Archiv pro měsíc: Říjen 2013

Grand Prix

Odhodlaný Tai Woffinden si nenechal titul mistra světa sebrat

Toruň – 5. října
V poslední velké ceně letošního ročníku vyzrál Tai Woffinden na všechny bookmakery a své dvě zlomené klíční kosti a zajistil si pro sebe titul mistra světa. Ke zlaté medaili potřeboval šest bodů, což splnil vítězstvím v rozjížďce s číslem šest. Pomohl mu i Adrian Miedzinski, jenž nakonec v posledním kole finálové jízdy sebral triumf Gregu Hancockovi, když sebral druhé místo Jaroslawu Hampelovi, který mohl ještě Tai Woffindena ohrozit.


Polák se ovšem nakonec natáhl pro druhou stříbrnou medaili své kariéry, zatímco zdravotní trable Nielse Kristiana Iversena měly šastný konec v podobě bronzu. Celý večer však jednoznačně patřil Tai Woffindenovi.

By jej mnozí odepisovali již před sezónou, natož pak když si dvakrát zlomil klíční kost, nakonec dobyl pro ostrovní monarchii světový trůn poprvé od ročníku 2000 s triumfem Marka Lorama.

„Je to úžasná sezóna,“ nechal se Tai Woffinden slyšet na tiskové konferenci. „Nebyla pro mě jednoduchá, ale dal jsem do svého závodění všechno a ono to vyšlo. Měl jsem dvakrát zlomenou klíční kost, ale vrátil jsem se zpátky. Dostal jsem divokou kartu a bookmakeři mi v lednu dali kurz 500/1, že vyhraji. Znám lidi, kteří na mě tehdy vsadili dvacet nebo třicet liber. Myslím, že dnes musí být zatraceně šastní.“

Přitom ještě před dvěma týdny mohl být všechno jinak. Tai Woffinden si během skandinávské velké ceny ve Stockholmu znovu zlomil klíční kost, jejíž fraktura se sotva stačila zhojit po červnovém Cardiffu.

„Říkal jsem znovu a znovu, že se ve světě ploché dráhy může stát cokoliv,“ zdůrazňuje nový mistr světa. „Podívejte se na závod ve Stockholmu. Opakoval jsem to týden před ním a hned v první jízdě jsem sebral zadní kolo Tomaszi Gollobovi a zlomil jsem si zase klíční kost. To dokázalo, že moje tvrzení bylo správné. Potřeboval jsem si jen udržet vyrovnanou hlavu a nebrat nic za dané. Pustil jsem se tvrdě do práce, která se vyplatila.“

Nyní jej však čeká chirurgický zákrok, jenž před Toruní odložil. „Na příští rok budu připraven,“ tvrdí odhodlaně. „Vždy jsem si zlomil klíční kost před dvěma týdny a dnes jsem zase závodil. A teď budu mít na vyřešení více týdnů. Lékaři musí kost znovu zlomit a voperovat nové destičky na zpevnění kosti.“

Poklonu novému mistru světa vysekl rovněž Jaroslaw Hampel. „Musím přiznat, že Tai byl ode mě na míle daleko,“ svěřoval se. „Byl v obdivuhodné formě při každé Grand Prix. Závodil skvěle a rychlost, kterou si udržoval již od začátku série na Novém Zélandu až do posledního závodu bylo něco, co na mě udělalo velký dojem. Jsem rád za svoje druhé místo, je to velký úspěch, i když bych se sám viděl raději výše.“

Niels Kristian Iversen prožil povedený rok s obhajobou dánského titulu, vítězstvím v challenge a triumfy v Terenzanu a ve Stockholmu. A konec konců je tady celkový bronz, díky němuž poprvé v závěrečné klasifikaci překonal svého slavnějšího krajana Nicki Pedersena.

„Lidé okolo toho dělají v současné době docela povyk,“ připustil. „Samozřejmě jsem nadšený, že jsem tady jako třetí. Ale Nicki je v Grand Prix pořád a v Dánsku máme mnoho dobrých závodníků. Potřebuji zůstat ve střehu, protože je spoustu jezdců, kteří by mi moje místo mohli sebrat.“

Hrdinou večera se však pro většinu přítomných diváků stal Adrian Miedzinski, jenž se ve svém domovském městě postavil na nejvyšší stupínek pódia, na nějž si už brousil zuby zkušený Greg Hancock.

Také jemu zkomplikovalo sezónu zranění, které utrpěl, když v červnu vrazil do Matěje Kůse při test matchi naší a polské reprezentace. Incident odskákal otřesem mozku a zraněnými žebry a nohama. Slánský kouč Milan Mach se ukázal jako správný prorok, když jej nezval na středeční semifinále české extraligy, aby se mohl v klidu připravovat na domácí velkou cenu.

„Byl to jedinečný moment,“ rozplýval se nad svým vítězstvím. „Prožíval jsem velký večer a zkoušel najít nejlepší nastavení motocyklu. Finále byl skvělý závod a byl to úžasný pocit skončit sezónu vítězstvím. Kvůli zraněním z Prahy jsem zmeškal kvalifikaci. Chtěl jsem být v Grand Prix a pokud nedostanu stálou divokou kartu od organizátorů, zkusím si účast vybojovat sám v kvalifikaci příští rok.“

1. Adrian Miedzinski, PL 15
2. Greg Hancock, USA 18
3. Jaroslaw Hampel, PL 17
4. Niels Kristian Iversen, DK 13
5. Darcy Ward, AUS 13
6. Tai Woffinden, GB 10
7. Krzysztof Kasprzak, PL 9
8. Nicki Pedersen, DK 8
9. Leon Madsen, DK 7
10. Antonio Lindbäck, S 6
11. Martin Vaculík, SK 6
12. Troy Batchelor, AUS 6
13. Andreas Jonsson, S 5
14. Matej Žagar, SLO 3
15. Fredrik Lindgren, S 2
16. Aleš Dryml, CZ 0
res Pawel Przedpelski, PL DNR
res Kamil Pulczynski, PL DNR

Konečné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 151, 2. Jaroslaw Hampel 142, 3. Niels-Kristian Iversen 132, 4. Greg Hancock 129, 5. Nicki Pedersen 121, 6. Emil Sajfutdinov 114, 7. Matej Žagar 110, 8. Darcy Ward 106, 9. Tomasz Gollob 89, 10. Krzysztof Kasprzak 89, 11. Fredrik Lindgren 83, 12. Chris Holder 82, 13. Andreas Jonsson 64, 14. Martin Vaculík 62, 15. Antonio Lindbäck 51, 16. Leon Madsen 30, 17. Aleš Dryml 16, 18. Adrian Miedzinski 15, 19. Andrzej Lebeděvs 9, 20. Chris Harris 7, 21. Krzysztof Buczkowski 6, 22. Linus Sundström 6, 23. Bartosz Zmarzlik 6, 24. Michael Jepsen Jensen 6, 25. Fredrik Engman 4, 26. Aleksandr Čonda 3, 27. Oliver Berntzon 3, 28. Josef Franc 2, 29. Peter Kildemand 2, 30. Kenni Larsen 2, 31. Nicolas Covatti 2, 32. Kim Nilsson 2, 33. Jason Bunyan 1, 34. Craig Cook 1, 35. Josh Auty 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MČR tříčlenných družstev

Filip Šitera stihnul vyhrát pět rozjížděk a učinit šlechetné gesto

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 5. října
Po dvou sériích třetího podniku přeboru republiky jednotlivců ve slovenské Žarnovici se o průběžné vedení dělili Filip Šitera, Martin Gavenda a Václav Milík. Jenže v rozjížďce s číslem jedenáct ujel Pardubičan pouze pár metrů, než zadřel třetí motor během tohoto týdne. S jedním motocyklem by se s dalším účinkováním v mítinku, který pojal jako trénink před finále extraligy na trati podobného charakteru jako jsou Pardubice, mohl rozloučit. Pomocnou ruku mu však podal Filip Šitera, který zapůjčil svůj GM. Mšeňák nakonec završil své tažení triumfem v rozjížďce s číslem dvacet. V její první zatáčce sice upadl, ale při repete za sebou nechal Václava Milíka i Martina Gavendu.

Triumvirát vítězících Čechů
„No, jasné,“ odpovídal Dušan Višváder ještě v neděli při Zlaté přilbě, zda přijede na český přebor do Žarnovice. Jenže osud byl silnější, než slovo záhorského chlapa. Jeho srdce stihla porucha, kterou na tomto světě nedokázal nikdo opravit.

Smutná zpráva stihla všechny nejpozději při příjezdu na stadión. Rozloučení, které mu Speedway Club připravil, bralo za srdce. Robo Grigorov zpíval z tlampačů o básnících a rebelech, kteří přišli na tento svět změnit, co bylo včera a předevčírem.

O správný doprovod se postarala pětice závodníků se slovenskou licencí kroužících po ovále. Zvuk plochodrážních motorů dokresloval zpod zavřených víček obrázek skvělého muže, stisk jehož medvědí tlapy musel zaskočit i samotného svatého Petra. A že už patron nebeské brány potkal mnoho plochodrážníků!

Sotva Vladimír Višváder šachovnicovou vlajkou odmával vzpomínkovou rozjížďku na svého staršího bratra, sedmnáctka přítomných závodníků se pustila o body v celkové klasifikaci českého přeboru. By se mnohým českým závodníkům příliš nechtělo vážit dalekou cestu zadarmo, pořadatelé naplnili startovní listinu cizinci bez nároku na přeborové body. A protože na rozdíl od Čechů nejsou Slováci obecně takoví peciválové a rádi se vyrazí bavit, dočkal se přebor slušné divácké kulisy, by na zdejší poměry rozhodně netrhala rekordy.

Ostrý závod začal pádem Michala Kleina v první zatáčce úvodní rozjížďky. Mšenský borec se záhy vrátil do sedla, ale na body již nedosáhl. „Sebral mi přední kolo, jinak bych se neválel,“ měl pifku na Krzysztofa Nowackeho, s nímž se pustil po startu do křížku.

Filip Šitera neměl větší problém inkasovat úvodní trojku. Do role favoritů se záhy stylizovali i Martin Gavenda a Václav Milík, kteří stylem start – cíl vyhráli rozjížďku s číslem tři, resp. čtyři. Česká trojice leštila punc své neporazitelnosti rovněž v druhé sérii. Václav Milík neměl konkurenci v sedmé a Martin Gavenda v osmé jízdě. Filip Šitera se na svůj druhý triumf nadřel o kousíček víc.

V rozjížďce s číslem osm totiž narazil na Samo Kukovicu, který mšenského borce objel v první zatáčce. V nájezdu do té druhé jej Filip Šitera podjel zpátky, avšak Slovinec zůstával ve střehu a jeho mohutný finiš jej nakonec téměř posunul k vítězství. Automat na vítězství, který obsluhovalo trio českých závodníků, se zastavil až ve třetí pětině klání.

Drama v boxech i na ovále
Samo Kukovica se sice pokoušel zaskočit také Martina Gavendu v deváté jízdě. Jenže v prvním oblouku jej předčil Fritz Wallner, ale nejlépe se smál Martin Gavenda, když přitom oba objel. Václav Milík se ale do rozjížďky s číslem jedenáct ani nerozjel.

„Zadříno,“ hlásil ve svém depu během třech dnů už potřetí. Mechanik Pavel Fuksa vzal za zadní kolo a „tuh, tuh, tuh“ z centra rámu dalo pardubickému borci výmluvně za pravdu. Filip Šitera mezitím ovládl rozjížďku s číslem dvanáct, ale po svém návratu pod plechovou střechu depa nabídl Václavu Milíkovi pomocnou ruku.

Půjčil mu svůj GM, čímž se postaral o neplánovanou šichtu pro mechaniky obou stájí, kteří museli vyndat motor z rezervního Mšeňákova stroje a namontovat jen do rámu jediného motocyklu, který si Pardubičan po mechanické pohromě extraligového semifinále mohl do Žarnovice přivézt. Nakonec musel svou pomocnou ruku přiložit k dílu i samotný Filip Šitera, protože úprava oválu se pomalu chýlila ke svému konci. A rozpis poslal Václava Milíka do akce hned ve třinácté jízdě.

Fritz Wallner, Anton Wannasek a náhradník Dominik Slezák, jenž v rozjížďce s číslem čtyři rozšířil počet účastníků na pět, ale po pádu Adama Čarady definitivně zaujal jeho místo, se už spustili na dráhu. A GM Filipa Šitery se teprve nyní rozeřval v boxu Václava Milík. Pardubičan neotálel, skočil do sedla, pádil na start a po vylétnutí pásky se usadil v čele.

Fritz Wallner, který doposud na vítěznou jízdu čekal, po něm vytrapoval vnějškem první zatáčky. Pardubičan zůstal v čele, ovšem ve druhém oblouku měl stejně Rakušana se slovenskou licencí zprava vedle sebe. V té chvíli motor Václava Milíka vynechal a Fritz Wallner byl vmžiku před ním.

„Málem mně to chcíplo, trvalo, než jsem to rozjel,“ rozumoval Václav Milík později ve svém depu. „Jestli tam bylo málo metylu? Prej‘ jsem měl otevřenej‘ jen jeden kouhout…“ Stíhací jízda nepřinášela kýžený efekt a závěrečnému útoku na Fritze Wallnera v poslední zatáčce chybělo, aby cílová rovinka měřila o pár metrů navíc.

Martin Gavenda si připsal čtvrtou trojku v rozjížďce s číslem čtrnáct opakované, když se Žiga Kovačič chytil do pásky za kšilt své přílby. Filip Šitera dodal další triumf ob jednu rozjížďku později, v níž jezdil na čele od startu až do cíle. Chleba se ale měl lámat až ve dvacáté jízdě, v níž se české trio utkalo mezi sebou.

To už si umístění na pódiu pojistili Matič Ivačič, když v sedmnácté jízdě minul v první zatáčce Fritze Wallnera a vzápětí projel vítězně pod šachovnicovou vlajkou. Drama poslední rozjížďky odstartoval pád Filipa Šitery v první zatáčce. K repete přijeli všichni. Mšeňák v úvodním oblouku vystřídal na čele Václava Milíka a nakonec si vyskočil na nejvyšší stupínek pódia. Martin Gavenda zůstal třetí, avšak po triumfálním tažení mu na překonání Matiče Ivačiče stačila i třetí příčka.

Hlasy z depa
„Dobrý, pěkný závody,“ bilancoval Filip Šitera. „Škoda, že se takhle nedařilo od začátku sezóny. Škoda poslední jízdy, něco jsem si udělal s ramenem. Nechtěl jsem se nechat vyvýzt od Gavendy. Bouchnul mě do předního kola, ale takhle se to jezdí. Bechera už nepojedu, večer po něm letím na dovolenou a při mým štěstí by se mi ještě něco stalo.“

„V pohodě, v klidu,“ svěřoval se Martin Gavenda se svým přístupem. „Jen nevím tu poslední jízdu. Trošku mě vyvážel Milík. Cítil jsem kontakt, ale bedna je, takže to jde. O nic nešlo, zatrénoval jsem si a jsem spokojený.“

„Dobrý,“ liboval si Václav Milík. „Jel jsem si sem zatrénovat a spíš kvůli rozlučce se sezónou. Závody byly dobrý, akorát jsem zadřel třetí motor tenhle tejden. Filip byl hodnej‘ a půjčil mi svůj, jinak bych to nemoh‘ dojet. Výbornej‘ trénink, Filipův motor tady jede moc pěkně, takže jsem spokojenej‘. A moc rád za trénink na dráze, která je podobná Pardubicím. Moje motory jsou v repasi, na finále je budu mít a všichni soupeři ode mě nechutně dostanou. Je mi jich líto, ale nedá se nic dělat (smích).“

1. Filip Šitera, Mšeno 3 3 3 3 3 15
2. Martin Gavenda, Praha 3 3 3 3 1 13
3. Matič Ivačič, SLO 3 1 3 2 3 12*
4. Samo Kukovica, SLO 2 2 1 3 3 11*
5. Fritz Wallner, A (SMF) 2 2 2 3 2 11
6. Václav Milík, Pardubice 3 3 E 2 2 10
7. Mateusz Szostek, PL 2 1 2 2 2 9*
8. Žiga Kovačič, SLO 1 3 1 T 3 8*
9. Michaela Krupičková, Divišov 1 2 2 2 1 8
10. Patrik Búri, Žarnovica 1 1 0 1 2 5
11. Michal Klein, Mšeno 0 2 1 1 1 5
12. Anton Wannasek, A (SMF) 0 0 3 1 0 4
13. Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 1 E 2 1 E 4
14. Patrik Mikel, Březolupy 2 0 E E – 2
15. Dominik Slezák, Žarnovica (res) F 0 0 1 1
16. Josef Novák, Pardubice 0 1 E – – 1
17. Adam Čarada, Žarnovica F – – – – 0

Poznámka: do celkové klasifikace přeboru se započítávají výsledky držitelů licencí AČR a SMF – závodníci, kteří neobdrželi body do tabulky jsou označeni hvězdičkou.

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE LIB ŽAR TOT
  24.4. 3.8. 5.10.  
1. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 22 22 NS 44
2. Filip Šitera, Mšeno NS 16 25 41
3. Zdeněk Holub, Praha 12 25 NS 37
4. Jan Holub, Mšeno 16 14 NS 30
5. Josef Franc, Praha 25 NS NS 25
6. Václav Milík, Pardubice 8 NS 16 24
7. Michaela Krupičková, Divišov (0) 10 14 24
8. Martin Gavenda, Praha NS NS 22 22
9. Michal Klein, Mšeno 4 8 10 22
10. Ondřej Smetana, Praha 2 18 NS 20
11. Fritz Wallner, A – Žarnovica (SMF) NS NS 18 18
12. Michael Hádek, Mšeno 18 NS NS 18
13. Michal Škurla, Praha 3 12 NS 15
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 7 7 NS 14
15. Hynek Štichauer, Pardubice 14 NS NS 14
16. Patrik Búri, Žarnovica NS NS 12 12
17. René Vidner, Pardubice 10 NS NS 10
18. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) (0) 2 7 9
19. Anton Wannasek, A – Žarnovica (SMF) NS NS 8 8
20. Patrik Mikel, Březolupy NS NS 6 6
21. Luboš Velinský, Pardubice 0 6 NS 6
22. Daniel Hádek, Mšeno 6 NS NS 6
23. Dominik Slezák, Žarnovica NS NS 5 5
24. Michal Dudek, Slaný NS 5 NS 5
25. Martin Málek, Březolupy 5 NS NS 5
26. Josef Novák, Pardubice NS NS 4 4
27. Jaromír Otruba, Pardubice 0 4 NS 4
28. Adam Čarada, Žarnovica NS NS 3 3
29. Filip Hájek, Praha 0 3 NS 3
30. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 NS NS 1
NC Tomáš Jůza, Pardubice 0 NS NS 0
NC David Štěrovský, Pardubice 0 NS NS 0
NC Karel Kadlec, Kadlec 0 NS NS 0
NC Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS NS 0

Poznámka: do celkové klasifikace se započítávají dva nejlepší závody.

Foto: Miroslav Horáček

Servis

Dušan Višváder nežije

Žarnovica – 5. října
Skončila minuta ticha a z ampliónů žarnovického městského stadiónu se Robo Grigorov začal přimlouvat u pánaboha za všechny rebely. Pětice držitelů slovenských licencí se seřadila u startovacího zařízení, kde se úlohy startmaršála zhostil Vladimír Višváder. O závodění ovšem nešlo, pětice mužů za řidítky plochodrážních motocyklů se symbolicky čtyřmi koly a vztyčenými palci v cíli loučila s Dušanem Višváderem. Velké srdce bijící v hrudi závodníka někdejšího AMK Zohor a v posledních dvaceti letech aktivního veterána se bohužel ve čtvrtek zastavilo. Nech je mu země lehká, čest jeho památce!

Foto: Miroslav Horáček a archív autora

MČR flat track

Fabrizio Vesprini v Pardubicích dotáhl Emanuele Marzotta

Pardubice – 27. září
Pardubice zažily nabitý víkend, který v pátek odstartoval nejen Zlatou stuhou, ale také předposledním kolem FIM Flat Track Cupu. Na jeho start se postavilo sedmnáct borců a z toho jedenáct jich bylo z Čech. Povedlo se to především tím, že u nás jedeme mistrovství ve dvou kategoriích. Ty jsou odlišné pouze tím, že ve třídě Clasic startují pouze motocykly vyrobené do roku 1989, jinak jsou ale plnohodnotnými flattracky.

Takže vůbec poprvé jsme mohli vidět tyto dvě kategorie pohromadě. Klasici se ale vůbec v poli neztratili a předváděli vyrovnané boje. Závod byl rozdělen do dvou skupin po osmi a devíti jezdcích, z nichž postoupilo nejlepších dvanáct do finále.

Po celé závody bylo na čele pořadí v moci Italů Fabrizia Vespriniho a Emanuela Marzotta. Nejblíže jim byl Johan Schruf a naši Aleš Exler s Radkem Podhadským. Hned po první jízdě odstoupil Boris Jaroš kvůli technickým problémům svého stroje.

Závod se neobešel bez pádů. V základní části upadl Jan Vondrášek. Ve finále od startu nejlépe odjeli oba Italové sledováni Hansonem Schrufem a Radkem Podhadským. Následoval však hromadný pád, k němuž tentokrát musela sanitka. K zemi šli Andreas Kehr, Rob Sjibring a i náš Aleš Exler.

Aleš Exler si odnesl jenom bolavé tělo, avšak Andreas Kehr si přivodil zlomenou nohu. Rob Sijbring odešel bez zranění ale s poškozeným strojem. Do opakované jízdy mu svůj motocykl půjčil Roman Janošák.

Finále pokračovalo opakovaným startem, po němž se do sebe zaklínili Fabrizio Vesprini i Emanuelle Marzotta. Toho využil Hanson Schruf a ujal se vedení. Rychle ho ale nahradil Fabrizio Vesprini a o kolo později i Emanuelle Marzotto. Nejlépe z Čechů skončil Radek Podhadský.

Po celé finále jel vláček pěti závodníku bojujících o páté místo, jemuž až do poslední zatáčky vládla jediná slečna v poli Yasmine Poppenreiter, kterou do cíle předjel na půjčeném stroji Rob Sijbring.

V Pardubicích zvítězil Fabrizio Vesprini a na prvním místě v celkovém pořadí dorovnal Marzotta na 128 bodů, takže tuhle sobotu při posledním závode v Italském Montegiorgiu se bude rozhodovat o titulu.

1. Fabrizio Vesprini, I Vesprini
2. Emanuele Marzotto, I KTM
3. Hanson Schruf, A Husaberg
4. Radek Podhadský, CZ KTM
5. Rob Sijbring, NL Honda
6. Yasmine Poppenreiter, A Husaberg
7. Matěj Škubal, CZ Suzuki RMZ 450
8. Michal Hloušek, CZ Honda CRF 450
9. David Havlíček, CZ Yamaha XT 600
10. Aleš Exler, CZ KTM 530
11. Andreas Kehr, A KTM
12. Roman Janošák, CZ Honda CRF 450
13. Jan Vondrášek, CZ Honda CRF 450
14. Radek Grulich, CZ Yamaha YZF 450
15. Tomáš Matička, CZ Ducati Pantah 650
16. Michal Špaček, CZ Yamaha XS 400
17. Boris Jaroš, CZ VM 610

Foto: Wojta Zavřel

MČR tříčlenných družstev

Přebor překonává nejen geografické hranice

Žarnovica – 4. října
Český přebor jednotlivců se poprvé dostává za hranice republiky. Jeho třetí kolo je na programu zítra po obědě ve slovenské Žarnovici. Šampionát ovšem překonává hranice i v ohledu jezdecké účasti. Protože nad vidinou závodění zadarmo ve vzdálené lokalitě většina českých borců nejásala nadšením, pořadatelé si vypomohli cizinci.

V době uzávěrky dorazilo do Žarnovice celkem osmnáct přihlášek. Petr Moravec, předseda VV SPD nechal organizátorům z SC Žarnovica volnou ruku, aby rozpis včetně startovních čísel určili až zítra podle aktuální situace, kdo na místní městský stadión skutečně dorazí.

Přihlášky dávají tušit, že slovenské publikum může plným právem doufat ve skvělý závod. Vedle dvou slovenských juniorů spatří kupříkladu Václava Milíka, Martina Gavendu či Filipa Šiteru a stanou se svědky ostrého debutu Patrika Mikela v sedle pětistovky. Chybí bohužel nemocný Zdeněk Holub a jeho kolegové Michal Škurla a Ondřej Smetana, kteří míří na MACEC Cup v Tarnowě, a také Martin Málek, jenž bude na služební cestě na SGP v Toruni se svými chlebodárci z divišovské továrny JRM.

Startovní listinu doplňují Rakušané, Poláci a Slovinci, nicméně v duchu reglementů platí zásada, že do celkové klasifikace přeboru budou brát body pouze majitelé licencí AČR a SMF. Pro ně vznikne speciální klasifikace s tabulkovými body, které si zapíší do průběžné klasifikace před vyvrcholením, jenž je v plánu za dva týdny v Pardubicích.

jezdci bodující v přeboru: Patrik Búri (Žarnovica), Adam Čarada (Žarnovica), Martin Gavenda (Praha), Václav Milík (Pardubice), Dominik Slezák (Žarnovica), Filip Šitera (Mšeno), Patrik Mikel (Březolupy), Michaela Krupičková (Divišov), Michal Klein (Mšeno), Krzyzstof Nowacki (PL – ACCR), Josef Novák (Pardubice), Anton Wannasek (A – SMF), Fritz Wallner (A – SMF)
 
další přihlášení jezdci: Daniel Gappmaier (A), Matič Ivačič (SLO), Žiga Kovačič (SLO), Samo Kukovica (SLO), Mateusz Szostek (PL)

Foto: Eva Palánová

Extraliga

Praha určitě nepřiveze žádnou neznámou tvář

Praha – 3. října
Na výsledek včerejšího extraligového semifinále čekal netrpělivě také Tomáš Topinka. Po třinácti jízdách se naplnila předtucha, že příští středu zabydlí odvrácenou polovinu boxů on sám se svými svěřenci. O sestavě pro první extraligové finále ovšem příliš otevřeně hovořit nechtěl.

„Překvapivej‘ výsledek to není,“ komentuje pražský kouč včerejší pardubické vítězství. „Čekalo se, že Pardubice postoupěj‘. Jen jsem myslel, že skóre bude výraznější v jejich prospěch.“

Lubomír Vozár evidentně našel vítěznou formulku. Samozřejmě zahrnuje dva cizince v týmu, což je pro úspěch v extraligovém play-off nezbytností. Výhod na jeho straně je ovšem více. Václav Milík je juniorem prakticky jen věkem, protože v soutěži není závodník, s nímž by nemohl soupeřit. Rovněž šestka jde Hynkovi Štichauerovi k duhu, protože je nejslabším článkem sestavy jen na papíře.

Average je pardubickému kouči příznivé rovněž v případě zraněného Lukáše Drymla, za něhož nemůže zaskočit prakticky jen lepší z dvojice cizinců. Vyšší average než mladší z pardubických sourozenců má pouze Václav Milík, což ovšem vzhledem k věku českého vicemistra není na překážku. A hodnotíme-li extraligové závodníky úhlem pohledu domácího individuálního šampionátu, v první pětce najdeme z jeho sestavy ještě Tomáše Suchánka a samozřejmě šampióna Aleše Drymla.

„Mají vyrovnanej‘ tým,“ hodnotí Tomáš Topinka celek, s nímž se v extraligovém finále utká o zlato již podruhé. „Jsou silný i se šestkou Hynkem a sedmičkou Václavem.“ Sám ovšem bude budovat svůj tým na jiné filozofii, aby zužitkoval devizu vyrovnaných juniorů. V základní sestavě se evidentně opře o trojici Josef Franc, Matěj Kůs a Martin Gavenda. Zbývají dvě zahraniční posily, avšak v tomto případě není pražský kouč příliš hovorný.

„Nevím, nemám to upřesněný, není to na sto procent,“ nechce prozradit žádné bližší detaily. „Ale určitě to budou závodníci z těch, co tady letos jeli, a už na extralize nebo na individuálních závodech, které jsme pořádali, jako je Tomíčkův memoriál. Ale ještě není nic definitivní.“

Pražského manažera ke všemu trápí zdravotní stav Zdeňka Holuba. „Má chřipku, že ani nemůže mluvit,“ říká. „Poslal jsem ho k doktorovi, musí se vykurýrovat a nepojede ani v sobotu přebor v Žarnovici.“

Definitivní podoba finále extraligového play-off:

Pardubice, středa 9. října 18:00: ZP Pardubice vs. PSK Olymp Praha
Praha, neděle 13. října 14:00: PSK Olymp Praha vs. ZP Pardubice

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel