Ondřej Smetana: „Příprava byla dobrá a už jen čekám na závody!“

Mořina – 29. března
Že rozhodně nehodlá být pražskou juniorskou trojkou, nejvýrazněji ukázal při vyvrcholení loňského šampionátu juniorských družstev. Milan Mach si jej vyžádal místo zraněného Eduarda Krčmáře a Slaný se zpod Ještědu vracel s titulem. Upozornil na sebe rovněž bronzem v devatenáctkách, by mu Štěstěna byla setsakramentsky nakloněna. Na prahu nové sezóny se s uspokojením může ohlížet za zimní přípravou i prvními tréninky a už se těší na slánskou ouverturu letošní české juniorky. Ondřej Smetana, mimochodem jediný přemožitel nepřekonatelného Václava Milíka v loňské české juniorce, o tom přesvědčí naše čtenáře v exkluzivním rozhovoru, který magazínu speedwayA-Z poskytl.

speedwayA-Z: „Otázkou na průběh zimní přípravy exkluzivní rozhovory magazínu speedwayA-Z vesměs končí. Avšak s ohledem na pokročilé datum v kalendáři, vymetenou oblohu a tvůj rozjetý tréninkový program, můžeme učinit výjimku.“
Ondřej Smetana: „Zimní příprava probíhala tak, že jsem chodil s Topasem, Zdeňkem Schneiderwindem, Holoubkem, Škurličem a Pepou do posilky a na jógu. Nevím, jestli jóga pomůže, ale měl bych bejt‘ víc protáhnutej‘ a koordinace těla by se měla zlepšit. Na motorce mám asi plus mínus osm tréninků v Praze a soustředění v polským Rawiczi a reprezentační trénink v Pardubicích. Je toho hodně, docela dost jsem toho najezdil. Ještě nezačala sezóna a už dáváme motor na repas. V Rawiczi to bylo super, dráha mi seděla a bavilo mě to. První den v sobotu jsme jezdili dopoledne dvě hodiny, odpoledne dvě hodiny. V neděli se začínalo v deset a trénink měl bejt‘ i odpoledne, ale nakonec byl čtyři hodiny v kuse místo polední přestávce. Přesunulo se to kvůli dešti. Myslím, že jsem připravenej‘ na závody a už se na ně těším. Nová kombinéza, i dečky budou nový, na těch teď maká Céďa. Příprava byla dobrá a už jen čekám na závody.“

speedwayA-Z: „Plzeňské devatenáctky pro tebe začaly zadřeným motorem. Závod však měl stejnou chu jako klasický fernet i nadále. Až na poslední chvíli jsi zachránil postup do semifinále. Až v nadstavbové části to konečně přišlo a ty jsi ve finále dojel třetí. Bronzová medaile za čtyři body byla opravdu husarským kouskem, co?“
Ondřej Smetana: „Ta základní část, to bylo strašný. To jsem se trápil, byl hodně blbej‘ den. Kdybych měl o bod míň, ani nepostoupím. Zadřel jsem, a pak jel na druhý motorce, která jela strašně. Semifinále jsem měl s Edou, Míšou a Danem a toho jsem až ve třetím kole předjel. A pak ve finále jsme odstartovali Eda, Škurlič a já. Eda byl suverénně první. Pak byl Škurlič a já za ním. Po tom venku jsem se na něj cejtil, ale potom po tý první rovině jsem už neměl šanci. Měl jsem z výsledku radost, třetí místo jsem nečekal, když byl celej‘ závod na prd a trošku mi to šlo až v semifinále. Letos mám poslední devatenáctky. Škurlič s Holubínem je pojedou ještě jednou, což jim závidím. Pojede se v Praze, uvidíme, co se vymyslí. Chtělo by to nějaký vysoký postavení.“

speedwayA-Z: „Milan Mach tě angažoval místo zraněného Eduarda Krčmáře na poslední závod juniorských družstev v Liberci. Byl to od něho vskutku šastný krok, protože jsi na pavlovické dráze opět nezklamal. Radost z titulu jsi měl nepochybně, ale byla o to větší, že jsi měl na něm doslova v hodině dvanácté lví podíl?“
Ondřej Smetana: „Určitě na tom byla větší radost, než kdyby to vyhráli Pražáci. To by bylo dobrý, ale nepodílel bych se na tom, takže takhle jsem měl větší radost. Nejen jsem na ty závody kvůli tomu, jestli jedu za Prahu nebo Slaný. Přijel jsem na závody a chtěl jsem vyhrát. Liberec byla loni moje nejoblíbenější dráha. Jelo se mi krásně, není tam taková rychlost a přijde mi, že si tam všichni dovolí víc. Hodně se předjíždí, což mě baví. Pan Mach zavolal tátovi, jestli bych nejel za Slaný. Domluvili jsme se a on si to potom zajistil v Praze. Rozhodovalo se v poslední jízdě. V první nájezdu jsme byli naskládaný všichni na sobě. Ve druhým byl Čejen první, Holoubek druhej‘, Škurlič třetí a já čtvrtej‘. V Liberci to mám najetý, do nájezdu jsem zrychlil a vsadil to tam. A slavilo se, Slaňáci měli radost, Pražáci už ne.“

speedwayA-Z: „Na druhou stranu jsi v Liberci jel víceméně i sám proti sobě, protože se Slaný dělil o vedení s Markétou, za níž jsi také nastoupil, takže bys byl mistr tak jako tak. Bral jsi porážku Zdeňka Holuba a Michala Škurly třeba i jako signál vůči Tomáši Topinkovi, že by ti měl dávat větší prostor v extralize?“
Ondřej Smetana: „Jako signál jsem to nebral. Snažil jsem se porazit, koho jsem tam měl na pásce. Prostě někdy se daří někomu míň, někomu víc. Že mě Tomáš nepostavil, beru, že Michal Škurla měl sezónu lepší. Beru to v pohodě a netrápím se s tím. Mrzelo mě, že jsem nejel extraligu víckrát. Hlavně to finále mě mrzelo, ale je to ve mně, musím víc makat. Byl jsem na hostování za Mšeno, letos snad Praha nemá na soupisce žádný cizince, snad pojedu všechny závody. Doufám v to.“

speedwayA-Z: „Seznam aktivních juniorů, kteří dosáhli na stupně vítězů v šampionátu republiky, není příliš rozsáhlý. Zahrnuje Václava Milíka, Romana Čejku, Zdeňka Holuba a Michala Škurlu. Proč na něm nejsi i ty, když se jako jediný můžeš pochlubit skalpem loni nepřemožitelného Václava Milíka?“
Ondřej Smetana: „Já nevím. Mně ty junioráky loni nešly. Jediný, kde jsem na stupně měl, bylo Mšeno na konci roku. Tam mi to o bod uteklo a to mě mrzelo. Dráha ve Mšeně mi sedí odjakživa. Dřív byla moje nejoblíbenější, i teďka ji mám rád, když je pěkná a na ten juniorák zrovna pěkná byla. Největší radost jsem měl, že jsem porazil Mildu jako jedinej‘. Dobře jsem odstartoval, byl tam ještě ten Dán. Nevím, jak to bylo za mnou, ale slyšel jsem, že byl před Mildou nějakou chvíli a pak už mě nestih‘. Loni mi junioráky nevycházely, ono celkově loni jsem na tu špičku neměl. Musím na tom zamakat, hlavně v psychice na tom makám. Naježdíno mám dost, teď je to jenom ve mně.“

speedwayA-Z: „První příležitost k nápravě se ti naskytne už vlastně za čtrnáct dnů. Ve Slaném půjde také o poslední volné reprezentační místečko v mistrovství světa. Jak se těšíš?“
Ondřej Smetana: „Já se těším na ty závody celkově. Zima byla dlouhá, závody jsem jel naposledy někdy v říjnu. Boj o to poslední místo v reprezentaci bude asi velkej‘. Nebude to lehký. Ve Slaným jsem to neměl zrovna v lásce, uvidíme. Letos snad jo. Chtěl bych si tam jet ještě zatrénovat před závodama, to by nebylo od věci. Doufám, že dráha bude pěkná, což by mohlo bejt‘, když je takovýhle počasí. Nebude to lehký, musím si hlavně víc věřit.“

speedwayA-Z: „Loni jsi zasáhl do juniorského mistrovství Evropy při semifinále ve francouzském Maconu. Jak sis ten závod užil a proč jsi začal vyhrávat až na samotném konci?“
Ondřej Smetana: „Neužil. Celej‘ závod jsem byl mimo a vystresovanej‘ z toho. Chtěl jsem postoupit jako předtím, ale šel jsem moc a psychicky to nezvlád‘. Až poslední jízdu, kdy o nic nešlo, jsem se uklidnil, dal plnej‘ plyn a šlo to. Byla to hrozná škoda, že jsem nepostoupil. To mě mrzelo asi nejvíc z celý loňský sezóny. Tam postoupit šlo. Bylo to v psychice, nic jinýho. Motorky jely, psychika nebyla. Je to závod jako závod, předtím jsem postoupil z Červenogradu a chtěl moc postoupit zase. Začínalo to tak, že se nám složil mechanik. Místo, aby začal trénink, doktor ho na nosítkách křísil. Pak jsme jeli celou noc a vezlo ho rovnou do Motola. Depo bylo na štěrku, vzal jsem za to a nahodil nějaký Slovince a oni nás chtěli zbít. Když se jelo z dráhy, musel jsi zastavit a na tom štěrku to odtlačit. Já přijel z první jízdy nasranej‘, zapomněl na to a už mě zase honili po depu. Na ten závod bych nejradši zapomněl.“

speedwayA-Z: „První liga byla loni vyrovnanější a musí se připustit, že také zásluhou pražské Markéty. Vyhráli jste poslední závod v Praze, i když s mírnou, ale vítanou pomocí Matěje Kůse. Jak sis tohle závodění užíval a myslíš, že letos to bude ještě lepší?“
Ondřej Smetana: „Myslím si, že první liga byly výborný závody. Je to vyrovnaný a nám vždycky chybělo jen pár bodů na špičku. Někdy jsme jeli jen tři, pokaždý nám chyběl Pepa nebo Matěj. Pepa si chtěl ve Mšeně zvednout sebevědomí, jak říkal, a místo toho se tam rozstřelil, což bylo asi dráhou, protože jsem ti tam hned v tréninku rozbil hubu sám. Čekám na Tomáše Topinku, až si oblékne helmu a pomůže nám v první lize. Nechce, ale my ho s klukama pořád provokujeme. Letos snad uděláme o těch pár bodíků víc a budeme někde vejš‘. První liga bude rozhodně zajímavá.“

speedwayA-Z: „Jadranský pohár družstev se konal systémem čtyřutkání a český tým v něm šel od vítězství k vítězství a prohrál až na konec v Lublani. Jak sis užil triumf?“
Ondřej Smetana: „Užíval, měli jsme radost, že jsme byli první. V Lublani bylo vyhlášení, hodně se tam radoval i pan Vozár. Je s ním perfektní spolupráce. Celkově si myslím, že se nám ten pohár poved‘. Víc takovejch‘ závodů, je to zase jiný, potkám jiný závodníky než tady, kdy jezdíme mezi sebou, a víš, co od koho očekávat. V Lublani to toho Slovinci šli naplno, měli tam vlastně celej‘ svůj nároďák. Celkově ty jadranský závody byly takový, že jsme přijeli, dali nám jídlo a bylo to fajn. Letos nám pan Vozár říkal, že by to měla bejt‘ příprava juniorský reprezentace, takže hned třináctýho pojedeme do Lendavy. Chtěli bychom tam spráskat Slovince.“

speedwayA-Z: „V přeboru lze vypíchnout především tvé třetí místo v Liberci. Vystrkoval jsi růžky rovněž v Pardubicích a celkově z toho bylo sedmé místo. Letos se soutěž rozšířila, vzrostou úměrně i tvé ambice? A co mistrovství republiky jednotlivců?“
Ondřej Smetana: „Přebor asi nebude můj hlavní cíl, ale každej‘ závod je dobrej‘. Víc se budu soustředit na tu první ligu a mistrák. Přebor je dobrej‘ závod, baví mě, ale prostě to není závod, kterej‘ by mě posunul dál. Ale je bez stresu, určitě když bude čas, pojedu každej‘ přebor. Z Liberce jsem postoupil na velkej‘ mistrák a pak nic. V Divišově jsem v první jízdě porazil Pepu. To je sice pěkný, ale tím to vlastně končí. Pak už se nedařilo, nedařilo. Myslím, že hlavně tou psychikou, musím si víc věřit a bude to dobrý. Nejsou žádný závodníci, co by nešli porazit. Všichni jdou porazit.“

Ondřej Smetana děkuje:
„Hlavně celý rodině. Tátovi, bez kterýho bych nemoh‘ závodit, mechanikům Céďovi a Standovi a vrchnímu přezouvači dědovi Rudovi. Potom sponzorů – Karlu Svobodovi z firmy Dodávky Ford, panu Bielmaczovi, rodině Antalových a Martinu Švestkovi. CS MV, AK Markéta Praha a trenérům Tomáši Topinkovi a Zdeňku Schneiderwindovi. A panu Machovi za možnost závodění.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Michal Kohout a Antonín Škach