Slaný – 29. dubna
Když se v září 2005 na plochodrážní scénu po letité pauze vracel Memoriál Antonína Vildeho, do bohatého doprovodného programu skvěle zapadl rovněž závod veteránů. Další pokračování narazilo na absenci zájemců, avšak v současnosti je veteránské dění v naší zemi na jiné úrovni. Cena společnosti OMA CZ, která v sobotu doprovodí hlavní mítink, bude mít pět aktérů.
Chybět logicky nemohou Karel Kadlec a František Liebezeit, hlavní tahouni české veteránské scény. Doplní je borci, který jejich příklad podnítil k návratu do sedla plochodrážního motocyklu – Martin Švestka, Jan Boháč a Richard Berger.
Archiv pro měsíc: Duben 2014
Žarnovica viděla vítězství svého týmu, ale především skvělé závody
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Žarnovica – 27. dubna
Lubomír Vozár v žarnovickém depu připouštěl, že jej v dnešním duelu jadranského poháru družstev čeká mnohem silnější soupeř než před čtrnácti dny ve slovinské Lendavě. A to tím spíše, přispěchal-li Slovákům na pomoc Filip Šitera, který na poslední chvíli zaskočil za Adama Čaradu. Avšak především zásluhou Eduarda Krčmáře a Tomáše Suchánka udával tempo český tým plných pět jízd. Až poté zabral tandem Martin Vaculík – Martin Gavenda naplno a Slováci převzali vedení. Eduard Krčmář sice přišel o body vinou přetrženého sekundárního řetězu již v úvodních centimetrech rozjížďky s číslem sedm, což však umožnilo Lubomíru Vozárovi zosnovat strategickou protiofenzívu v jedenácté jízdě. Tomáš Suchánek s Eduardem Krčmářem ani tentokrát nezklamali a naše družstvo bylo opět o bod vpředu. Na maximální výkon létajícího Martina Vaculíka a Filipa Šitery v rozjížďce s číslem dvanáct hned vzápětí zareagovali pražští junioři. Vyloučení Eduarda Krčmáře za pád v závěrečné jízdě však definitivně sfouklo české naděje na další otočení skóre v náš prospěch.
Češi rozehráli závod
Eduard Krčmář starší se na hraně depa řehtal jako sluníčko, které spolu s větříkem pomáhalo na žarnovickém dolomitu odstranit následky slejváků předchozích dvou dnů. Filip Šitera se slovenskou vestou se totiž chystal na slavnostní nástup sjet stejným sjezdem jako obyčejně, by organizátoři upozorňovali, že pro tento účel bude použít výjezd z dráhy.
„Domácí a nezná to tady,“ utahoval si z něj otec slánského juniora, aby se dočkal neméně žertovné odpovědi o Češích, kteří sotva dorazili na Slovensko a hned by všechno dirigovali po svém. Společná soutěž české, slovenské a slovinské federace sice nese označení pohár, nicméně zažité jméno liga by jí slušelo víc, by už přídavné jméno jadranská už přece jen ztratilo smysl.
Češi a Slovinci sice zachovávají národnostní princip, avšak Slováci musí zvát cizince, ačkoliv jejich kouč Ján Daniel neskrýval radost, že jeho práce nese ovoce a v pětičlenném týmu má své dva krajany. Zbytek jeho družstva tvořili Češi a vzpomínky na společný stát umocňovala slovenská národnost manažera našeho týmu Lubomíra Vozára. Ten neskrýval, že jeho svěřence čeká náročnější úkol než v Lendavě a to nejen kvůli přítomnosti Martina Vaculíka.
„Kdyžtak jim to vrátíme při odvetě v Pardubicích,“ uzavřel veškeré spekulace. Nicméně byl to český tým, který otevřel skóre ve svůj prospěch. Po vytrvalých deštích každý očekával příšernou dráhu, ale sotva se závodníci vrátili z nástupu, vyrazila na ovál kropící liazka. Její řidič by svou rychlostí mohl aspirovat na účast v Autoslide, kdyby ovšem shodou okolností klub pořádající dnešní závod nepomáhal zatlouct hřebíček do rakve jedné z nejoblíbenějších motoristických akcí Slovenska.
Ovšem kamióny v něm nikdy nezávodily a poměrně slušně zaplněné tribuny očekávaly podívanou přece jenom jiného rázu. Tomáš Suchánek vystřelil ze startovního roštu rozjížďky s číslem jedna jako z praku. Martin Málek, jehož trápila chřipka, se usadil před Jaroslavem Petrákem, zatímco Patrik Búri vyšel naprázdno.
V rozjížďce s číslem jedna se Eduard Krčmář poprvé blýsknul raketovým startem, ovšem ještě v úvodním nájezdu jej s přehledem vystřídal Martin Vaculík. Jenže slánský junior spolu s Michalem Škurlou vytvořili nepřekonatelnou hráz permanentně útočícímu Martinu Gavendovi.
Tomáš Suchánek cestoval do Žarnovice o to ochotněji, že jej tady za měsíc čeká vstup do mistrovství Evropy jednotlivců. V rozjížďce s číslem tři však při testování motocyklu poněkud splakal nad výdělkem. Sice bleskurychle reagoval na let pásky, nicméně v prvním nájezdu se okolo něj zprava sunul Filip Šitera. Pak ale zezadu přiletěl Ondřej Smetana.
Pražský junior se vnějškem první zatáčky přesunul z třetí pozice rovnou do čela. Filip Šitera okamžitě zatroubil k ofenzívě, avšak Ondřej Smetana nepovolil. Ve výjezdu z druhé zatáčky byl vnějškem rychlejší než jeho mšenský sok ve slovenských barvách a uhájil vedení. Leč Filip Šitera zůstal na spodku i nadále. A ve druhém kole se s charakteristicky vytrčenou nohou dostal po levé straně pražského juniora zpátky do čela.
„Motorka, co testuju na Evropu, se neosvědčila,“ povzdechl si Tomáš Suchánek v depu. O dva boxy dále odhalil Radek Smetana šastné okolnosti druhé remízy, která ponechala český tým o dva body na čele. Pod motocyklem jeho syna se objevila stále se zvětšující metylová kaluž. Palivo na zem proudilo z prasklé hadičky, která promptně letěla do koše.
Slováci přebírají iniciativu
Okamžiky české převahy však byly sečteny rozjížďkou s číslem čtyři. Tomáš Suchánek sice již potřetí v řadě vystřihl dokonalý start, avšak Martin Vaculík nebyl dnes k polapení. Úřadující evropský šampión převzal vedení vnějškem první zatáčky. Martin Gavenda udržel třetí příčku navzdory chybě z druhého oblouku. Dostal se moc ven, ale Jaroslav Petrák jej spodem nestačil ohrozit.
Utkání bylo rázem vyrovnáno 12:12, avšak Eduard Krčmář v páté jízdě záhy ukázal výfuk Martinu Málkovi. Patrika Búriho museli před startem roztlačovat, avšak nyní odstartoval před Michalem Škurlou. Ve druhé zatáčce se mu však stalo přesně to, co prve Martinu Gavendovi. Jenže Michal Škurla tentokrát trestal a těsně okolo vnitřní čáry se natáhl pro bod.
Český tým se dostal opět o dva body před svoje hostitele. Jenže Martin Gavenda si už v depu chystal druhý motocykl. V první zatáčce šesté jízdy se záhy prvním obloukem probil za záda svého kolegy Filipa Šitery, jenž nejrychleji odstartoval. Oba čeští závodníci jeli ukázkovou dvojici. Ondřej Smetana, jenž se musel před vjezdem na ovál vrátit do svého boxu pro šňůrku zapalování z druhého motocyklu, a Jaroslav Petrák vůči nim byli bezmocní.
„Už druhej‘ start jsem se zahrabal,“ kroutil hlavou Jaroslav Petrák, zatímco na průběžném skóre se uplatnily číslice 19 a 17. Eduard Krčmář však uchopil věc českého družstva do svých rukou. A do rozjížďky s číslem sedm vypálil jako dělová koule. Jenže už po dvou metrech zůstal bezmocně stát s přetrženým sekundárním řetězem.
Martinu Málkovi nyní všechno dokonale vyšlo a Michal Škurla připravil o bod jen Patrika Búriho. Slovenský náskok rostl a to se k osmé jízdě chystal Martin Vaculík. Tomáš Suchánek mu ukázal dokonalý start, avšak slovenské eso neztratilo nic ze své rychlosti a na protilehlou rovinku vyjelo jako první.
Martin Gavenda dodal bod na úkor Jaroslava Petráka a slovenský náskok vzrostl na šest bodů. Za tohoto stavu mohl Lubomír Vozár vytáhnout žolíka ze své kapsy. Český kouč se však nechtěl nechat vyjančit jako polní zajíc a s klidem profesionálního hráče pokeru vyčkával na příznivé okolnosti rozjížďky s číslem jedenáct.
Vývoj událostí mu dal plně za pravdu. Eduard Krčmář sice přibyl na startovní rošt jako poslední, ovšem po vylétnutí pásky briskně zamířil do čela. Martin Málek vedl nadějný nájezd vnějškem první zatáčky, ovšem slánský borec jej ve výjezdu zařízl jako čerstvě vytaženého kapra.
Martin Málek však spolu s Filipem Šiterou uhlídali Ondřeje Smetanu. V rozjížďce s číslem deset Martin Vaculík objel Eduarda Krčmáře už v prvním výjezdu. Avšak Martin Gavenda marně dotíral na třetího Michala Škurlu. Pražan zmařil i jeho nejrazantnější nástup po vnější straně poslední zatáčky. Dvě po sobě jdoucí nerozhodné výsledky zakonzervovaly českou ztrátu na šesti bodech. A strategický maestro Lubomír Vozár mohl na scénu.
Fortuna fandí domácím
Dvouminutový limit se před rozjížďkou s číslem jedenáct navýšil na dvounásobnou délku. Eduard Krčmář se chystal potřetí v řadě na start v roli taktické rezervy. Tomáš Suchánek byl přitom povýšen na žolíka. Startoval z pozice číslo jedna, kterou vysušuje sluníčko více, protože se neskrývá ve stínu hlavní tribuny.
Než by však člověk řekl švec, byl usazený v čele. Útočícího Martina Málka se zbavil již v první zatáčce. A když vyjel na protilehlou rovinku, měl za sebou svého kolegu Eduarda Krčmáře. Ten se nyní ocitl v zaměřovači pozornosti Martina Málka.
Březolupský závodník držel vnitřní stopu a ve druhém oblouku se dostal na druhou příčku. Jenže Eduard Krčmář nehodlal složit zbraně a hned ve druhém okruhu mu oplatil stejnou mincí v úvodní zatáčce. Víc než osm bodů v kombinaci s jedním slovenským bychom z jedenácté jízdy mohli vytěžit pouze v případě, že by ani jeden z domácích neviděl cíl.
Za stavu 34:35 však český juniorský tandem měl čelit nejsilnější páru Slovenska. Přestože Martin Vaculík s Filipem Šiterou ovládli dění prakticky už v úvodních centimetrech po startu, Ondřej Smetana z nich neměl srdce až v kalhotách. Zapletl se do souboje s Filipem Šiterou v první zatáčce, který ovšem Mšeňák rychle vyřešil ve svůj prospěch.
Pražský junior spolu se svým vrstevníkem a kolegou Michalem Škurlou měli říci rozhodné slovo ještě v první ze dvou nominačních jízd, před níž Slováci vedli 39:36. Michal Škurla letěl dopředu současně s letem pásky. Ondřej Smetana se zařadil hned za něj, zatímco oba moravští Martinové byli vmžiku ti druzí.
Češi projeli neohroženě cílem prvního kola. Jenže hned v prvním oblouku toho druhého se Ondřej Smetana nechal vynést příliš daleko k nafukovacím vakům. Martin Gavenda byl ve střehu, zleva se posunul na jeho úroveň, aby v nájezdu do další zatáčky sebral Pražanovi druhé místo.
„Tam jsem to posral,“ sypal si Ondřej Smetana popel na hlavu. „Kdybych to tam nedal tak daleko, byla by to teď plichta!“ Bod navíc, který Martin Gavenda získal, byl přesně sumou, jež udržela Slováky v čele. Avšak ti měli v řadách svých příznivců také Fortunu.
Český nástup zažila i rozjížďka s číslem patnáct, v níž se střetla čtveřice bodově nejproduktivnějších závodníků. Tomáš Suchánek by si za svůj start opět zasloužil čestný doktorát. Navíc se Eduard Krčmář řítil obrovskou rychlostí kupředu vnější stranou první zatáčky, o jejíž energii se ale ve výjezdu měly přesvědčit nafukovací vaky.
Luboš Šmondrk si na věži rozhodčího dával s verdiktem poněkud na čas. Motocykl slánského závodníka skončil rychle v depu a jeho majitel se sháněl, kdo mu honem půjčí náhradní řemínek na plechovou botu. Vtom dorazila zpráva o jeho diskvalifikaci. I když šlo o incident z první zatáčky, sudí zohlednil vlastní zavinění závodníka. Díky jeho rozhodnutí však mohli Slováci slavit, protože případná remíza by jim zachovala jednobodový odstup.
„Dal jsem to do tý hrany,“ vyprávěl Eduard Krčmář, jak se všechno semlelo. „Byla tam kolej, která mě dvakrát přizvedla. A nakonec jsem musel seskočit. Škoda, chytil jsem hroznej‘ fofr a byl bych tam. Na to, že jsem jel ze čtyřky, odlít’ jsem odtud pěkně.“
Než Eduard Krčmář skončil poslední větu, Martin Vaculík a Filip Šitera se ujali při repete vedení. Tomáš Suchánek je oddělil spodní stranou druhé zatáčky, takže jsme prohráli jen o tři body. Nezbývá než doufat v prorocký charakter slov Lubomíra Vozára v souvislosti se srpnovou pardubickou odvetou.
Hlasy z depa
„Super, vyhráli jsme ligový závod, bylo tady perfektní publikum,“ radoval se Martin Vaculík. „Chci poděkovat lidem za super atmosféru. Teď mám výborné motory, vše šlape, jak má.“
„Dobrý, pohoda, hlavně, že jsme vyhráli,“ pochvaloval si Filip Šitera. „Škoda, že nám to zastavili v poslední jízdě. Koukám, co udělali s dráhou, v deset jsem netušil, že bude skvělá. Bylo to tvrdý, nebylo to tak závodivý jako vždycky. Ale odjely se závody, předjíždělo se. Jsem rád, že mě pozvali, určitě přijedu rád zase.“
„Výsledek dobrý, ale se sebou moc spokojený nejsem,“ bilancoval Martin Málek. „Chytil jsem bacil a dva dny jsem ležel, včera celý den, nejsem úplně fit. Trápily mě technické patálie celý závod. Trápil jsem se s technikou, se sebou a pak i se soupeři. Těším se, až si lehnu do postele a trošku se vyspím. Chci to vychytat v technice.“
„Před závodem jsem to viděl růžově,“ vyprávěl Martin Gavenda o svém prvním letošním závodě. „Těšil jsem se sem, ale prostě z toho závodu nemám dobrý pocit. Zkoušel jsem dvě motorky, jedna lepší než druhá. Nefungovalo mě to jako vždycky, je potřeba to doladit. Je to první závod, čeká mě ale práce.“
„Škoda,“ odtušil Tomáš Suchánek. „Mohli jsme klidně vyhrát, ale přišel Edův defekt a Smetáka předjeli. Zezačátku jsem testoval motorku na mistrovství Evropy, ta se neosvědčila a Filip mě zmydlil. Ale jede to pěkně, myslím, že bych to tady moh‘ vyhrát. Testoval jsem něco, na konci to bylo ono. Sice byla dráha suchá, hlavně venek, když jsem tam najel, ztrácel jsem, ale jinak jsem si pěkně zazávodil.“
„Moh‘ jsem udělat víc bodů,“ uvědomoval si Eduard Krčmář. „Kdyby mi neprask‘ řetěz, perfektně jsem odlít‘. Super dráha, byl jsem tady asi podruhý a dobrý. Dvanáct bodů na to, že jsem dvě jízdy musel vynechat, to je dobrý.“
„Měl jsem problémy s nastavením,“ pokrčil rameny Michal Škurla. „Nedopasoval jsem to ani na tu poslední jízdu. Nebylo to ono. Škoda, škoda, že jsme prohráli, moc nechybělo a vyhráli jsme my.“
„Když to shrnu, dnešní závody mě bavily,“ neskrýval Ondřej Smetana. „Bojoval jsem a bylo to docela dobrý. Ale nějak jsem dělal chyby, který mě stály body. Jako v poslední jízdě, když jsem vyjel ven, ztratil jsem rychlost, jinak by mě Gávoš nepředjel. Ztrácel jsem na startech a jinak to šlo.“
„Zezačátku jsem to viděl hezky,“ nechal se slyšet Jaroslav Petrák. „Přišly ale dvě jízdy a všechno stálo za prd. Motorka nejede, nevím, už od startu to nejelo, možná babetista by byl rychlejší. Docela mě to štve, počítal jsem s lepším výsledkem. Na to, jak jsem nastoupil v Lendavě, chtěl jsem víc, kór v Žarnovici, kde to znám.“
1. Slovensko | 45 | ||
Patrik Búri | 0 0 0 1 0 | 1 | |
Martin Málek, CZ | 2 2 3 1 1 | 0 | 9(1) |
Martin Gavenda, CZ | 0 1 2 1 0 | 2 | 6(1) |
Martin Vaculík | 3 3 3 3 3 | 3 | 18 |
Filip Šitera | 3 3 2 2 | 1 | 11(1) |
2. Česká republika | 42 | ||
Tomáš Suchánek | 3 1 2 2 6* | 2 | 16(1) |
Jaroslav Petrák | 1 0 0 0 – | 1 | |
Eduard Krčmář | 2 3 E 3 2 2 | X | 12(1) |
Michal Škurla | 1 1 2 1 0 | 3 | 8(2) |
Ondřej Smetana | 2 1 0 1 | 1 | 5 |
Foto: Miroslav Horáček
Krzysztof Kasprzak skočil do čela šampionátu s pomocí psycholožky
Bydhoš – 26. dubna
Včerejší SGP Evropy na stadiónu v polské Bydhošti se stala kořistí Krzysztofa Kasprzaka, který tady dosáhl svého premiérového vítězství v seriálu. Poté co v poslední zatáčce finálové jízdy prohnal pod Darcy Wardem rozjásal domácí fandy. Před pokračováním ve finském Tampere se hřeje na čele průběžné klasifikace s náskokem jedenácti bodů. Jeho vítězství je o to víc ohromující, že před rokem v Bydhošti nedokázal inkasovat by jen jediný bod.
Šastný vítěz pěl obvyklou chválu na adresu svých motocyklů a členů svého týmu, avšak připustil, že zařazení pomoci psychologa konečně pomohlo vyřešit jeho válku s nervy v sérii SGP. „Moje psycholožka udělala moji hlavu relaxovanou,“ svěřoval se na tiskové konferenci. „Necítil jsem na sobě příliš mnoho tlaku. Když jsem totiž byl předtím ve stresu, moje tělo se napnulo a já nemohl pořádně závodit.“
Bez Tomasze Golloba, který ve velké ceně v Bydhošti chyběl vůbec poprvé, se pozornost červenobílých fanoušků upřela na ostatní Poláky. „Každý mě posílal zprávy a psal mi na facebooku, že tento víkend vyhraju. Ale tohle se mi nelíbí, protože když něco takového lidé říkají, mám většinou špatný závod. Ale nyní si říkám, že to je jen ligový mítink, a funguje to dobře. Mám nejlepší psycholožku na světě, ale nemůžu říct její jméno, protože je tak dobrá.“
Soudě dle jeho aktuální pozice jedničky celého seriálu, může mít pravdu, srovnáme-li ho se sezónou 2013. „Loni jsem byl úplně jiný jezdec,“ souhlasí Krzysztof Kasprzak. „Mám odlišné motory, odlišný tým, všechno je odlišné. Přes zimu jsem si sedl a říkal si, že mi je třicet let, mám dobrý styl, jsem velmi dobrý ve startech, takže proč nevyhrávám závody v SGP? Povídali jsme si o tom a udělali změny, které fungují.“
Krzystof Kasprzak připouští, že v jeho úspěchu sehrály klíčovou roli motory. „Můj ladič Peter Johns mi moc pomohl,“ uznává. „Motor je dnes na ploché dráze tak důležitý a já doufám, že to takhle půjde dál až do konce sezóny. Dráha se stala hladčí a to pro mě nebylo dobré, měl jsem silný motor. Ale když jsem předjel v semifinále Andrease Jonssona, věděl jsem, že jsem rychlý. I když začalo pršet, můj bratr Robert říkal, že vyhraju, protože mám nejrychlejší motor. A já jsem vyhrál.“
Nicki Pedersen neprožil zrovna šastný večer, během něhož na své konto nasbíral pouhých pět bodů. Krzysztof Kasprzak je před ním o jedenáct bodů, ale má hodně daleko k myšlenkám na titul.
„Nepřemýšlím o tom,“ řekl na tiskové konferenci. „Budeme pracovat ještě deset dalších závodů a to je všechno, co můžu dělat. Nechci mluvit o umístění a kde skončím. Jen chci být v seriálu SGP i příští rok.“
Spokojen s druhým místem byl i Darcy Ward, jehož trápení s kolenními vazy poškozenými v Aucklandu pokračují. Páteční trénink doslova přetrpěl, avšak včera odjížděl s šestnácti body. „Myslím, že jsem měl štěstí, že jsem v Bydhošti vůbec dokázal dát svou nohu dolů,“ svěřoval se. „Moje kolena je na tom nyní pěkně blbě, ale tady můžete jen zvednout nohu a držet rovnováhu na motorce. Musím ještě závodit, Krzysztof je sice ve vedení po dvou kolech, ale jsme tady i my ostatní, zkusíme ho ještě dohnat.“
1. Krzyzstof Kasprzak, PL | 18 |
2. Darcy Ward, AUS | 16 |
3. Jaroslaw Hampel, PL | 14 |
4. Greg Hancock, USA | 16 |
5. Chris Holder, AUS | 11 |
6. Andreas Jonsson, S | 10 |
7. Niels Kristian Iversen, DK | 10 |
8. Martin Smolinski, D | 7 |
9. Matej Žagar, SLO | 6 |
10. Adrian Miedzinski, PL | 5 |
11. Nicki Pedersen, DK | 5 |
12. Tai Woffinden, GB | 5 |
13. Fredrik Lindgren, S | 5 |
14. Troy Batchelor, AUS | 4 |
15. Kenneth Bjerre, DK | 4 |
16. Chris Harris, GB | 2 |
res Szymon Wozniak, PL | DNR |
res Pawel Przedpelski, PL | DNR |
Průběžné pořadí seriálu:
1. Krzysztof Kasprzak 35, 2. Nicki Pedersen 24, 3. Jaroslaw Hampel 22, 4. Greg Hancock 22, 5. Chris Holder 22, 6. Martin Smolinski 22, 7. Darcy Ward 21, 8. Fredrik Lindgren 18, 9. Andreas Jonsson 17, 10. Niels-Kristian Iversen 16, 11. Kenneth Bjerre 15, 12. Tai Woffinden 12, 13. Matej Žagar 12, 14. Troy Batchelor 8, 15. Adrian Miedzinski, 16. Chris Harris, 17. Jason Bunyan.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Filip Šitera byl rychlejší než unikající vzduch z pneumatiky Jana Holuba
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Plzeň – 25. dubna
Sluníčko ozářilo první dějství přeboru republiky jednotlivců na plzeňských Borech, k němuž nakonec dorazilo jen dvanáct borců. Karla Kadlece sklátily horečky, chyběl i Václav Milík. Naneštěstí však mítink rámoval poměrně velký počet pádů. Radim Chod chodil s levou rukou na pásce a Michala Kleina po děsivém nárazu do ohrazení v rozjížďce s číslem šest odvezla rychlá ambulance na vyšetření do nemocnice. Ke dvanácté jízdě nemohl přijet vůbec nikdo a stejný osud potkal i finále C, v němž by se na startovním roštu objevil pouze Filip Hájek. Úlohy favorita se zhostil Jan Holub. Dvakrát porazil Ondřeje Smetanu a nakonec jako jediný připravil o body i Filipa Šiteru. Mšenský borec však ve finále A skvěle odstartoval a triumf mu už nikdo nedokázal sebrat ani útočící Michal Škurla. Jan Holub od někdy od druhého okruhu řešil unikající vzduch ze své zadní pneumatiky, avšak třetí příčku o chloupek uhájil před dotírajícím Ondřejem Smetanou. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek ovládl Marcel Studzinski.
Rozšiřující se díry ve startovní listině stojí za přehršlí statistických zajímavostí
Sluníčko se opíralo do borského depa vší svojí silou a jeho teplo dávalo zapomenout na předcházející deštivé dny. Přebor možná nebyl na první pohled tak lukrativní jako úterní extraliga a to tím spíše, chyběli-li na základě výše zmíněných okolností dva závodníci ze čtrnáctičlenného startovního pole. Nicméně přebor je v českém kalendáři od toho, aby senioři výkonnostního středu dostali víc příležitostí. A to i u borců, u nichž bychom takový problém nečekali.
Za příklad by mohl posloužit Jan Holub, jenž dnes naskočil do prvního podniku letošní sezóny a to rovnou rozjížďkou s číslem jedna. Už v jejích prvních metrech se mohl chlubit bratru pětimetrovým náskokem na Ondřeje Smetanu, Petra Babičku a Michala Kleina. V páté jízdě své velké sólo zopakoval a za svým výfukem přitom nechal Petra Babičku a Lukáše Ševčíka, jenž se poprvé postavil na startovní rošt s pětistovkou.
Vítěznou trasou směřoval rovněž Michal Škurla. K rozjížďce s číslem dvě vzhlížel počátku s respektem, protože v ní měl narazit na Václava Milíka, ale po jeho absenci a útoku chřipkové viru na Karla Kadlece, měl posléze za společníka pouze Patrika Mikela. A nechybělo mnoho, aby nakonec čtyři kola kroužil úplně sám.
Březolupský mladík se totiž vrátil do svého depa nechat si od otce Františka seřídit spojku, přičemž vteřiny dvouminutového limitu utíkaly jako zběsilé. Stejně briskně se v plném tempu přihnal k pásce i Patrik Mikel, aby se mu odměnou staly dva body.
Druhý triumf Michala Škurly v rozjížďce s číslem šest byl stejně suverénní, avšak pražský borec se na něj nadřel o poznání více. Nejprve se opakovalo kvůli pádu Radima Choda, jenž sváděl duel s Michalem Kleinem o druhou příčku. Při repete vletěl Mšeňák plnou rychlostí do nafukovací bariéry v první zatáčce druhého kola.
Po děsivém pádu zůstal ležet pod vzduchovými vaky. Do depa se vrátil v sanitce, když mu vyprostili ruku zaklíněnou mezi blatníkem a zadním kolem. Záhy pro něho dorazila rychlá ambulance, která ho odvezla do plzeňské nemocnice. Michal Klein v ní strávil noc, avšak incident přestál bez vážnější újmy.
Mítink však přišel i o další účastníky. René Vidner už nenastoupil do repete rozjížďky s číslem čtyři. „Bolí mě ruka,“ vysvětlil. Dalším na řadě byl bohužel Radim Chod v kuriózní deváté jízdě. V ní si Petr Babička zapomněl plechovou botu, avšak za asistence Eduarda Krčmáře v úloze mechanika stihnul časový limit včas.
Vzápětí se ujal vedení, avšak v první zatáčce závěrečného kola upadl. Opakovačku vedl Radim Chod, aby se také on shodou okolností rovněž v předposledním oblouku ocitl na zemi. S pochroumanou levou rukou musel nakonec na další pokračování zapomenout. Vítězství nakonec spadlo do klína Lukáše Ševčíka, který absolvoval třetí ostrou jízdu s půllitrem vůbec. A aby statistických zajímavostí nebylo málo, rozjížďka s číslem čtrnáct se neuskutečnila vůbec. Na jejím roštu měli totiž stanout Michal Klein, Radim Chod, Václav Milík a Karel Kadlec.
Filip Šitera vrací předchozí porážku
Ale zpátky k boji o stupně vítězů. Když pořadatelé upravovali dráhu podruhé, nemohl se Filip Šitera rovnat neporaženým Janu Holubovi a Michalu Škurlovi jen, protože se k pásce postavil prozatím jen jednou. Rozjížďku s číslem tři suverénně vyhrál, když za jeho zády Radim Chod připravil o dva body René Vidnera.
Když se mšenský borec dostal v desáté jízdě opět do akce, oba vedoucí muži měli na svých pažbách o další zářez navíc. Jan Holub si v rozjížďce s číslem sedm dnes už podruhé poradil s Ondřejem Smetanou, přičemž opět profitoval z povedeného startu. Michal Škurla si hned vzápětí střihnul roli suveréna na úkor Patrika Mikela. Ani Filip Šitera však nehodlal zůstat v hamonění trojek pozadu a v rozjížďce s číslem deset se postaral o praktickou lekci plochodrážního řemesla pro Josefa Nováka a Filipa Hájka.
Jan Holub po přestávce byl ovšem soupeřem z jiné kategorie. Jakoby po rozsvícení zeleného světla stisknul tlačítko forsáže. Rázem se ocitl vpředu a Filipu Šiterovi nezbylo než útočit. Šlo mu to dokonale, jenže se musel smiřovat s první porážkou.
Dvanáctá jízda odpadla z výše nastíněných důvodů a v té třinácté si Ondřej Smetana připsal vítězství před Petrem Babičkou, čímž stejně jako Jan Holub potvrdil svou příslušnost do finále A. vzápětí Filip Šitera jako vůbec první změřil Michala Škurlu, nicméně také oni věděli, že se na ovále potkají ještě jednou při souboji čtyř nejlepších.
Finále C odpadlo, jelikož nemělo cenu hnát na start osamoceného Filipa Hájka. V béčku dal Petr Babička úspěšný punc svému comebacku. Cílem se prohnal před Josefem Novákem, Patrikem Mikelem a Lukášem Ševčíkem.
Filip Šitera se dnes musel sklánět pouze před Janem Holubem, avšak ve finále A kul revanšistické pikle. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu. A kdyby se v prvním výjezdu ohlédl, spatřil by za sebou Michala Škurlu, který vnějškem první zatáčky předčil Jana Holuba.
„Promydlil jsem to, pak jsem to dohnal po venku, ale Filipa jsem už nestih‘,“ líčil pražský junior. Přitom se však musel bránit Janu Holubovi, proti němuž se postavila vlastní technika. „Ve druhým kole mi ušlo kolo,“ líčil. Přesto se hnal dál dopředu a dokázal třetí místo uhájit před dotírajícím Ondřejem Smetanou. Být však meta o dva metry dále, kdo ví…
Marcel Studzinski úřaduje na borské dráze
Nejenže stopětadvacítky na klasické dráze netáhnou diváky, ale rovněž samotní závodníci preferují miniovály. Úvodní podnik klasického šampionátu splnil nachlup podmínku účasti minimálně pěti borců uloženou řády. Ovšem jeden z nich byl Polák a druhý Roman Mády, který naopak běžné dráhy upřednostňuje před těmi malými.
Šampionát rozehrál nejlépe Adam Fencl v rozjížďce s číslem jedna, kdy vyjel jako první na její protilehlou rovinku. Kryštof Rybář nakonec v nájezdu do poslední zatáčky ztratil druhé místo ve prospěch útočícího Romana Mádyho. Divišovský závodník v té chvíli nemohl ještě tušit, že jde o první, avšak i poslední bod dnešního odpoledne.
Ve druhé jízdě sice pekelně rychle odstartoval, ale již po průjezdu úvodní zatáčkou byl nucen se dívat na záda Marcela Studzinskeho. Ani Petr Chlupáč, ani Adam Fencl mu rovněž nedopřáli příliš klidu. Ve druhém kole šel přes něj Pražan, v nájezdu do třetího okruhu i Chabařovičan.
Polák úřadoval i nadále, zatímco pořadí českých závodníků se bylo stálé asi jako láska prodejné ženy. Petr Chlupáč se těšil vedení ve třetí jízdě jen chvíli, než jej v úvodním oblouku minuli Adam Fencl a Marcel Studzinski. Ten si pojistil další triumf ve druhém okruhu, kdy v zatáčce u depa Chabařovičana podjel.
Obdobně se vyvíjela i rozjížďka s číslem čtyři. S jediným rozdílem, že Marcel Studzinski ve druhé zatáčce podjel Adama Fencla už v úvodním kole. V té chvíli už měl s devíti body a jízdou k dobru jasný největší pohár, protože chabařovický závodník skončil své dnešní účinkování s osmi. Ani jemu však už nikdo nemohl odpárat konečné druhé místo.
Nejnižší stupínek pódia však zůstával volný i před závěrečnou jízdou. Petr Chlupáč měl stejně jako Roman Mády tři body, Kryštof Rybář s výjimkou úvodní jedničky už neskóroval. Marcel Studzinski nezaváhal ani napočtvrté. Tentokrát vyhrál stylem start – cíl, zatímco Roman Mády za sebou nechal oba své krajany, takže z pódia mával nakonec také.
Hlasy z depa
„Akorát, že ty závody byly hrozně dlouhý,“ našel Filip Šitera jedinou vadu na dnešním odpoledni. „Jel jsem třetí jízdu, pak až desátou. Abych řek‘ pravdu, hrozně zvláštní závod, měl by se udělat systém, a jsou vždycky aspoň tři jezdci na startu. Ale dobrý, s Holubínem a Škurličem jsme si zazávodili. Dobrý, kdybych tohle dělal v extralize, bylo by to ještě lepší.“
„Dneska dobrý,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Super. Hrál jsem si s nastavením, ale bylo to čím dál lepší. Dráha byla těžká, ale bylo to dobrý. Ve finále jsem měl trošku pomalejší start. Promydlil jsem, pak to dohnal po venku, ale Filipa jsem už nestih‘. Šel po mně Jéňa Holub, sice píchnul kolo, ale stejně by mě nepředjel. Sice po mě šlapal, ale nepředjel by mě.“
„Do finále dobrý, myslím,“ nechal se slyšet Jan Holub. „Na startu se mi to zvedlo trošku víc. Myslel jsem, že to stihnu, ale nestih‘. Ve druhým kole mi to ušlo, chtěl jsem ušetřit gumu na nějaký lepší závody. Ale dneska tady zase o tolik nešlo, ale závody byly dobrý. Ve finále jsem si myslel, že by to mohlo vyjít, uvidíme teď na jadranskejch‘ dvojicích.“
TOT | B | A | ||
1. Filip Šitera, Mšeno | 3 3 2 3 | 11 | 1. | |
2. Michal Škurla, Praha | 3 3 3 2 | 11 | 2. | |
3. Jan Holub, Plzeň | 3 3 3 3 | 12 | 3. | |
4. Ondřej Smetana, Praha | 2 3 2 3 | 10 | 4. | |
5. Petr Babička, Slaný | 1 2 X 2 | 5 | 1. | |
6. Josef Novák, Pardubice | F 2 1 1 | 4 | 2. | |
7. Patrik Mikel, Březolupy | 2 X 2 0 | 4 | 3. | |
8. Lukáš Ševčík, Praha | 1 1 3 0 | 5 | 4. | |
9. Filip Hájek, Praha | ex 2 1 1 | 4 | ||
10. Radim Chod, Slaný | 2 X X – | 2 | ||
11. René Vidner, Pardubice | 1 /- – – | 1 | ||
12. Michal Klein, Mšeno | 0 X – – | 0 |
Poznámka: finále C se nekonalo, jelikož na něj zbyl jediný účastník; Filip Hájek byl v rozjížďce s číslem tři předjet o kolo
Průběžné pořadí seriálu:
PLZ | TOT | |
26.4. | ||
1. Filip Šitera, Mšeno | 25 | 25 |
2. Michal Škurla, Praha | 22 | 22 |
3. Jan Holub, Plzeň | 18 | 18 |
4. Ondřej Smetana, Praha | 16 | 16 |
5. Petr Babička, Slaný | 14 | 14 |
6. Josef Novák, Pardubice | 12 | 12 |
7. Patrik Mikel, Březolupy | 10 | 10 |
8. Lukáš Ševčík, Praha | 8 | 8 |
9. Filip Hájek, Praha | 7 | 7 |
10. Radim Chod, Slaný | 6 | 6 |
11. René Vidner, Pardubice | 5 | 5 |
12. Michal Klein, Mšeno | 4 | 4 |
Poznámka: do průběžné klasifikace se počítají čtyři nejlepší výsledky, bude-li uskutečněno všech sedm plánovaných klání
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Marcel Studzinski, PL | 3 3 3 3 | 12 |
2. Adam Fencl, Chabařovice | 3 1 2 2 | 8 |
3. Roman Mády, Plzeň | 2 0 1 2 | 5 |
4. Petr Chlupáč, Praha | 0 2 1 1 | 4 |
5. Kryštof Rybář, Divišov | 1 0 0 0 | 1 |
Foto: Antonín Škach a Eliška Rybenská
Memoriál Antonína Vildeho zachovává formát osmi dvojic
Slaný – 26. dubna
Tradiční součástí českého plochodrážního jara je Memoriál Antonína Vildeho ve Slaném. Již patnáctý ročník vzpomínkového klání na závodníka, jehož život vyhasl po pádu při Zlaté přilbě Československa v roce 1963, je na pořadu již příští sobotu. Antonín Vilde mladší se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se i v letošním roce pojede dle rozpisu pro osm dvojic.
„Závod se bude opět konat dle formátu osmi dvojic rozdělených na dvě skupiny,“ přibližuje Antonín Vilde. „Systém bodování je zachován 4-3-2-0. Základní rozpis je na dvanáct jízd, následují umisovací rozjížďky o sedmé a osmé místo, následně o páté a šesté, pak se pokračuje semifinálovými jízdami a mítink vyvrcholí malým a velkým finále.“
Startovní listina slibuje skvělé souboje a je plná především slánských jmen. Jaroslav Drbal, kouč prvoligového AK, nahlásil sestavu Michal Dudek – Eduard Krčmář. Další členové slánských soupisek figurují rozprostřeně v jiných týmech.
Piotr Dziatkowiak nastoupí po boku Ondřeje Smetany v barvách rodinné firmy Smestav Mořina. Anne Spaan ve výběru belgického Helzold Stars spolu s Michalem Kleinem, Martin Málek s Michalem Škurlou pojede za Miletice, jejichž druhý pár zachovává loni vítěznou sestavu Josef Franc – Roman Čejka.
Dvojnásobný vítěz Memoriálu Antonína Vildeho HBC@Vrates Divišov zatím odhalil pouze Hynka Štichauera a jméno druhého závodníka musí dodat i míšeňský Ronny Weis. Tradiční účastník František Liebezeit posílá do akce Tomáše Suchánka a Filipa Šiteru.
Domácí Radim Chod a Petr Babička budou náhradníky, když Antonín Vilde ocenil loňský přístup mšenského Michala Kleina. „Loni se zachoval férově,“ říká. „Zacelil výpadek Speedway Clubu Žarnovica, když to Dominik Weiss vůbec nenatočil a Míša Krupičková odpadl.“
Mítink, jehož tradičním sponzorem je společnost PRO-TEC, nebude ani letos postrádat doprovodný program. „Měly by se uskutečnit dva vložené exhibiční závody,“ líčí Antonín Vilde. „Prvním budou veteráni, kde čekám na vyjádření Fandy Liebezeita ohledně šesti jmen, druhý je vložený závod dětí v autokrosové kategorii Racing Buggy.“
Předběžné složení zúčastněných týmů:
AK Slaný | Michal Dudek, Eduard Krčmář |
SUNOCO Smestav Team | Ondřej Smetana, Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR) |
DaK Moto Liebezeit | Tomáš Suchánek, Filip Šitera |
Helzold Stars | Anne Spaan (NL – ACCR), Michal Klein |
HBC@Vrates Divišov | Hynek Štichauer, druhý závodník dodatečně |
MC Míšeň | Ronny Weis (D), druhý závodník dodatečně |
PRO-TEC SK Miletice I. | Martin Málek, Michal Škurla |
PRO-TEC SK Miletice II. | Josef Franc, Roman Čejka |
náhradníci | Radim Chod, Petr Babička |
Foto: Eva Palánová
Na Kolkárně budou v prodeji plochodrážní publikace
Česká plochodrážní ročenka 2014 v přímém prodeji na stadiónu
Žarnovica – 26. dubna
Restaurace Kolkáreň na žarnovickém městském stadiónu je frekventovanou zastávkou plochodrážních fanoušků. Při zítřejším duelu společného poháru AZMS, AČR a SMF tady bude možné zakoupit nejnovější publikaci vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové, kterou je desátý souhrn Česká plochodrážní ročenka 2014. A pokud někdo ještě nemá bestseller Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy ve své knihovně, sežene jej rovněž na stejném místě.
Počet publikací bude omezen, proto raději využijte možnost předobjednávky na e-mailu rocenka@speedwayA-Z.cz