Otrokovice – 15. března
Loňská sezóna se ještě ani pořádně nestačila zorientovat ve svém kalendáři a on už věděl, že bude muset o dva a půl měsíce začínat znovu. Pád v jeho první rozjížďce při Markéta Open během večerního svátku všech čarodějnic nevypadal vůbec děsivě, avšak o to horší následky přinesl. Díky fakturám pravé nohy mohl na závody zapomenout. Přestože se na něj nabalily povinnosti v zaměstnání v Jawě a opustil motory GM ve prospěch pohonných agregátů divišovské značky, menší hrozbu pro soupeře nepředstavoval. Dokladem jsou kupříkladu titul mistra Slovenska či bronzové medaile z extraligy a dvojic a Martin Málek v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z tvrdí, že jeho ambice dostat Jawu na vrchol se pro letošní rok nikterak nezmenšily.

speedwayA-Z: „Počátek sezóny jsi měl dost hektický. Do dubnového přeboru v Pardubicích ses přihlásil na poslední chvíli. Stihnul jsi ještě dovést březolupsko – žarnovický tým k prvoligovému triumfu v Březolupech. A pak jsi přijel do Prahy na Markéta Open…“
Martin Málek: „Já jsem nebyl připravený technicky. Moc si to už neuvědomuju, ale čekal jsem na rámy. Hodně jsem investoval do techniky, začal mít trošku finanční problémy a vydělával peníze, jak se dá. Pak začala sezóna a já se potřeboval rozjezdit. První závod, přebor v Pardubicích, byl spíš seznamování se se vším po zimě. Nevyšel mi akorát ten první závod, bral jsem ho spíš jako trénink. Ale pak jsem měl našlápnuté k docela dobrým výsledkům. A dopadlo to úplně nejhorším scénářem a zlomeným kotníkem a lýtkovou kostí na Markétě. Bylo to tím, že se nepovedla úplně dobře připravit dráha, byla hodně rozoraná u lajny a tvrdá na vnější straně. Byl to takový nešastný moment. Motorka mi spadla na nohu. Když jsem tahal nohu zpod motorky, věděl jsem, že je to hodně zlé.“

speedwayA-Z: „Zranění tě vyřadilo ze závodění na téměř tři měsíce. Vrátil ses až při červencové extralize, kdy Pardubice doslova rozložily Slaný na atomy. Jaký je comeback, když si zimní pauzu prodloužíš o čtvrt roku?“
Martin Málek: „Ta zlomenina byla hodně špatná. Díkybohu vše dobře srostlo. Problémy sice mám, ale minimální. První měsíc byl hodně krušný. Během léčení se mně toho spousta změnila. Začal jsem pracovat v Jawě, léčení se docela dost protáhlo. Dělal jsem všechno pro to, abych se mohl zúčastnit semifinále mistrovství Evropy, protože v Murecku to znám. Dokázal jsem tam i párkrát vyhrát nebo udělat dobrý výsledek. Zatím mi to tam vždycky šlo. Celé léčení jsem proto směřoval, abych se mohl vrátit do mistrovství Evropy. A třeba postoupit a pokusit se dostat až do finále jako v roce 2012. Když mi po sedmi týdnech sundali sádru, měl jsem pár dnů na to, abych to rozhýbal. Noha byla ztuhlá a bolavá. Když jsem se týden před Evropou svezl, hned mi bylo jasné, že se tak rychle vrátit nestihnu. Musel jsem se vzdát Evropy, ale byla to taková obrovská motivace, abych se rychle vrátil. Potom tu první extraligu, i když to byla těžká prohra, jsem byl se sebou docela spokojený, že to není taková hrůza, jak jsem čekal. Ale nebylo to nic lehkého naskočit do sezóny, když ostatní už pomalu pět měsíců jezdí a všichni jsou rozjetí. Hlavně jsem už byl psychicky srovnaný a byl v pohodě.“

speedwayA-Z: „Slaný se opět po letech vrátil na celkové pódium v extralize. Za dané konstelace ovšem cesta k bronzu vedla prakticky před jediné, by zdrcující vítězství doma nad Mšenem. Jaká byla šance uspět i v semifinále proti Pardubicím?“
Martin Málek: „Je fakt, že jsme měli v Pardubicích docela těžkou pozici. Všichni jsme se snažili, ale nešlo to. Na té tvrdé dráze jsme se nemohli srovnat a výhoda domácího prostředí se potvrdila. Extraligu nevidím tak špatně, až na pár závodů, co jsme prohráli o hodně. Systém se docela zlepšil a trošku se mi i líbil. Stejně si ale myslím, že na české poměry je systém čtyř týmů v závodě takový nejspravedlivější. A pro diváka i zajímavý. A letos mě docela ten systém zklamal. Povím to stručně, tři týmy v extralize jsou málo.“

speedwayA-Z: „V první lize se Březolupy spojily s Žarnovicou. Bylo jasné, že se tím ambice neporazitelného suveréna adekvátně sníží. Nakonec jste ovšem díky lepšímu výsledku z jediné rozjížďky sebrali Mšenu stříbro. Jak se ti první liga zamlouvala?“
Martin Málek: „Myslím si, že loňská první liga hodně zvýšila úroveň. Startovali jezdci jako Pepa Franc, Filip Šitera, Simoák, Vašek Milík… Mně se loňská první liga líbila, bylo to kolikrát i divácky zajímavější než extraliga. Pardubice vyhrávaly místo nás, bohužel. Taky to možná bylo způsobené, že jsem ve třech závodech nestartoval. A zrovna na takových stadiónech, kde si myslím, že mi to jde.“

speedwayA-Z: „Pro letošní rok se březolupský koaliční partner mění, když Žarnovicu střídá Míšeň. Jak tuto změnu vnímáš?“
Martin Málek: „Už jsem řekl, ta první liga, že se rozšířila týmová základna, se hodně zkvalitňuje. Pro první ligu je to možná větší přínos, že se to mění. I pro diváky a taky pro jezdce. Přinese to další nová jména. Se Žarnovicou nebyla špatná spolupráce, dostali soutěž do Žarnovice. Jen škoda, že měl absenci Jano Mesiarik a nedařilo se rakouským závodníkům. Míšeň není špatná základna jezdců, určitě taky dovedou zamíchat kartami. Hodně českých jezdců využívá možnost startovat v první lize, takže se máme určitě na co těšit.“

speedwayA-Z: „Když už hovoříme o Žarnovici, nemohl jsi chybět v obou nejvýznamnějších mítincích obou jejích klubů. Jak při mistrovství Slovenska, tak při Zlaté přilbě SNP jsi nechyběl ve finále. Jednou jsi projel cílem první, podruhé byl vyloučen, pokaždé však bylo hodně kontroverze okolo. Jak bys to okomentoval dnes s větším časovým odstupem?“
Martin Málek: „S výsledky v Žarnovici jsem byl velice spokojený. Že jsem ty výkony dokázal dotáhnout až do konce a že to nebyl jen postup do finále a potom výbuch a další moje slavná čtvrtá místa. Je fakt, že ty finálové jízdy, a už to bylo při mistrovství Slovenska nebo Zlaté přilbě, těma vyloučeníma dost poškodily diváky. Když začnu finálovou jízdou mistrovství Slovenska, byl jsem situaci, kdy mně nezbývalo, než držet plyn a modlit se, abych z toho vyváznul živý. Rozhodnutí rozhodčího nemá cenu komentovat. Fakt je ten, že funkce rozhodčího je dost těžká a nevděčná. To platí i pro Zlatou přilbu SNP. Na žádné kdyby se nehraje a žádný rozhodčí nebere své rozhodnutí zpátky. Za titul mistra Slovenska jsem velice rád, akorát lituju najetí do pásky nebo tomu říkejme dotknutí se pásky při Zlaté přilbě. Já si sice nejsem pořád jistý, jestli jsem tam byl nebo ne. Na to je tam rozhodčí. To vyloučení mně možná vzalo takovou další chu do závodění. Mrzí mě to, že jsem nemohl startovat, ale to se prostě tak někdy stane. Mohl být double, ale taky nemusel. Už mě z finále odvážela i sanitka, takže jsem možná svým způsobem i rád, že to takhle dopadlo. Ještě nekončím, uvidíme, třeba se poštěstí letos.“

speedwayA-Z: „Spolupracoval jsi se Shupou, ale nakonec jsi profesně zakotvil u Jawy, jíž její současný majitel hodlá zvednout ze dna. Spojení konstruktér a závodník v jedné osobě musí být přímo ideální, že?“
Martin Málek: „To jsem si taky myslel, ale poslední dobou přicházím na to, že denně být u těch motorek je docela otravné. Další fakt je ten, že situace v Jawě není úplně nejlepší, protože firma D-ANA, která koupila Jawu, koupila úplně prázdnou fabriku, kde nezůstaly žádné díly, žádný materiál a pomalu ani žádní lidé. Rozjet takovou firmu s dost poškozeným jménem díky bývalému vedení, je hodně těžké. Teď hodně pracujeme na zlepšení kvality a já hodně bojuju o to, aby se snížily ceny. Protože za pár let bychom neměli, pro koho vyrábět. Tento sport je čím dál dražší a noví závodníci nepřicházejí. Shupa je malá firma, nemůže si dovolit mě zaměstnávat, ale stále spolu spolupracujeme. Teď se rýsují nějaké nové projekty, tak ta spolupráce bude třeba intenzivnější.“

speedwayA-Z: „Motocykly z Divišova jsi sám vyznával dlouhou dobu a teprve na sklonku sezóny 2010 přešel na GM. Nyní jsi absolvoval stejnou cestu zpátky. Co to obnášelo?“
Martin Málek: „Ani bych na GM nikdy nezačala jezdit, ale už před třemi lety díly na Jawu už nebyly. A obtížně se sháněly, takže ta změna byla nutná. Ale tím, že si připravuju motory sám, i GM, a co jsem se teď jako konstruktér Jawy podíval k vyhlášeným ladičům, jsem si jen potvrdil svůj názor na ladiče. To jsou lidé, kteří si z ploché dráhy dělají jenom obrovský byznys. Budu tvrdit pořád, že v motorech ty výsledky prostě nejsou a je to jen v psychice závodníka. Myslím to obrazně, motor se může nepovést, ale čtyři tisíce euro jenom na složení motoru, což je práce dejme tomu na dva dny, a výměnou dílů řádově za dvě stě euro je, nechci říct okrádání závodníků, ale je to nesmyslná částka. Podle mě to jenom v motoru není. Říká se naladění motoru, ale přitom je to jen složená motoru. Základem je dobře udělat kanály v hlavě a zvolit dobrou vačku, aby jezdci vyhovovala. Žádná věda v tom není, plochá dráha je hlavně o psychice závodníka. Jinak bylo složité vrátit se na Jawu, protože každý motor potřebuje trošku jiné nastavení, co se týká převodů, trysky karburátoru a předstihu. Ale to jsou věci, které spíš souvisí s přístupem závodníka k motoru. Je to stejné, jako když si koupíš nové boty a zvykáš si. Nebo když si člověk koupi jiné kolo nebo sedne do jiného auta.“

speedwayA-Z: „Nicméně nebyla taková razantní změna v rozběhnuté sezóně velkým rizikem? V Březolupech jsi při dvojicích stál na stupních vítězů, mistrovství republiky tě zastihlo na sedmém místě, ovšem jen pět bodů od pódia…“
Martin Málek: „Jo, to vím, to jsou jen takové spekulativní otázky. Jak jsem už řekl, jsem přesvědčený v názoru, pokud je závodník dobrý a chce vyhrávat, tak by mu mělo být jedno, na čem jede. Rád bych dokázal všem tenhle svůj názor, který na plochou dráhu mám. Bez problémů se dá závodit i na Jawě. Doufám, že si co nejdřív stihnu nachystat pořádné dvě motorky. A že budu moc dokazovat, že ta Jawa taky umí jezdit. No a co se týká teda českých mistráků, tak k jednotlivcům bylo první finále v Divišově a já udělal velkou chybu, že jsem pro lepší výsledek změnil nastavení, které by za dané situace bylo v další jízdě lepší. Ale teď už vím, že to bylo špatné rozhodnutí a nevzal jsem v potaz, že se za půl hodiny situace na dráze hodně změnila a přišel jsem o body. Tím jsem si to pokazil. A v Plzni jsem přišel technickou závadou o další body, kdy mi prasknul řetěz a tím to bylo vyřešené. A co se týká mistrovství republiky dvojic, byla obrovská chyba mě a Grzegorze Walaska, že jsme v nesprávnou chvíli oba pokazili start. A tím bylo rozhodnuto. Ale tak výsledky v uplynulé sezóně nebyly tak nejhorší na to, že jsem pomalu odjel jen tři měsíce.“

speedwayA-Z: „V listopadu se zimní přestávka zdá jako nepřekonatelně dlouhé období, nicméně nakonec stejně uběhne jako voda. Jak ses chystal a co bude u tebe v roce 2014 nového?“
Martin Málek: „Co bude nového? Po čtyřech letech budu mít dvě Jawy, ale bohužel se nemůžu díky pracovnímu vytížení pořádně připravit ještě v předstihu. Co se týká nových inovací, nějaké díly mám připravené a jsou ve výrobě. Takže bych je rád v průběhu sezóny zkoušel a už se na to docela těším. Musím přiznat, že mě už docela svrbí ruce. Trénink jsem bohužel ještě neměl. Letošní sezónu bych si chtěl hlavně užít a odjet celou bez nějakých vážnějších zranění. S ohledem na práci jsem přemýšlel, že bych ukončil kariéru, ale ono je to hrozně těžké. Ale nakonec dodělávám dvě motorky a moc se těším, až si zase sednu na motorku a přidám plyn“

Martin Málek děkuje:
„Já to letos trošku zestručním a řeknu jen jména. Je to samozřejmě maminka a tatínek, Linda, Mira Ševčík, strejda Petr, Láda Šíma a Milan Mach, Saša Kopecký, pan Němec, pan Vopat a pan Přehnálek. Taky i ´Jawě´- panu Diatkovi, Rezlerovi, Kmínkovi a dalším… Snad jsem vyjmenoval všechny nejdůležitější, kterým moc děkuju za podporu a pomoc v uplynulé sezóně.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel, Michal Kohout a Antonín Škach