Mladá Boleslav – 22. března
Jeho loňskou sezónu charakterizoval poměrně nízký počet závodů, jichž i coby patnáctiletý začátečník před deseti lety absolvoval víc. Nevyšel mu šampionát jednotlivců a ani o extralize nehovoří v superlativech. Přes zimu takřka úplně vypustil plochou dráhu, nyní ovšem už ve svých myšlenkách dlí u letošní sezóny, v níž prozatím odložil svůj comeback na Britské ostrovy, ale rád by našel stálé angažmá v Polsku. Filip Šitera, který po mšenském rozhodnutí nezasáhnout do extraligy našel angažmá v pražském Olympu, je dalším z řady českých plochodrážníků, kteří se magazínu speedwayA-Z zpovídali v exkluzivním rozhovoru.

speedwayA-Z: „Po předloňských patáliích s ramenem jsi loňskou sezónu plánoval pojmout stylem svých prvopočátků a jezdit hodně po evropském kontinentě. Jenže suma sumárum, většina z tvých necelých třicet odjetých závodů byla v Čechách. Jak je obtížné dostat se na zahraniční pouáky?“
Filip Šitera: „Asi to bylo, že se mi nedařilo v extralize. Je přetlak závodníků, a když máš výsledky, chytneš se víc. Extraliga mi nevyšla až na tu poslední. V první lize je to jedno, kolik děláš bodů, všude berou za měřítko extraligu. Je to nejvyšší soutěž u nás. Uvidíme letos, už těch kontaktů do Německa moc nemám a v Polsku se to bere hlavně podle výsledků. Sítě se snažím rozhodit. Uvidím, u nás začíná sezóna brzo, je šance, že se ještě někde chytnu. Priorita je dostat se do Polska, bonus by bylo Švédsko. Ale i ve druhý švédský lize jezděj‘ lidi z Grand Prix, takže je těžší se tam dostat než před pěti lety. Loni bylo málo závodů, hlavně když jsi to rozpočítal na šest měsíců, co trvá sezóna, je to málo. Nejlepší je sedět na motorce dvakrát do tejdne. Chci zvýšit počet závodů, byl jsem zvyklej‘ na osmdesát, devadesát za rok. Sice je člověk vytíženej‘, ale pořád sedí na motorce. Když se ti nepovede závod, máš hned další a můžeš to napravit, což je lepší i psychicky, než když nesedíš na motorce čtrnáct dnů.“

speedwayA-Z: „Mšeno bylo zvyklé vítězit v extralize jako na běžícím páse, avšak předloňská černá série pokračovala také loni. Vyhráli jste až domácí zářijovou odvetu se Slaným, jež ovšem přišla až s křížkem po funuse. Čím si takový propad vysvětluješ?“
Filip Šitera: „Když jsme vyhrávali tituly, já a Honza Jaroš jsme dělali průměr okolo osmi bodů. Teď jsem body nedělal a ty body chyběly. Neprohrávali jsme o dvacet bodů, vždycky to bylo míň. A kdybych udělal víc bodů, bylo by to jinak. Tři lidi ten tým neutáhnou a je potřeba, aby tahali i ostatní. To se bohužel povedlo až v tom posledním závodě, že jsme jeli všichni. Ještě jsme doufali v play-off, ale ve Slaným jsme to předtím zkazili a ztráta na ten bonusovej‘ bod narostla. Extraliga byla velký zklamání, o tom žádná. Třikrát za sebou jsme vyhráli titul, pak jsme byli dvakrát poslední a za dva roky jsme vyhráli jen jeden závod. To asi nikdo nečekal, ale bohužel takový sezóny jsou. Zase se chybama člověk učí.“

speedwayA-Z: „Mšenu evidentně nepomohlo ani ořezání strategických možností manažera, což dávalo tušit, že bude hrát do karet personálně silnějším Praze a Pardubicím. Ovšem vystoupení Mšena z letošní sezóny byl přece jen velký šok. Co pro tebe jeho krok znamenal?“
Filip Šitera: „Strategie je pro manažera, ale když má jezdce, co bodujou, taktizovat nemusí. Ale systém byl lepší od předloňskýho, kde dvě třetiny odjeli cizinci. V extralize by měl vyhrávat tým, kde bodujou všichni jezdci. Určitě by šlo něco zachránit taktikou, ale když se body nedělaj‘, měl i manažer svázaný ruce. Na jednu stranu se odstoupení z extraligy nedivím. Základně u nás není taková, není konkurence, proč vrážet peníze do toho, když není šance na titul. Při tom, kolik máme závodníků, by extraliga ve čtyřkách byla rozhodně lepší. Je to tak, tak to je. My ze Mšena jsme teď šli do jinejch‘ týmů, tam ta konkurence bude, ale je škoda, že Mšeno extraligu nejede. Mrzí mě to. Rozhodnul o tom klub, kde to financuje pan Grepl. Měli právo na takový rozhodnutí a my ho musíme respektovat. Rozumím tomu z jakých důvodů. Jak probíhaly schůze na Autoklubu, není ani důvod se divit, že to tak dopadlo. Doufám, že se Mšeno do extraligy vrátí a budeme bojovat o titul.“

speedwayA-Z: „Jsi velký mšenský patriot. Předloni jsi dokončil sezónu i se zraněným ramenem, abys nenechal svůj klub ve štychu. Loni jsi kvůli Memoriálu Emila Sovy neakceptoval nabídku naskočit na poslední chvíli do mistrovství Evropy jednotlivců. Jsi tedy opravdu ztotožněn s rozhodnutím Mšena nestartovat v extralize anebo to vnímáš trošku jako svým způsobem nůž v zádech?“
Filip Šitera: „Ne, kudla v zádech to není. Respektuju to rozhodnutí, chápu to. Vím, že je těžký sehnat sponzory. Po loňský sezóně mě kolikrát napadlo, jestli vůbec ve Mšeně ještě nějaká plochá dráha ještě bude. Jsem rád za tu první ligu. Budou závody a nepadne to tam. Rád ve Mšeně jezdím. Začínal jsem tam, chvíli jezdil za Plzeň, tam taky rád jezdím. Buďme rádi, že ve Mšeně je první liga. Je období, že jsme z extraligy vypadli, ale doufám, že se vrátíme a přijdou ještě další tituly.“

speedwayA-Z: „Pomineme-li tvé působení v jadranském poháru družstev ve slovenských barvách, jediné tvé loňské zahraniční angažmá byl jediný závod polské extraligy za Gniezno v Zielonej Goře. Jenže od výjezdu na ovál leadera se asi moc očekávat nedalo. Letos máš varšavský kontrakt v Rzeszowě, vyvíjí se situace k tvému pravidelnému působení v Polsku?“
Filip Šitera: „Určitě se o to budu hrozně snažit. Do Polska bych hrozně chtěl. Je to kousek a závody jsou o něčem jiným. Přijde plnej‘ stadión lidí, to se hned jezdí jinak. Já vždycky prošel týmy, kde byla super atmosféra. Hrozně rád bych se tam vrátil. Zatím ale vůbec nic. Lhůta byla kratší, uzávěrka soupisek bejvala v lednu, ale letos v prosinci. Naštěstí mám v Polsku známý a dva dny před uzávěrkou jsem si udělal Varšavu. Uvidíme zkraje sezóny, jestli se bude dařit a má cenu se o něco pokoušet. Týmy už maj‘ sestavy na začátek sezóny, teď bude záviset jen na mně. Loni to byla náhoda. Gniezno mělo potíže, shánělo závodníky na dojetí sezóny, aby je to stálo co nejmíň. Tak jsme se dohodli, ale že to byla extraliga v Zielonej Goře… Hrozně jsem se těšil, připravoval se, ale to je úplně jinej‘ level. Byl jsem hrozně rád, že jsem se moh‘ svýzt na super připravený dráze. I když výsledek nebyl super, bylo to něco nádhernýho prožít zase extraligu, jak to tam dělej‘ na profesionální úrovni. Určitě to byla nádhera podívat se tam zase.“

speedwayA-Z: „A co Anglie? Nenadešla už ta pravá chvíle, abys opět zamířil za kanál La Manche? V extralize jsi sice na pražské soupisce, však počet závodů snížením soutěže na tři družstva stejně ubyde a tvůj mšenský kolega Zdeněk Simota patovou situaci podpisem v Plymouthu vyřešil.“
Filip Šitera: „Ne, ne. Ještě asi není ta pravá chvíle. Uvidím, jak to dopadne, ale kvůli sponzorům a tak chci jezdit tady. Anglie mě zatím neláká a podle poslední sezóny, co jsem tam měl, nelákám asi ani já je. Pasé to není, ale v tuhle chvíli ne.“

speedwayA-Z: „Mistrovství republiky jednotlivců jsi vnímal jako šampionát, který ses rok co rok snažil ztéct. By medaile unikaly, v osmičce přímo nasazených finalistů ses udržel. Loňské třinácté místo ovšem výrazně vybočuje z podobného konceptu, že?“
Filip Šitera: „Loni jsem to doslova posral. V Plzni jsem odjel první dvě jízdy a myslel si, že by to mohly bejt‘ dobrý závody, ale zase to zapadlo do těch starejch‘ kolejí. Vůbec nevím proč, dopadlo to tak. Nepovede se jedna jízda, typicky změnit převod a pokračovalo to jako extraliga tenhle rok. Zase jsem vymejšlel nesmysly. Letos jedu semifinále, je v Pardubicích, mý oblíbený dráze. Když budu mít štěstí, co jsem měl tuhle sezónu, nemusím se do finále ani dostat. Ale budu se určitě snažit, finále je povinnost.“

speedwayA-Z: „První liga je soutěží, která prožívá skvělý progres. Jak se ti v ní závodí, a myslíš, že vzestupný trend bude pokračovat i letos?“
Filip Šitera: „Uvidíme, letos je víc týmů. Určitě to jsou dobrý závody, jezdí Venca a další z extraligy. Letos si myslím, že to bude zajímavější než extraliga. Už loni to bylo dramatický až do poslední jízdy. Určitě to byly hezký závody. Myslím si, že při český základně by to moh‘ bejt‘ i vzor pro extraligu. Když to člověk loni viděl, do poslední chvíle nevěděl, kdo vyhraje. Ve Svitavách jsme prohrávali už o hodně bodů a nakonec se dostali do finálový jízdy. Myslím si, že i divácky to bylo dramatický.“

speedwayA-Z: „Upřímně řečeno, tvá loňská sezóna nejde líčit zrovna v superlativech. Několikrát jsi po závodech prohlašoval, že znát příčiny, okamžitě to změníš. Už jsi přišel na to, čím to bylo, a vzal si ponaučení, aby se křivka tvé výkonnosti opět otočila hrotem vzhůru?“
Filip Šitera: „Uvidíme. Musím dost máknout na sobě, techniku trošku ještě řeším. Extraligu a jednotlivce loni vidím špatně, při první lize se mi dařilo. Konkurence je tam menší, ale je. Po sezóně, abych řek‘ pravdu, jsem vypnul úplně od plochý dráhy. A začal o ní přemejšlet až v půlce února. Motorky jsem postavil na poslední chvíli. I první trénink jsem objížděl s jednou motorkou. Žil jsem normální život jako každej‘, jen jsem víc makal. Začnu víc trénovat a pak budu řešit zlepšení. Teď jsem to neřešil, nevěděl jsem, co bude. Jak Mšeno řeklo, že nepojede extraligu, nechával jsem tomu volnej‘ průběh, což možná bude lepší, že jsem si vyčistil hlavu.“

speedwayA-Z: „Jaro letos přišlo prakticky už loni v listopadu. Pěkné počasí určitě přineslo dost příležitostí pro přípravu…“
Filip Šitera: „Pořád se připravuju. Včera jsme dohráli nejnižší hokejovou ligu, snad budeme hrát ještě za čtrnáct dnů. Pak už začne sezóna. Jezdili jsme i na krosce, to bylo dobrý. Naposled jsem byl před třema tejdnama, abych se nezranil. Ale možná se ještě pojedu někam svýzt. Trénink na plochý dráze už taky byl, takže dobrý. Zatím to vypadalo dobře. I když zatím mi tréninky šly víc než závody, tak uvidíme. Ale příprava byla asi dobrá.“

Filip Šitera děkuje:
„Určitě celý rodině, dědovi, Monče, Sašovi Kopeckýmu, Řezňovi a sponzorům: SPS Bakov nad Jizerou, Rimini, pan Grepl, Autokomplex Menčík, pan Sladký, firma Motopoint a EK řetězy, Gardinia, Hromoservis Liberec, Stuha, Scandic CNC, FH logistic, Martin Švestka, Taffy’s Time Machine, Aďovi Rymelovi a mechanikům Vdolkovi a Kaldovi.“

Foto: Wojta Zavřel, Antonín Škach a Michal Kohout