AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 27. července
Páté kolo české první ligy s teplotami atakující čtyřicet Celsiových stupňů ve stínu nabídlo dramatickou podívanou. Z boje o stupně vítězů záhy vypadl březolupsko – žarnovický tým, kde pouze Martin Málek navzdory jedné poruše mohl hovořit o povedeném závodě. Před polovinou základní části se do čela dostaly Pardubice, které zvyšovaly svůj náskok. Pražané přišli o body vinou pádu Josefa France, ale zdálo se, že směřují vstříc finále. Jenže Mšeno jim bylo v patách. V patnácté jízdě sice upadl Zdeněk Simota v poslední zatáčce, jenže Rudolf Grepl vzápětí povýšil Filipa Šiteru na žolíka. Ten očekávání svého kouče nezklamal, na poslední chvíli předčil Zdeňka Holuba a poslal Pražany na třetí příčku. Ve finále Filip Šitera zkusil atakovat vedoucí pardubické duo Hynek Štichauer – Václav Milík, ale bylo mu souzeno uzavřít řadu dnešních pádů.
Ve znamení triumfů stylem start – cíl
Neuvěřitelných pětačtyřicet stupňů ve stínu ukázal teploměr uvnitř věže rozhodčího. Poslední červencová sobota se evidentně rozhodla překonávat dosavadní teplotní rekordy. „Mělo se to jet až v osm anebo až v listopadu,“ vystihl Filip Šitera pocity většiny závodníků, kteří se po šestnácté hodině chystali na nástup.
Tomáš Topinka si už při nahlašování sestav evidentně připravoval prostor pro nasazení Josefa France, když na místo tradičně silného pražského náhradníka nominoval Filipa Hájka. Ten se nakonec ve Mšeně objevil jen v úloze mechanika. Josef Franc směřoval už do první jízdy. Rybník mu ovšem vypálil Jan Holub, zatímco Tomáš Suchánek po horším startu inkasoval jediný bod a Fritz Wallner zůstal stát už ve druhé zatáčce.
V rozjížďce s číslem dvě dostal Michal Škurla pražskou Markétu do vedení. Michaela Krupičková dovezla Pardubicím dva body. Michal Klein se ve třetím kole poroučel k zemi ve své nechvalně oblíbené zatáčce u depa. Avšak protože Dominika Weisse vyřadil pád už v úvodním oblouku, dojel si pro třetí příčku.
Trend vítězství ve stylu start – cíl nepřerušila ani třetí jízda s triumfem Martina Málka před Zdeňkem Simotou. Ondřej Smetana měl honičku ve druhé zatáčce, když se dostal proklatě blízko mantinelu. Jaroslav Petrák ho sice potrestal, ale ve finiši byl pražský junior rychlejší. Až rozjížďka s číslem čtyři přinesla vybojovaný triumf.
Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Filip Šitera, avšak po tvrdém nájezdu Zdeňka Holuba ve výjezdu z první zatáčky klesl nejen za pražského juniora, ale rovněž za Hynka Štichauera. První nasazení náhradníka Martina Gavendy, koalici žádný bodový zisk nepřineslo. A po přestávce se to mělo zlepšit jen maličko.
Zatímco Václav Milík jednoznačným prvenstvím dostal Pardubice na jednobodový dohled od vedoucích Mšena a Prahy, Martin Gavenda nenašel recept, aby připravil o dva body Jana Holuba. Martin Málek však přesto v šesté jízdě udržel Březolupy/Žarnovicu na dohled od svých soupeřů. V prvním oblouku se jen mihnul okolo Zdeňka Holuba, na něhož o tři kola později na stejném místě a velice podobným způsobem vyzrál rovněž Tomáš Suchánek.
Přesto se však Praha udržela na společném vedení s Pardubicemi o bod před Mšenem. V rozjížďce s číslem sedm se podruhé objevil Josef Franc. Vrátil se od startovního roštu nechat si upravit seřízení spojky. Sotva všem Zdeněk Schneiderwind mladší skočil přes bariéru, spustily se dvě minuty.
Josef Franc stihnul limit v pohodě a navíc se po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako první. V první zatáčce ho ale objel Hynek Štichauer, který ho udržel za svými zády až do cíle. „Sranda,“ zlehčoval své vítězství. „Škoda, že je to tady tak rozbitý. Chvilkama mám strach, ale jinak dobrý. Na takovýhle dráze musí mít člověk vyhrabáno a jet rychle, jinak jede pomalu a zraní se. Jde o to přemluvit se a mít vyhrabáno.“
V díle Hynka Štichauera pokračoval Václav Milík. V osmé jízdě se sice ujal vedení Filip Šitera, jenž pardubického juniora v prvním výjezdu zavřel. Svatého klidu se ale nedočkal, protože Václav Milík si jeho zákrokem svůj předjížděcí manévr pouze odložil do druhé zatáčky.
Tři jízdy, které otřásly nafukovačkami
V polovině základní části měl Pardubice ve své společné kolonce už šestnáct bodů. O čtyři méně doposud inkasovaly Mšeno a Praha, zatímco manažer osmibodové koalice Jaroslav Gavenda stále věřil v obrat k lepšímu. A to tím spíše, vrátil-li se Fritz Wallner z osmé jízdě s jedním bodem za skalp prve neporaženého Michala Škurly. Do rozjížďky s číslem devět vyslal opět Martina Málka, který se mu odvděčil už třetí trojbodovou dávkou.
Jaroslav Petrák vyšel naprázdno, avšak Hynek Štichauer se navzdory mírnému wheelie jal upevňovat pardubické postavení už s letem pásky. Ve druhé zatáčce opět upadl Michal Klein a Karel Voborník raději zmáčknul tlačítko červených světel. Tropické klima si už začalo vybírat svou daň. „Počítám kola do konce,“ připustil Hynek Štichauer cestou k opakovačce a ukázal na své boty vyspravené páskou. „Z toho vedra se mi odlepujou podrážky!“
Přesto se však znovu ujal vedení. Ondřej Smetana se dostal před Fritze Wallnera, jenž se mu mstil jedním útokem za druhým až do cíle. V jedenácté jízdě nejlépe odstartoval Michal Škurla, jenže Zdeňka Simotu nešlo po vnějšku první zatáčky zastavit ani párem volů. Tomáš Suchánek opět mohl láteřit na pomalý start, nicméně také on pražského juniora předstihl, by až ve druhém oblouku.
V rozjížďce s číslem dvanáct se Filip Šitera blýsknul opět neuvěřitelnou bojovností. V první zatáčce se vnějškem přehnal okolo Martina Málka. I když Moravan protáhl nájezd do druhého oblouku a vedení mu sebral, nepolevoval v náporu. Martin Málek měl jeho motocykl vedle sebe pořádně dlouho, než se ho definitivně zbavil. V závětří číhal Josef Franc, jenž se nakonec v nájezdu do třetího okruhu natáhl pro skalp mšenského bojovníka.
Třináctá jízda svedla na startovní rošt hned tři náhradníky. Úvod vyzněl ve prospěch Václava Milíka. Na konci protilehlé rovinky ovšem vedení říkalo pane Josefu Francovi. Pardubičan se však držel na vnější stopě i ve druhé zatáčce, přes jejíž díry přeskákal zpátky do čela.
Josef Franc o kolo později vyzkoušel přístup svého přemožitele, ale skončil v nafukovacím vaku. By pro něho vyrazila sanitka, vstal naštěstí sám. „Dával jsem to nad Pepu, protože jsem ho nemoh‘ stihnout po lajně,“ líčil Václav Milík jejich duel svýma očima. „Já si Já si tam najel, ale bylo to na těsnovku. V dalším kole to tam Pepa dal jako já. Mně to dláblo, on neměl místo, škrtnul si a šel.“
Repete už Václav Milík proměnil ve svou jednoznačnou záležitost a dojel k šachovnicové vlajce před Martinem Gavendou a Michalem Kleinem. Ve čtrnácté jízdě začínaly pohasínat medailové ambice březoupsko-žarnovického družstva. Martin Málek opustil čtvrtou příčku ještě v průběhu prvního okruhu. „Po startu jako kdyby to ztratilo výkon,“ uvažoval. „Jestli svíčka nebo zapalování, to se musí zkontrolovat, motor se točí.“
Vzápětí s porouchaným motorem zůstal stát i Fritz Wallner, aby nakonec na body nedosáhl ani Dominik Weiss. Zato Pardubice mířily do finále, když Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem čtrnáct udolal Jana Holuba vnějškem první zatáčky. Mšeno hrálo finálový vabank s Markétou. Jan Holub klesl za Michala Škurlu, avšak nakonec byl v cíli přece jenom druhý.
V patnácté jízdě vyhrál Václav Milík již počtvrté. Zdeněk Simota v úvodní zatáčce objel Zdeňka Holuba, který se však v dalším oblouku natlačil zpátky na druhou příčku. Zdeňku Simotovi však osud nedopřál ani ten poslední bodík, protože jeho dnešní účinkování skončilo v poslední zatáčce nejděsivějším z dnešních pádů.
„Na venku je to rozbitý,“ vysvětloval mšenský závodník. „Chytlo mě to, to jsem ustál, pak mě to chytlo za řidítka a šel jsem. Mám nateklej‘ kotník, snad to nebude zlomený.“ Mezitím si jak Rudolf Grepl, tak Tomáš Topinka spočítali aktuální skóre. Oba si uvědomili nejen dvoubodovou ztrátu Mšena od Prahy, ale rovněž desetibodový odstup domácích od vedoucích Pardubic.
„Buď připravenej‘, ale možná tě stáhnu,“ upozorňoval pražský kouč Ondřeje Smetanu. Jeho úmysl se stal realitou, když Mšeno ohlásilo start Filipa Šitery s žolíkem v rukou. Pražské barvy vrazil hájit Zdeněk Holub. Tomáš Suchánek konečně vychytal nastavení, aby ho jeho motocykl dovezl vítězně do cíle hned od startu.
Zdeněk Holub statečně hájil druhou příčku. Filip Šitera však vsadil vše na jednu kartu. V poslední zatáčce udeřil, Pražan kousal a snažil se ho vyvážet, ale v ten moment se domácí borec přesunul na levou stranu. Padesát metrů před cílem měla finále v kapse Praha, však Filip Šitera svým kouskem do závěrečné jízdy poslal Mšeno.
Samotné finále však nabídlo pokračování demonstrace pardubické síly. Hynek Štichauer a Václav Milík jeli dvojici, avšak Filip Šitera vycítil příležitost a ve třetím kole udeřil. Nyní se však jediný výsledkem jeho snahy stal pád a diskvalifikace. A tak oba Pardubičané museli na svých pět bodů odstartovat ještě jednou.
Hlasy z depa
„Krásně,“ reagoval Václav Milík na klasickou otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Rozbitá dráha jako vždy, dneska extra rozbitá, o to víc se mi to líbilo. Vyhráli jsme to a s Hynďou nakonec dali 5:1. Jsem spokojenej‘. Zejtra do Svitav nemůžu, musím dát motory na repasi. Všechny tři, protože pojedu do Berwicku. Budu v Anglii asi zůstávat, předběžně bych měl podepsat Poole. Doufám, že to klapne, abych si tam zatrénoval ještě před challenge.“
„V opakovačce finále jsem už nevěděl, jak se chytit, jestli zubama,“ připouštěl Hynek Štichauer. „Měl jsem toho plný zuby. Kdo by nebyl spokojenej‘ s vítězstvím?! Pěkný závody. Akorát jsem si přes ty jejich díry ohnul vidlici, přední kolo mi chodilo až do blatníku. Jezdíme to, že to máme rádi, škoda že nepřipraví dráhu. Ta je tady na zničení těla a motorek.“
„Tým dobrý, já taky, až na ty starty,“ bilancoval Tomáš Suchánek. „Opět! Až ten poslední se mi poved‘. Měl jsem špatný nastavení. Od reakce první dva metry jsem tam byl, ale pak skočili přede mě. Změnil jsem předstih a už to šlo.“
„Jsem rád, že jsem pomoh‘, že jsme druhý,“ svěřoval se Filip Šitera. „Ve finále jeli dvojici, viděl jsem, že nebyli rychlí, chtěl jsem to zkusit. Aspoň nešudlám lajnu. Sklouzlo mi to ven, dostal jsem se k mantinelu a šel. Vedro bylo velký, závody dobrý.“
„Šlo to, nebylo to tak špatný,“ přemítal Zdeněk Holub. „Jsem asi připosranej‘, v poslední jízdě jsem se přetočil jednu zatáčku, ale ta poslední mi nešla. Stane se, jsou to závody.“
„Jsem celej‘,“ hlásil Josef Franc svůj stav po pádu v rozjížďce s číslem třináct. „Dráha je tady špatná už několik let. Přijel jsem si zazávodit, mám krizi, kterou musím překonat. Nejsem nasranej‘ nad výsledkem, akorát ta dráha nám nejde naproti jako nikomu jinýmu. Musí se to otočit, jsem závodník a chci závodit.“
„Z toho horka se mi mlžily oči, že jsem nic neviděl,“ svěřoval se Martin Málek. „Je fakt, že celé závody jsem se pral s dráhou. Vydržet v kombinéze skrz celé závody bylo docela obtížné. Škoda, že to kolegům nešlo. Dráha byla ve špatným stavu, zítra snad budou výsledky lepší.“
„Nemám co říct,“ krčil Martin Gavenda rameny. „Nemoh‘ jsem se sejít s motorkou. Vůbec to nestartovalo. A start byl dneska důležitý.“
| 1. Zlatá přilba Pardubice | 38 | ||
| Tomáš Suchánek | 1 2 2 3 | 8 | |
| Michaela Krupičková | 2 – 0 – | 2 | |
| Hynek Štichauer | 2 3 3 3 | 3 | 14 |
| Jaroslav Petrák | 0 – 0 – | 0 | |
| Václav Milík | 3 3 3 3 | 2 | 14(1) |
| 2. Grepl PDK Mšeno | 25 | ||
| Filip Šitera | 1 2 1 4* | X | 8 |
| Zdeněk Simota | 2 1 3 F | 6 | |
| Michal Klein | 1 0 X 1 | 2 | |
| st.číslo 4 – neobsazeno | |||
| Jan Holub | 3 2 1 2 | 1 | 9 |
| 3. AK Markéta Praha | 23 | ||
| Ondřej Smetana | 1 0 2 – | 3 | |
| Zdeněk Holub | 3 1 2 2 1 | 9 | |
| Michal Škurla | 3 0 1 1 | 5 | |
| st.číslo 12 – neobsazeno | |||
| Josef Franc | 2 2 2 X | 6 | |
| 4. AK Březolupy/SC Žarnovica | 17 | ||
| Dominik Weiss, A (SMF) | F 0 – 0 | 0 | |
| Fritz Wallner, A (SMF) | R 1 1 E | 2 | |
| Martin Málek | 3 3 3 3 E | 12 | |
| st.číslo 16 – neobsazeno | |||
| Martin Gavenda | 0 1 0 2 | 3 |
Aktuální prvoligová tabulka:
| bilance | malé body | velké body | |
| 1. Pardubice | 3-1-1-0 | 162 | 17 |
| 2. Mšeno | 1-2-1-1 | 116 | 13 |
| 3. Březolupy/Žarnovica | 1-1-1-2 | 118 | 11 |
| 4. Praha | 0-1-2-2 | 112 | 9 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
