Počasí si postavilo hlavu

Chabařovice – 11. října
Fotografové rádi vyhledávají vodní hladiny, protože odraz jimi zvěčněných objektů dodává snímkům neopakovatelné kouzlo. Plochodrážní příznivci by ovšem dokázali najít výjimku, jež jim zkazí náladu a sice pakliže se stadión odráží od dešových kaluží. Přesně takové snímky dorazily z Chabařovic, kde díky osmačtyřicetihodinovým dešům museli krátce před devatenáctou hodinou zrušit zítřejší poslední závod českého šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze.

Foto: Jiřina Šifaldová

Miloslav Čmejla došel uznání své práce i za hranicemi

Štětí – 11. října
Díky tatínkovi, který dlouhá léta funkcionařil v Polepech, se okolo sportu levých zatáček motá od útlého dětství. Sotva pověsil na hřebík svou závodní kombinézu, s plnou vervou se vrhnul na profesi komentátora. Své jubileum třiceti let s mikrofonem v ruce oslaví nejen svou vlastní knížkou, ale řady gratulantů rozšiřují i plochodrážní kluby. Po jarní oslavě v Mariánských Lázních se Miloslav Čmejla dočkal dalšího uznání své práce i na Slovensku, kde jeho hlas provází nejen plochodrážní mítinky v Žarnovici, ale i silniční okruhy.

„Začalo to roku 2008 v Kyjově na Moravě,“ vysvětluje známý spíkr, jak se do světa úzkých řidítek dostal. „Moderoval jsem tam městský silniční okruh. Seznámil jsem se tam s několikanásobným mistrem světa Jimem Redmanem, ale i s československou legendou Peterem Balážem. Přišel za mnou a ptal se, co dělám za tři týdny. Že se mu líbí, jak komentuju, a že by byl rád, kdybych přijel i na Slovensko do Holíče.“

Miloslav Čmejla neváhal ani vteřinu. „Jel jsem,“ pokračuje ve svém vyprávění. „Bylo to nádherné. Vůbec jim nevadilo, že jsem Čech. Za celých třicet let se ke mně nikdo nechoval tak krásně jako na Slovensku. Byl to výjimečný pocit. Komentoval jsem závody a večer také slavnostní vyhlášení výsledků, kde jsem měl u mikrofonu i samotného prezidenta Gašparoviče. Bylo to velké uznání dostat šanci před slovenskými spíkry. Peter Baláž mi po závodech řekl, že byli velmi spokojeni. Důkazem je, že jsem tam od té doby byl několikrát, naposledy 28. září letošního roku.“

A právě tady Miloslav Čmejla převzal významné ocenění. „Vyhlášení probíhalo v obrovském stanu, který byl plný do posledního místečka. Peter Baláž si ode mě vzal mikrofon a spolu s prezidentem jury FIM Europe Luigim Favaratem mi předal pohár za výbornou spolupráci a propagaci motoristického sportu. Velmi si toho cením, stejně že jsem zván do Žarnovice. Případná další pozvání na Slovensku rád přijmu a bude to pro mě veliká čest.“

A že je Miloslav Čmejla na Slovensku populární i mezi diváky svědčí i historka z letošního srpna. Když musel dvoudenní klání se závody veteránů a slovenským šampionátem opustit předčasně a běžel vzhůru hlavní tribunou odevzdat mikrofon do hlasatelny, vybuchlo obecenstvo ve spontánní potlesk.

Odveta má jedinou personální změnu

Praha – 11. října
I když Tomáš Topinka připouštěl, že uvažuje o změnách pro nedělní odvetu českého extraligového finále, nakonec v jeho strategických plánech převážila idea nastoupit před domácím publikem s navlas stejnou sestavou a koncepcí jako ve středu. Zato Lubomír Vozár byl nucen hledat náhradu za Patryka Dudka, kterou našel v osobě Chrise Harrise.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha: 1 Troy Batchelor (AUS), 2 Matěj Kůs, 3 Josef Franc, 4 Richard Wolff (R-R), 5 Peter Kildemand (DK), 6 Martin Gavenda, 7 Zdeněk Holub
 
ZP Pardubice: 8 Chris Harris (GB), 9 Aleš Dryml, 10 Lukáš Dryml (R-R), 11 Tomáš Suchánek, 12 Matej Žagar (SLO), 13 Hynek Štichauer, 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout

O juniorském vicemistru se rozhodne na ovále

Mšeno – 11. října
Největší neznámou letošního juniorského šampionátu republiky zůstává, zda se z titulu vicemistra za Václavem Milíkem bude radovat Roman Čejka či Zdeněk Holub. Slaňák má v průběžné klasifikaci náskok jediného bodu. I když poslední díl seriálu ve Mšeně před třemi týdny musel být odložen kvůli dráze poničené deštěm předchozích dnů, nakonec se ve středočeském městečku dočkáme vyvrcholení juniorských bojů zítra odpoledne. Paradoxně však náhradní termín negativně ovlivnil startovní listinu.

Předně v kalendáři měla být druhá říjnová sobota výsadní doménou závěrečného dílu mistrovství republiky stopětadvacítek na krátké dráze v Chabařovicích. Snaha posunout jeho začátek už na desátou hodinu ranní se bohužel nemohla setkat s úspěchem.

„V obchodním domě Fórum v Ústí nad Labem proběhla propagace našeho klubu, kde jsme informovali o začátku závodů v jedenáct hodin,“ vysvětluje Jiřina Šifaldová z SC Chabařovice. „Měli bychom ji dodržet, kdyby náhodou nějaký divák dorazil, aby nebylo po závodech. Navíc u nás ráno mrzne a jsou mlhy, ani proto nemůžeme začátek posouvat. Máme svůj závod nahlášen již od loňska, Mšeno by tedy mělo spíš přizpůsobit svůj začátek nám i s ohledem, že ve stopětadvacítkách startují jezdci, kteří mají startovat i u nich.“

Zrychlený přesun na trase Chabařovice – Mšeno, kde se začíná již v patnáct hodin, však nakonec absolvuje pouze Filip Hájek. Josef Novák se ze severu Čech přesune rovnou do Divišova, kde v neděli odpoledne zakončí v posledním závodě Speedway Mini Cupu svou kariéru v sedle motocyklu kolibří kubatury.

Nad závodem v předvečer rozhodujícího závodu české extraligy krčil nos i Tomáš Topinka. „Kdyby to bylo jinde, nebyl by problém, ale ve Mšeně bejvá problematická dráha,“ vysvětlil svůj postoj. A do třetice zítřek nevyhovuje Michaele Krupičkové. Zítra totiž míří do polského Lublinu, kde v rámci velkolepého utkání Polsko vs. Mistři světa absolvuje vložený závod dívek. „Kontrakt jsme podepsali už dávno,“ vysvětluje otec divišovské závodnice Jaroslav. Navíc místní klub projevil o služby Michaely Krupičkové i pro ligu.

Nicméně i když se hlasy o nevhodnosti zítřejšího odpoledne množí, pozitivním faktem zůstává, že boj o celkové stříbro se rozhodne v bezprostředním souboji obou rivalů přímo na dráze. A to by v původním termínu nebylo možné, jelikož Zdeněk Holub se zraněnou nohou dal po plzeňských devatenáctkách přednost klidu před juniorským mistrovstvím světa.

Ve startovní listině však napočítáme pouze devět českých jmen. Dorazí trojice Poláků, jeden Rakušan, jeden Slovinec a jeden Němec. Číslo čtyři zůstává prozatím neobsazeno.

Startovní listina:

1 Daniel Kaczmarek, PL
2 Václav Milík, Pardubice
3 Daniel Hádek, Mšeno
4 neobsazeno
5 Zdeněk Holub, Praha
6 Steven Mauer, D
7 Damian Albrecht, PL
8 Filip Hájek, Praha
9 Eduard Krčmář, Slaný
10 Jannik Klein, A
11 Zdeněk Růžička, Mšeno
12 Michal Škurla, Praha
13 Žiga Kovačič, SLO
14 Ondřej Smetana, Praha
15 Roman Čejka, PL
16 Tymoteusz Kasprzyk, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark IV)

Extraliga končí až v neděli

Praha – 10. října
Takový masakr ambicí pražského Olympu včera v pardubickém Svítkově očekával asi jen málokdo. Domácí triumfovali v devíti jízdách a dvakrát jejich závodníci zajeli do boxů s remízou. Kromě šesté jízdy, v níž si Peter Kildemand na svou přilbu navlékl zelený žolíkovský povlak, hosté zvítězili až v rozjížďkách s čísly třináct a patnáct. Nebýt jich, nastupovali k nedělní odvetě s mnohem větší ztrátou než je současných šestnáct bodů. Oba manažeři ovšem nepokládají letošní extraligové finále za ukončenou záležitost.

„Nebylo to úplně podle plánu, to ti můžu říct,“ komentoval Tomáš Topinka včerejší vysokou prohru. „Nemůžeš závodit ve čtyřech, když jsou oni v šesti. Pardubice byly lepší, nedá se svítit.“

Na druhou stranu šestnáct bodů ztráty představuje čtyři výhry v poměru 5:1. „Ztráta není neřešitelná, ale oni jsou vyrovnaný,“ souhlasí pražský kouč, který neplánuje na nedělní odvetu žádné razantní změny.

„Myslím, že nezměníme ani strategii, ani obsazení,“ svěřuje se. „Ještě přemejšlím, ale zásadní změna, která by nám pomohla, že všech šest našich závodníků musí bodovat.“

Naproti tomu Lubomír Vozár musí svou sestavu změnit, protože Patryka Dudka čeká v neděli volný závod Pohár fair-play, jímž Zielona Gora hodlá kompenzovat zpackané finále extraligy, v němž Toruň hodila ručník do ringu.

„Ještě není jistý, kdo pojede, na sto procent to bude zítra dopoledne,“ říká pardubický kouč, který se nechce předčasně stylizovat do role vítěze. „Ještě nejsme mistři. Je to zrádné, záleží, koho budou mít.“

Foto: Wojta Zavřel a Michal Kohout

Pardubice zametly s Prahou ještě rychleji než minulý týden se Slaným

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 9. října
První finálový duel české extraligy začal nečekaně. Než se Pražané na ovále svého soupeře rozkoukali, ztráceli rovnou osm bodů, když v úvodních třech jízdách pouze Josef Franc a Martin Gavenda skončili druzí a Troy Batchelor až třetí. První výjezd Petera Kildemanda na dráhu přinesl remízu, avšak vzápětí Aleš Dryml s Tomášem Suchánkem znovu udeřili naplno. Tomáš Topinka reagoval žolíkovým útokem, jenže na vedoucího Patryka Dudka útočil spíše Josef Franc, který musel Petera Kildemanda před sebe pustit pro dvojnásobné body až v poslední zatáčce. Od té doby se stal typickým výsledkem poměr 4:2 a Pardubičané svým hostům dovolili maximálně dvě remízy. Ta z deváté jízdy šla ovšem na vrub diskvalifikace Hynka Štichauera za pád, po němž jeho motocykl skončil za mantinelem v ochranné zóně. Až v rozjížďce s číslem třináct se Pražané dočkali vítězství, avšak Pardubice se mohly už radovat z vítězství. Navíc vzápětí odpověděly maximem 5:1. Na poslední chvíli Josef Franc s Peterem Kildemandem razantně vyřešili Mateje Žagara s Patrykem Dudkem, čehož kapitán Aleš Dryml litoval, protože pardubická převaha před nedělní odvetou na Markétě se z dvaceti bodů snížila na šestnáct.

Nezadržitelný pardubický nástup
Pakliže by se někdo ptal, proč lidem oprávněným vstupovat do depa během dnešního závodu rozdávají zlaté pásky s černým nápisem AMK Zlatá přilba, zřejmě by se dočkal nejasné odpovědi. Možná, že šlo o náhodu či přebytky ze závodu všech závodů. Existují věci mezi nebem a zemí, nicméně ono označení výstižně ilustrovalo touhu východočeského klubu vrátit se na trůn. Z něj jej roku 2009 sesadilo Mšeno, které triumfovalo i v následujících letech na úsvitě renesance systému dvojutkání. A loni se po devíti letech dočkal Olymp, letos podruhé finálový soupeř Pardubic.

Prognózy manažerů bývají tradičně opatrné, naproti tomu závodníci zase neskrývají pevné přesvědčení, že letos bude šampiónem právě ten klub, jehož logo nosí na vestě. Slavnostní nástup byl poslední tečkou za spekulacemi, jelikož se záhy šlo závodit na ostro.

Start rozjížďky s číslem jedna vyšel nejlépe Josefu Francovi. Ten se včera dočkal nemilého překvapení. Nad ránem se vrátil od svého holandského ladiče se dvěma připravenými motory, avšak po odpoledním tréninku na pražské Markétě je z rámu zase demontoval.

Po Pražanovi se sápali oba Pardubičané. Matej Žagar pronikl dopředu v první zatáčce, avšak Josef Franc udržel Aleše Drymla. Martin Gavenda, který si na dnešek vypůjčil motor GM, Protože svému nedůvěřoval, zůstal poslední.

Pardubice upevnily své vedení hned v rozjížďce s číslem dvě. Zdeněk Holub se od startovního roštu ani neodlepil. „Spad‘ mi velkej‘ řetěz,“ hlásil, sotva se objevil zpátky v boxech. Stylem start – cíl triumfoval Hynek Štichauer, zatímco Martin Gavenda ustál veškeré útoky Václava Milíka. Pardubický junior na počátku hodně laboroval s motorem. Z repase svého tria explodovaného minulý týden se mu vrátil pouze jeden pohonný agregát, takže GM vypůjčený v Žarnovici od Filipa Šitery stále zůstával v rámu jeho náhradního stroje.

Aleš Dryml se vrátil na dráhu v rozjížďce s číslem tři, aby zastoupil svého mladšího bratra. Neopustil vedoucí pozici ani na chvilku. Tomáš Suchánek se zezadu sápal spodní stranou první zatáčky. Dostal se sice jen před Matěje Kůse, avšak vnitřní stopu držel i ve druhém oblouku, v němž podjel Troye Batchelora.

Díky maximu 5:1 se skóre vyšplhalo na 13:5 a obličeje v pražské části depa se protahovaly stále víc a víc. Pardubické tsunami se do cesty postavil Peter Kildemand. Díky svému rychlému startu se dostal před Patryka Dudka. Polák ovšem překypoval ambicemi sebrat Dánovi vedení.

Ve druhém kole se mu to ve výjezdu z úvodní zatáčky takřka povedlo. Leč Peter Kildemand byl rychlejší stejně jako ve druhém oblouku, v němž Patryk Dudek svůj nájezd zevnitř zopakoval. V dalším okruhu zkusil atakovat z vnějšku, avšak ani tentokrát Dán nepovolil. Za zády Patryka Dudka skončil Hynek Štichauer a Zdeněk Holub nebodoval, takže triumf Petera Kildemanda vývojem skóre neotočil.

Podmíněné remízy nechávají pražské vyhlídky pouze ve škále různé šedi
Rozjížďka s číslem pět přinesla Pražanům další pohromu. Aleš Dryml s Václavem Milíkem se zabydleli na čele už s vylétnutím pásky. V silách Martina Gavendy a Matěje Kůse nebylo zvrátit vývoj situace. Tomáš Topinka se rozběhl z vyhlídky na dráhu na hraně depa k boxu Petera Kildemanda, aby se vydal vstříc šesté jízdě místo nepřítomného Richarda Wolffa. A přitom si vzal zelený žolíkovský povlak přilby.

Lubomír Vozár však Lukáše Drymla v rámci rider replacement nahradil zbraní minimálně stejného kalibru. S červenou přilbou se totiž na dráhu spustil Patryk Dudek. Ten se také usadil v čele, kde ho trápil Josef Franc. Od druhého kola se však spíše ohlížel dozadu, zda má Petera Kildemanda stále za svými zády. A v poslední zatáčce ho pustil před sebe pro dvojnásobnou bodovou porci.

„Blbě jsem odstartoval,“ komentoval Tomáš Suchánek svou nulu. Díky žolíkovi se remíza změnila v dvojbodové vítězství Prahy. Pardubické vedení se ovšem snížilo z dvanácti jen na deset bodů a vyhlídky hostů na zvrat zůstávaly stále v různých odstínech šedi.

V rozjížďce s číslem sedm proměnil Matej Žagar svůj druhý výjezd na dráhu ve druhý triumf. Za sebou si vezl tandem Troy Batchelor – Matěj Kůs, avšak poslední Aleš Dryml udeřil z cílové rovinky úvodního okruhu. Do další zatáčky se dostal zprava před Matěje Kůse.

Bojovnými ambicemi nešetřil ani Troy Batchelor. Svou ofenzívu korunoval v první zatáčce třetího kola, kdy se jako střela mihnul okolo Mateje Žagara. Avšak Slovinec si dokázal udržet přehled a v cílové zatáčce Australana podjel.

Tomáš Suchánek nedal v rozjížďce s číslem osm ani náznak šance Peteru Kildemandovi, jehož odvedl ještě před nájezdem do první zatáčky. Zdeněk Holub jel třetí, avšak ve druhém oblouku druhého kola se stal obětí nekompromisního nájezdu Václava Milíka.

Druhý triumf 4:2 zvýšil pražský náskok na čtrnáct bodů. V rozjížďce s číslem devět nejlépe odstartoval Patryk Dudek. Za sebou měl Martina Gavendu, jemuž na záda dýchal Hynek Štichauer tísněný zezadu Josefem Francem. Čtveřice závodníků ve druhém kole projela zatáčkou u depa a mířila z výjezdu vstříc třetímu okruhu.

Hynek Štichauer zachytil o zadní kolo Martina Gavendy, což jej katapultovalo rovnou do mantinelu v místech, kde už není krytý nafukovacími mantinely. Pardubičan se naštěstí dokázal odpoutat od svého motocyklu dříve, než s děsivou energií vrazil do ohrazení. Přeskočil ho a skončil v bezpečnostní zóně, jejíž pletivový plot teprve dokázal spolykat jeho kinetickou energii.

„Zkoušel jsem podjet Gavendu, on byl přetočenej‘ a ještě mi to zatočil,“ vysvětloval pardubický závodník, který incident přestál bez vážnější újmy. „Natáhla mě díra. Jsem zaplapánbůh celej‘, jenom otlučenej‘ jako p횝alička. Pokroucený jsou jenom trubky. Sere mi to, Gavendík to má u mě schovaný.“

V repete vyjeli Pražané remízu, podmíněnou ovšem diskvalifikací Hynka Štichauera. Patryk Dudek předvedl nejlepší start. Z úvodního výjezdu jej minul Josef Franc, avšak juniorský mistr světa byl pro rovince rychlejší. Martin Gavenda dodal poslední bod, jímž upravil skóre na prozatímních 35:21.

Neotřesitelný pardubický triumf
U vědomí nedělní odvety obrovský náskok neodradil Pardubičany od hromadění dalších bodů do svého měšce. Václav Milík nejlépe odstartoval do desáté jízdy. Dopředu se dral i Martin Gavenda, avšak oba je z jedné vody načisto vzal Matej Žagar útočící vnějškem první zatáčky.

Svou chvíli si však záhy začal připravovat Peter Kildemand. V prvním oblouku druhého kola takřka objel Václava Milíka. Ten však reagoval bleskurychle a byl po vnitřní trajektorii rychlejší. Až v poslední zatáčce se Dán spodkem prodral na druhé místo.

Během pauzy si pardubický junior pohrál s předstihem a po bezchybném startu jedenácté jízdy měl na protilehlé rovince už bezmála pětimetrový náskok na Josefa France. Hynek Štichauer strážil Zdeňka Holuba, který ani při svém čtvrtém a posledním výjezdu na svítkovský ovál nevydoloval žádné body.

Nebyl ovšem ve svých řadách sám, kdo zaskočil nečekaně hubeným bodovými ziskem. Matěj Kůs se po třetí nule dočkal vystřídání a Troy Batchelor se vítězství, které se od cizinců vesměs očekává jakoby samo sebou, dočkal až v rozjížďce s číslem dvanáct.

Jeho základem se stal povedený start. Za sebou vedl Tomáše Suchánka, Martina Gavendu a Patryka Dudka. Velikánská mela ve čtyřech nepřinesla žádné změny v pořadí, dokud se Patryk Dudek ve třetím okruhu spodem neprotáhl pod Martina Gavendu. Zajistil tak smírný výsledek, díky němuž už Pardubice nemohly být dnes předstiženy.

V té chvíli se ovšem Pražané rozjeli ke svému prvnímu vítězství bez násobení bodů po žolíkovském způsobu. Úhelným kamenem úspěchu se stal především únik Josefa France, který Pražan realizoval již současně s letem pásky k potemnělé obloze. Avšak jeho nadšení by samo o sobě nestačilo, protože za ním jeli Václav Milík a Aleš Dryml.

Oba Pardubičany však v první zatáčce třetího okruhu rozdělil Troy Batchelor. Pardubický kapitán, který se dočkal nuly, se po návratu do depa honem sháněl po telefonu, aby kontaktoval Pavla Váňu na věži.

„Pepík si našel pěkný místečko a přesahoval do mý koleje,“ vysvětloval motivy svého telefonátu. „Já bych neudělal nic jinýho. Byl v mý dráze, startmaršál ho zkoušel vyhodit. Pepa ho ignoroval a tady by měl konat rozhodčí.“

Zatímco při základní části či KO semifinále by boj skončil, každý bod v prvním finále může odveta zhodnotit do ceny zlata. Poslední dvě jízdy toho byly více než výmluvným důkazem. V rozjížďce s číslem čtrnáct triumfoval Matej Žagar stylem start – cíl. Za ním se usadil Troy Batchelor a Patryku Dudkovi se jej nepodařilo vystrnadit spodní stranou první zatáčky.

Ovšem ve druhé zatáčce druhého kola Polákův záměr klapnul dokonale. Pardubičané proburáceli cílem před Pražany a navýšili vedení svého klubu na dvacet bodů! Pakliže by v patnácté jízdě své velké sólo zopakovali, se čtyřiadvacetibodovým náskokem by se nedělní odvetě posunula víceméně do formální roviny.

Pražané ovšem něco podobného neodpustili. By nejlépe odstartoval Patryk Dudek, Josef Franc a Peter Kildemand letěli dopředu. Stejně tak ovšem i Matej Žagar, jenž je ještě během úvodního kola rozdělil. Ve druhém okruhu jej však Peter Kildemand podjel v zatáčce u depa a v neděli bude Praha na své Markétě začínat s bilancí mínus šestnácti bodů.

Hlasy z depa
„Zezačátku jsem se pral s nastavením motorky,“ přiznával Václav Milík. „Poprali jsme se s tím a od třetí, čtvrtý jízdy se to rozjelo. Předstih, převody, měnili jsme všechno. Vyhráli jsme, to je fajn. A máme náskok.“

„Velká spokojenost,“ radoval se Aleš Dryml. „Šestnáct bodů náskok, škoda těch dvaceti, co jsme měli před poslední jízdou. Ale to by byl asi luxus. Před závodem jsem si říkal, že osm nebo deset bodů náskoku by bylo super a teď máme šestnáct. Jejich zahraniční posily nebyly úplně přesvědčivý. Byli jsme stejně rychlí a dokázali s nima závodit. Osm mých bodů je zklamání. Nemělo to šávu, dokud jsem neskočil na druhou motorku. Ukázalo se, že ten motor v sobě něco má. Je strašně starej‘, vyhrál jsem s ním kdysi malý finále na Přilbě a ještě nevydech‘ naposledy.“

„Dobrý,“ pochvaloval si Tomáš Suchánek. „Máme pěknej‘ náskok na druhý kolo. Dá se říct, že na šedesát procent je titul doma. Konečně se mně zadařilo. Škoda nuly. Blbě jsem odstartoval a hlavně celej‘ závod jsem měl nejtěžší jízdy. Pořád Kildemand nebo Batchelor…“

„Pro nás to byly super závody,“ říkal Hynek Štichauer. „Mám dobrej‘ náskok. Všichni jsme jeli dobře. Mrzí mě ta jedna jízda, mohli jsme dojet na 5:1. Tohle byla trošku polská prasárna, to má u mě Gavendík schovaný. Byl první, moh‘ si volit stopu, ale nerad se tluču do hlavy zbytečně. To si budu pamatovat.“

„Sám jsi to viděl, Praha byla nejlepší, ale rozhodčí nám to pokazil,“ žertoval Josef Franc, aby v příští vteřině zvážněl. „Testuju sám sebe, není to prdel. Je to těžká sezóna, snažím se nadoraz. Je to o závodění, trošku mi to zvedlo náladu. Utekli nám o hodně, bude těžký to stahovat.“

„Před odjezdem jsem to viděl bledě,“ nezastíral Martin Gavenda. „Měl jsem nejistotu v motoru, na kterým pojedu. Svůj nejlepší motor jsem nestih‘ opravit. Proto jsem si motor půjčil. Jel dobře, ale nakonec jsem dělal chyby já.“

„Viděl jsem jet před sebou úplně všechny,“ připomínal Zdeněk Holub svůj nulový zisk. „Asi nad náma bylo špatný souhvězdí. Nevím…“

1. ZP Pardubice     54
Matej Žagar, SLO 3 3 3 3 1 13
Aleš Dryml 1 3 3 1 0   8
Lukáš Dryml     R-R
Tomáš Suchánek 2 0 3 2   7(1)
Patryk Dudek, PL 2 3 3 1 2 0 11(2)
Hynek Štichauer 3 1 X 1   5(1)
Václav Milík 1 2 1 1 3 2   10(1)
 
PSK Olymp Praha     38
Josef Franc 2 1 2 2 3 3 13(1)
Richard Wolff     R-R
Troy Batchelor, AUS 1 2 3 1 1   8
Matěj Kůs 0 0 0 –   0
Peter Kildemand, DK 3 4* 2 2 0 2 13(1)
Martin Gavenda 0 2 1 1 0 – 0   4(1)
Zdeněk Holub E 0 0 0   0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Pád Hynka Štichauer v rozjížďce s číslem devět: