Ztracený syn prožil velkolepý návrat

Chabařovice a Divišov – 6. a 7. července
Prodloužený víkend se stal svědkem hned dvou pokračování Speedway Mini Cupu stopětadvacítek. Sobotní dopoledne patřil chabařovický ovál sedmi kolibříkům. Z důvodu dovolených a nemocnosti, nebyla startovní listina naplněna jako jindy, ale i přes to do Čech přijel také Mike Jacopetti, aby porovnal síly se svými vrstevníky.

Systém losování startovních čísel rozhodl, že Josef Novák si vylosoval pětku a čtyřka a šestka zůstala neobsazena, tudíž ho čekala první rozjížďka s jistotou třech bodů. Jenže Josef Novák tuto situaci velmi podcenil a v jízdě upadl a musel být vyloučen. Nezískal tedy žádný bod, tato ztráta se pak odrazila v konečném pořadí a Pardubičan na stupně vítězů nedosáhl, i když do Chabařovic přijel jako vítěz předchozího závodu.

Pozici lídra ochotně převzal Mike Jacopetti, druhý byl domácí Václav Verner a třetí místo vybojoval chabařovický benjamínek Milan Dobiáš.

Za pár hodin se jezdci dohodli, že se odjede i závod třech týmů, který byl okořeněn pádem Mike Jacopettiho v poslední rozjížďce před finále. S naraženým bokem od řidítek se za asistence rodičů s pláčem dobelhal do depa a pak v tichosti ledoval své zranění, ale do finálové jízdy už nenastoupil.

Hned po závodech se někteří závodníci přesunuli na stadion v Divišově, kde měl seriál v neděli pokračovat.

Mike Jacopetti byl už v pořádku, a do Divišova s dopadem slunečních paprsků dorazil i ztracený syn Kryštof Rybář a s úsměvem na tváři byl všemi přítomnými přivítán. Nikdo v tu chvíli nečekal, jak dobře si po delší pauze povede, že si domů odveze krásný pohár za první místo, což jen potvrzuje mínění, že by bylo škoda, kdyby se nadále ploché dráze nevěnoval.

Druhou příčku obsadil Mike Jacopetti a třetí byl chabařovický Filip Šifalda. Hodně emocí jsme viděli ve finálové jízdě B, do níž se nominovali Josef Novák, Milan Dobiáš a Petr Chlupáč. Nejlépe odstartoval Milan Dobiáš a hezkou chvíli své soupeře i vodil.

Jenže Petr Chlupáč nezvládl svůj motocykl a upadl, jízda byla zastavena, a opakovaný start opět vyšel nejlépe maličkému Milanovi Dobiášovi. Josef Novák se ze všech sil snažil chabařovického borce předjet.

A najednou pád! Opět červený prapor! A tuto situaci už Milan Dobiáš nezvládal a emoce vyhrkly v plném proudu ve formě slz, které zahnala až informace, že soupeř je vyloučen a další start už bude jen o jednom jezdci.

Do depa již přijel s úsměvem a se třemi zaslouženými body v kapse. I finálová jízda A byla zajímavá, když všichni přítomní čekali na souboj třech nejlepších jezdců dnešního dne. Nejlépe odstartoval Mike Jacopetti a skoro dvě kola vedl, když se na rovince přiřítil Kryštof Rybář a Mikeho podjel, takže porazil sobotního vítěze.

Odpoledne se závodilo opět v týmech a znovu jsme viděli pár menších pádů v provedení talentovaného Petra Chlupáče a Dušana Hlaváčka. Ten závody ani nedokončil a odjel domů s bolestmi hlavy.

Chabařovice, sobota:

    C B A TOT
1. Mike Jacopetti, D 3 3 3 3     6 18
2. Václav Verner, Chabařovice 2 3 2 3     4 14
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 3 3 3     2 12
4. Josef Novák, Pardubice X 2 3 2   3   10
5. Filip Šifalda, Chabařovice 3 2 1 1   2   9
6. Dušan Hlaváček, Pardubice 2 1 2 2   1   8
7. Petr Chlupáč, Chabařovice 1 2 2 2 3     10

závod družstev:

    B A TOT
1. MPM       18
Josef Novák 3 3 3   3 12
Dušan Hlaváček 1 2 1 2   6
 
2. Bellis       16
Mike Jacopetti 2 1 F     3
Filip Šifalda 3 3 2 3 2 13
 
3. Stuha       10
Milan Dobiáš 1 2 1   4
Petr Chlupáč 2 E     (2)
Václav Verner 2 3   1 6

Divišov, neděle:

    C B A TOT
1. Kryštof Rybář, Divišov 2 3 3 3     6 17
2. Mike Jacopetti, D 3 3 3 3     4 16
3. Filip Šifalda, Chabařovice 3 3 3 2     2 13
4. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 1 1 2   3   8
5. Josef Novák, Pardubice 3 2 2 3   X   10
6. Petr Chlupáč, Praha 2 L 2 L   X   4
7. Dušan Hlaváček, Pardubice F F – –     0

závod družstev:

    B A TOT
1. MPM       20
Kryštof Rybář 3 3 3   2 11
Josef Novák 2 2 2 3   9
 
2. Bellis       18
Mike Jacopetti 2 3 3   3 11
Filip Šifalda 3 1 1 2   7
 
3. Stuha       8
Petr Chlupáč 1 F 2 F   3
Milan Dobiáš 1 2 1   1 5

Průběžné pořadí seriálu:

  DIV CHA DIV DIV CHA PHA CHA DIV TOT
  14.4. 27.4. 28.4. 5.5. 18.5. 27.6. 6.7. 7.7.  
1. Filip Šifalda 10 12 12 16 18 12 9 13 102
2. Milan Dobiáš 8 11 9 11 16 10 12 8 85
3. Kryštof Rybář 13 13 16 10 NS NS NS 17 69
4. Václav Verner 11 13 12 18 NS NS 14 NS 68
5. Adam Fencl 15 18 18 10 NS NS NS NS 61
6. Josef Novák NS 10 12 NS NS 15 10 10 57
7. Mike Jacopetti 18 NS NS NS NS NS 18 16 52
8. Daniel Šilhán 7 10 8 8 8 7 NS NS 48
9. Filip Hájek 9 NS 9 12 16 NS NS NS 46
10. František Klier NS 9 6 8 11 7 NS NS 41
11. Petr Chlupáč NS NS NS 9 NS 12 10 4 35
12. Dušan Hlaváček 3 4 6 7 NS NS 8 0 28
13. Marcel Studzinski NS 16 9 NS NS NS NS NS 25
14. Roman Herzina 9 NS NS 7 8 NS NS NS 24
15. Celina Liebmann 11 NS NS NS NS NS NS NS 11
16. Tim Wunderer 9 NS NS NS NS NS NS NS 9

Foto: Jiřina Šifaldová

Češi v akci 64

Dvě extraligy a dva stopětadvacítkářské závody se postaraly o náplň plochodrážního dění na českých oválech v uplynulém týdnu. Velká část pozornosti českých diváků se upírala v sobotu k Opole, kde náš juniorský nároďák skončil s bronzovými medailemi v evropském šampionátu. Z challenge v Žarnovici a z trávy v Noordwolde nikdo z našich postup nepřivezl. Při zranění Lukáše Drymla a Matěje Kůse se v zahraničních závodech představili pouze Aleš Dryml, Slovák Martin Vaculík a Karel Kadlec.
Martin Vaculík prožíval skutečně nabitý týden. Po dánské velké ceně startoval v neděli v Tarnowě. Tady se představil i v pondělí, kdy jeho tým hostil v odloženém duelu Czestochowou. Domácí s přehledem zvítězili 54:36 a Martin Vaculík jim přispěl osmi body s jedním bonusem.

V úterý byl slovenský závodník už ve Švédsku. Ani tady se jeho vítězná šňůra nepřetrhla. Vetlanda totiž doma převálcovala Eskilstunu 60:30, na čemž on sám měl podíl šesti bodů s jedním bonusem. V sobotu se představil svému publiku při žarnovickém challenge a v neděli už stál na startu v Tarnowě. Derby Tarnow vs. Rzeszow skončilo výsledkem 53:37 a individuální skóre slovenského závodníka se zastavilo na pěti bodech s jedním bonusem.

Aleš Dryml se vypravil na Britské ostrovy po slánské extralize. Lakeside se s jeho Belle Vue vypořádalo 52:38. Pardubický kapitán měl u svého jména tři body se dvěma bonusy. Včera posílil polský Grudziadz, ovšem v Daugavpilsu měli vrch domácí. Vyhráli 52:38 a skóre pardubického kapitána činilo pět bodů a jeden bonus.

Naplno měl o víkendu Karel Kadlec, který se do rodné Plzně vrátil až dnes okolo čtvrté nad ránem. V Mulmshornu jej čekala evropská série veteránů a nakonec zasáhl i do hlavního mezinárodního závodu.

„ELVS bylo zase blbě rozdělný do dvou dnů,“ vypráví Karel Kadlec. „Mulmshorn je černá prašná dráha, jsou tam kameny i slušný valouny. Měl jsem strašný rozlosování, v každý jízdě se mnou jelo pět adeptů na titul. Dostal jsem se do finále B, které bylo druhej‘ den.“

V jeho cíli byl Karel Kadlec druhý. „Honili jsme se celou dobu s Wim de Haasem, který taky doplatil na rozlosování,“ říká plzeňský nezmar, který pořadatelům pomáhal doplňovat díry ve startovní listině pro hlavní závod.

Ten se stal kořistí Daniela Ratha, jenž vyskočil na nejvyšší stupínek pódia, kde po jeho boku stáli Raymond Woortman a David Speight. Karel Kadlec skončil jedenáctý. „V poslední jízdě jsem moh‘ mít dva body,“ svěřuje se. „Ale už se šlo na finále veteránů, tak jsem si nechtěl ubírat síly a nestartoval jsem.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Darcy Ward si nemohl vymyslet lepší aranžmá pro svůj comeback

Kodaň – 29. června
SGP Dánska ve svém vydání anno domini 2013 byla zatím tou nejrůznorodější velkou cenou letošní sezóny. Poprvé letos a poprvé jako stálý účastník vyhrál Australan Darcy Ward, navíc po návratu ze zrněním způsobené pauzy.

Neskutečné finále
Jeho krajan, úřadující mistr světa Chris Holder splnil svůj záměr začít pronásledovat Emila Sajfutdinova a skončil třetí. Na Rusa sice udělal jenom bod, ale místo na stupních vítězů je tou nejlepší motivací do dalších soubojů. Mezi Australany se vtěsnal Slovinec Matej Žagar a plným právem byl zklamán, že ani tentokrát nevyšplhal na stupeň nejvyšší.

Ve finále Matej Žagar nejlépe odstartoval a svedl tvrdý souboj s Darcy Wardem. V prvních dvou kolech se tato dvojice střídala v čele tolikrát, že jsem to nedokázal ani spočítat. Matej Žagar to nevzdal ani poté, co si Australan po předjetí vypracoval malinký náskok, ale potřebnou rychlost nenašel a musel se spokojit se stříbrem.

A to měl přitom úvod závodu hodně špatný. Začínal ve třetí jízdě s mistrem světa Chrisem Holderem, vedoucím mužem šampionátu Emilem Sajfutdinovem a zkušeným Andreasem Jonssonem. Slovinec odstartoval nejlépe, avšak ani Emil Sajfutdinov, ani Chris Holder neměli v úmyslu ubírat plyn. Ruská raketa se dokázala rozjet po vnějšku, Chris Holder útočil zevnitř. Matej Žagar nechal po své pravici malinký prostor. Zrovna když se tam vešel Emil Sajfutdinov, chytil nerovnost, motocykl mu cuknul a ztráta kontroly nad ním poslala Rusa k zemi. Zezadu se řítil Andreas Jonsson, který neměl sebemenší možnost uhnout nebo položit motocykl, ač se o to pokusil.

Nabral Emila Sajfutdinova svým strojem a sám šel tvrdě k zemi. Za sebe můžu jenom říct, že jsem nic tak strašného doposud na ploché dráze neviděl. Opakované záběry na velkoplošné obrazovce ukázaly, že hák Švédova motocyklu jen těsně minul Rusovu hlavu. Jakým kouzlem si Emil Sajfutdinov nezlomil obě nohy, když se převracel i se svým strojem, je těžké pochopit. Každopádně Matej Žagar byl vyloučen, ale Andreas Jonsson skončil daleko hůř a odstoupil ze závodu.

A tak se letos poprvé svezli oba náhradníci. A vedli si slušně. Peter Kildemand je poslední dvě sezóny oporou britského Swindonu a loni se s krajanem Hansem N. Andersenem stal mistrem britské Elite League. Návštěvníci české extraligy mi jistě dají za pravdu, že je potřeba vidět, co všechno vyvádí při jízdě. Jeho styl připomíná MotoGP a zatáčky projíždí pověšený poníže řidítek. Sice v Parken udělal jednu nulu a pak přidal jedno druhé a jedno třetí místo, ale ihned v úvodu dovezl za sebou Chrise Holdera!

Druhý z domácích náhradníků Kenni Larsen stál na startu dvakrát a pokaždé dovezl bod. Nejdříve porazil zoufale jezdícího Antonio Lindbäcka, ale podruhé svého krajana Nielse Kristiana Iversena, čímž mu prakticky po čtyřech jízdách sebral účast v semifinále.

Mezi nejlepší momenty večera patřily souboje Darcy Warda s Chrisem Holderem, kteří se sešli celkem třikrát, s tím, že ten z dvanácté jízdy rozpisu byl ozdobou celého závodu. A pak to strhující finále.

Stará garda a smolaři
Po celý závod bylo zajímavé sledovat také, jak se vede staré gardě. Největší smůlu si prožil Greg Hancock, který byl hned ve dvou zastavených rozjížďkách. V obou případech přitom před vyvěšením červené vlajky jel na prvním místě, aby po opakovaném startu zůstal na chvostu.

Domácí Nicki Pedersen zvedl tribuny úvodním vítězstvím, ale pak už to pro něj šlo z kopce. Jednou dokonce skončil poslední, a jak sám okomentoval předchozí SGP v Polsku, nelze moc pomýšlet na postup, když se vezou nuly. Navíc ho v poslední jízdě porazili ten den pouze průměrní Michael Jepsen Jensen a Polák Jaroslaw Hampel.

Z veteránů to nakonec dotáhl nejdále Tomasz Gollob. Dostal se do finále, v němž už ovšem dojel poslední. Opět však prokázal, že umí přečíst každou tra a většinou najít i to nejlepší nastavení. Jak se mu stává poslední dobou poměrně často, začal špatně. Z prvních třech jízd přivezl jen dva body a dvě nuly. Pak dvakrát vyhrál a to včetně rozjížďky s číslem třináct s Emilem Sajfutdinovem, Tai Woffindenem a Nicki Pedersenem. Velký závodník má stále co ukázat.

Kodaň měla i své velké smolaře. Nejhůř samozřejmě dopadl již na začátku zmiňovaný Andreas Jonsson, jehož čekal loňský osud Jaroslawa Hampela, akorát o zatáčku dále. Podobný, ale ještě o něco dramatičtější osud měl Fredrik Lindgren, který pro změnu napodobil, co se mu přihodilo letos v Cardiffu. V devatenácté jízdě nezvládl tra a poroučel se k zemi.

Osm do fatálního okamžiku vybojovaných bodů ho sice dostalo do semifinále, avšak on do něj nebyl schopen nastoupit. Poslední zprávy ale uvádějí, že nic nebylo zlomeno, takže se Fast Freddie objeví už v SWC. Osm doposud vybojovaných bodů ho sice dostalo do semifinále, do něhož však nebyl schopen nastoupit. Poslední zprávy hovoří, že nemá nic zlomeného, takže se objeví už v SWC. Mezi smolaře zařadíme i Martina Vaculíka. Jel výborně a mířil do semifinále, avšak v opakované patnácté jízdě měl defekt stroje a tak se postup ukázal nad jeho síly.

V Kodani seriál vstoupil sedmým kolem do své druhé poloviny a také rozdělil účastníky do dvou velkých skupin. Bojující o medaile a o záchranu v první osmičce. Na pronásledovatele Sajfutdinova a osmé příčky v konečném pořadí.

Zrušením dvojnásobku bodů z finále bylo dosazeno, že ani veleúspěšný závodník ostatním neuteče už během par závodů, zároveň ale, když se to někomu podaří, jako teď Emilu Sajfutdinovi, o to těžší ho bude dohnat. Je-li maximum jednadvaceti bodů, může si Emil Sajfutdinov dovolit sbírat kolem deset bodů na Grand Prix a při letošním vyrovnaném startovním poli kdy si soupery berou body navzájem, udržet slibný náskok.

Totéž platí i o snaze zachránit se. Ale to všechno uvidíme v dalším pokračováni 3. srpna na SGP Itálie. Mezitím se máme na co těšit, jelikož během měsíční pauzy v Praze budeme svědky finále SWC.

Foto: Kiril Ianatchkov