Střepy přinášejí štěstí a možná i semifinále pro Václava Milíka

Praha – 20. května
Jednou z hlavních osob včerejší tiskové konference před blížící se SGP České republiky byl Václav Mílík. Jenže pardubický závodník, který dostal divokou kartu, se musel na začátku omluvit. Zůstal totiž stát kdesi na dálnici kvůli dopravní nehodě, zatímco jeho otec Václav musel odmítnout pozvánku kvůli polním pracím.

Po zhodnocení finské velké ceny v Tampere padaly dotazy, jestli má Martin Smolinski nějakého předka v Polsku kvůli měkkému I na konci svého jména. Odpověď se samozřejmě nenašla, jisté je však, že přítomnost německého závodníka mezi elitou se zamlouvá pražskému ekonomovi.

Z Německa dorazí minimálně pět autobusů s fanoušky, kteří si koupili vstupenky přímo prostřednictvím kanceláře na Markétě. Lístky prodané přes internet se prý prozatím nedají spočítat, ale i polští fanoušci už zakoupili větší počet vstupenek.

Protože Václav Milík nedorazil, místopředseda AK Markéta Libor Hloušek pozval všechny novináře k malému občerstvení. Většina přítomných utvořila malou frontu, načež se pardubický závodník konečně dostavil. Od jídla se někteří z novinářů odtrhávali jen špatně, přesto zodpovědní muži pera zasypali Václava Milíka otázkami ohledně první divoké karty v jeho kariéře.

„Připravuju se o něco víc než na běžnej‘ závod,“ uspokojil jejich apetit po informacích. „Ale ne absolutně nejvíc, abych se z toho nezbláznil ještě před první jízdou. Na závody se těším, konečně si zazávodím celej‘ závod i s jezdci, s kterejma jezdím britskou ligu.“

Před pražskou Grand Prix čeká Václava Milíka již jen sobotní semifinále evropského šampionátu juniorských družstev v Plzni a britská Elite League. Že si divoké karty považuje, svědčí i skutečnost, že pozval i svou maminku, která na plochou dráhu běžně nejezdí.

Během tiskovky se rozbil talířek a hrnek od kávy. Hned se spekulovalo, jestli to jsou střepy pro štěstí. Padl návrh, a si každý novinář vezme jeden střípek pro štěstí. Nakonec tu spouš však uklidil číšník. Takže příští sobotu alespoň semifinále pro Václava Milíka?

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Ondřej Smetana rozhodně nelitoval zajížďky z Mořiny do Liberce přes Krško

Krško – 17. května
Že se v mistrovských závodech rozhodně vyplatí sbírat každý bodík, by mohl vyprávět kupříkladu Michal Dudek. V tropickém semifinále šampionátu republiky v Liberci už loni v červenci rezignoval. Prohrál rozjezd s Ronny Weisem o místo druhého náhradníka ve finále, kam se však stejně dostal a nakonec se o fous udržel v přímo nasazené osmičce pro letošní rok. Podobnou zkušenost má za sebou i Ondřej Smetana.

V loňském mistrovství republiky jednotlivců se na úvod blýskl skalpem Josefa France v Divišově, aby nakonec skončil čtrnáctý. Přesto se Petr Moravec minulý pátek probil až k němu, když narychlo sháněl na druhý den závodníka pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců ve slovinském Kršku namísto Aleše Drymla, jenž si předchozí večer v Ipswichi přivodil otřes mozku.

Odjezd z Mořiny připomínal spíše bojový poplach elitní vojenské jednotky. A Radek Smetana teprve cestou zjistil, že jeho syn nemá ani metyl, ani kryty na výfuky. Nicméně Matic Ivačič nabídl pomocnou ruku, takže debutu jeho syna na evropské scéně nestálo nic v cestě.

„První jízdu jsem jim nestačil,“ vyprávěl Ondřej Smetana, sotva se na palubě své dodávky přes noc přenesl osm set kilometrů z Krška do Liberce. „Byli rychlí. Druhou jízdu jsem zaváhal a přišel o doby, na který jsem měl. Potom jsem vyladil motorku a stačil jsem.“

Nakonec se vracel se třemi body a čtrnáctým místem. „Na víc jsem neměl,“ připouští. „Soupeři jsou zkušený a hrozně rychlí. Zkušenost je to ale výborná a jsem rád, že jsem tam moh‘ jet.“

Foto: Miroslav Horáček