Češi v akci 64

Dvě extraligy a dva stopětadvacítkářské závody se postaraly o náplň plochodrážního dění na českých oválech v uplynulém týdnu. Velká část pozornosti českých diváků se upírala v sobotu k Opole, kde náš juniorský nároďák skončil s bronzovými medailemi v evropském šampionátu. Z challenge v Žarnovici a z trávy v Noordwolde nikdo z našich postup nepřivezl. Při zranění Lukáše Drymla a Matěje Kůse se v zahraničních závodech představili pouze Aleš Dryml, Slovák Martin Vaculík a Karel Kadlec.
Martin Vaculík prožíval skutečně nabitý týden. Po dánské velké ceně startoval v neděli v Tarnowě. Tady se představil i v pondělí, kdy jeho tým hostil v odloženém duelu Czestochowou. Domácí s přehledem zvítězili 54:36 a Martin Vaculík jim přispěl osmi body s jedním bonusem.

V úterý byl slovenský závodník už ve Švédsku. Ani tady se jeho vítězná šňůra nepřetrhla. Vetlanda totiž doma převálcovala Eskilstunu 60:30, na čemž on sám měl podíl šesti bodů s jedním bonusem. V sobotu se představil svému publiku při žarnovickém challenge a v neděli už stál na startu v Tarnowě. Derby Tarnow vs. Rzeszow skončilo výsledkem 53:37 a individuální skóre slovenského závodníka se zastavilo na pěti bodech s jedním bonusem.

Aleš Dryml se vypravil na Britské ostrovy po slánské extralize. Lakeside se s jeho Belle Vue vypořádalo 52:38. Pardubický kapitán měl u svého jména tři body se dvěma bonusy. Včera posílil polský Grudziadz, ovšem v Daugavpilsu měli vrch domácí. Vyhráli 52:38 a skóre pardubického kapitána činilo pět bodů a jeden bonus.

Naplno měl o víkendu Karel Kadlec, který se do rodné Plzně vrátil až dnes okolo čtvrté nad ránem. V Mulmshornu jej čekala evropská série veteránů a nakonec zasáhl i do hlavního mezinárodního závodu.

„ELVS bylo zase blbě rozdělný do dvou dnů,“ vypráví Karel Kadlec. „Mulmshorn je černá prašná dráha, jsou tam kameny i slušný valouny. Měl jsem strašný rozlosování, v každý jízdě se mnou jelo pět adeptů na titul. Dostal jsem se do finále B, které bylo druhej‘ den.“

V jeho cíli byl Karel Kadlec druhý. „Honili jsme se celou dobu s Wim de Haasem, který taky doplatil na rozlosování,“ říká plzeňský nezmar, který pořadatelům pomáhal doplňovat díry ve startovní listině pro hlavní závod.

Ten se stal kořistí Daniela Ratha, jenž vyskočil na nejvyšší stupínek pódia, kde po jeho boku stáli Raymond Woortman a David Speight. Karel Kadlec skončil jedenáctý. „V poslední jízdě jsem moh‘ mít dva body,“ svěřuje se. „Ale už se šlo na finále veteránů, tak jsem si nechtěl ubírat síly a nestartoval jsem.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Darcy Ward si nemohl vymyslet lepší aranžmá pro svůj comeback

Kodaň – 29. června
SGP Dánska ve svém vydání anno domini 2013 byla zatím tou nejrůznorodější velkou cenou letošní sezóny. Poprvé letos a poprvé jako stálý účastník vyhrál Australan Darcy Ward, navíc po návratu ze zrněním způsobené pauzy.

Neskutečné finále
Jeho krajan, úřadující mistr světa Chris Holder splnil svůj záměr začít pronásledovat Emila Sajfutdinova a skončil třetí. Na Rusa sice udělal jenom bod, ale místo na stupních vítězů je tou nejlepší motivací do dalších soubojů. Mezi Australany se vtěsnal Slovinec Matej Žagar a plným právem byl zklamán, že ani tentokrát nevyšplhal na stupeň nejvyšší.

Ve finále Matej Žagar nejlépe odstartoval a svedl tvrdý souboj s Darcy Wardem. V prvních dvou kolech se tato dvojice střídala v čele tolikrát, že jsem to nedokázal ani spočítat. Matej Žagar to nevzdal ani poté, co si Australan po předjetí vypracoval malinký náskok, ale potřebnou rychlost nenašel a musel se spokojit se stříbrem.

A to měl přitom úvod závodu hodně špatný. Začínal ve třetí jízdě s mistrem světa Chrisem Holderem, vedoucím mužem šampionátu Emilem Sajfutdinovem a zkušeným Andreasem Jonssonem. Slovinec odstartoval nejlépe, avšak ani Emil Sajfutdinov, ani Chris Holder neměli v úmyslu ubírat plyn. Ruská raketa se dokázala rozjet po vnějšku, Chris Holder útočil zevnitř. Matej Žagar nechal po své pravici malinký prostor. Zrovna když se tam vešel Emil Sajfutdinov, chytil nerovnost, motocykl mu cuknul a ztráta kontroly nad ním poslala Rusa k zemi. Zezadu se řítil Andreas Jonsson, který neměl sebemenší možnost uhnout nebo položit motocykl, ač se o to pokusil.

Nabral Emila Sajfutdinova svým strojem a sám šel tvrdě k zemi. Za sebe můžu jenom říct, že jsem nic tak strašného doposud na ploché dráze neviděl. Opakované záběry na velkoplošné obrazovce ukázaly, že hák Švédova motocyklu jen těsně minul Rusovu hlavu. Jakým kouzlem si Emil Sajfutdinov nezlomil obě nohy, když se převracel i se svým strojem, je těžké pochopit. Každopádně Matej Žagar byl vyloučen, ale Andreas Jonsson skončil daleko hůř a odstoupil ze závodu.

A tak se letos poprvé svezli oba náhradníci. A vedli si slušně. Peter Kildemand je poslední dvě sezóny oporou britského Swindonu a loni se s krajanem Hansem N. Andersenem stal mistrem britské Elite League. Návštěvníci české extraligy mi jistě dají za pravdu, že je potřeba vidět, co všechno vyvádí při jízdě. Jeho styl připomíná MotoGP a zatáčky projíždí pověšený poníže řidítek. Sice v Parken udělal jednu nulu a pak přidal jedno druhé a jedno třetí místo, ale ihned v úvodu dovezl za sebou Chrise Holdera!

Druhý z domácích náhradníků Kenni Larsen stál na startu dvakrát a pokaždé dovezl bod. Nejdříve porazil zoufale jezdícího Antonio Lindbäcka, ale podruhé svého krajana Nielse Kristiana Iversena, čímž mu prakticky po čtyřech jízdách sebral účast v semifinále.

Mezi nejlepší momenty večera patřily souboje Darcy Warda s Chrisem Holderem, kteří se sešli celkem třikrát, s tím, že ten z dvanácté jízdy rozpisu byl ozdobou celého závodu. A pak to strhující finále.

Stará garda a smolaři
Po celý závod bylo zajímavé sledovat také, jak se vede staré gardě. Největší smůlu si prožil Greg Hancock, který byl hned ve dvou zastavených rozjížďkách. V obou případech přitom před vyvěšením červené vlajky jel na prvním místě, aby po opakovaném startu zůstal na chvostu.

Domácí Nicki Pedersen zvedl tribuny úvodním vítězstvím, ale pak už to pro něj šlo z kopce. Jednou dokonce skončil poslední, a jak sám okomentoval předchozí SGP v Polsku, nelze moc pomýšlet na postup, když se vezou nuly. Navíc ho v poslední jízdě porazili ten den pouze průměrní Michael Jepsen Jensen a Polák Jaroslaw Hampel.

Z veteránů to nakonec dotáhl nejdále Tomasz Gollob. Dostal se do finále, v němž už ovšem dojel poslední. Opět však prokázal, že umí přečíst každou tra a většinou najít i to nejlepší nastavení. Jak se mu stává poslední dobou poměrně často, začal špatně. Z prvních třech jízd přivezl jen dva body a dvě nuly. Pak dvakrát vyhrál a to včetně rozjížďky s číslem třináct s Emilem Sajfutdinovem, Tai Woffindenem a Nicki Pedersenem. Velký závodník má stále co ukázat.

Kodaň měla i své velké smolaře. Nejhůř samozřejmě dopadl již na začátku zmiňovaný Andreas Jonsson, jehož čekal loňský osud Jaroslawa Hampela, akorát o zatáčku dále. Podobný, ale ještě o něco dramatičtější osud měl Fredrik Lindgren, který pro změnu napodobil, co se mu přihodilo letos v Cardiffu. V devatenácté jízdě nezvládl tra a poroučel se k zemi.

Osm do fatálního okamžiku vybojovaných bodů ho sice dostalo do semifinále, avšak on do něj nebyl schopen nastoupit. Poslední zprávy ale uvádějí, že nic nebylo zlomeno, takže se Fast Freddie objeví už v SWC. Osm doposud vybojovaných bodů ho sice dostalo do semifinále, do něhož však nebyl schopen nastoupit. Poslední zprávy hovoří, že nemá nic zlomeného, takže se objeví už v SWC. Mezi smolaře zařadíme i Martina Vaculíka. Jel výborně a mířil do semifinále, avšak v opakované patnácté jízdě měl defekt stroje a tak se postup ukázal nad jeho síly.

V Kodani seriál vstoupil sedmým kolem do své druhé poloviny a také rozdělil účastníky do dvou velkých skupin. Bojující o medaile a o záchranu v první osmičce. Na pronásledovatele Sajfutdinova a osmé příčky v konečném pořadí.

Zrušením dvojnásobku bodů z finále bylo dosazeno, že ani veleúspěšný závodník ostatním neuteče už během par závodů, zároveň ale, když se to někomu podaří, jako teď Emilu Sajfutdinovi, o to těžší ho bude dohnat. Je-li maximum jednadvaceti bodů, může si Emil Sajfutdinov dovolit sbírat kolem deset bodů na Grand Prix a při letošním vyrovnaném startovním poli kdy si soupery berou body navzájem, udržet slibný náskok.

Totéž platí i o snaze zachránit se. Ale to všechno uvidíme v dalším pokračováni 3. srpna na SGP Itálie. Mezitím se máme na co těšit, jelikož během měsíční pauzy v Praze budeme svědky finále SWC.

Foto: Kiril Ianatchkov

Evropské travnaté finále disponuje kompletním složením

Noordwolde – 7. července
Druhým semifinále v Noordwolde skončila kvalifikační část evropského šampionátu na travnatné dráze. Zvítězil Jannick de Jong, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Mathieu Tresarrieu a Dirk Fabriek. K Josefu Francovi a Richardu Wolffovi, jež postoupili z Artigues de Lussac, už nepřibyl žádný další český finalista. Michaela Krupičková skončila šestnáctá, Jan Boháš devatenáctý a Michael Hádek kvůli absenci kvalitního motoru do Holandska vůbec neodcestoval a doprovázel Karla Kadlece jako mechanik do Mulmshornu.

1. Jannick de Jong, NL 18
2. Mathieu Tresarrieu, F 17
3. Dirk Fabriek, NL 19
4. Jörg Tebbe, D 17
5. Mark Stiekema, NL 10
6. Paul Cooper, GB 15
7. Erik Eijbergen, NL 10
8. Matthias Kröger, D 15
9. Enrico Janoschka, D 13
10. Danny Warwick, GB 9
11. Rene Lehtinen, FIN 8
12. Charlie Sauders, GB 9
13. Henry van der Steen, NL (res) 4
14. Torben Praestgaard, DK 6
15. Keijo Bünning, D 4
16. Michaela Krupičková, CZ 3
17. Alexandre Dubrana, F 3
18. Jacob Nymark, DK 0
19. Jan Boháč, CZ 0
20. Pascal Swart, NL (res) 0

Češi se v Opole zaskvěli bronzem

Opole – 6. července
Polské město Opole hostilo v sobotu odpoledne finále mistrovství Evropy juniorských družstev. V něm nastoupili také naši junioři, kteří již před závodem avizovali útok na medaile. A při pohledu na soupisku zejména mladých Ukrajinců, byla šance na bronzový stupínek opravdu velká. Svůj cíl naši splnili a co víc, do posledních metrů se rvali dokonce o stříbro.

Stav po osmnácté jízdě byl totiž mezi Čechy a Dány 26:26. A to zejména díky Václavu Milíkovi, jemuž sice nevyšly jeho první dvě jízdy, ve kterých získal pouhý bodík, nicméně v dalších třech svých rozjížďkách nenašel přemožitele a na jeho kontě se v závěrečném zúčtování ukázalo slušných 10 bodů.

Druhým nejlepším jezdcem našeho týmu byl Roman Čejka s šesti body, dále Eduard Krčmář s pěti. Michal Škurla a Zdeněk Holub připsali shodně po třech bodech, přičemž druhý jmenovaný mohl mít bodů ještě víc, nebýt přinejmenším podivného vyloučení v jízdě s číslem dvanáct, kdy kroužil na druhém místě a držel si za zády nejlepšího a neporaženého jezdce dne Piotra Pawlickeho. Ten ve snaze našeho juniora předjet upadl, bez jakéhokoliv cizího zavinění.

Ale k udivení všech byl z jízdy vyloučen právě náš jezdec. Sám aktér po závodě celou situaci okomentoval slovy: „Já jsem o něm ani nevěděl vůbec, akorát jsem pak viděl červený světlo, tak si říkám, tam bude asi něco špatně. Pak mě vyloučili, škoda. Mohlo to dopadnout líp, ale třeba i hůř. Ale jsme spokojený, třetí místo a finále příští rok, to je hlavní.“

Naši mladíci však určitě nezklamali a ukázali, že se i ve finále takového závodu, jaký dnes hostilo Opole, mohou porvat o cenné kovy a zamíchat pořadím na stupních vítězů. Sportovně je třeba uznat, že Polsko s konečným počtem padesáti bodů šlo za jasným vítězstvím už od začátku závodů a potvrdilo roli favorita.

Ale Dánové, kteří měli právě s domácími bojovat o zlato, byli nakonec rádi, že udrželi o tři body stříbro před našimi bojovnými juniory. Ukrajina, jejíž mladíci přicestovali do Opole spíše posbírat zkušenosti, nepočítáme-li jejich oporu a hvězdu Aleksandra Loktajeva, brala pouhých třináct bodů.

Roman Čejka se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými dojmy a postřehy ze závodu těmito slovy:
„Dráha byla docela pěkná, trochu to skákalo, ale dobrý. Velká škoda byla na začátku, kdy měl Venda problém se spojkou. Bylo to rozhodující, myslím, že jsme mohli bejt‘ druhý. Já jsem dělal, co jsem moh‘, mám tam teda hodně jedniček, ale snažil jsem se. Hlavně že máme to finále příští rok.“

1. Polsko   50
Piotr Pawlicki 3 3 3 – 3 12
Artur Czaja 3 2 – 2 2 9
Pawel Przedpelski 3 – 2 1 2 8
Krystian Pieszczek 2 2 3 3 – 10
Bartosz Zmarzlik 2 3 3 3 11
 
2. Dánsko   30
Kenni Nissen 2 3 0 ex 1 6
Anders Thomsen 2 3 1 – 2 8
Emil Grondal 1 – 1 0 – 2
Nikolaj B. Jakobsen 3 ex 2 2 2 9
Rasmus Jensen 1 3 1 5
 
3. Česká republika   27
Eduard Krčmář 0 – 2 2 1 5
Zdeněk Holub 2 1 U 0 – 3
Roman Čejka 1 3 1 1 0 6
Michal Škurla 1 – 2 – – 3
Václav Milík 1 0 3 3 3 10
 
4. Ukrajina   13
Pavel Kondrtjuk 0 1 0 1 0 2
Aleksander Loktajev 1 2 3 1 1 8
Stanislav Mělničuk 0 0 1 2 0 3
Maksym Rosočuk 0 0 0 0 0 0


Foto: Wojta Zavřel

Zdeněk Simota podruhé nepostoupil

Žarnovica – 6. července
Zdeněk Simota skončil dnes čtrnáctý v challenge evropského šampionátu v Žarnovici a do finálové části se nekvalifikoval. Triumfoval Jurica Pavlic, jemuž na stupních vítězů dělali po rozjezdu společnost Roman Považnyl a Grigorij Laguta.

1. Jurica Pavlic, CRO 12
2. Roman Považnyj, RUS 10+3
3. Grigorij Laguta, RUS 10+2
4. Martin Vaculík, SK 10+1
5. Andrej Karpov, UA 10+0
6. Maciej Janowski, PL 10+-
7. Hans N. Andersen, DK 9
8. Sebastian Ulamek, PL 9
9. Kjastas Puodžuks, LAT 9
10. Leon Madsen, DK 8
11. Robert Miskowiak, PL 8
12. Nicolas Covatti, RA (FMI) 7
13. Grzegorz Zengota, PL 3
14. Zdeněk Simota, CZ 2
15. Tobias Busch, D 2
16. Maksim Bogdanovs, LAT 1

Domácí vítězství stále zůstává tabu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 5. července
Odstavený silniční válec u kraje boxů motivoval fotografy pořídit snímek s pózujícím Tomášem Topinkou. Ovšem pražský kouč fotografie, jenž by mohly výstižně symbolizovat tažení pražského Olympu z pověrčivosti odmítal. A vskutku Mšeno vstoupilo do závodu zdrcujícím triumfem 5:1 v podání Przemyslawa Pawlickeho a Jana Jaroše. I když hosté svou ztrátu eliminovali, Mšeno zůstávalo na čele. Pád Daniela Hádka, kterého odvezla sanitka do nemocnice s bolestí žeber, odstartoval sérii nešastných událostí, které se raději stát vůbec neměly. V šesté jízdě zadřel Martin Gavenda motor, aby hned vzápětí Olymp dohnal Mšeno. Jenže Jan Jaroš odjel od startovního roštu v domnění, že ho startmaršál posílá pro správný povlak. Jenže muž u pásky ho pouze upozorňoval na špatné postavení. Než se nedorozumění vysvětlilo, uběhly dvě minuty. V rozjížďce s číslem devět se však časomíra záhadně zasekla, když se cestou na start srazili Josef Franc a Martin Gavenda. Olymp však zvyšoval náskok, excelentní Peter Kildemand nepoznal porážku od mšenského závodníka a po čtrnácti jízdách bylo vše rozhodnuto. Olymp zvítězil, připsal si bonusový bod a s jedním utkáním do konce základní části už nemůže být sesazen z průběžného vedení základní části.

Štěstěna se na domácí vydržela smát jen čtyři úvodní jízdy
Tomáš Topinka rozhodně nemívá ve zvyku podceňovat soupeře. Dnes ke všemu neměl k dispozici Matěje Kůse a ze všech možných alternativ zvolil zastupování rider – replacement. Josef Franc se po pádu v Herxheimu teprve včera znovu posadil do sedla závodního motocyklu. A Petr Vandírek tradičně nešetřil odhodláním přestřihnout černou šňůru proher, která se okolo mšenského stadiónu ovíjí už druhou sezónu.

Rozjížďka s číslem jedna vstříkla mšenským fanouškům do žil tolik potřebnou naději. Przemyslaw Pawlicki a Jan Jaroš jí vládli od vylétnutí pásky až po odmávání šachovnicovou vlajkou. A to, i když Martin Gavenda, jenž se netrefil do převodu, před sebe pustil Josefa France.

V rozjížďce s číslem tři však Zdeněk Holub nepustil ke slovu Daniela Hádka s Filipem Šiterou ani na sebekratší okamžik. Nicméně mšenské duo vyřešilo Michala Škurlu. Mšeno udržel v čele Norbert Kosciuch, který ve třetí jízdě uhlídal Troye Batchelora se Zdeňkem Holubem.

Až v rozjížďce s číslem čtyři si Pražané škrtli výraznějším způsobem. Peter Kildemand se na záda Zdeňka Simoty, který ho podjel v úvodní zatáčce, díval jen chviličku. Na protilehlé rovince už zase on tahal za delší konec provazu. Michal Škurla však tentokrát na Filipa Šiteru vyzrál.

„Jdu na druhou motorku, mydlí to,“ hlásil Filip Šitera svému kouči v depu za stavu 13:11. Do páté jízdy se opět chystal Zdeněk Holub, jehož v předchozí rozjížďce nahradil právě Michal Škurla. Proti záměrům pražského kouče, který v rošádě spatřoval lepší vyhlídky na vyšší bodový zisk, se postavil Daniel Hádek.

Skvěle odstartoval, navíc Jan Jaroš v první zatáčce objel Zdeňka Holuba. Avšak pražský junior v sobě nezapřel duši bojovníka. Ve druhém oblouku se nasoukal pod Jana Jaroše. A přestože musel odrážet jeho nápor, stačil ještě ohrožovat Daniela Hádka.

Drama bohužel skončilo předčasně ve třetím okruhu. Na jeho protilehlé rovince vrazil vedoucí Mšeňák do bariéry. Odrazil se od ní, čímž připravil horké okamžiky Janu Jarošovi, který se nečekané překážce před sebou musel vyhýbat po trávníku. „Klika, že mě nechyt‘,“ uvědomoval si Daniel Hádek v pondělí.

Bezprostředně po incidentu měl starosti zcela jiného charakteru. S bolestmi v žebrech čekal po základním ošetření na příjezd rychlé sanitky z Mělníka. Naštěstí podezření na fraktury nedošla svého potvrzení, takže nakonec musel ze svých závodních plánů škrtat pouze středeční juniorská družstva v Pardubicích.

Jeho nárazem do mantinelu jakoby Štěstěna odvrátila od domácího celku svou příjemnou tvář. Repete se stalo jednoznačnou záležitostí Zdeňka Holuba, zatímco Jan Jaroš inkasoval dva body za druhou příčku před Michalem Škurlou. Skóre obou rivalů bylo srovnáno na 15:15. A do rozjížďky s číslem šest nejrychleji odstartoval Martin Gavenda.

Jenže Norbert Kosciuch se jako bezpočtukrát v minulosti skvěle zhostil mšenské věci. V první zatáčce se po vnější straně posunul do čela. Motor Martina Gavendy nepřežil druhé kolo. Jeho dva body sice zdědil Josef Franc, avšak bod třetího Jana Holuba vrátil domácí celek do čela.

Avšak sedmá jízda viděla nedorozumění mezi startmaršálem a Janem Jarošem. Domácí závodník se postavil na roštu do špatné dráhy. Muž u pásky mu ukázal na přilbu, což si Jan Jaroš vyložil, že si vzal špatný povlak. Na digitální časomíře svítilo třicet sekund, když se otočil k depu.
Než se všechno vysvětlilo, časový limit byl fuč. Troy Batchelor zatroubil sólo Przemyslawu Pawlickemu. Zdeněk Holub přihlížel z pozadí, jenže jeho bod utkání vyrovnal. Podruhé a také naposledy.

V nouzi útoč Dánem!
V rozjížďce s číslem osm udeřili Pražané plnou silou. Peter Kildemand kryl záda Zdeňka Holuba, který vystřelil dopředu jako blesk, takže si Jan Holub s Norbertem Kosciuchem vylámali zuby. Hosté vedli rázem již o čtyři body.

Chystala se rozjížďka s číslem devět. Josef Franc se ještě na roštu otočil, aby se vrátil do depa nechat si dolít metyl do nádrže. Jenže narazil do nic netušícího Martina Gavendy, jemuž se dostala noha pod motocykl.

„Chtěl jsem do depa, ale daleko jsem se nedostal,“ krčil rameny viník netradiční kolize. V pražské části depa propuklo zděšení. Tomáš Topinka narychlo mobilizoval Zdeňka Holuba, avšak dvě minuty nebylo možné stihnout. Jenže časomíra se zastavila! A oba Pražané se stačili oklepat z červeného prachu mšenské dráhy a stanout u startovního roštu.

„To není možné, jak to udělala s těma dvouma minutama,“ rozčiloval se Zdeněk Simota na adresu Lenky Felixové. Její velkorysost totiž byla v přímém rozporu s předcházející diskvalifikací Jana Jaroše, jehož míra zavinění svého zpoždění byla přinejmenším sporná. Emoce nevychládaly, když pražští borci triumfovali v nešastné jízdě 4:2.

Josef Franc odvedl Zdeňka Simotu, Martin Gavenda ohlídal Filipa Šiteru. Praha zvýšila náskok na šest bodů. Navíc Petr Vandírek neměl v rozjížďce s číslem deset kým nahradit Daniela Hádka a Peter Kildemand slavil hladký triumf nad Przemyslawem Pawlickim. Třetí místo v nekompletním složení bylo pro Michala Škurlu povinností.

S osmi body ztráty nezbylo Petru Vandírkovi než strategicky kouzlit. V rozjížďce s číslem jedenáct mohl opět kalkulovat s prázdným místem po Danielu Hádkovi. Nechal stát Filipa Šiteru, jenž se do depa dnes vrátil už se dvěma nulami, a poslal do akce Przemyslawa Pawlickeho. Útok nemohl vyjít lépe.

Przemyslaw Pawlicki si s ladností poradil s Michalem Škurlou, zatímco Zdeněk Holub si pokazil dojem z nejlepšího extraligového závodu své dosavadní kariéry diskvalifikací za prošvihnuté dvě minuty. „Jsem dement,“ nešetřil sebekritikou. „Nekoukal jsem na hodiny a viděl už jen, jak svítí žlutý světlo.“

Vzápětí měl Norbert Kosciuch, jenž v úloze taktické rezervy zastoupil Jana Holuba, mnohem těžší úlohu. Nejlepší start totiž vystřihl Troy Batchelor, avšak mšenský Polák si s ním v první zatáčce druhého kola poradil. Zdeněk Simota měl pevnou kontrolu nad třetí příčkou před Martinem Gavendou.

Mšeno se dostalo už o pět bodů za Prahu, ale prakticky vyčerpalo své strategické možnosti. Zato Tomáš Topinka měl v záloze ještě záskok Petera Kildemanda na Matěje Kůse. A v nouzi neváhal Dána do rozjížďky s číslem třináct skutečně povolat. Peter Kildemand a Josef Franc odpálili od startu s Norbertem Kosciuchem za zády.

Polák se sice v první zatáčce vklínil mezi ně, avšak triumf se domácím začal vzdalovat. Definitivní ránu jeho ambicím zasadili Troy Batchelor s Peterem Kildemandem, když ve čtrnácté jízdě zmizeli z dohledu Przemyslawa Pawlickeho a Zdeňka Simoty už s letem pásky. Jedenáct bodů už nemohlo být překonáno, takže nezbylo než si vychutnat závěrečnou rozjížďku.

V duchu současných extraligových trendů se v ní sešla čtveřice cizinců. Peter Kildemand vyhrál potřetí v řadě, zatímco Troy Batchelor zůstal viset za Przemyslawem Pawlickim a Norbertem Kosciuchem. Nakonec ani neprojel cílem, nicméně na mikrofon Miloslava Čmejly se netajil spokojeností.

„Jsem rád, že jsme měli dobrej‘ den,“ hlásil do světa. „Jsem spokojenej‘ a šastnej‘, že jsme dokázali vyhrát.“ Bodej by ne. Olymp se dostal na čele tabulky tak daleko, že ani zářijová domácí prohra se Slaným na vlastní dráze okořeněná ztrátou bonusu, by nepřinesla pád na druhé místo. Jeden z finálových mítinků tak rozhodně uvidíme na Markétě.

Hlasy z depa
„Dobrý, super, akorát jsem dement, že jsem se nechal vyloučit,“ sypal si Zdeněk Holub popel na hlavu. „Nekoukal jsem na hodiny a viděl už jen, jak svítí žlutý světlo. Vítězství bylo pěkný. Dráha nebyla špatná na to, že je to Mšeno.“

„Vracím se do hry, co přerušil úraz z Herxheimu,“ svěřoval se Josef Franc. „Pomalu žádný jančení. Mělo bejt‘ o pár bodíků víc.“

„Zezačátku jsem to viděl líp,“ připouštěl Martin Gavenda. „První jízdu jsem jel s jiným převodem, to bylo špatně. Ve druhé jízdě zadřený motor, pak srážka s Pepou. Já si jel svoje, Pepa si mě nevšim‘. Štěstí, že nebyly dvě minuty. Myslel jsem, že mě vyloučí, ale dopadlo to dobře.“

„To není možný, jak to udělala s těma dvouma minutama,“ láteřil Zdeněk Simota na adresu sudí kvůli řešení srážky Pražanů před rozjížďkou s číslem devět. „A si jde hrát domů na zahrádku a nemontuje se do toho. Nedařily se mi starty, jinak bych byl o dost lepší. Po první zatáčce mi chyběl kousek, abych se dostal na první místo. Zejtra v Žarnovici musím postoupit, snad to vyjde.“

„Špatný, nemám slov,“ bilancoval mítink Jan Holub. „Je složitý po třech tejdnech skočit na motorku s novým motorem a naladit to. Nebyl jsem s tím sladěnej‘. Motorově jo, ale nastavením ne. Myslím, že to bude lepší. Chtělo by to závody, s nima je to bída.“

1. PSK Olymp Praha     50
Josef Franc 1 2 3 1   7
Martin Gavenda 0 E 1 0   1
Troy Batchelor, AUS 2 3 2 3 R 10
Matěj Kůs     R-R
Peter Kildemand, DK 3 2 3 3 2 3 16(2)
Michal Škurla 0 1 1 1 2   5
Zdeněk Holub 3 1 – 3 1 3 M   11(1)
 
2. Grepl PDK Mšeno     39
Przemyslaw Pawlicki, PL 3 2 2 3 1 2 13
Jan Jaroš 2 2 M 0   4(1)
Norbert Kosciuch, PL 3 3 0 3 2 1 12(1)
Jan Holub 0 1 1 –   2
Zdeněk Simota 2 2 1 0   5
Filip Šitera 1 0 0 –   1(1)
Daniel Hádek 2 X – –   2

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. Mšeno 100:82 bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

  závody bilance skóre odvety bonus tabulkové body
1. Praha 5 4-1-0 244:208 2 2 11
2. Pardubice 4 2-1-1 204:161 1 0 5
3. Slaný 2 0-0-2 69:113     0
4. Mšeno 3 0-0-3 120:155 1 0 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout