Slanému se začalo dařit až příliš pozdě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 7. srpna
Stejně jako loni v září přispěchal Stanislaw Burza promptně na pomoc Pardubicím, kterým se omluvil Scott Nicholls kvůli nemoci své manželky. Polák spolu s Tomášem Suchánkem dostali svůj klub do čela hned v rozjížďce s číslem jedna. Přetržený primární řetěz Václava Milíka vzápětí duel vyrovnal, avšak počínaje rozjížďkou s číslem čtyři se na čele usadili domácí. Dvanáctibodová ztráta se smrskla po slánském triumfu v sedmé jízdě, úspěšném nasazení žolíka v osmé a další pardubické prohře v deváté na pouhých pět bodů. Jenže poté hosté dokázali pouze remízovat a vzápětí dvakrát prohráli. V tom druhém případě projeli Tomáš Suchánek a Hynek Štichauer cílem pro 5:1 a klub mohl slavit nejen vítězství, ale také definitivně druhé místo po základní části. Nyní musí čekat na jméno svého semifinálového soupeře, jemuž navrhne středu 2. října pro vzájemné střetnutí. Paradoxně ve chvíli, kdy už dnešní duel nešel zvrátit, slánští závodníci dvakrát hladce triumfovali.

Pardubice řeší nerozhodný stav drtivým náporem
Jakoby toho neměl Lubomír Vozár málo, když při sestavování dnešní startovní listiny mohl z dvojice bratří Drymlových kalkulovat pouze s mladším Lukášem a to ještě v roli zastupovaného rider replacement. Na poslední chvíli mu odřekl Scott Nicholls s omluvou na zdravotní potíže své manželky.

Na poslední chvíli byl povolán Stanislaw Burza, který už Východočechům vytrhnul trn z paty loni, když se Lasse Bjerremu příliš nechtělo přijet. Hned rozjížďka s číslem jedna však ukázala, že se síla pardubického celku nemusí výrazně měnit. I když nejlépe odstartoval Tomasz Chrzanowski, ještě v průběhu úvodního okruhu se dirigentské taktovky ujal domácí tandem Tomáš Suchánek – Stanislaw Burza.

Ve druhé jízdě se Václav Milík vydal udržet svůj klub ve vedení. V první zatáčce objel Romana Čejku, avšak ve třetím okruhu zůstal stát v oblouku u depa s prasklým primárním řetězem. „To mě sere,“ rozčiloval se jeho mechanik Pavel Fuksa. „Po tréninku jsem mu dával novej‘ primár. A z těch třech jsem si vytáh‘ černýho Petra!“

Roman Čejka s Ronny Weisem ale žádný důvod ke smutku neměli. Jaroslava Petráka vůbec nepustili ke slovu a jejich triumf 5:1 závod vyrovnal. Domácí příznivci nevyšli z šoku ani v rozjížďce s číslem tři.

Sebastian Ulamek se rychle přehnal okolo Stanislawa Burzy, který se mu musel uhnout. Jenže okolo něho se řítil Hynek Štichauer, do něhož vrazil a poslal k zemi. „Staszkovi se to zvedlo,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „Vjel mi do stopy bez plynu, já měl plnej‘ a trefil jsem ho. Opravdu jsem se lek‘, objevil se tam zničehonic.“

I když se domácí závodník ocitnul v péči lékaře, vyvázl z incidentu bez úhony. Milan Mach ovšem kroutil hlavou, když Lenka Felixová nechala ovládací knoflíky vylučovacích světel bez povšimnutí. Sebastian Ulamek se svým neohroženým sólem postaral o smírný výsledek. Martin Málek však zpočátku laboroval s nastavením motocyklu a zůstal za pardubickým párem Hynek Štichauer – Stanislaw Burza.

Do čtvrté jízdy si Lubomír Vozár naplánoval razantní ofenzívu. Jaroslava Petráka ponechal ve svém boxu a nahradil jej Václavem Milíkem. A ten se spolu s debutujícím Joonasem Kylmäkorpim halasně troubil do útoku. Tomasz Chrzanowski se hnal spodem celé protilehlé rovinky, jenže finský dlouhodrážní fenomén ho dokázal vykrýt.

Podobný obrázek nabídla rovněž pátá jízda. Tomáš Suchánek letěl nekompromisně do vedení. Václav Milík za jeho zády v prvním výjezdu zametl s Martinem Málkem. Velice rychle došla svého rozuzlení i rozjížďka s číslem šest.

Joonas Kylmäkorpi po vylétnutí pásky nekompromisně zamířil do vedení. Hynek Štichauer za jeho zády objel Michala Dudka a Romana Čejku, jako kdyby je potkal. Třetí maximální triumf upravil skóre na 24:12. Zdálo se, že utkání směřuje k obdobnému vraždění neviňátek, jakého se Pardubičané dopustili při své návštěvě Slaného. Avšak Milan Mach osnoval strategii, jež mohla otočit kormidlem duelu na druhou stranu.

Slánské ofenzívě došla munice
Sotva vjel Stanislaw Burza na ovál před sedmou jízdou, roztrhl se mu sekundární řetěz. Náhradní motocykl však stanul vedle během okamžiku. Nikdo ovšem nemohl ani zdaleka tušit, že polská posila Pardubic má své lepší okamžiky dnes již za sebou.

První z jeho třech nul přišla právě nyní. Do první zatáčky vjížděli jako první Sebastian Ulamek s Martinem Málkem, aby se mezi ně rychle vklínil Tomáš Suchánek. Prohře už nemohl zabránit a slánský kouč mobilizoval Sebastiana Ulamka k další akci již v rozjížďce s číslem osm tentokrát v úloze žolíka.

„Nechtěl jsem Sebovi dávat žolíka na jeho vlastní jízdu,“ přibližoval Milan Mach svůj záměr využít leadera družstva opravdu na maximum. Sebastian Ulamek jeho přání proměnil v dokonalou realitu, když triumfoval stylem start – cíl. Úspěch slánských barev mohl být ještě výraznější. Jenže slibný útok Tomasze Chrzanowskeho vedený vnějškem první zatáčky ztroskotal na dvojici Václav Milík – Hynek Štichauer.

Běžná remíza se ale díky dvojnásobnému přídělu bodů od žolíka změnila na triumf 6:3 a Slaný dokázal ze své ztráty umazat ještě další porci. Martin Málek naskočil do deváté jízdy za nahrazovaného Eduarda Krčmáře a postaral se Joonasi Kylmäkorpimu o další dnešní premiéru coby první jezdec, který ho dokázal porazit.

Přitom Fin jel po vylétnutí pásky vpředu, avšak ve druhé zatáčce ho březolupský borec objel. Michal Dudek ohlídal Jaroslava Petráka. Slaný slavil třetí triumf v řadě a na světelné tabuli zazářily číslice 31:26.

Na další pokračování ofenzívy však hostům scházel dech. Zkrátil jim ho především Václav Milík. V rozjížďce s číslem deset odvedl Tomasze Chrzanowskeho. Pozornost přítomných diváků se soustředila zejména na duel o třetí místo. Udržoval si v něm vrch Ronny Weis, i když se Stanislaw Burza v první zatáčce třetího kola dostal na chvilku před něho.

V jedenácté jízdě předvedl nejlepší start Ronny Weis, avšak ve druhém oblouku se dostal příliš daleko z ideální stopy. Tím otevřel spousta místa pro Václava Milíka, který se po jeho levici protáhl do čela. Němec však dnes prožíval svou nejlepší extraligu vůbec a nyní spolu s Romanem Čejkou nepustili Jaroslava Petráka k bodovaným příčkám.

Zlom v utkání nastal spolu s dvanáctou jízdou. Joonas Kylmäkorpi, jenž prve přišel o punc neporazitelnosti, nyní o stejný primát připravil Sebastiana Ulamka. Přehnal se přes něj vnějškem první zatáčky. Navíc Hynek Štichauer za sebou nechal Michala Dudka.

Ronny Weis byl opět nejrychlejší po startu rozjížďky s číslem třináct. Jenže na protilehlé rovince šel přes něj Hynek Štichauer zprava. Tomáš Suchánek byl úspěšnější z opačné strany, až se ho jeho vedoucí kolega ve druhé zatáčce lekl a zavřel ho na vnitřní čáru. Nicméně nedorozumění se obešlo bez následků a díky 5:1 se Pardubice staly vítězem s bonusem a potvrzeným pořádáním semifinále ve Svítkově.

Přitom paradoxně v této chvíli se Slanému začalo dařit. Sebastian Ulamek a Tomasz Chrzanowski za sebou ve čtrnácté jízdě hravě nechali Joonase Kylmäkorpiho a Stanislawa Burzu. Tomasz Chrzanowski opanoval i závěrečnou rozjížďku, zatímco Martin Málek na konci prvního kola oddělil Václava Milíka od druhého Tomáše Suchánka. Prohra i o pouhých pět bodů je přece jenom prohra, by Slaný stále živí naději na návrat do Svítkova coby semifinálový soupeř Pardubic.

Hlasy z depa
„S řetězem se to stane,“ vyprávěl Václav Milík. „Celý závody super. Líbilo se mi to až na finálovku. Tam jsem měl dát o zub míň, měl jsem to pomalý. Bojoval jsem, ale byli rychlejší. Teď už takhle budeme vyhrávat pořád. Jsme dobrej‘ tým. Je mi líto ostatních kluků, ale extraligu vyhrajeme letos my.“

„Mám naraženej‘ loket,“ svěřoval se Hynek Štichauer s jedinou zdravotní újmou, kterou utrpěl při kolizi se Stanislawem Burzou v rozjížďce s číslem jedna. „Vyhráli jsme, i když jsem se už o naše vítězství bál. Dvakrát mě porazil jen Ulamek. Je pořád rychlejší a to mě štve.“

„Samý trápení,“ krčil rameny Jaroslav Petrák. „Nedařilo se. Konečně jsem závodil doma, ale nedařilo se. Chtěl jsem, chtěl, ale stálo to za prd.“

„Celý závod jsme jen montovali,“ líčil Martin Málek. „Nemohli jsme se trefit do převodů. Až v tom závěru. Škoda třinácté jízdy. Nepovedl se mi start, potom bylo těžké dostat se dopředu. A škoda, že se nepovedl začátek.“

„Jsem spokojenej‘ až na dvě jízdy,“ říkal Ronny Weis. „Měl jsem dost bodů a prohráli jsme jen těsně. Mrzí mě hlavně třináctá jízda. Bylo to dost rychlé, nestačil jsem vyměnit starou pneumatiku za novou. Ale jak říkám, bylo to dobrý a v extralize skvělý výsledek.“

„Zezačátku to vypadalo, že je to dobrý,“ nechal se slyšet Roman Čejka. „Vypadalo, že to pojede. Pak nic moc. Nemůžu se pořád trefit do správnýho nastavení a všichni mi ujížděj‘. Pár startů se taky nepovedlo, snad bude příště líp. Doufám, že se v Pardubicích už extraliga nepojede.“

„Jako vždycky,“ mávnul Michal Dudek rukou nad otázkou, jaké to dnes bylo. „Laborovali jsme s motorkou. Zkoušeli jsme, zkoušeli. Šlo to, ale nemoh‘ jsem se sehrát s motorkou a od toho se to odvíjelo. Měnili jsme převody i trysku a oproti tréninku jsme šli o čtyři zuby dolů. Play-off je ještě otevřený, je to daleko.“

1. Zlatá přilba Pardubice     49
Stanislaw Burza, PL 2 1 0 0 0   3(2)
Tomáš Suchánek 3 3 2 3 2 13
Lukáš Dryml     R-R
Hynek Štichauer 2 2 1 1 2   8(3)
Joonas Kylmäkorpi, FIN 2 3 2 3 1   11(1)
Jaroslav Petrák 1 – 0 0   1
Václav Milík E 3 2 2 3 3 0 13(1)
 
2. AK Cereas Slaný     44
Eduard Krčmář     R-R
Michal Dudek 0 1 1 0   2
Sebastian Ulamek, PL 3 3 6* 2 3   17
Martin Málek 0 1 1 3 1 1 7
Tomasz Chrzanowski, PL 1 1 0 2 2 3 9(1)
Ronny Weis, D (ACCR) 2 0 1 2 0   5(2)
Roman Čejka 3 0 0 – 1   4(1)

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Pardubice vs. Slaný 110:75 bonusový bod si připsaly Pardubice

Aktuální extraligová tabulka:

  závody bilance skóre odvety bonus tabulkové body
1. Praha 5 4-1-0 244:208 2 2 11
2. Pardubice 5 3-1-1 253:205 2 1 8
3. Slaný 3 0-0-3 113:162 1 0 0
4. Mšeno 3 0-0-3 120:155 1 0 0


Foto: Wojta Zavřel

Václav Milík zůstává jediným Čechem v challenge o SGP 2014

Holsted – 7. srpna
Václav Milík zůstává jediným českým zástupcem v challenge o postup do seriálu velkých cen na příští rok. Aleš Dryml totiž dnes v race-off přeloženém z Esbjergu do Holstedu obsadil dvanáctou příčku. Závod se stal kořistí Nielse Kristiana Iversena, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Kenneth Bjerre a Aleksander Loktajev.

1. Niels Kristian Iversen, DK 2 3 3 3 3 14
2. Kenneth Bjerre, DK 3 3 1 3 2 12
3. Aleksander Loktajev, UA 3 2 3 1 2 11+3
4. Daniel Nermark, S 2 2 1 3 3 11+2
5. Krzysztof Kasprzak, PL 1 0 2 3 3 9
6. Przemyslaw Pawlicki, PL 2 1 3 E 3 9
7. Thomas H. Jonasson, S 1 3 2 2 1 9
8. Piotr Pawlicki, PL 3 0 1 2 2 8+3
9. Timo Lahti, FIN 0 1 3 2 2 8+2
10. Peter Kildemand, DK 3 1 0 2 1 7
11. Andrzej Lebeděvs, LAT F 3 2 E E 5
12. Aleš Dryml, CZ 0 1 2 1 1 5
13. Tobias Kroner, D 1 2 1 1 0 5
14. Edward Kennett, GB 2 F 0 1 1 4
15. Dakota North, AUS 0 2 0 0 E 2
16. Viktor Golubovskij, RUS 1 0 0 0 0 1
res Linus Sundström, S   DNR
res Kevin Wölbert, D   DNR

První autogramiáda Jiřího Štancla bude předcházet legendárnímu podniku

Žarnovica – 7. srpna
Od roku 1967 se tým našich závodníků vydal bezpočtukrát na turné po anglických stadiónech, přičemž zpočátku šlo prakticky o každoroční tradici. Opačným směrem se však britští plochodrážníci vydali pouze jedenkrát. Výběr Young Anglia se počátkem května 1970 dostal i do Žarnovice, kde v sestavě Young Czechoslovakia nechyběl ani Jiří Štancl. Ten před třiačtyřiceti lety nemohl tušit, že se do městečka v čarokrásné kotlině řeky Hron bude pravidelně vracet. Za dva týdny bude jeho cesta přece jen speciální a to nejen proto, že legendární Zlatou přilbu SNP čeká jubilejní padesátý ročník. Nejúspěšnější československý závodník tady vůbec poprvé bude podepisovat svou autobiografickou knihu, která tento měsíc vychází v ústeckoorlickém vydavatelství Oftis.

V sedmdesátém to anglický výběr neměl s našimi borci nikterak jednoduché, protože se musel vypořádat s atypickými ovály a motory, které na kontinentu fungovaly jinak než v ostrovní monarchii.

Na Prvního máje Československo triumfovalo 60:48. Druhý den v Březolupech 66,5:41,5, když půl bodu šlo na vrub mrtvého závodu, který v rozjížďce s číslem třináct zajeli domácí Karel Trlica s Ericem Broadbeltem. Turné finišovalo v Žarnovici s výsledkem 64:44.

Jiří Štancl patřil k jeho nejvýraznějším postavám. S patnácti rozjížděk, které v něm absolvoval, nevyhrál jen poslední jízdu programu v Kopřivnici. Za stavu 57:45, kdy byl mítink již dávno rozhodnut, dojel poslední za dvojicí Angličanů a vítězným Janem Jašou.

Od té doby se do Žarnovice pravidelně vracel. Tamní dráhu si neobyčejně oblíbil, o čemž svědčí řada vítězných závodů na čele s pěti triumfy při Zlaté přilbě SNP. Získal zde řadu přátel, a pokud mu to čas dovolí, cestuje sem dodnes s celou rodinou.

O svém vztahu k městečku na Pohroní samozřejmě hovoří i v knize Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy, která je právě ve výrobě. Její vydání budou provázet autogramiády, jejichž účastníci budou mít možnost si publikaci zakoupit za zvýhodněnou cenu.

Dějištěm první z nich se stane právě Žarnovica, která v těchto dnech žije očekáváním padesátého ročníku Zlaté přilby SNP, jejíž věhlas daleko přesáhl hranice Slovenska. Začátek je naplánován v neděli 25. srpna v 13:30 a Jiří Štancl bude svým fanouškům k dispozici již úderem dvanácté.

Jiří Štancl a Zlatá přilba SNP v Žarnovici:

30. srpna 1974: Čtyři tisícovky diváků, z nichž někteří seděli na nové ještě nezastřešené tribuně, se staly svědkem oslnivého debutu Jiřího Štancla při Zlaté přilbě SNP. V základní části neztratil ani bod. Ve finále sice odstartoval nejlépe Bulhar Angel Evtimov, avšak pražský závodník se záhy propracoval do čela, aby metu protnul jako první v novém traovém rekordu.
 
31. srpna 1975: V rozjížďce s číslem osm Jiří Štancl prohrál s Petrem Ondrašíkem, avšak se všemi ostatními soupeři si poradil. Jeho klubový kolega neztratil ani bod, avšak ve finálové jízdě se mu přetrhl řetěz. Jiří Štancl vyhrál podruhé před Dieterem Tetzlaffem a místním Jánem Danihelem.
 
29. srpna 1979: Vzhledem k angažmá v Coventry v letech 1976 a 1978 se Jiří Štancl vrátil do bojů o Zlatou přilbu SNP až čtyři roky po svém druhém triumfu. Sice zpočátku laboroval s karburátorem, takže mu triumf v jedné jízdě málem sebral Rakušan Hubert Fischbacher. Posléze však zajel nejrychlejší čas dne, postoupil do finále, kde udržel na uzdě Ladislava Hradeckého a jako trojnásobný vítěz se stal majitelem putovní přilby natrvalo.
 
28. srpna 1983: Na další start Jiřího Štancla při Zlaté přilbě SNP si žarnovické publikum muselo počkat další čtyři roky. V rozjížďce s číslem šest prohrál s Viktorem Kuzněcovem, avšak ve finále kraloval. V jubilejním dvacátém ročníku se do seznamu vítězů zapsal již počtvrté, navíc zaznamenal své desáté vítězství na žarnovické dráze.
 
19. srpna 1984: Napřesrok se Jiří Štancl v základní části musel sklánět před Zoltanem Adorjanem, avšak finále se opět neslo výhradně v jeho režii. Navíc Zoltan Hajdu ve druhé zatáčce upadl, aby uvolnil nejnižší stupínek pódia místnímu Pavlu Tonhauzerovi.
 
25. srpna 1985: V roce 1985 už Jiří Štancl pomýšlel více na dlouhé dráhy a na odchod na komerční styk, který jej bohužel v duchu tehdejší politické atmosféry vyřadil nejen z domácích závodů, ale především z reprezentace. Zlatou přilbu SNP si ovšem nenechal ujít. A to tím spíše, pakliže by vítězství přineslo do jeho pokladnice rovněž druhou slovenskou přilbu natrvalo. V základní části se nenechal rozhodit druhými místy za Antonínem Kasperem a Lubomírem Jedkem. Ve finále se do čela dostal Antonín Kasper, jehož Jiří Štancl zasypával jedním útokem za druhým, jenže na cílové čáře zaostal prakticky jen o šířku pneumatiky.

Foto: AMK Žarnovica