Josef Franc vystřídal čtyřky jedničkami

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 25. srpna
Na den přesně po jedenácti letech se Josef Franc objevil ve startovní listině Zlaté přilby SNP. A byl to comeback jako hrom. Po nočním přesunu z Mariánských Lázní vyhrával jednu rozjížďku za druhou a ve stejném duchu pokračoval i v nadstavbové části, kde čtyřky v kolonce bodů nahradil jedničkami umístění. Vítězstvím v semifinále se dostal rovnou mezi šest finalistů. Za najetí do pásky pykal Martin Málek, druhý muž po základní části a vítěz druhého semifinále. Po restartu Josef Franc triumfoval stylem start – cíl před Karolem Zabikem a Filipem Šiterou, jenž si cestu na stupně vítězů prodloužil o opravnou jízdu.

Z Mariánských Lázní na čelo průběžné klasifikace v Žarnovici
Žarnovica bývá na slušné návštěvy plochodrážních závodů zvyklá, nicméně padesátý ročník nejslavnějšího závodu překonal i místní poměry. Dvoustup zájemců o vstupenky před hlavní bránou odložil slavnostní nástup bratru o půl hodiny.

Konečně se první šestice závodníků spustila dolů z depa vstříc rozjížďce s číslem jedna. Josef Franc včera při odložené kvalifikaci dlouhodrážního mistrovství světa prohrál jen ve finále, kde mu uletěl Erik Riss. Avšak dnes se Pražan ocitl o šest set padesát kilometrů východněji a na vítěznou cestu se záhy vrátil.

Už na protilehlou rovinku vyjel dříve než Martin Málek. Souboj Norberta Magosiho a Mariusze Puszakowskeho o třetí příčku, jenž v Polákův prospěch vyzníval jen krátce před odstoupením ve třetím kole, se jich netýkal. Rovněž další úvodní jízdy měly dát najevo, že převaha Čechů nebude jen kvantitativní.

Avšak Tomáš Suchánka měl o čtyři body připravit Karol Zabik, který se rychle oklepal z kolize s Nicolasem Vicentinem. Vrásky se objevily na čele Martina Gavendy, který v sedle druhého motocyklu, dojel k šachovnicové vlajce až čtvrtý. Mnohem hůře skončil Michal Škurla. Když se vracel pro zapomenutou plechovou botu, prošvihnul dvě minuty.

„Poprvé v životě jsem si po tréninku sundal plechovou botu,“ vyčítal si pražský závodník. Důvod k přemýšlení měl i Filip Šitera. Jana Holuba, v jehož boxu se v úloze mechanika točil Zdeněk Simota, pronásledoval, dokud ho ve třetím kole neobjel vnějškem první zatáčky. Rázem si vzpomněl na své předsevzetí nevyhrát svou první jízdu, protože po úvodním triumfu se mu v Žarnovici přestane dařit.

Rozjížďka s číslem šest mohla dát obavám mšenského závodníka reálný základ, jelikož mu třetí místo ve druhé zatáčce sebral Martin Gavenda. Jenže závod byl v té chvíli přece jen ještě příliš mladý. Na čele průběžné klasifikace se v té chvíli hřáli dva leadeři.

Josef Franc totiž vyhrál pátou jízdu stejně přesvědčivým způsobem jako tu úvodní. Zpočátku měl za sebou Norberta Magosi, ale když se v cíli ohlédl, spatřil Tomáše Suchánka. Pardubičan se ke třem bodům prokousal ze čtvrtého místa nejprve přes Matiče Ivačiče, aby na sklonku třetího okruhu elegantně podjel také Maďara.

Překvapením se stal Andrej Kobrin, jenž do startovní listiny naskočil na poslední chvíli až během včerejška. V první zatáčce čtvrté jízdy objel Matěje Kůse, aby ob rozjížďku později exceloval před Mariuszem Puszakowskim již od vylétnutí pásky. Polský obhájce prvenství z loňského ročníku jel evidentně na jistotu bodů a šetřil síly na finálovou část, avšak nebezpečí ze strany Martina Gavendy si uvědomil včas.

České ambice nehoří
Vstup do závodu měli výtečný také Jan Holub a Martin Málek, jejichž sedmi bodům v polovině základní části se mohl rovnat jen Karol Zabik. Jihočech od Budějic úřadoval na čele sedmé jízdy, zatímco za ním jedoucí Karol Zabik měl plnou hlavu starostí s Denisem Štojsem, který ho na druhé příčce jednou vystřídal.

Moravan pro změnu objel Matěje Kůs v první zatáčce osmé jízdy. „To je tak jemnej‘ píseček, že mi to zalepilo díry v nose,“ komentoval pražský borec složení cejchy, zatímco posílal na recyklaci jeden papírový kapesník za druhým.

V jedenácté jízdě se Jan Holub vydal za dalším triumfem, proti čemuž se však postavil Martin Málek. V první zatáčce vystřídal mšenského závodníka ve vedení po vnější straně. I tři body se však náramně hodily, a to tím spíše, skončil-li Jan Holub v rozjížďce s číslem patnáct až poslední.

Existenční starosti nemusel řešit ani Martin Málek. Ten však neponechal nic náhodě a po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem čtrnáct opakované kvůli letmému startu se zapletl do urputné bitky s Martinem Gavendou a Mariuszem Puszakowskim. Rozdivočelá trojice za sebe záhy odsunula Ronnyho Weise, jemuž se s jeho dodávkou příliš nechtělo nahoru do slovenských kopců, a proto volil cestu po dálnici i za cenu komplikací v souvislosti v brněnskou MotoGP.

Vrch si vypracoval Mariusz Puszakowski, zatímco Martin Málek se v cílové rovince úvodního okruhu mihl zprava okolo Martina Gavendy. Nevědomky spustil kalkulačku v jeho hlavě pracující na řešení rovnice, zda devět bodů bude stačit na postup. Nakonec vyšel kladný výsledek, ovšem při bodové rovnosti s Norbertem Magosim bylo klíčovým činitelem Moravanovo vítězství v desáté jízdě.

Cestou bodového pokání se vydal rovněž Filip Šitera. A nemohl si pro nápravu svého čtvrtého místa vybrat lepší aranžmá. V rozjížďce s číslem devět jej rozpis závodu svedl dohromady s oběma neporaženými. Andrej Kobrin však nyní zaostal vzadu a byl nakonec rád za jeden bod na úkor Ronnyho Weise.

Naproti tomu Josef Franc se po vylétnutí pásky usadil v čele. Pakliže si myslel, že mu další čtyřka už trůní v klíně, Filip Šitera ho vyvedl z omylu. „Ty vole, kde ses tam vzal?“ divil se pražský závodník momentu, kdy se mšenský závodník v první zatáčce druhého kola objevil zprava vedle něho.

Avšak na otázky byl čas až v depu. Nyní nezbylo nic jiného, než se pokusit o odvetu. Jenže ani Filip Šitera nehodlal kapitulovat. Kolo na kolo ukrajovali metry žarnovického oválu. Josef Franc uvnitř, Filip Šitera z opačné strany. Až ve třetím kole byl Mšeňák spodem rychlejší, aby se stal osamoceným leaderem.

„Konečně to pořádně nakropili, takže se na tom dalo jet,“ líčil Filip Šitera v boxech. „Akorát mě sere, že jsem prohrál s klukem o hlavu menším, než jsem já.“ Úsměv na rtech ale dával najevo, že druhou větu rozhodně nemyslí vážně. Navíc i tři body ho sunuly vstříc semifinále.

Hned po třetí přestávce se Josef Franc stal vítězem základní části. Vyšlápl si na něj Nicolas Vicentin a ve druhé zatáčce jej objel. Jenže o kolo později upadl. Vrátil se do sedla a nakonec ještě stačil obrat Jaromíra Otrubu o poslední bod.

Josef Franc první
Zatímco Josef Franc mířil do semifinále vítěznou cestou, Matěj Kůs šetřil síly a volil strategii pilného sbírání větších bodových dávek. Po dvojici druhých míst za Karolem Zabikem, resp. Josefem Francem skončil třetí v rozjížďce s číslem dvanáct. Start měl excelentní a v prvním oblouku uhlídal Tomáše Suchánka a Mariusze Puszakowskeho.

Ve druhé zatáčce se však Polák valil venku a Pardubičan zevnitř. Pražan klesl za ně, nicméně bodů měl stále dostatek. A to, i když v šestnácté jízdě protínal metu za Denisem Štojsem, jenž navzdory triumfu vypadl. Filip ŠItera se probil na cílové rovince před Michala Škurlu, ale jeho nájezd na Matěje Kůse se setkal s nezdarem.

Luxus jednoho třetího místa si v patnácté jízdě dopřál i Tomáš Suchánek. Plným právem si stěžoval na své starty, ale z výjezdu z druhé zatáčky minul zvnějšku Andreje Kobrina a dva body stačily na pokračování.

A tak z devíti českých reprezentantů nenašel cestu dál jen Jaromír Otruba, který až v Žarnovici svlékal vestu s náhradnickým číslem, a Michal Škurla. Pražanovým prokletím se stala plechová bota. Jakoby nestačila úvodní diskvalifikace, šestnácté jízdě mu praskl řemínek a ocelová podrážka mu upadla.

Desítka borců vyklízela svá depa, deset šastnějších startovalo de facto nový závod s krásnou trofejí na konci. V prvním semifinále se ocelová bota stala prokletím Tomáše Suchánka, jehož po rychlém startu překonal v první zatáčce pouze Josef Franc. Avšak díky ztracené plechové botě nemohl čelit nájezdům Mariusze Puszakowskeho, jenž se okolo něj prohnal v nájezdu do druhého kola.

V druhém semifinále si nejlépe počínal Martin Málek triumfující ve stylu start – cíl před svým někdejším kolegou z mistrovské slánské dvojice Karolem Zabikem. Opravná jízda přinesla šesti semifinalistům o poznání větší nervy než základní část závodu.

„Přijel jsem na start a zbejvalo osm vteřin do konce limitu,“ svěřoval se Jan Holub. „Nemoh‘ jsem si pořádně vybrat místo.“ Nakonec protnul metu pátý, protože Andrej Kobrin ve druhé zatáčce upadl.

Nejrychlejší start předvedl Martin Gavenda, jehož v nájezdu do druhé zatáčky předčil Filip Šitery. Zbytek záchranné jízdy se nesl v duchu souboje mezi nimi. Ani Matěj Kůs, ani Tomáš Suchánek je nedokázali ohrozit. I když měl Martin Gavenda finálový postup v kapse, zosnoval útok na Filipa Šiteru a ve třetím okruhu se v nájezdu do první zatáčky vrátil do vedení.

„Musím,“ splynulo z úst Josefa France, než si na svou hlavu nasadil přilbu, aby vzápětí usedl na svůj motocykl a vydal se vstříc finálové jízdě. O chvilku později se stal hlavním aktérem dramatu s páskou. Martin Málek se k ní pohnul, avšak Josef Franc jí roztrhl.

Zdálo se, že trvá věčnost, než Pavel Váňa vyřknul svůj verdikt. Navíc v depu kvůli rozšířené střeše nebyl slyšet rozhlas a k pochybnostem přispělo i bílé světlo rozsvícené na startovní rampě odpovídající barvě povlaků přilbě Josefa France. Aby toho nebylo málo, do svého boxu se přihnal Filip Šitera.

Vše se ovšem vysvětlilo záhy. Mšeňák potřeboval dolít metyl a žarnovická rampa nemá barevná světla, takže u každé pozice svítí bílá. Vyloučen byl Martin Málek. „Viděl jsem pásku a cuknul jsem,“ říkal v depu. „Prostě jsem jen cuknul. Jestli jsem tam byl nebo nebyl, to si můžu jen myslet.“

Mezitím se zbývající pětice seřadila znovu na startovním roštu. Páska letěla vzhůru bez problémů a s ní Josef Franc do vedení. Karol Zabik ho v první zatáčce nestihnul, Filip Šitera ve druhé zatáčce vyhnal daleko na venek Mariusze Puszakowskeho. Martin Gavenda ho ovšem neohrozil a čtvrté místo získal, až když Polák zůstal ve čtvrtém kole stát s prázdnou zadní pneumatikou.

Šest elegantně vykroužených kol uběhlo pro Josefa France v poklidu. Po slavnostním dekorování ho čekala další a to nejen v sedle vyhraného skútru. Na svém závodním stroji vozil děti, až se mechanik Michael Gregor obával o motor, až dojde palivo. Ale zlatá přilba se rozhodně nevyhrává ani každý den, ani každý rok.

Hlasy z depa
„Nádherný,“ rozplýval se Josef Franc. „Takhle kdyby se závodilo každej‘ den, byl bych nejšastnější na světě. Mám radost! Motorka fungovala, já se vracím zpátky. Tohle vítězství stojí za to, kvůli tomu závodím. Dělal jsem chyby, ale vyšlo to. Skvělej‘ comeback, to se mi nezdálo ani ve snu.“

„Dobrý, nakonec spokojenost, i když jsem tu svou první jízdu vyhrál,“ připomínal Filip Šitera skutečnost, že se mu v Žarnovici obvykle po úvodním vítězství nedaří. „Ale jsem spokojenej‘, kdo by se třetím místem nebyl spokojenej‘?! Kdybych nejel opravu, bylo by na finále víc síly. Semifinále jsem jel až z pětky. Věděl jsem, že neodjedu. Zkusil jsem to dát pod ně, nevyšlo to, ale za bednu jsem rád. Poláci mě překvapili, že si na finále vybrali pětku a šestku, bál jsem se, že zbydou na mě.“

„Myslel jsem, že už ani nepostoupím,“ připouštěl Martin Gavenda obavy ze základní části, které rozhodně nebyly liché, jelikož Norbert Magosi skončil při stejném bodovém zisku předčasně. „Zkoušel jsem druhou motorku, než tady obvykle jezdím. První jízdy to nefungovalo, skončil jsem na druhou. Chtěl jsem se vyhnout opravě. Je to jízda navíc, z toho jsem měl strach a chtěl šetřit síly. Jenže jsem neodstartoval a musel bojovat dál. Finále bylo buď a nebo. Na startu už nebylo moc na výběr, jen mezi jedničkou a pětkou. Vzal jsem si jedničku. Start mi nevyšel, bylo to suchý. Udělaly se tam takový koleje, že jsem výfukem byl na zemi.“

„Co se k tomu dá říct?“ smutnil Martin Málek nad svou diskvalifikací. „Viděl jsem pásku a cuknul jsem. Prostě jsem jen cuknul. Jestli jsem tam byl nebo nebyl, to si můžu myslet. Já v tuhle chvíli nevím. Nevím.“

„Škoda boty,“ litoval Tomáš Suchánek své semifinálové jízdy. „Celej‘ den byl takovej‘ blbej‘. Starty a nějak mi to přes ty díry nešlo. V opravě zase blbej‘ start. Dal jsem tam těžší převod. Málo plynu, motorka zvadla. Celej‘ den na hovno, asi mi to nebylo přáno.“

„Začátek dobrej‘, ale pak…“ povzdechl si Jan Holub při připomínce, že první polovina jeho dnešního vystoupení byla výrazně horší té druhé. „Ke konci mi nešly starty. Škoda, uvidí se příští rok, jestli mě budou chtít. Škoda, rozjetý to bylo pěkně, ale jeden start v poslední šanci rozhod‘.“

    TOT SF1 SF2 OPR FIN
1. Josef Franc, CZ 4 4 4 4 16 1.     1.
2. Karol Zabik, PL 4 3 2 4 13   2.   2.
3. Filip Šitera, CZ 4 1 3 2 10 4.     3.
4. Martin Gavenda, CZ 1 2 4 2 9   4. 1. 4.
5. Mariusz Puszakowski, PL E 3 4 4 11 2.     E
6. Martin Málek, CZ 3 4 4 3 14   1.   T
7.Matěj Kůs, CZ 3 3 2 3 11   E 3.  
8. Tomáš Suchánek, CZ 3 3 3 2 11 3.   4.  
9.Jan Holub, CZ 3 4 3 0 10 5.   5.  
10. Andrej Kobrin, UA 4 4 1 1 10   3. F  
11. Norbert Magosi, H 2 2 2 3 9        
12. Fritz Wallner, A (SMF) 1 3 3 1 8        
13. Denis Štojs, SLO L 2 1 4 7        
14. Marcin Sekula, D 2 1 1 3 7        
15. Matič Ivačič, SLO 2 1 0 2 5        
16. Nicolas Vicentin, I 2 F 2 1 5        
17. Ronny Weis, D 1 2 0 1 4        
18. Michal Škurla, CZ M 0 1 0 1        
19. Jaromír Otruba, CZ 0 0 0 0 0        
20. Jonatha Seren, I 0 0 0 E 0        

Foto: Miroslav Horáček

Pavel Ondrašík chce nové tváře

Praha – 25. srpna
Plochodrážní podzim by rozhodně nebyl kompletní bez Tomíčkova memoriálu, jehož pětačtyřicátý ročník je na programu již od zítřka za týden. V současné době probíhají jednání se závodníky, z nichž jsou zatím potvrzeni domácí Josef Franc, Matěj Kůs a Václav Milík a částečně i Artur Czaja a Michele Castagna. Pavel Ondrašík se magazínu speedwayA-Z svěřil, že záměrem pořadatelů je představit divákům vyrovnanou startovní listinu s novými tvářemi.

„Obeslal jsem závodníky,“ říká Pavel Ondrašík. „Chceme mladší. Naším záměrem byl i Emil Sajfutdinov a Tai Woffinden, ale ti se nám omluvili stejně jako Martin Vaculík. Komplikují nám to také dva odložené závody britské ligy, díky nimž nemůže Troy Batchelor, Matej Žagar, Peter Kildemand či Darcy Ward.“

Nicméně sportovní ředitel pražského klubu nepláče nad hračkami spadlými do kanálu. „Poskládáme startovní listinu, aby byla vyrovnaná,“ slibuje. „Chtěli bychom představit nové tváře.“

Rouška tajemství startovní listiny by se měla dále poodhalit ve středu, kdy pořadatelé plánují tiskovou konferenci.