Pardubice – 28. září
Rok se opět sešel s rokem a již zítra se znovu pojede Zlatá přilba města Pardubice, tentokrát jubilejní 65. ročník. Stalo se již dobrou tradicí, že se pár hodin před zahájením tohoto slavného a nejstaršího závodu uskuteční pietní vzpomínka  na dostihovém závodišti.

Vzpomínáme u pomníčků plochodrážních jezdců, kteří tomuto krásnému závodu o cennou trofej obětovali to nejcennější, a to svůj život a padli na dráze v závodě, který  v té době byl specifický už jen  jízdou na travnatém oválu s délkou 2400 metrů.

     Letos je tomu už  50. let od vítězství českého závodníka Antonína Kaspera staršího, který vyhrál 15. Zlatou přilbu v roce 1963. Zároveň to byl poslední závod o Zlatou přilbu, který se konal na pardubickém dostihovém závodišti od roku 1929. Právě kvůli nebezpečným pádům, nedostatečným bezpečnostním opatřením a vysokým rychlostem se tento závod přestěhoval o dva kilometry severozápadně na svítkovský plochodrážní ovál.

 
     Pro zajímavost letos uplyne čtyřicet let od vítězství  pardubického rodáka a mistra světa na ledové ploché dráze Milana Špinky, který dominoval v 25. Zlaté přilbě v roce 1973.

     Když se už probíráme historií, tak před třiceti lety vyhrál 35. Zlatou přilbu americký závodník Dennis Sigalos a definitivně zakončil střídání dvou nejúspěšnějších vítězů této trofeje, sedminásobného vítěze Dána Ole Olsena a pětinásobného našeho Jiřího Štancla. Tyto dvě legendy stály na nejvyšším stupínku od od roku 1974 až do roku 1982.

     Před dvaceti lety v Pardubicích zvítězil tehdy ještě mladíček Švéd Tony Rickardsson, který si vítězství zopakoval ještě dvakrát a navíc se stal jedno z nejzářivějších legend tohoto sportu, protože od roku 1994 dokázal posbírat šest titulů mistra světa na krátké dráze, které se od roku 1995 jezdí seriálem Speedway Grand Prix.

     A před deseti lety tady zvítězil  Australan Ryan Sullivan  a to už bylo jeho druhé vítězství v tomto prestižním závodě.

  Kdo z vás fanoušků ploché dráhy bude mít pár chvil času, než se začne bitva o 65. trofej, přijďte se poklonit památce jezdců, kteří tu už nemohou být s námi. Vzpomínka se koná v neděli 29.9. 2013 na dostihovém závodišti v popkovické zatáčce u pomníčků.

Foto: Jiří Havlíček a archív autora

Pardubice – 28. září
Včerejší Zlatá stuha utvrdila Milana Špinku v přesvědčení, že kvartet Václav Milík, Eduard Krčmář, Roman Čejka a Zdeněk Holub je pro dnešní světové finále juniorských družstev ten pravý. Nicméně než se Češi na den svatého Václava postaví Polákům, Dánům a Australanům, čeká je ještě pořádná porce práce a ladič Bohumil Brhel nebude ve svítkovské depu rozhodně stát se založenýma rukama.

„Budu muset vychytat spojku,“ přemítal Roman Čejka nad svým včerejším vyřazením ze Zlaté stuhy už po čtvrtfinále. „Nevím, jestli se to dá vychytat za jeden den, ale je ještě další trénink.“

Trénink samozřejmě vítá i Eduard Krčmář a Zdeněk Holub, který nocoval doma v Ústí nad Labem, aby se svým otcem co nejlépe připravil své motocykly.

Se svým pohonným agregátem byl včera večer spokojený Václav Milík. „Motor se osvědčil,“ říkal, než se vypravil na pódium Zlaté stuhy. „Dneska jsem si zatrénoval, motor jede dobře. Změny se osvědčily, takže můžeme začít závodit hned od první jízdy.“

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 27. září
Prosluněný podvečer se pomalu měnil v chladnou noc. Návštěvníky devětatřicáté Zlaté stuhy muselo hřát nejen mládí, láska či pocit dobře vykonané práce, avšak rovněž horké nápoje a teplé oblečení. Jak se závod vyvíjel, depo se postupně vyprazdňovalo, přičemž se ztráty nevyhýbaly ani české reprezentaci. Po vylučovacích skupinách hovořili Michal Škurla a Ondřej Smetana po svých technických problémech, Michaela Krupičková pro změnu o nutnosti sbírat zkušenosti. Roman Čejka zdůrazňoval nutnost vychytat patálie se spojkou před zítřejším světovým finále. V semifinále Eduard Krčmář želel svých nepovedených startů, zatímco Zdeněk Holub zdůrazňoval, že přes tři čtvrtá místa cesta do finále nevede. Zato Václav Milík sice krčil nos nad příliš tvrdou dráhou, avšak procházel mítinkem stylem horkého nože v kostce másla vytažené z ledničky. Ve čtvrtfinále se sice jedenkrát skláněl před Emilem Pulczynskim, avšak po dvou semifinálových triumfech mohl poslední rozjížďku vynechat.Ve finále však před ním odstartoval Krystian Pieszczek a Timo Lahti, jenž nakonec projel vítězně pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka. Pardubický junior rovnou na třetí příčce pódia osnoval plány na vítězství v roce 2014, v němž se rozloučí s věkem juniora.

Ze sedmi jdou dál tři
Pardubice se svým blokem závodů okolo své Zlaté přilby mají neskutečné štěstí na počasí. Zatímco včera vládl ve východní polovině českého území vytrvalý d隝, dnes se obloha nad svítkovským stadiónem nemusela stydět za jediný mráček. Zlatá přilba si pro premiéru nového systému střihnutého dle krejčího slavnější Zlaté přilba nemohla vybrat lepší kulisy.

Mezi čtyřiadvaceti startujícími nakonec chyběl René Vidner v roli náhradníka. Divákům se tím pádem představilo v akci sedm českých borců. Mezi pozornými diváky nechyběl Milan Špinka, jehož Zlatá stuha měla utvrdit v přesvědčení, že kvartet pro zítřejší světové finále juniorských družstev vybral dobře. A pokud ne, změna by nebyla problém.

V centru pozornosti se ocitnul především Zdeněk Holub. Za dva týdny od svého zranění nohy při tréninku před juniorským test matchem s Poláky stihnul pouze plzeňské devatenáctky. Nakonec se však rozhodl relaxovat, přičemž dokonce vynechal středeční vyvrcholení republikového šampionátu, a naplno se soustředit na pardubický víkend.

Vzhledem k nasazení, vyjel spolu s Michalem Škurlou na ovál jako první. Všechny zaskočil svým rychlým startem. Až ve druhé zatáčce ho podjel Krystian Pieszcek, jenž si za sebou táhnul Rolanda Benkö jako na provázku. Michal Škurla zůstal po vylétnutí pásky vzadu. Stihnul předčit Erika Risse, leč rozjížďka s číslem pět ho donutila chytnout se za hlavu.

Nejprve mu vypověděl službu motocykl. Ondřej Smetana mu promptně přistavil náhradní, avšak Michal Škurla zastavil ještě v prvním kole. „Zadřel jsem,“ hlásil. Zato Zdeněk Holub postupoval polem vpřed. Ve druhé zatáčce podjel Rolanda Benkö, jehož v předchozím oblouku zbavil vedení Erik Riss. Pražan ve druhém kole neudržel Krystiana Pieszczeka, avšak třetí příčku za dramatických okolností uhájil.

Rozhodující krok vstříc semifinále učinil v rozjížďce s číslem devět, které vládl Krystian Pieszczek. Zdeněk Holub ve druhém kole podjel Rolanda Benkö v zatáčce u depa podobným způsobem jako mu to v předchozím kole provedl vítězný Polák. Žel cesta Michala Škurly se uzavřela.

Ve druhé skupině patřil Václav Milík k jednoznačným favoritům. Muselo se opakovat kvůli letmému startu, avšak při repete se Pardubičan usadil na čele už v prvních metrech. Nick Morris ho zkusil překonat vnějškem první zatáčky, avšak bez výsledku. Emil Pulczynski byl oním třetím vzadu, avšak v šesté jízdě srdnatě vystrčil bradu.

Odrazil útok Valentina Grobauera, zatímco Václav Milík si musel dláždit cestu ze zadních pozic. Na sklonku třetího kola poskočil na třetí, na začátku čtvrtého kola na druhou příčku. Ve dvanácté jízdě přidal Pardubičan triumf ve stylu start – cíl a stal se vítězem skupiny. Michaela Krupičková její klasifikaci naopak uzavřela, když jen jednou získala skalp Nicolase Vicentina.

S Lasse Bjerrem, Adrianem Cyferem a Timo Lahtim mohli Ondřej Smetana a Roman Čejka plným právem hovořit jako o zapeklité skupině. A vskutku. Hned v rozjížďce s číslem tři sledoval slánský borec bitvu zmiňovaného tria ze čtvrtého místa s Pražanem za zády. V páté jízdě se Roman Čejka snažil, ale opět z toho bylo až čtvrté místo. Ondřej Smetana vyšel naprázdno stejně jako v rozjížďce s číslem jedenáct. A Roman Čejka byl na metě hned před ním.

Eduard Krčmář se pořádně vytáhl pódiovým umístěním v Plzni a dnešní postup do semifinále by byl jen logickým pokračováním nastoupeného trendu. Po startu rozjížďky s číslem čtyři se držel za Arturem Czajou, avšak v první zatáčce klesl za Todda Kurtze. V osmé jízdě polský závodník zopakoval svůj triumf, avšak Eduard Krčmář tentokrát neopustil druhou příčku.

Sedm bodů bylo v otázce postupu příliš ošemetných. Kdyby totiž Dennis Pedersen či Mark Riss vyhráli dvanáctou jízdu, dostali by se do semifinále místo slánského závodníka. Podobný scénář se ovšem neproměnil v realitu. Němec se totiž ani nerozjel a Dán skončil třetí za Arturem Czajou, jemuž dnes první porážku připravil Todd Kurtz.

Hlasy z depa po kvalifikacích
„Dělal jsem všechno, co ve mně bylo,“ dušoval se Roman Čejka. „Snažil jsem se. Nevím, kde byl problém. Budu muset vychytat tu spojku. Nevím, jestli se to dá ze dne na den před zejtřkem. Ale je ještě další trénink, určitě to bude lepší než dnes.“

„První jízdu jsem měl start nic moc,“ bilancoval Michal Škurla. „Předjel jsem aspoň ještě jednoho. Ve druhý jízdě jsem zadřel. Až ve třetí jsem odstartoval, ale vystrkali mě ven, ale jednoho jsem ještě předjel.“

„Všechno špatně,“ sypal si Ondřej Smetana popel na hlavu. „Jeden bod. Měl jsem těžkou skupinu, to je jasný. Příští rok to bude lepší!“

„Asi musím ještě sbírat zkušenosti,“ vyprávěla Michaela Krupičková. „Druhou jízdu mi to nejelo. Vyměnili jsme motorku, vzala jsem si úplně nový GM, akorát se s ním musím naučit startovat.“

V režii pardubického mistra
Ze sedmi českých závodníků se mezi nejlepších dvanáct dostali tři. V první semifinálové skupině bojoval osamocený Eduard Krčmář, avšak doplatil na své horší starty. Rozjížďce s číslem třináct vládl Krystian Pieszczek. V první zatáčce sice na chvíli přepustil otěže vlády Rolandu Benkövi, avšak v následujícím oblouku byl zpátky.

Eduard Krčmář protnul metu jako pátý před Timo Lahtim, takže měl v dalších dvou jízdách co zlepšovat. Avšak cestou nápravy se vydal pouze Fin. Do patnácté jízdy nejlépe odstartoval Artur Czaja, ovšem v prvním oblouku jej objel nejen Timo Lahti, ale také Krystian Pieszczek.

Ten měl postup už v kapse, nicméně přesto se objevil na startovním roštu rozjížďky s číslem sedmnáct. Timo Lahti profitoval ze skvělého startu. Spodní stranou první zatáčky jej o vedení připravil Krystian Pieszczek, avšak finský blonďák byl hned před ním. Ta samá historie se opakovala i ve druhém oblouku. Polák se nevzdával, avšak ve třetím okruhu se mu zakouřilo od motoru a musel zůstat stát.

Navzdory úvodní nule postupoval Timo Lahti jako suverénní vítěz celé skupiny. Do finále ho doprovodil Krystian Pieszczek a Roland Benkö. Maďar profitoval z Polákova odstoupení, po němž zdědil jeho druhé místo. Arturu Czajovi tak nepomohla ani trojice třetích pozic. Eduard Krčmář byl v patnácté jízdě poslední, takže ob rozjížďku později už nebylo v otázce postupu prakticky co řešit.

Nejpřesvědčivějším semifinalistou se však stal Václav Milík. Čtrnáctá jízdě se opakovala kvůli letmému startu, avšak repete proběhlo plně v Pardubičanově režii. Pakliže byl Lasse Bjerre chvilku před ním, v úvodním nájezdu byl Václav Milík dříve.

Zdeněk Holub se ve druhém kole probil na čtvrté místo před Adriana Cyfera. Finále se pokusil zajistit hned v šestnácté jízdě, v níž odstartoval nejlépe z celé šestice. V první zatáčce ho ale podjel Adrian Cyfer a cestu před pražského juniora záhy nalezl i Lasse Bjerre. Před Dánem ale byl Václav Milík, který už do druhého okruhu najížděl na čele.

Na osmnáctou jízdu se Václav Milík už přišel jen podívat v roli suverénního vítěze celé skupiny. Boj o další postupové příčky nejlépe vyřešil Lasse Bjerre, jenž vedení nedal z rukou ani na sebekratší okamžik. Adrian Cyfer si už tak dost jisté finálové místo pojistil předjetím Nicka Morrise v první zatáčce druhého okruhu, zatímco Zdeněk Holub už potřetí v řadě dojel jako čtvrtý.

Úvodní nulu ze semifinále dokázal Timo Lahti snadno napravit dvěma triumfy. Svou vítěznou sérii protáhl rovněž ve finále, kde zvítězil ve stylu start – cíl. Mezi vítěze nejstaršího juniorského závodu na celém světě se zapsal vůbec poprvé, avšak v případě jeho společníků už bylo možné s trochou nadsázky hovořit o tradici.

Krystian Pieszczek skončil druhý stejně jako loni a svou třetí příčku z roku 2012 zopakoval i Václav Milík. Sice mu ji na chvilku sebral Lasse Bjerre, jenže s ním se pardubický borec záhy vypořádal. A jsme-li u paralel s předcházejícím ročníkem, také tentokrát se upravovalo pořadí po dojezdu z věže rozhodčího. Na cílové rovince upadl Lasse Bjerre, za což pykal diskvalifikací Adrian Cyfer.

Hlasy z depa
„Motor na mistrovství světa se osvědčil,“ pochvaloval si Václav Milík. „Kdybych odstartoval, byl jsem tam. Čtyřka byla tvrdá. Špatně jsem si stoupnul. Předjel mě Bjerre, musel jsem ho předjet zpátky. Štve mě, že jsem skončil jako loni. Příští rok mám poslední možnost, chtěl bych to vyhrát, to bych byl spokojenej‘. Jinak dráha byla strašná, hrozná a tvrdá. Líbí se mi, kde je materiál. Záleželo na startu. Start a čistá lajna, takže dobrý pro dobrý startéry a průměrný pro průměrný.“

„Nic moc, v semifinále to bylo těžký,“ krčil Eduard Krčmář rameny. „Ani jednou jsem neodstartoval, i když podruhý líp. Ještě potrénujem‘, aby to zejtra jelo co nejlíp.“

„Škoda, že jsem se nedostal do finále,“ litoval Zdeněk Holub. „V semifinále mi to ani jednou nevyšlo. Byl jsem třikrát čtvrtej‘, to nestačilo. Ale na to, že jsem takovou dobu nejezdil, to není špatný. Před závodem jsem se bál, že to nepůjde, ale šlo to.“

1. kvalifikační skupina:
1. Krystian Pieszczek, PL	5 4 5	10
2. Zdeněk Holub, CZ	3 3 4	7
3. Roland Benkö, H	4 2 3	7
4. Erik Riss, D	1 5 1	6
5. Michal Škurla, CZ	2 E 2	4
6. Steven Mauer, D	0 1 0	1
2. kvalifikační skupina:
1. Václav Milík, CZ	5 4 5	10
2. Emil Pulczynski, PL	3 5 3	8
3. Nick Morris, AUS	4 3 4	8
4. Valentin Grobauer, D	2 2 2	4
5. Nicolas Vicentin, I	0 1 1	2
6. Michaela Krupičková, CZ	1 0 0	1
3. kvalifikační skupina:
1. Adrian Cyfer, PL	5 4 5	10
2. Timo Lahti, FIN	3 5 4	9
3. Lasse Bjerre, DK	4 3 3	7
4. Roman Čejka, CZ	2 2 1	4
5. Rene Deddens, D	0 1 2	3
6. Ondřej Smetana, CZ	1 0 0	1
4. kvalifikační skupina:
1. Artur Czaja, PL	5 5 4	10
2. Todd Kurtz, AUS	4 1 5	9
3. Eduard Krčmář, CZ	3 4 2	7
4. Dennis Pedersen, DK	2 2 3	5
5. Mark Riss, D	1 3 E	4
6. Matič Ivačič, SLO	0 0 1	1
1. semifinálová skupina:
1. Timo Lahti, FIN	0 5 5	10
2. Krystian Pieszczek, PL	5 4 E	9
3. Roland Benkö, H	4 2 4	8
4. Artur Czaja, PL	3 3 3	6
5. Emil Pulczynski, PL	2 1 2	4
6. Eduard Krčmář, CZ	1 0 1	2
2. semifinálová skupina:
1. Václav Milík, CZ	5 5 –	10
2. Lasse Bjerre, DK	4 4 5	9
3. Adrian Cyfer, PL	3 3 4	7
4. Nick Morris, AUS	E 1 3	4
5. Zdeněk Holub, CZ	2 2 2	4
6. Todd Kurtz, AUS	1 0 1	2
finále:
1. Timo Lahti, FIN
2. Krystian Pieszczek, PL
3. Václav Milík, CZ
4. Lasse Bjerre, DK		F
5. Roland Benkö, H
6. Adrian Cyfer, PL		U

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel