Praha – 11. prosince
Dnes v poledne nastoupili Josef Franc, Michal Škurla a Zdeněk Holub spolu s trenérem Tomášem Topinkou do autobusu, který odvezl do Dolomitů. Pražané v rámci akce CS MV plánují intenzivní lyžování od čtvrtka až do sobotního večera, kdy se vrací domů.
Foto: Antonín Škach
Slaný – 10. prosince
Minulý týden patřil k nejsledovanějším osobnostem české plochodrážní scény. Na pondělním zasedání VV SPD zůstal v extralize, i když pokračování současného modelu neodpovídalo jeho představám. Poté měl ve svých rukou rozhodnutí, zda vyšší soutěž vyvrcholí ve finále play-off anebo skončí základní částí s dvojitými duely jednotlivých účastníků doma a venku. Magazín speedwayA-Z si s Milanem Machem povídal o jeho postojích a motivech jeho klíčových rozhodnutí.
O důvodech, které vedly Slaný k úvahám o comebacku čtyřčlenných družstev, Milan Mach na stránkách magazínu speedwayA-Z již hovořil. Nicméně přesto nevylučoval prostor pro jednání k zachování stávajícího systému, pro nějž nakonec na jednání VV SPD zvedl ruku.
„Ale já jsem nezvedl ruku pro sedmičky,“ upřesňuje slánský manažer. „Hlasovalo se o systému a hlasování skončilo 2:2. V tom případě předseda Petr Moravec vyhlásil, že zůstává systém sedmiček. Mšeno se rozhodlo, že za těchto podmínek extraligu nepojede a bude startovat jen v prvním lize. Já jsem nechtěl diváky ve Slaném o extraligu připravit a řekl jsem, že my extraligu jet chceme.“
Nicméně Mšeno neskrývá jisté zklamání, že se Slaný odklonil od čtyřčlenných družstev. Existovala snad nějaká dohoda o společném postupu? „My jsme se od čtyřek neodklonili,“ reaguje Milan Mach. „Bohužel hlasování skončilo patem a Mšeno se rozhodlo, jak se rozhodlo. Já jsem jistou spolupráci již v létě Mšenu nabízel, bohužel jednání nemělo žádné pokračování a tudíž ani výsledek.“
Když budeme uvažovat dost hypoteticky, pakliže by se Slaný zachoval stejně jako Mšeno, Pardubice a Praha by dozajista jezdily extraligu samy. Extraliga dvou týmů by nepochybně byla přijímána ještě s většími rozpaky než nyní tříčlenná.
Naproti tomu, pakliže by Slaný se Mšenem pomáhali formovat první ligu, našli spojence pro návrat alespoň jediného cizince, nižší divize by se hodně přiblížila extralize čtyř týmů v podobě původního návrhu středočeských družstev. Její lesk by potom mohl zastínit extraligu dvou sedmičlenných celků a směrem ke sponzorům a divákům by směřoval jasný signál ‚není to sice extraliga, ale v mnoha ohledech lepší soutěž‘…
„Já si myslím, že vrcholem veškerého snažení v závodech družstev by měla být extraliga,“ zamýšlí se Milan Mach. „Jak sponzoři, tak diváci preferují extraligu před závody první ligy. Mou snahou bylo jet závody čtyř týmů, bohužel je to nastaveno, že jen dva týmy v zaběhlém systému nemůžou nic změnit. Než jet první ligu, která dle mého názoru nemá moc vysokou prestiž, rozhodli jsme se jet extraligu. Je škoda, že se nepodařilo prosadit závody čtyř družstev, protože si stále myslím, že byly pro diváky atraktivnější.“
Ale vrame se do reality, po skončení pondělního jednání asi vskutku nebylo sledovanějšího muže v české ploché dráze než Milan Mach. Měl ve svých rukou ovládací páky celé extraligy, protože Pardubice a Praha se zavázaly plně respektovat jeho rozhodnutí.
„Pocity jsem zažíval a zažívám velice smíšené, protože se mi nelíbí, že v extralize pojedou jen tři družstva,“ povzdechne si. „To není pro naši plochou dráhu příliš dobré vysvědčení. Jezdců je stále míň a míň a i z tohoto důvodu se domnívám, že by závody čtyř družstev byly pro českou plochou dráhu vhodnější.“
K volbě byly dvě možnosti a Milan Mach nakonec vybral model s play-off. Viděl v něm větší šance pro svůj tým skončit lépe než s bronzem anebo uvažoval také v širším kontextu celé české ploché dráhy? „Systém s play-off jsem zvolil pouze a jen z ekonomického hlediska,“ reaguje. „Veškeré finanční prostředky na fungování extraligy zajišuje Jirka Čermák prostřednictvím své firmy Cereas. A že to není jednoduchá záležitost, si myslím, dovedeš živě představit.“
Podpora za strany AK Slaný byla už v letošní sezóně minimální. V sezóně 2014 se prý ještě sníží a v extralize pojede jiný celek než v první lize, by je bude spojovat název královského města. To je neklamná známka patriotismu Milana Macha.
„Znáš mě dost dlouho, tak asi patriot Slaného budu,“ říká muž, který svůj tým v letech 2005 a 2006 posadil na mistrovský trůn. „Zatím si nedovedu představit, že by se ve Slaném extraliga nejela, přestože vedení ploché dráhy ve Slaném extraligu moc nepodporuje. V příští sezóně to bude tak, že extraligu nepojede družstvo AK v AČR Slaný, ale AK Cereas Slaný, což znamená, že to vlastně bude jiný subjekt se svým samostatným realizačním týmem. Bude to nesmírně složité, ale doufám, že se tím možná i řada problémů vyřeší. To ale ukáže čas, nerad bych, aby to třeba byla holubičí píseň extraligy ve Slaném.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel
Štětí – 9. prosince
V pondělní pozdní odpoledne se zaplnila čítárna městské knihovny ve Štětí nejbližšími přáteli bývalého jezdce a současného spíkra ploché dráhy Miloslava Čmejly. Na přátelské posezení přišli nejen členové jeho rodiny, ale i početná skupinka přátel z nejbližšího štětského okolí i nedalekých Polep, kde se dříve také jezdila plochá dráha a to i na nejvyšší republikové úrovni.
Nepřehlédnutelná byla i skupinka příznivců ze Slaného v čele s Antonínem Vildem. Velkou radost na tváři Miloslava Čmejly vyvolal příjezd tří členů z mateřského klubu SC Chabařovice, dříve AMK, kde jmenovaný jezdec prožil svá úspěšná závodnická léta a kde později také odmoderoval nespočet plochodrážních závodů. Z jezdců to byli konkrétně jeho kolegové Bohuslav Polák a Martin Morávek, jeden z hlavních sponzorů knihy Od řídítek k mikrofonu.
Přítomna byla i někdejší třídní učitelka, která ráda přijala pozvání na autorské čtení. Pronesla, že nevěří svým očím, že kluk, který v patnácti letech tolik zlobil, napsal takovou knihu, jejíž výtisk si odnesla domů.
Celou akci si Miloslav Čmejla sám uváděl, odpovídal na řadu dotazů i předčítal vybrané kapitoly své knihy. Velkou radost mu způsobil jeho bývalý kolega z učňovských let velký a fanda ploché dráhy J. Novák. Ten se několikrát ujal v průběhu podvečera slova a pohovořil o celoživotním kamarádství s Mílou.
Na závěr mu předal starý kufr, který byl plný překvapení. Mezi ta největší jistě patřila doživotní VIP vstupenka na všechny naše plochodrážní stadiony včetně vjezdu pro vozidlo od nejvyšších orgánů. Dále Míla obdržel měšec plný peněz vybraný od příznivců ploché dráhy a nejnovější typ mobilního telefonu vyrobeného ze starého vojenského polního telefonu na kličku.
A opravdovou raritou byly brýle korunovky, jedny z mála zachovalých, ty Miloslava Čmejlu proslavily hlavně při dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních. Ten svůj dárek samozřejmě perlivě okomentoval a sklidil i po dlouhých letech velký obdiv za svoji odvahu se s těmito brýlemi vydat stopadesátikilometrovou rychlostí vstříc letícím kamínkům a velké tlakové vlně, která nakonec brýle totálně deformovala.
Vydařené autorské čtení bylo ukončeno společným fotografováním a pak ještě krátce pokračovalo v nedaleké restauraci v kruhu přátel z Chabařovic. Miloslav Čmejla dokonce nechal propadnout i zamluvené vstupenky na večerní koncert houslisty Šporcla, jen aby mohl být se svými kamarády. Podle jeho slov to stálo za to.
Foto: Lubomír Hrstka
