Domácí vítězství stále zůstává tabu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 5. července
Odstavený silniční válec u kraje boxů motivoval fotografy pořídit snímek s pózujícím Tomášem Topinkou. Ovšem pražský kouč fotografie, jenž by mohly výstižně symbolizovat tažení pražského Olympu z pověrčivosti odmítal. A vskutku Mšeno vstoupilo do závodu zdrcujícím triumfem 5:1 v podání Przemyslawa Pawlickeho a Jana Jaroše. I když hosté svou ztrátu eliminovali, Mšeno zůstávalo na čele. Pád Daniela Hádka, kterého odvezla sanitka do nemocnice s bolestí žeber, odstartoval sérii nešastných událostí, které se raději stát vůbec neměly. V šesté jízdě zadřel Martin Gavenda motor, aby hned vzápětí Olymp dohnal Mšeno. Jenže Jan Jaroš odjel od startovního roštu v domnění, že ho startmaršál posílá pro správný povlak. Jenže muž u pásky ho pouze upozorňoval na špatné postavení. Než se nedorozumění vysvětlilo, uběhly dvě minuty. V rozjížďce s číslem devět se však časomíra záhadně zasekla, když se cestou na start srazili Josef Franc a Martin Gavenda. Olymp však zvyšoval náskok, excelentní Peter Kildemand nepoznal porážku od mšenského závodníka a po čtrnácti jízdách bylo vše rozhodnuto. Olymp zvítězil, připsal si bonusový bod a s jedním utkáním do konce základní části už nemůže být sesazen z průběžného vedení základní části.

Štěstěna se na domácí vydržela smát jen čtyři úvodní jízdy
Tomáš Topinka rozhodně nemívá ve zvyku podceňovat soupeře. Dnes ke všemu neměl k dispozici Matěje Kůse a ze všech možných alternativ zvolil zastupování rider – replacement. Josef Franc se po pádu v Herxheimu teprve včera znovu posadil do sedla závodního motocyklu. A Petr Vandírek tradičně nešetřil odhodláním přestřihnout černou šňůru proher, která se okolo mšenského stadiónu ovíjí už druhou sezónu.

Rozjížďka s číslem jedna vstříkla mšenským fanouškům do žil tolik potřebnou naději. Przemyslaw Pawlicki a Jan Jaroš jí vládli od vylétnutí pásky až po odmávání šachovnicovou vlajkou. A to, i když Martin Gavenda, jenž se netrefil do převodu, před sebe pustil Josefa France.

V rozjížďce s číslem tři však Zdeněk Holub nepustil ke slovu Daniela Hádka s Filipem Šiterou ani na sebekratší okamžik. Nicméně mšenské duo vyřešilo Michala Škurlu. Mšeno udržel v čele Norbert Kosciuch, který ve třetí jízdě uhlídal Troye Batchelora se Zdeňkem Holubem.

Až v rozjížďce s číslem čtyři si Pražané škrtli výraznějším způsobem. Peter Kildemand se na záda Zdeňka Simoty, který ho podjel v úvodní zatáčce, díval jen chviličku. Na protilehlé rovince už zase on tahal za delší konec provazu. Michal Škurla však tentokrát na Filipa Šiteru vyzrál.

„Jdu na druhou motorku, mydlí to,“ hlásil Filip Šitera svému kouči v depu za stavu 13:11. Do páté jízdy se opět chystal Zdeněk Holub, jehož v předchozí rozjížďce nahradil právě Michal Škurla. Proti záměrům pražského kouče, který v rošádě spatřoval lepší vyhlídky na vyšší bodový zisk, se postavil Daniel Hádek.

Skvěle odstartoval, navíc Jan Jaroš v první zatáčce objel Zdeňka Holuba. Avšak pražský junior v sobě nezapřel duši bojovníka. Ve druhém oblouku se nasoukal pod Jana Jaroše. A přestože musel odrážet jeho nápor, stačil ještě ohrožovat Daniela Hádka.

Drama bohužel skončilo předčasně ve třetím okruhu. Na jeho protilehlé rovince vrazil vedoucí Mšeňák do bariéry. Odrazil se od ní, čímž připravil horké okamžiky Janu Jarošovi, který se nečekané překážce před sebou musel vyhýbat po trávníku. „Klika, že mě nechyt‘,“ uvědomoval si Daniel Hádek v pondělí.

Bezprostředně po incidentu měl starosti zcela jiného charakteru. S bolestmi v žebrech čekal po základním ošetření na příjezd rychlé sanitky z Mělníka. Naštěstí podezření na fraktury nedošla svého potvrzení, takže nakonec musel ze svých závodních plánů škrtat pouze středeční juniorská družstva v Pardubicích.

Jeho nárazem do mantinelu jakoby Štěstěna odvrátila od domácího celku svou příjemnou tvář. Repete se stalo jednoznačnou záležitostí Zdeňka Holuba, zatímco Jan Jaroš inkasoval dva body za druhou příčku před Michalem Škurlou. Skóre obou rivalů bylo srovnáno na 15:15. A do rozjížďky s číslem šest nejrychleji odstartoval Martin Gavenda.

Jenže Norbert Kosciuch se jako bezpočtukrát v minulosti skvěle zhostil mšenské věci. V první zatáčce se po vnější straně posunul do čela. Motor Martina Gavendy nepřežil druhé kolo. Jeho dva body sice zdědil Josef Franc, avšak bod třetího Jana Holuba vrátil domácí celek do čela.

Avšak sedmá jízda viděla nedorozumění mezi startmaršálem a Janem Jarošem. Domácí závodník se postavil na roštu do špatné dráhy. Muž u pásky mu ukázal na přilbu, což si Jan Jaroš vyložil, že si vzal špatný povlak. Na digitální časomíře svítilo třicet sekund, když se otočil k depu.
Než se všechno vysvětlilo, časový limit byl fuč. Troy Batchelor zatroubil sólo Przemyslawu Pawlickemu. Zdeněk Holub přihlížel z pozadí, jenže jeho bod utkání vyrovnal. Podruhé a také naposledy.

V nouzi útoč Dánem!
V rozjížďce s číslem osm udeřili Pražané plnou silou. Peter Kildemand kryl záda Zdeňka Holuba, který vystřelil dopředu jako blesk, takže si Jan Holub s Norbertem Kosciuchem vylámali zuby. Hosté vedli rázem již o čtyři body.

Chystala se rozjížďka s číslem devět. Josef Franc se ještě na roštu otočil, aby se vrátil do depa nechat si dolít metyl do nádrže. Jenže narazil do nic netušícího Martina Gavendy, jemuž se dostala noha pod motocykl.

„Chtěl jsem do depa, ale daleko jsem se nedostal,“ krčil rameny viník netradiční kolize. V pražské části depa propuklo zděšení. Tomáš Topinka narychlo mobilizoval Zdeňka Holuba, avšak dvě minuty nebylo možné stihnout. Jenže časomíra se zastavila! A oba Pražané se stačili oklepat z červeného prachu mšenské dráhy a stanout u startovního roštu.

„To není možné, jak to udělala s těma dvouma minutama,“ rozčiloval se Zdeněk Simota na adresu Lenky Felixové. Její velkorysost totiž byla v přímém rozporu s předcházející diskvalifikací Jana Jaroše, jehož míra zavinění svého zpoždění byla přinejmenším sporná. Emoce nevychládaly, když pražští borci triumfovali v nešastné jízdě 4:2.

Josef Franc odvedl Zdeňka Simotu, Martin Gavenda ohlídal Filipa Šiteru. Praha zvýšila náskok na šest bodů. Navíc Petr Vandírek neměl v rozjížďce s číslem deset kým nahradit Daniela Hádka a Peter Kildemand slavil hladký triumf nad Przemyslawem Pawlickim. Třetí místo v nekompletním složení bylo pro Michala Škurlu povinností.

S osmi body ztráty nezbylo Petru Vandírkovi než strategicky kouzlit. V rozjížďce s číslem jedenáct mohl opět kalkulovat s prázdným místem po Danielu Hádkovi. Nechal stát Filipa Šiteru, jenž se do depa dnes vrátil už se dvěma nulami, a poslal do akce Przemyslawa Pawlickeho. Útok nemohl vyjít lépe.

Przemyslaw Pawlicki si s ladností poradil s Michalem Škurlou, zatímco Zdeněk Holub si pokazil dojem z nejlepšího extraligového závodu své dosavadní kariéry diskvalifikací za prošvihnuté dvě minuty. „Jsem dement,“ nešetřil sebekritikou. „Nekoukal jsem na hodiny a viděl už jen, jak svítí žlutý světlo.“

Vzápětí měl Norbert Kosciuch, jenž v úloze taktické rezervy zastoupil Jana Holuba, mnohem těžší úlohu. Nejlepší start totiž vystřihl Troy Batchelor, avšak mšenský Polák si s ním v první zatáčce druhého kola poradil. Zdeněk Simota měl pevnou kontrolu nad třetí příčkou před Martinem Gavendou.

Mšeno se dostalo už o pět bodů za Prahu, ale prakticky vyčerpalo své strategické možnosti. Zato Tomáš Topinka měl v záloze ještě záskok Petera Kildemanda na Matěje Kůse. A v nouzi neváhal Dána do rozjížďky s číslem třináct skutečně povolat. Peter Kildemand a Josef Franc odpálili od startu s Norbertem Kosciuchem za zády.

Polák se sice v první zatáčce vklínil mezi ně, avšak triumf se domácím začal vzdalovat. Definitivní ránu jeho ambicím zasadili Troy Batchelor s Peterem Kildemandem, když ve čtrnácté jízdě zmizeli z dohledu Przemyslawa Pawlickeho a Zdeňka Simoty už s letem pásky. Jedenáct bodů už nemohlo být překonáno, takže nezbylo než si vychutnat závěrečnou rozjížďku.

V duchu současných extraligových trendů se v ní sešla čtveřice cizinců. Peter Kildemand vyhrál potřetí v řadě, zatímco Troy Batchelor zůstal viset za Przemyslawem Pawlickim a Norbertem Kosciuchem. Nakonec ani neprojel cílem, nicméně na mikrofon Miloslava Čmejly se netajil spokojeností.

„Jsem rád, že jsme měli dobrej‘ den,“ hlásil do světa. „Jsem spokojenej‘ a šastnej‘, že jsme dokázali vyhrát.“ Bodej by ne. Olymp se dostal na čele tabulky tak daleko, že ani zářijová domácí prohra se Slaným na vlastní dráze okořeněná ztrátou bonusu, by nepřinesla pád na druhé místo. Jeden z finálových mítinků tak rozhodně uvidíme na Markétě.

Hlasy z depa
„Dobrý, super, akorát jsem dement, že jsem se nechal vyloučit,“ sypal si Zdeněk Holub popel na hlavu. „Nekoukal jsem na hodiny a viděl už jen, jak svítí žlutý světlo. Vítězství bylo pěkný. Dráha nebyla špatná na to, že je to Mšeno.“

„Vracím se do hry, co přerušil úraz z Herxheimu,“ svěřoval se Josef Franc. „Pomalu žádný jančení. Mělo bejt‘ o pár bodíků víc.“

„Zezačátku jsem to viděl líp,“ připouštěl Martin Gavenda. „První jízdu jsem jel s jiným převodem, to bylo špatně. Ve druhé jízdě zadřený motor, pak srážka s Pepou. Já si jel svoje, Pepa si mě nevšim‘. Štěstí, že nebyly dvě minuty. Myslel jsem, že mě vyloučí, ale dopadlo to dobře.“

„To není možný, jak to udělala s těma dvouma minutama,“ láteřil Zdeněk Simota na adresu sudí kvůli řešení srážky Pražanů před rozjížďkou s číslem devět. „A si jde hrát domů na zahrádku a nemontuje se do toho. Nedařily se mi starty, jinak bych byl o dost lepší. Po první zatáčce mi chyběl kousek, abych se dostal na první místo. Zejtra v Žarnovici musím postoupit, snad to vyjde.“

„Špatný, nemám slov,“ bilancoval mítink Jan Holub. „Je složitý po třech tejdnech skočit na motorku s novým motorem a naladit to. Nebyl jsem s tím sladěnej‘. Motorově jo, ale nastavením ne. Myslím, že to bude lepší. Chtělo by to závody, s nima je to bída.“

1. PSK Olymp Praha     50
Josef Franc 1 2 3 1   7
Martin Gavenda 0 E 1 0   1
Troy Batchelor, AUS 2 3 2 3 R 10
Matěj Kůs     R-R
Peter Kildemand, DK 3 2 3 3 2 3 16(2)
Michal Škurla 0 1 1 1 2   5
Zdeněk Holub 3 1 – 3 1 3 M   11(1)
 
2. Grepl PDK Mšeno     39
Przemyslaw Pawlicki, PL 3 2 2 3 1 2 13
Jan Jaroš 2 2 M 0   4(1)
Norbert Kosciuch, PL 3 3 0 3 2 1 12(1)
Jan Holub 0 1 1 –   2
Zdeněk Simota 2 2 1 0   5
Filip Šitera 1 0 0 –   1(1)
Daniel Hádek 2 X – –   2

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. Mšeno 100:82 bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

  závody bilance skóre odvety bonus tabulkové body
1. Praha 5 4-1-0 244:208 2 2 11
2. Pardubice 4 2-1-1 204:161 1 0 5
3. Slaný 2 0-0-2 69:113     0
4. Mšeno 3 0-0-3 120:155 1 0 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Soubor nešastných okolností nás pustil jen na šesté místo

Herxheim – 29. června
Lubomír Vozár není v koučování na reprezentační úrovni žádným nováčkem. By český nároďák dovedl do finále už roku 1998, atmosféru finálového klání si v roli manažera na vlastní kůži vyzkoušel až minulou sobotu v Herxheimu. Šance přetavit debut do cenného kovu však vzala za své po nešastném vyřazení Josefa France.

Zdeněk Holub starší trefně přirovnal plochodrážním areál v Herxheimu k Divišovu, ovšem v mnoha větších rozměrech. Kraoučká dráha pro speedway je od dlouhodrážního oválu oddělena únikovým pásem. Navíc je tam ještě další pruh trávy pro koně, kteří tady kdysi jezdili. Do depa je to bratru 400 metrů, takže si doprovod závodníků mohl směle započítat několik naběhaných kilometrů.

Naneštěstí zaúřadoval d隝, na jehož oltář museli pořadatelé položit obě v podobě doprovodného programu. „Dráhu měli zakrytou plachou,“ říká Lubomír Vozár. „Jenže když ji oddělali, začalo pršet. Laborovalo se s tréninkem. Chtěli ho zrušit a nechat zkušební kola před startem každé jízdy. Ale většina závodníků tam nikdy nebyla, takže nakonec byl trénink jednou dvě minuty.“

Český tým vstoupil do závodu rozjížďkou s číslem tři. Po rychlém startu Maksima Bogdanovse zajistili Josef Franc se Zdeňkem Simotou remízu. V šesté jízdě naše borce očekával polský tandem Sebastian Ulamek a Norbert Kosciuch.

„Poláci stáli na jedničce a trojce, Francík mezi nimi a Zdeněk na čtyřce,“ ujímá se Lubomír Vozár opět úlohy vypravěče. „Poláci vzali v první zatáčce Pepeho do presu a už se válel. Byl uklej‘, hned šel místo něho Holoubek. Jel dobře, startoval, ale zkušenosti mu chyběly.“

Přesto však v patnácté jízdě otřásl vítěznými plány ambiciózních Němců. „Kolo ved‘,“ uvádí pardubický kouč na adresu Zdeňka Holuba. „Pak ho to vytáhlo ven, ale skončil druhý před Kevinem Wölbertem. Tleskali mu i domácí diváci.“

Nicméně medailové ambice byly ty tam. „Simoák bojoval, nejel špatně, ale chyběly mu starty,“ bilancuje Lubomír Vozár. „Herxheim je krátký vajíčko a kdo odstartoval a uměl to, měl výhodu. Předjížděl prakticky jen Martin Smolinski v rozhodující jízdě s Polákama. Najel si zatáčku, zlomil to, jel rovně, zase to zlomil a předjel Sebastiana Ulamka. Z našich startoval Holoubek líp, Zdeňkovi to nešlo, proto mu nechával vnitřek.“

Za daných okolností směřovali hladce k evropskému titulu Němci, pro druhé místo se natáhli Poláci. V rozjížďce s číslem dvacet se Češi loučili se závodem střetnutím s Ukrajinci, kteří pospíchali za bronzem.

„Andrej Karpov vyhrál úplně všechno,“ vypráví Lubomír Vozár. „Jenže Aleksander Loktajev se na to po pádu ve svý druhý jízdě vykašlal. Jezdil náhradník Stanislav Mělničuk. A ten v první zatáčce sestřelil Holoubka.“ Na věži seděl Pavel Váňa. Na červená světla se čekalo marně, i když Zdeněk Holub stále zůstával na ovále.

„Holoubek neodtáh‘ motorku,“ pokračuje Lubomír Vozár. „Hrozil na rozhodčího. Ve druhé zatáčce upad‘ Ukrajinec a pak to zastavili. Rozhodčí vyloučil Zdeňka, protože si myslel, že se přetočil. Stejně bychom skončili šestí. I s remízou s Ukrajinci bychom měli stejně bodů jako Dánové, jenže ti měli více trojek.“

Foto: Zdeněk Holub st.

Podceňovat soupeře nelze, ale jít po nich ano

Praha – 6. července
Před čtrnácti dny se naše juniorská reprezentace postarala o jeden z nejemotivnějších zážitků, které bylo možné v posledních letech na českých závodech spatřit. Roman Čejka, Eduard Krčmář, Michal Škurla, Zdeněk Holub a Václav Milík se v Divišově statečně pustili do Švédů. By některé z verdiktů švédského sudího silně čpěly nadržováním vlastním barvám, dokázali naši borci odpovědět útokem. V nervy drásajícím závěru nikdo z Čechů nezaváhal a slánský tandem dotáhl ve dvou posledních rozjížďkách triumfálně do evropského finále. To je na programu zítra v Opole a Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil s našimi vyhlídkami v boji s Poláky, Dány a Ukrajinci.

„První vlaštovka byla, že jsme postoupili,“ vrací se Milan Špinka ještě k semifinále. „Divišovskej‘ závod byl perfektní. Před dvěma posledníma jízdami jsme prohrávali o dva body. Svolal jsem si mančaft a říkám jim, nic není ztracenýho, jdeme ještě do toho. A všichni jo, jo, jo!“

Ve finále mistrovství Evropy juniorských družstev česká vlajka zavládla naposledy před třemi lety v Divišově. Jako pořadatelská země jsme byli přímo nasazeni. Postoupit ze semifinále se nám povedlo naposledy v sezóně 2009, kdy Michael Hádek, Pavol Pučko, Michal Dudek, Jan Holub a Václav Milík zvítězili v Moorwinkelsdammu.

„Po letech se nám povedlo postoupit,“ září Milan Špinka. „V Divišově mě mile překvapil Roman Čejka. Celej‘ závod jel bez ztráty kytičky a vyhrál klíčovou poslední jízdu. Dobře jeli všichni, v sestavě nebylo jediný slabý místo.“

Za těchto okolností není sebemenší důvod měnit sestavu. Českou trikolóru budou zítra v Opole hájit opět Zdeněk Holub, Roman Čejka, Michal Škurla, Eduard Krčmář a Václav Milík opět v úloze náhradníka.

„To víš, jsou tu tři další mančafty,“ komentuje Milan Špinka české šance na návrat s medailí. „Poláci jsou doma a jsou mistři. Dánové jsou taky dobří a podceňovat nejde ani Ukrajince. To nemůžeš nikoho, ale jdeme do toho. Vítězná sestava se nemění, jedou ti, co si v Divišově vyjeli postup. A budeme bojovat!“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)