štichauer, avšak víc než předjetí Zdeňka Holuba v první zatáčce třetího kola nestihl.

V rozjížďce s číslem dvě se Piotr Dziatkowiak prezentoval triumfem ve stylu start – cíl. „Polák to složil,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „V první zatáčce to protáh‘ ven a já tam neměl místo. Pak jsem nebyl dost rychlej‘, abychom ho moh‘ předjet.“

Díky dvěma vítězstvím se Slaný usadil na čele. V tradicích nastoupeného trendu se rozhodl pokračovat také Michal Dudek. Neohrožován mířil do cíle před Janem Holubem, který si stěžoval na bolavé koleno. V závěrečném okruhu mu však v první zatáčce prasknul sekundární řetěz a slánský borec se ocitl na zemi.

Vítězství zdědil Jan Holub. Mšeno se cpalo do čela, když v rozjížďce s číslem čtyři Filip ŠItera odvedl Tomáše Suchánka. Jenže Josef Novák prve za svým zadním kolem nechal Filipa Hájka, takže Pardubice zakončily první sérii se sedmi body oproti šesti mšenským a slánským a pěti pražským. A to ještě Jaroslav Drbal musel jeden bod škrtnout. Petr Babička protnul metu čtvrté jízdy jako třetí, avšak bez tlumiče výfuku.

Karty byly namíchány na náramně vyrovnaný závod, což další průběh beze zbytku potvrdil. Pražská Markéta nehodlala plnit nevděčnou roli otloukánka a Tomáš Topinka do rozjížďky s číslem pět vyslal Michala Škurlu. Pražský náhradník se skvěle orientoval ve skrumáži první zatáčky, kdy se Piotr Dziatkowiak soustředil na vyvezení Hynka Štichauera, a vrátil se do depa jako vítěz.

Vzápětí vystřelily na hrot průběžné klasifikace opět Pardubice, by Filip Šitera v prvním oblouku vyloktoval Jaroslava Petráka. Leč Josef Novák vyšel v sedmé jízdě naprázdno, když mu poslední bod navzdory svému handicapu sebral Zdeněk Růžička. Martin Málek v úvodní zatáčce zpacifikoval Ondřeje Smetanu a vedení říkalo pane Slanému.

V rozjížďce s číslem osm se prosadil Tomáš Suchánek, zatímco Zdeněk Holub v prvním výjezdu podjel Michala Dudka. Pardubice s Prahou měly po třinácti bodech, Slaný dvanáct a Mšeno deset.

Finále je opravdické finále
Handrkování při dvojitém nasazení strategických náhrad jako ve Mšeně dnes nehrozilo. A to nejen proto, že Petr Moravec všechny zúčastněné na nové pravidlo upozorňoval ve svých e-mailech. Anebo že manažeři reglementu čelili nasazením lepších závodníků na náhradnické posty. Hlavní příčinou byla vyrovnanost celého utkání, které nikdo nedokázal strhnout ve svůj prospěch.

Důkazem konec konců mohla být i rozjížďka s číslem devět. Filip Šitera v ní triumfoval ve stylu start – cíl, aby zvedl Mšeno z jeho prozatím poslední příčky. By jej Hynek Štichauer nestihl objet v první zatáčce a Ondřej Smetana měl na čelo o poznání dále, největší škoda přišla na Slaný. Michal Dudek se totiž v první zatáčce přetočil a spadl. By skočil zpátky do sedla, na body neměl šanci dosáhnout a ve třetím okruhu zajel na trávník.

Okamžiky pardubického vedení byly ohraničeny desátou jízdou, v níž Zdeněk Holub nenašel přemožitele, i kdyby si nakrásně pověsil na řidítka lucerničku. Jeho jmenovec Jan za sebou nechal Jaroslava Petráka i Petra Babičku. V jedenácté jízdě se Martin Málek vypořádal s Michalem Škurlou ještě v úvodním nájezdu, v němž Pražanovi zkřížil cestu. Michal Klein ovšem nepustil ke slovu Josefa Nováka.

Statečný Zdeněk Růžička pomohl mšenské věci v rozjížďce s číslem dvanáct, když Filipu Hájkovi nabídl pohled na svá záda. Piotr Dziatkowiak měl ještě rychlejší start než Tomáš Suchánek, takže Slaný srovnal krok s Pardubicemi. Praha měla na čele o bod více, zatímco poslednímu Mšenu chyběly k pozici leadera dva body!

Poslední sérii základní části zahájil nejlépe Slaný. Michal Dudek se usadil na čele třinácté jízdy, dokud nepřišla druhá zatáčka druhého kola. V ní se dnes poroučel k zemi již potřetí! „Vzal jsem díru, odskočilo mi zadní kolo a šel jsem,“ vysvětloval. František Kalina okamžitě zmáčkl ovladače červených světel. Při repete Michal Škurla v první zatáčce podjel Jaroslava Petráka.

Zdálo se, že pražská Markéta je konečně prvním týmem, který dnes konsoliduje postavení leadera průběžné klasifikace. Jenže Hynek Štichauer konečně v rozjížďce s číslem čtrnáct stanul na pozici hned vedle startovní čáry. Sotva pustil spojku, usadil se v čele, zatímco Martin Málek zasloužil absolutorium, když ve druhém oblouku sebral druhou příčku Michalu Škurlovi.

„Neodstartoval jsem, ze čtyřky se už špatně startuje,“ vysvětloval svou první dnešní prohru. Pardubice v té chvíli dostihly vedoucí Prahu, avšak rozjížďka s číslem patnáct přinesla další zemětřesení. Filip Šitera se totiž v nájezdu do první zatáčky úzkou skulinou nacpal pod Zdeňkem Holubem do čela. Oba je v ten moment objel Piotr Dziatkowiak, s nímž se však mšenský závodník vypořádal vnějškem druhé zatáčky.

Jan Holub v šestnácté jízdě zamával mšenským praporem stejně výrazně jako rudoarmějec nad berlínským Reichstagem na známém snímku ze samotného sklonku druhé světové války. Tomáš Suchánek jej marně vyháněl na venek v první zatáčce, protože mšenský závodník už na začátku protilehlé rovinky udával tempo, které neztratil až do cíle.

Finálová jízda měla být opravdovým vyvrcholením dnešního mítinku. Praha a Pardubice se mohly chlubit pětadvaceti body, Mšeno čtyřiadvaceti a Slaný dvaadvaceti. Stát se mohlo vskutku cokoliv.

Jaroslav Petrák v úloze pardubického jezdící kouče nakonec upřednostnil pro finálovou jízdu Tomáše Suchánka. Hynek Štichauer byl také připraven, nakonec však dal svému staršímu týmovému kolegovi své zadní kolo.

Wheeelie Michala Škurly po vylétnutí pásky svrhlo na poslední příčku nejen jeho, ale i pražskou Markétu. Martin Málek se totiž pevně usadil na čele, čímž dostal Slaný na třetí příčku. Filip Šitera zkusil pár útoků, ale nakonec se rozhodl hlídat Tomáše Suchánka. Dobře si spočítal, že druhé místo před Pardubičanem dostane jeho Mšeno na stejnou bodovou úroveň s domácím týmem. A že o vítězství nebude vypsán rozjezd, ale o bernou minci se postará právě tento výsledek.

Hlasy z depa
„Skoro všechno vpředu,“ usmíval se Filip Šitera na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Dobrý zaplapánbůh, už jsem nevěřil, že vyhrajeme. Ve finále jsem viděl, jak Martin zaklap‘, ale nebyl jsem tam. Ale dobrý, všechno fungovalo, paráda.“

„Nic moc,“ krčil rameny Jan Holub. „Pořád mě bolí to kolínko z Goričanu. Trošku jsem se s tím pral a nebylo to ono. Vyhráli jsme, už jsem to ani nečekal. To ale asi nečekal nikdo.“

„Mrzí mě, že jsme kvůli bodíku druzí,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Na svý první těžký jízdy jsem chodil z venku, nedařily se mi starty a nedalo se moc předjíždět. Vyšlo to jen se Zdendou. Až ta poslední jízda mi vyšla, jsem rád, že jsme Markétě pokazili komplet.“

„Závody pěkný, líbily se mi,“ vyprávěl Jaroslav Petrák. „Akorát když to vezmu na sebe, dlouho jsem nejezdil a nemoh‘ se srovnat. Myslel jsem, že vyhrajeme, ale nepovedla se finálová jízda. To byla škoda, jinak jsem spokojenej‘.“

„Dneska super, byl jsem spokojený,“ pochvaloval si Martin Málek. „Největší spokojenost je, že jsem už v pohodě. Rameno nebolí, v Žarnovici jsem jel ještě s bolestmi, ale už je to konečně v pořádku. Ve finále bylo trošku dusno po startu, ke konci se špatně startovalo ze čtvrtého pole, proto jsem byl rád za to třetí.“

„Zkurvil jsem to,“ nebral si Michal Dudek vůbec žádné servítky. „Dvakrát z prvního místa! To neudělá ani kluk, co na tom jede poprvý!“

„Dneska dobrý závody,“ bilancoval Michal Škurla. „Ve finále jsem neuhlídal motorku na startu. Šla na zadní a tím jsem to posral.“

„Dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub. „Zatrénoval jsem si, bylo to lepší a lepší. Tady byla děravá dráha, trošku mi v noze ještě píchá, ale dobrý. Závody byly vyrovnaný, škoda toho bodu.“

„Nic moc dneska, “ smutnil Ondřej Smetana. „Poslední jízdu jsem posral, měl jsem udělat bod na Holoubkovi a bylo to dobrý. Závody byly hodně vyrovnaný, snad příště…“

    FIN  
1. Grepl PDK Mšeno     26
Jan Holub 3 R 2 3   8
st.č.10-neobsazeno      
Michal Klein 0 0 1 0   1
Zdeněk Růžička 0 1 1 1   3
Filip Šitera 3 3 3 3 2 14
 
2. ZP Pardubice     26
st.č.1-neobsazeno      
Josef Novák 2 0 0 0   2
Jaroslav Petrák 1 2 1 2   6
Hynek Štichauer 2 1 2 3   8
Tomáš Suchánek 2 3 2 2 1 10
 
3. AK Slaný     25
Radim Chod – E – 0   0
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) 3 2 3 2   10
Petr Babička ex – 0 –   0
Michal Dudek E 1 R X   1
Martin Málek, Březolupy 3 3 3 2 3 14
 
4. AK Markéta Praha     25
Ondřej Smetana 2 2 1 1   6
Zdeněk Holub 1 2 3 1   7
Filip Hájek 1 1 0 –   2
Lukáš Ševčík 1 – – –   1
Michal Škurla 3 2 3 1 0 9

Poznámka: Petr Babička byl z rozjížďky s číslem čtyři, v níž skončil třetí, diskvalifikován za ztrátu tlumiče výfuku

Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Mšeno 2 2-0-0-0 61 8
2. Praha 2 0-1-0-1 51 4
3. Pardubice 2 0-1-0-1 47 4
4. Slaný 1 0-0-1-0 25 2
5. Březolupy 1 0-0-1-0 22 2

Foto: Miroslav Horáček

Josef Franc postup do Mariánských Lázní neveze

Bielefeld – 1. června
Bezprostředně po skončení včerejší české velké ceny nastoupil Josef Franc cestu do Bielefeldu, aby si pojistil účast mezi dlouhodrážní elitou naší planety pro příští rok také cestou kvalifikace. Jenže záměr nevyšel a v semifinále obsadil jedenáctou příčku, která postup do mariánskolázeňského challenge nezaručuje. Triumf si odvezl Martin Smolinski, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Enrico Janoschka a Jannick de Jong.

1. Martin Smolinski, D 28
2. Enrico Janoschka, D 25
3. Jannick de Jong, NL 21
4. Theo Pijper, NL (FFM) 21
5. Richard Speiser, D 15
6. Paul Cooper, GB 13
7. Gabriel Dubernard, F 12
8. Jörg Tebbe, D 11
9. Jeffrey Woortman, NL 9
10. Richard Hall, GB 8
11. Josef Franc, CZ 5
12. Alessandro Milanese, I 3
13. Jesse Mustonen, FIN 3
14. Steen Jensen, DK 3
15. Stephan Katt, D 2
16. Aarni Heikkilä, FIN 1