Slaný – 16. května
Do české juniorky v půlce dubna vstupoval s jasným plánem ukořistit poslední volnou reprezentační vestu pro mistrovství světa. Plán vyšel, když nakonec ze souboje se Zdeňkem Holubem sešlo vzhledem k Pražanově zranění. V Leicesteru se rychle aklimatizoval na nezvyklém ovále, aby šanci na rozjezd o postup do finále minul o pouhopouhých dvacet centimetrů. Eduard Krčmář se magazínu speedwayA-Z svěřil, že už svými myšlenkami dlí v lotyšském Daugavpilsu, odkud zítra zkusí postoupit do challenge mistrovství Evropy jednotlivců.
„Cesta v pohodě, všechno v pohodě,“ shrnuje Eduard Krčmář trasu Slaný – Leicester do dvou vět. „Dráha měla roviny asi jako ve Slaným a zatáčky za roh. Jak to někoho natáhlo, byl v prknech. Na první jízdu dráhu hodně nabránovali. Byla to hrozná hlubina, já se dostal až k prknům a nemoh‘ jsem s tím nic dělat.“
Jenže po úvodní nule bodové konto slánského závodníka utěšeně bytnělo. V rozjížďce s číslem sedm byl v cíli hned za vítězným Gino Manzaresem. Desátou jízdu vyhrál, ve třinácté podlehl Victoru Palovaarovi, s nímž se potkal už před čtyřmi lety ve Slaném při svém prvním triumfu ve zlatém poháru dvěstěpadesátek.
„Pak už to šlo, škoda poslední jízdy,“ pokračuje ve svém vyprávění, které dospělo k rozjížďce s číslem devatenáct, kde se mohl takřka pochlubit skalpem jinak neporaženého Mikkela B. Jensena. „Až do posledního výjezdu jsem byl první, předjel mě v cíli asi o dvacet cenáků.“
Ztracený bod Eduardu Krčmářovi chyběl, aby zasáhl do rozjezdu o postup do finále. „Prokoučoval jsem to, že jsem to dal na lajnu,“ uvědomuje si. „Kdybych to nechal na venku, byl bych v cíli první.“
Předevčírem Eduard Krčmář pomohl českému týmu k triumfu v jadranském poháru proti Slovincům, avšak zítra při pokračování české juniorky bude chybět. Nicméně jej to ani příliš nemrzí.
„Radši jedu Evropu, přinese mi to větší zkušenosti, jsou tam jiný střelci,“ říká na téma termínové kolize Divišova a Daugavpilsu. „Postup by byl super. Nikdy jsem tam nebyl, ale prej‘ je to velká a tvrdá dráha, snad to naladíme.“
Foto: Wojta Zavřel