Archiv pro den: 15.8.2013

Markéta Cup 125 ccm

Filip Šifalda chyběl na pódiu pouze jednou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 15. srpna
Vcelku vyrovnané pole ozdobilo desátý závod letošního Speedway Mini Cupu na pražské Markétě. Zapadl do něj i terénář Matěj Macháček, který po zhruba desetiminutovém seznámení s plochodrážní stopětadvacítkou takřka vyhrál rozjížďku s číslem jedna před Filipem Hájkem. Základní část opanoval Kryštof Rybář, avšak záhy po startu finále A mu spadl řetěz. Vedl Filip Hájek odolávající náporu Filipa Šifaldy, avšak na začátku třetího kola upadl. Za ním jedoucí Chabařovičan neměl žádný čas reagovat a ocitl se na zemi také. Rozhodčí Tomáš Topinka přidělil technické body a vyhlásil Filipa Šifaldu za vítěze. Ten si nejen upevnil vedení v průběžné klasifikaci, ale posléze se po velké bitvě stal vítězem Ceny publikace Česká plochodrážní ročenka. Kvůli bolavé ruce však vynechal rozjížďku o Cenu vydavatele magazínu speedwayA-Z, jež se stala kořistí Kryštofa Rybáře.

Boj od začátku až do konce
Plochodrážní kariéra se dá nastartovat různými způsoby. Soutěžák a motokrosař Matěj Macháček to ve svých dvaceti letech vzal hodně zkrátka. Včera se zastavil za Zdeňkem Schneiderwindem, že by rád vyzkoušel plochou dráhu. Když pražský trenér zjistil, že mladík před ním vlastní licenci, bez váhání ho pozval k dnešnímu desátému dílu Speedway Mini Cupu.

Po zhruba deseti minutách tréninku šel novic ve světě speedway na start rozjížďky s číslem jedna. Po startu se dopředu dostal Filip Hájek, avšak Matěj Macháček se držel vnitřní čáry a v nájezdu do druhého kola převzal vedení. Až v poslední zatáčce před cílem se Filip Hájek dokázal vrátit zpátky do čela. Na svého soka musel uplatnit strategii zespodu ven.

Ve druhé jízdě triumfoval Kryštof Rybář stylem start – cíl, zatímco třetí jízda produkovala dva vítěze. Jako první projel metou Mike Jacopetti, jenže ten se v úvodní zatáčce druhého kola přetočil a vyjel ven z dráhy oběma koly. A tak tři body bral Filip Šifalda.

Chabařovičan se vzápětí už od vylétnutí pásky vypořádal s Matějem Macháčkem a Milanem Dobiášem. Se svým druhým triumfem neměl v rozjížďce s číslem šest patálie ani Kryštof Rybář. Sice se záhy po startu dostal do kolizní situace s Petrem Chlupáčem, který odstartoval stejně rychle, jenže kmenový závodník Divišova nezaváhal a zůstal na čele.

Na vítěznou cestu se vydal i Mike Jacopetti, jenž se poměrně hladce vypořádal v páté jízdě s Filipem Hájkem a Františkem Klierem. Ovšem rozjížďka s číslem osm mu přihrála do cesty Kryštofa Rybáře. Z mely první zatáčky vyjel nejdříve Kryštof Rybáře. Mike Jacopetti se dostal před Filipa Hájka nejen tady, ale poté ještě ve třetím kole, když mu Pražan ve druhém oblouku vrátil úvodní předjetí.

Nicméně německému jezdci bylo jasné, že mu finále A po předchozím vyloučení zůstane dnes zapovězeno. Ke všemu Filip Šifalda posléze triumfoval v rozjížďce s číslem devět, opakované s celou trojicí po úvodním pádu Petra Chlupáče. Mike Jacopetti ale bojoval dál jako srdnatý lev.

V desáté jízdě triumfoval před Matějem Macháčkem a Františkem Klierem, avšak Filip Hájek vzápětí odvedl Milana Dobiáše. Pražan byl s devíti body před Mike Jacopettim stejně jako Kryštof Rybář a Filip Šifalda, na něž ovšem čekal ještě vzájemný duel v rozjížďce s číslem dvanáct. Lépe ho zvládl Kryštof Rybář, který tak uzavřel základní část s čistým štítem.

Prodloužená finále
Finálovou část rozehrál Milan Dobiáš svým triumfem v céčku ve stylu start – cíl. Petr Chlupáč ho ovšem pronásledoval, dokud si ve třetím kole omylem nevyřadil rychlost. Finále B přineslo bezproblémové vítězství Mike Jacopettiho, za nímž dojeli do cíle Matěj Macháček a František Klier.

Do áčka nejlépe odstartoval Filip Hájek. Kryštof Rybář a Filip Šifalda byli hned za ním, avšak divišovský závodník zůstal stát se spadlým řetězem už v úvodním výjezdu. „Vypadla rozpěrka,“ říkal nešastně, zatímco tlačil nepojízdný motocykl zpátky do depa.

Mezitím Filip Hájek směřoval za svým premiérovým triumfem ve Speedway Mini Cupu. Jenže v první zatáčce třetího kola se přetočil a spadl. Filip Šifalda jel bezprostředně za ním a nebylo v jeho silách srážce zabránit. Oba závodníci zaplapánbůh z děsivé kolize vyvázli bez vážnějších úhon.

Filip Šifalda, jehož rozhodčí Tomáš Topinka prohlásil za vítěze, si stěžoval na bolavou ruku. Proto se rozhodl rezignovat na svou účast v Ceně vydavatele magazínu speedwayA-Z dotované tisícikorunou pro vítěze. „Pojedu jenom s těma děckama,“ informoval, přičemž svým vyhlášením měl na mysli souboj se svými vrstevníky v Ceně publikace Česká plochodrážní ročenka.

Její třetí ročník byl tradičně určen pro trojici nejmladších. V tomto směru hrál prim desetiletý Milan Dobiáš, avšak o rok starší Františka Kliera, Petra Chlupáče a Filipa Šifaldu dělilo od jejich narození jen pár dnů. A tak se po letech na pražskou malou dráhu vrátila rozjížďka se čtyřmi účastníky na startovním roštu.

Po startu byl v čele Petr Chlupáč, avšak Filip Šifalda se dral dopředu tak vehementně, až ho v první zatáčce podjel. Cena vydavatele magazínu speedwayA-Z ve svém šestém díle viděla na svém nejvyšším stupni Kryštofa Rybáře, který se do čela dostal v prvním oblouku. Filipa Hájka nakonec stačil předstihnout ještě Mike Jacopetti, který do závodu naskočil místo Filipa Šifaldy.

    C B A TOT
1. Filip Šifalda, Chabařovice 3 3 3 2     6 17
2. Filip Hájek, Praha 3 2 1 3     X 9
3. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 3     E 12
4. Mike Jacopetti, D L 3 2 3   3   11
5. Matěj Macháček, Praha 2 2 X 2   2   8
6. František Klier, Mšeno 1 1 3 1   1   7
7. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 1 1 2 3     9
8. Petr Chlupáč, Praha 1 2 2 1 2     8

Cena publikace Česká plochodrážní ročenka: 1. Filip Šifalda, 2. Petr Chlupáč, 3. Milan Dobiáš, 4. František Klier
Cena vydavatele magazínu speedwayA-Z: 1. Kryštof Rybář, 2. Mike Jacopetti, 3. Filip Hájek

Poznámka: po svém pádu ve finále A Filip Šifalda rezignoval na svou účast v Ceně vydavatele magazínu speedwayA-Z

Průběžné pořadí seriálu:

  DIV CHA DIV DIV CHA PHA CHA DIV DIV PHA TOT
  14.4. 27.4. 28.4. 5.5. 18.5. 27.6. 6.7. 7.7. 3.8. 15.8.  
1. Filip Šifalda 10 12 12 16 18 12 9 13 NS 17 119
2. Milan Dobiáš 8 11 9 11 16 10 12 8 12 9 106
3. Kryštof Rybář 13 13 16 10 NS NS NS 17 18 12 99
4. Václav Verner 11 13 12 18 NS NS 14 NS 12 NS 80
5. Mike Jacopetti 18 NS NS NS NS NS 18 16 16 11 79
6. Adam Fencl 15 18 18 10 NS NS NS NS NS NS 61
7. Daniel Šilhán 7 10 8 8 8 7 NS NS 11 NS 59
8. Josef Novák NS 10 12 NS NS 15 10 10 NS NS 57
9. Filip Hájek 9 NS 9 12 16 NS NS NS NS 9 55
10. František Klier NS 9 6 8 11 7 NS NS 7 7 55
11. Petr Chlupáč NS NS NS 9 NS 12 10 4 NS 7 42
12. Dušan Hlaváček 3 4 6 7 NS NS 8 0 NS NS 28
13. Marcel Studzinski NS 16 9 NS NS NS NS NS NS NS 25
14. Roman Herzina 9 NS NS 7 8 NS NS NS NS NS 24
15. Celina Liebmann 11 NS NS NS NS NS NS NS NS NS 11
16. Tim Wunderer 9 NS NS NS NS NS NS NS NS NS 9
17. Matěj Macháček NS NS NS NS NS NS NS NS NS 8 8
18. Adam Bím NS NS NS NS NS NS NS NS 8 NS 8

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Eva Palánová

Minirozhovor

Richard Berger je navnaděný na další veteránské závody

Svitavy – 15. srpna
Téměř dvě desítky let nejezdil po plochodrážním ovále v závodním tempu. Proto na sobotní závod veteránů ve slovenské Žarnovici odjížděl s jistými rozpaky. Ty však rychle zmizely s rostoucím počtem bodů na jeho kontě. Výsledkem se stal postup do finálové jízdy do pětapadesáti let a čtvrté místo v něm. Richard Berger se magazínu speedwayA-Z svěřil, že je o to víc navnaděný na další veteránské akce ve Svitavách a v Liberci.

Žarnovica rozhodně neleží hned za svitavskými humny, takže si na cestu musíte buď přivstat anebo vyrazit předchozí den. „S mechanikem Milanem Sedláčkem jsme odjížděli už v pátek,“ svěřuje se Richard Berger se svým příklonem k druhé alternativě. „Nechtěli jsme odjíždět brzy ráno v sobotu. A taky abych zjistil, jaké je tam dráha, jelikož jsem tam jel naposledy někdy před dvaceti lety.“

Nocleh svitavské dvojice byl vskutku improvizovaný. „Vedro jako v prádelně bylo i v noci, tak jsme si ustlali pod tribunou vedle depa,“ vypráví Richard Berger. „Ráno nás probudil kropicí vůz na dráze. Posnídali jsme a šli vykládat motorky.“

Závodní program startoval tréninkem úderem jedenácté. „Koukal jsem na jezdce, kterých tam bylo přihlášených čtyřiadvacet, a viděl jsem to maximálně tak na sedm bodů,“ přiznává svitavský borec. „Na to kolik jim bylo let, tahali za plyn jako za mlada. Odtrénoval jsem, pocity byly různé, ale říkal jsem si ‚uvidíme, jak to dopadne‘.“

Po obědě se už šlo do akce naostro. „Samotný závod byl pro mě velký adrenalin, naposledy jsem závodil v roce 1994,“ připouští Richard Berger. „První jízdu jsem vyhrál. Pak jsem body ani nepočítal. Přišel konec a na řadu přišly finálové jízdy.“

Se svou účastí v nich ovšem ani nekalkuloval. „V boxu byl se mnou Fanda Liebezeit,“ pokračuje Richard Berger. „Povídá mi ‚jedeš finále, máš patnáct bodů‘. Ani jsem mu nevěřil. Ale finále jsem jel už na pohodu. Viděl jsem, že překropili dráhu, a chtěl jsem dojet celý. Ale i čtvrtý místo je velký úspěch, který jsem nečekal. A myslím, že ani nikdo jiný na to, kolik tam bylo jezdců. Atmosféra závodů úžasná, fajn lidi, fajn jezdci, no prostě paráda! Jsem jenom trochu zklamaný, že nemohl jet i Zdeněk Peša, protože mu to nedovolil zdravotní stav. Snad mu to vyjde příští rok.“

Závodní program veteránů však pokračuje na českém území. „Příští sobotu mě čeká svitavský kemp veteránů,“ přibližuje Richard Berger. „Mohl by být i s mezinárodní účastí. Čekám, kdo mi potvrdí účast, vypadá to na Slovensko, Rakousko a Maďarsko. A pak je 14. září Liberec.“

Foto: archív Richard Berger

Markéta Cup 125 ccm

Toruň byla plná emocí

Toruň – 11. srpna
Před dvěma roky se v Toruni začal rýsovat nový malý stadion pro rozvoj mladých plochodrážníků. Jako zkušební jezdci při akci SCM jsme si vyzkoušeli tvrdost této dráhy v podobě freestylového skoku Filipa Šifaldy z nezabezpečené dráhy přímo do bezpečnostního pásma, a dvou zlomenin klíčních kostí Igora Kopiece-Sobczynského a Daniela Halamky, který po této zkušenosti ihned ukončil závodní činnost. Proto jsme do Toruně odjížděli s jistými obavami, jak to asi dopadne…

Ještě v pátek přišla zpráva, že náš nadějný Adam Fencl reprezentovat do Polska nepojede, že mu lékaři diagnostikovali meningitidu! Adam skončil s vysokými horečkami v ústecké Masarykově nemocnici.

…dále, při odjezdu jsme málem havarovali – ne vlastní vinou, jen taktak jsme se vyhnuli srážce. Říkala jsem si, to je nějaké zlé znamení. Cesta byla dlouhá, ale přijeli jsme včas, ovšem celý stadion stál pod vodou. Rozhodlo se o zrušení sobotního závodu a přeložení na neděli.

V neděli začal trénink, a hned dva zkušené jezdce vidím na zemi – Josef Novák a Filip Hájek. Filip Šifalda vjede na dráhu a ups. Spadl řetěz! Vidina vyzkoušení dráhy je v nedohlednu. Naštěstí je mu umožněn druhý pokus, ale co čert nechtěl. Řetěz opět opustil své obvyklé místo. A o vzpouře karburátoru, ani nemluvím. Nakonec pád v patnácté jízdě z první pozice před Adrianem Bulanowskim.

Josef Novák měl také problémy s motocyklem, nakonec dojel první závod na půjčeném motocyklu a druhého závodu se vůbec nezúčastnil.

Velký smutek zahalil chabařovické depo, jelikož oběma malým závodníčkům v sobotu zemřeli blízcí jejich srdcím!

Pozitivní jen bylo, že v neděli se sešli hned dva oslavenci Josef Novák (15) a Kryštof Rybář (13). Do třetice jim chyběl Adam Fencl (15), který avšak slaví v nemocnici. Všem ještě jednou blahopřejeme k narozeninám. Smolařem se mohl cítit ale Kryštof Rybář, který dvakrát obsadil neoblíbené čtvrté místo. Velká zkušenost to zajisté byla pro benjamínka Milana Dobiáše, kterého však čtrnácté a šestnácté místo moc netěšilo.

Hojící náplastí je samozřejmě krásné třetí místo Filipa Hájka z dopoledního závodu, který jako jediný urval trofej pro Českou republiku, ostatní zůstaly v Polsku. Velké poděkování patří toruňským organizátorům, za perfektní přijetí, realizaci a servis po celou dobu našeho pobytu!

Foto: Jiřina Šifaldová