V sobotu zůstanou stopětadvacítkáři doma

Chabařovice – 4. dubna
I když se v Čechách díky příhodnému počasí pilně trénuje již od počátku března, žádný klub ještě nedospěl k nápadu uspořádat alespoň tréninkový závod. Jedinou výjimkou představují stopětadvacítkáři, kteří v úvodních dvou kolech seriálu Speedway Mini Cup vyprodukovali obvyklou dávku napínavé podívané. Zítra však zůstanou doma, jelikož třetí klání v Chabařovicích muselo být odvoláno kvůli jiné akci na stadiónu.

Foto: Antonín Škach

Kryštof Rybář odjížděl neporažený rovněž z Prahy

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 3. dubna
Plochodrážní stereo se dnes odpoledne ozývalo po pražských Petřinách. Zatímco na velké dráze probíhal trénink, na malém ovále za první zatáčkou druhý díl stopětadvacítkářského Speedway Mini Cupu. Stejně jako v Chabařovicích nepoznal hořkost porážky Kryštof Rybář, by po jeho skalpu jeho soupeři usilovně prahli. Na stupně vítězů jako obyčejně vytvořené ze sudů od produktů společnosti Fuchs Oil, jednoho z věrných sponzorů série, spolu s divišovským závodníkem vyskočilo chabařovické duo Filip Šifalda – Adam Fencl. Petr Chlupáč přišel o vidinu finále A ve druhé půli základní části, Milan Dobiáš již na startu rozjížďky s číslem tři.

Karty míchá již první půle základní části
S dvojicí svých chabařovických kolegů po své levici neměl Milan Dobiáš zrovna snadný vstup do závodu. Když se ovšem po vylétnutí pásky nerozjel, bylo jasné, že se jeho cesta k obhajobě sobotního pódia zamotává. Prasklá plastová rozeta ležící za zadním kolem se postarala o vysvětlení sama o sobě.

Mezitím na čele úřadoval Filip Šifalda, jehož tři body byly o to cennější, že šly na vrub Adama Fencla. Sotva se obhájce loňského vítězství prohnal pod šachovnicovou vlajkou, dělil se o průběžné vedení s Petrem Chlupáčem a Kryštofem Rybářem. Stylově bezchybný Pražan na úvod porazil Lukáše Ševčíka a Adama Bíma, zatímco Kryštof Rybář splnil beze zbytku úlohu favorita v rozjížďce s číslem dvě proti Danielu Šilhánovi a Františku Klierovi.

Milan Dobiáš se pustil cestou nápravy hned ve čtvrté jízdě. Vystřelil do vedení jako první, avšak Petr Chlupáč ho objel v první zatáčce. Pokus chabařovického závodníka o podjetí hned v následujícím oblouku nevyšel.

Pražanovo maximum hned vzápětí vyrovnal Kryštof Rybář, by jej Filip Šifalda zlobil až do cíle. Hodnotu svých akcií v rozjížďce s číslem šest zvýšil Adam Fencl. Pro tři body ovšem musel startovat dvakrát. Nejprve jej zaskočil svým rychlým startem Adam Bím. Chabařovičan se s ním vypořádal hned v úvodním oblouku, avšak divišovský závodník v souboji s Danilem Šilhánem upadl na začátku rovinky.

Protože se Tomáš Topinka věnoval svým svěřencům trénujícím na velkém ovále, role rozhodčího se ujal Petr Ondrašík. Někdejší mezinárodní arbitr jízdu okamžitě zastavil a nařídil opakování ve dvou. Jisté není bez zajímavosti, že exkluzivitu v obsazení pořadatelského sboru zvýšil také Pavel Ondrašík. Sportovní šéf pražského klubu zaskočil u startovní pásky za Zdeňka Schneiderwinda, jenž doprovázel Josefa France na tréninkovém kempu jeho Daugavpilsu v Gniezně.

Finálové jízdy nezklamaly
Adam Fencl vyhrál opakovanou rozjížďku s číslem šest, avšak Daniel Šilhán se rozhodl stylizovat se do role tvrdého oříšku k rozlousknutí. Bleskově odstartoval a útočícímu Chabařovičanovi, který nekompromisně letěl dopředu vnějškem první zatáčky, kladl statečný odpor až do cíle úvodního okruhu.

V sedmé jízdě se podobným způsobem nenechal zaskočit Kryštof Rybář. A Adam Fencl musel hrát roli útočníka, jemuž ovšem vedoucí závodník nenechal sebemenší šanci. Vzápětí jednou nohou do finále A nakročil Filip Šifalda, jenž záhy zmizel Danielu Šilhánovi a Lukáši Ševčíkovi. V desáté jízdě však Chabařovičanovi zatrnulo, když se ocitl polapený v pásce.

Na vině však bylo startovací zařízení, takže Filip Šifalda vzápětí mohl nadchnout několika slibnými manévry při útocích na fenomenální postavení Kryštofa Rybáře. Nakonec nevyšel ani jeden, nicméně již bylo jasné, že se oba potkají ve finále A. O místo vedle nich se v jedenácté jízdě postaral Adam Fencl. Již podruhé triumfoval z nejméně výhodné pozice u mantinelu, když v první zatáčce zvnějšku minul Lukáše Ševčíka.

Milan Dobiáš v závěrečné jízdě základní části slavil druhý triumf. A by se dnes skláněl jen před Petrem Chlupáčem, dnes musel vzít zavděk jen finále B. Porucha je v českých seriálech kolibříků na malých drahách vskutku méně než poslední místo, protože třetí místo je honorováno jedním bodem, zatímco nulu přináší jen nedojetí z jakékoliv příčiny.

Finálové jízdy opět nezklamaly. Lukáš Ševčík vystrčil růžky v céčku, v němž vodil Františka Kliera a Adama Bíma. Jenže místo šachovnicové vlajky mu Pavel Ondrašík zamával červenou, protože na začátku posledního kola upadl. Repete se posléze stalo kořistí Františka Kliera.

Účastníci finále B prve skončili na osmi bodech, což působilo vskutku slibně. Milan Dobiáš vystřihl start jako z partesu, avšak stejný draveček roste evidentně i z Petra Chlupáče. Ten za sebou nechal Daniela Šilhána, aby se z výjezdu z druhé zatáčky spodem dostal pod vedoucího Chabařovičana.

Kryštof Rybář zakončil svůj skvělý den vítězstvím ve finále A, kde se těšil vedení od startu až do cíle. Postupně zmizel z dohledu svých pronásledovatelů, kteří byli zahleděni sami do sebe. Adam Fencl totiž celá čtyři kola dával najevo, že boj o druhé místo bude považovat za ztracený až na metě. Filip Šifalda před ním ovšem nehodlal kapitulovat jen tak zbůhdarma.

V jednu chvíli se už Adam Fencl viděl před ním, avšak nakonec své letošní první pódium zažil na nejnižším stupínku. Odpoledních příjemných dvacet stupňů mizelo pod zamračenou oblohou, z níž první kapky zvěstovaly signály o první letošní bouřce, která se nad českou metropolí rozpoutala později během noci. Jenže k řádění živlů bylo okolo čtvrt na šest přece ještě stejně daleko jako tváře účastníků skvělého podniku k zamračeným obličejům.

    C B A 18
1. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 3     6 18
2. Filip Šifalda, Chabařovice 3 2 3 2     4 14
3. Adam Fencl, Chabařovice 2 3 2 3     2 12
4. Petr Chlupáč, Praha 3 3 1 1   3   11
5. Milan Dobiáš, Chabařovice E 2 3 3   2   10
6. Daniel Šilhán, Liberec 2 2 2 2   1   9
7. František Klier, Mšeno 1 1 2 1 3     8
8. Adam Bím, Divišov 1 X 1 1 2     5
9. Lukáš Ševčík, Praha 2 1 1 2 X     6

Průběžné pořadí seriálu:

  CHA PHA TOT
  29.3. 3.4.  
1. Kryštof Rybář, Divišov 18 18 36
2. Filip Šifalda, Chabařovice 14 14 28
3. Adam Fencl, Chabařovice 11 12 23
4. Milan Dobiáš, Chabařovice 13 10 23
5. Petr Chlupáč, Praha 10 11 21
6. Daniel Šilhán, Liberec 7 9 16
7. Adam Bím, Divišov 8 5 13
8. František Klier, Mšeno 6 8 14
9. Lukáš Ševčík, Praha 0 6 6

Foto: Antonín Škach

Jaroslav Petrák nechává všemu volnější průběh

Srch – 3. dubna
Loni v říjnu zvažoval, že by pardubický přebor mohl být posledním závodem jeho letité kariéry. Nicméně záhy se přesvědčil, že končit s plochou dráhou není rozhodně jednoduché a definitivní verdikt odložil na začátek sezóny. Ačkoliv vzhledem k pracovnímu vytížení moc netrénoval, nyní má za sebou již tři tréninky na svítkovském ovále. Jaroslav Petrák se magazínu speedwayA-Z svěřil, že všemu nechává volnější průběh, by počítá s funkcí jezdícího kouče prvoligového pardubického béčka.

„Chu ještě neodešla,“ odráží otázku, zda jeho tréninkové úsilí reflektuje zvýšený apetit po závodění po dlouhé zimní přestávce. „Zkusím další sezónu a buď to půjde nebo nepůjde. Zatím nic nehrotím a nechávám všemu volnej‘ průběh. Posunul jsem kvůli tomu i operaci.“

A jak se Jaroslav Petrák zjara cítí v sedle? „Zatím mám za sebou tři tréninky a pořád jim stačím,“ usmívá se, ale kdy se dostane do ostré závodní akce prozatím netuší. „Akorát teď co bude, tak asi první liga, extraliga se mě asi netýká. Je tam plno, tam se nedostanu.“

Prvoligový tým by však měl mít přitom na starost jako manažer. „Budu jezdící kapitán,“ plánuje. „V extralize by to nešlo, tak je víc hektická, ale v první lize to jde. Tam si všechno naplánuješ. A když nebudou poslouchat, odjezdím všechno já sám (smích).“

Jezdící kapitáni na české ligové scéně:
V ligovém pravěku československých lig funkci kouče, který sám usedal za řidítka plochodrážního motocyklu, plnili Jan Lucák v KAMK Praha, předchůdci Viktoria Speedway Club Žižkov a potažmo Čakovic, či Jaroslav Volf starší v sestavě Ústí nad Labem.

V novodobější historii zaujme příklad Františka Liebezeita, jenž se stal mšenskou ikonou od vstupu středočeského klubu do první ligy v sezóně 2000 až po nešastné vyřazení z extraligy 2004. Absolutorium si ovšem v tomto směru zaslouží Petr Vandírek.

Na postu mšenského kouče vystřídal Antonína Kaspera staršího, který porážkou Pardubic v říjnu 2006 vrátil klub do extraligy, na počátku sezóny 2008. Pravidelně přestal závodit roku 2005, avšak v dalších dvou letech čas od času nějaký mítink absolvoval, avšak jeho závodnická kombinéza měla na háčku viset už definitivně.

Avšak Mšeno se potýkalo s nedostatkem závodníků, takže ve druhém finále v Plzni se Petr Vandírek ve svých šestačtyřiceti letech sám postavil na start. Než závod předčasně ukončil příchod soumraku, stihnul získat skalpy Jiřího Štrobla, Luboše Tomíčka a Richarda Wolffa.

Petr Vandírek se k podobnému kroku již nikdy neodhodlal, což vysvětlil, že nejde stihnout závodění a koučování celého extraligového družstva.

Foto: Wojta Zavřel a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Tai Woffinden musí opět porazit lékařské verdikty

Londýn – 2. dubna
Loni musel bojovat nejen s nepříznivými kurzy sázkových kanceláří, jež jeho vyhlídky na titul světového šampióna viděli 500 ku jedné, ale i dvěma zlomeninami klíční kosti. Přesto se Tai Woffinden nakonec radoval ze zlaté medaile. Nyní pár hodin před startem letošního seriálu velkých cen v novozélandském Aucklandu se historie roku 2013 opakuje.

Jeho Wolverhampton si sice v sobotu odvážel výhru z Leicesteru v duelu britské Elite League, nicméně Tai Woffinden skončil v nemocnici s poraněným vazy na noze po dvou pádech. Propustil se sám, aby zamířil na letiště Heathrow, aby se svými kolegy usedl na palubu letadla mířícího přes Singapur do Aucklandu.

„Nečekal jsem, až mě propustí doktoři a odešel jsem sám, abych nezmeškal let,“ svěřil se Tai Woffinden. „Beru prášky na bolest, protože mám problémy hýbat s levou nohou. Je to vážně bolestivé, ale pokud se týká kostí, je všechno dobré, nic není zlomeného. Chodím o berlích a problém je, že musím používat hlavně pravou nohu, kde mám poškozené vazy z toho prvního pádu. Nejprve jsem si myslel, že je noha zlomená, ale naštěstí nebyla.“

Tím pádem nic nestálo v cestě dlouhému letu k protinožcům. „Doktoři nebyli příliš nadšení, když jsem jim řekl, že odcházím z nemocnice, protože musím chytit letadlo na Nový Zéland,“ připouští úřadující světový šampión. „Ale to byla jediná cesta a musela se udělat. V Aucklandu chci relaxovat. Budu muset vynechat první trénink, a i když to není nejlepší příprava na první letošní Grand Prix, chci udělat všechny věci správně.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Podoba české reprezentace je v zásadě vyřešenou záležitostí

Praha – 1. dubna
Nominační kritéria reprezentantů pro mistrovství světa a Evropy mají již léta zaběhnuté schéma. V první řadě zohledňují finálovou účast v dané soutěži v předcházející sezóně a poté výsledky mistrovství republiky. Pakliže se ovšem v příslušném šampionátu uskuteční jeden nebo více finálových závodů, bude poslední místo přiznáno závodníkovi, který bude v průběžné či závěrečné klasifikaci nejlepším mim borců, jež si reprezentační vestu vysloužili na základě vyšších kritérií. V letošní sezóna bude toto pravidlo uplatněno pro juniorské šampionáty a mistrovství světa na dlouhé dráze.

V mistrovství světa juniorů mají své jisté pouze loňský finalista a současně český šampión Václav Milík a vicemistr Roman Čejka. Kdo ovšem slánského borce doprovodí v květnu do Leicesteru se rozhodne po dvou dubnových kolech české juniory ve Slaném a v Praze. Klasifikace po třetím závodě v Divišově určí závodníka, který vyrazí na evropský šampionát v Maconu.

A závěrečné pořadí rozhodne o podobě startovní listiny finále juniorského mistrovství světa v Pardubicích. Rozhodující přitom je, zda Václav Milík postoupí mezi regulérní finalisty. Pokud ano, půjde o divokou kartu, pokud ne, Pardubice logicky navrhnou svého borce a na ostatní zbudou posty náhradníků.

Nejlépe umístěný český závodník při květnovém mistrovství republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních se zase může těšit na cestu do Tayacu. Samozřejmě se to netýká Josefa France a Richarda Wolffa, kteří se do nominace dostali z titulu své loňské finálové účasti.

Otazník visí ještě nad složením české reprezentace pro mistrovství Evropy jednotlivců. Oproti původnímu kalendáři se změnily termíny v Žarnovici a v případě dalšího semifinále i lokalita. Nepojede se v Rovně, ale o čtrnáct květnových dnů později v Daugavpilsu. Josef Franc původně zvolil Žarnovicu, nicméně nyní má příležitost sáhnout po lotyšské dráze.

„Při výběru míst tato možnost nebyla,“ říká Petr Moravec, předseda VV SPD. „A vzhledem k tomu, že nominujeme dvacet dnů před závodem, jsme dohodnuti, že se k 7. dubnu vyjádří.“

Nominace pro kolektivní šampionáty bude určena na základě aktuální výkonnosti, přičemž Milan Špinka má stanoveny termíny uzávěrek. Kritéria pro určení reprezentantů ve stopětadvacítkách a dvěstěpadesátkách má v rukou SCM, které by mělo odhalit karty nejpozději 20. dubna.

Česká reprezentace v sezóně 2014

kvalifikace o SGP 2015: St.Johann (A) Aleš Dryml (st.č.10)
  Abensberg (D) Václav Milík (st.č.12)
  Lublaň (SLO) Josef Franc (st.č.1)
 
MS juniorů: Stralsund (D) Václav Milík (st.č.15)
  Leicester (GB) Roman Čejka (st.č.2)
  Leicester (GB) po 2 závodech MR (st.č.12)
 
MS na dlouhé dráze: Bielefeld (D) Josef Franc (st.č.2)
  Tayac (F) Richard Wolff (st.č.2)
  Tayac (F) po MR (st.č.15)
 
ME jednotlivců: Krško (SLO) Aleš Dryml
  Žarnovica (SK) Josef Franc
  Daugavpils (LAT) Eduard Krčmář
  Daugavpils (LAT) Tomáš Suchánek
 
ME juniorů: Pardubice (CZ) Václav Milík
  Pardubice (CZ) Eduard Krčmář
  Pardubice (CZ) Zdeněk Holub
  Macon (F) dle MR k 18.5.
 
ME na travnaté dráze: Mulmshorn (D) Josef Franc
  Mulmshorn (D) Richard Wolff
  Mulmshorn (D) Michaela Krupičková
  Balkbrug (NL) Karel Kadlec
  Balkbrug (NL) Jan Boháč
 
evropské poháry 125 a 250 ccm:   po dohodě s SCM

Poznámka: Václav Milík rezignoval na účast v ME jednotlivců, Josef Franc má do 7. dubna čas, zda si zvolí Žarnovicu či Daugavpils

Termíny pro určení složení národních týmů:

SWC: 29. června
MS na dlouhé dráze: 21. července
MS juniorských družstev: 7. května
ME dvojic: 16. srpna
ME juniorských družstev: 23. dubna

Divoké karty a pořadatelská místa náhradníků pro MS a ME na českém území:

SGP České republiky Praha: pořadatel předá návrh, který bude VV SPD akceptovat, v souladu s řády 30. dubna
finále MS juniorů Pardubice: pořadatel bude požadovat divokou kartu pro Václava Milíka, pakliže se nekvalifikuje jako řádný účastník, v opačném případě zohlední závěrečnou klasifikaci mistrovství republiky juniorů
semifinále ME juniorů Pardubice: pořadatel akceptuje pro náhradnická místa stav průběžné klasifikace juniorského mistrovství republiky ke dni 18. května
evropský pohár 125 ccm Plzeň: pořadatel požaduje nominaci Romana Mádyho, ostatní budou určeni pro tréninku SCM v Plzni dle návrhu nominačních kritérií, které SCM předloží VV SPD do 20. dubna

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)