Archiv pro den: 15.6.2013

Ostatní závody

Marcin Sekula rozjezd ke svému triumfu nepotřeboval

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Chabařovice – 15. června
Víkend uprostřed června tradičně patří Memoriálu Jiřího Hurycha, jehož dvaadvacátý ročník viděl elegantně vyšňořený chabařovický stadión dnes. Triumf si odvezl Marcin Sekula, přičemž o něm rozhodl již v rozjížďce s číslem čtyři. V ní totiž porazil Michala Dudka, jenž rovněž patřil k pilným sběračům bodů. Slaňák nakonec vyzrál i na Zdeňka Holuba, jehož z pódia sestřelila exploze motoru v sedmé jízdě, a vyrovnal bodový zisk polského borce naturalizovaného v Německu. Jenže rozjezd nebyl vypsán vzhledem k předzávodní dohodě o preferování výsledků vzájemné jízdy. Smolařem se stala Michaela Krupičková, jež v den svých šestnáctin musela po pádu v rozjížďce s číslem jedna do nemocnice na ošetření své naražené ruky. Dopolední mistrovství stopětadvacítek na krátké dráze se stalo kořistí Josefa Nováka, který se v průběžné klasifikaci odpoutal od chabařovických borců.

Pardubičan řádí na severu
Po dvou mistrovských závodech se na čele průběžné klasifikace hřáli hned tři závodníci. Josef Novák svým divišovským triumfem dorovnal třicetibodový zisk Václava Vernera a Adama Fencla. Nicméně bitva třech borců skončila prakticky ještě dříve než rozjížďka s číslem dvě.

Václav Verner v ní jezdil první až do druhého okruhu, v jehož druhé zatáčce musel odstavit svůj stroj. „Zadřel jsem motor,“ říkal se smutkem v hlase. By mítink dokončil v sedle vypůjčeného motocyklu, porucha ho nepustila na start do deváté jízdy. Za těchto okolností se nešlo příliš divit, když se nadějný domácí mladík kvalifikoval pouze do finále C.

Po odstoupení Václav Vernera dědil tři body Filip Šifalda, jenž se v dalším průběhu základní části činili více než náramně, aby se vyrovnal Adamu Fenclovi a Josefu Novákovi. Chabařovičan hned v úvodu odvedl Daniela Šilhána, zatímco Pardubičan s přehledem triumfoval v rozjížďce s číslem tři.

Pátá jízda je oba svedla dohromady. Josef Novák, jehož motor nese rukopis někdejšího pilota motocyklového dragsteru Jana Řehounka, měl na vrch už od startu. Když se ale s Adamem Fenclem potkal v rozjížďce s číslem osm podruhé, karta se obrátila.

Adam Fencl mistrovsky zvládl start. Když ho Josef Novák objel vnějškem první zatáčky, hned v dalším oblouku se vrátil zpátky. Pardubičan překypoval bojovností až do konce, avšak domácí borec bravurně setrvával v ideální stopě a nenechal si tři body vzít.

Jak už to chodí, když se dva perou, směje se ten třetí. Tím byl v našem případě Filip Šifalda, kráčející od triumfu k triumfu. Čtvrtou a devátou jízdu vyhrál stylem start – cíl, aby ho nakonec v rozjížďce s číslem jedenáct očekával Adam Fencl.

Filip Šifalda vystřihl nejlepší start. Nenechal se podjet ve druhé zatáčce. A když ho starší klubový kolega ve druhém kole překonal, rychle se v nájezdu do třetího okruhu vrátil zpátky. Jako neporažený si mohl ve finále A volit startovní pozici jako první.

Céčko a béčko byly tentokrát pouhým předkrmem závěrečné podívané, protože nejprve Václav Verner a po něm Milan Dobiáš zvítězili jednoznačným způsobem. Áčko ovšem jednoznačného suveréna postrádalo. Filip Šifalda se cpal v první zatáčce mezi Adama Fencla a Josefa Nováka.

Místa nebylo nazbyt, takže se ocitnul na zemi. Pro repete dostal zelenou a v první zatáčce se zapletl do duelu s Adamem Fenclem. Zvládl ho ve svůj prospěch, jenže Josef Novák mezitím ujel na bezpečný odstup.

Štědrý příděl sedmnácti bodů ho vystřelil do čela aktuální klasifikace. Adam Fencl ve druhém oblouku třetího kola podjel Filipa Šifaldu. Postavil se na druhý stupínek pódia a v půlce seriálu ztrácí na Pardubičana tři body. Filip Šifalda se o jediný bodík přehoupnul před Václava Vernera.

Z původní šestnáctky dvanáctka a nakonec jedenáctka
Polední přestávka po stopětadvacítkách uběhla velice rychle. Vlaštovky létaly stále níž a níž, na obzoru se kupily mraky, avšak návštěvníci chabařovického areálu viděli vodu akorát z kropící sedmsetšestky.

Pořadatelé po obědě přepracovali koncept Hurychova memoriálu. V depu se nakonec objevilo dvanáct závodníků. I když dostali vesty adekvátní klasickému rozpisu, většina z nich je zase vrátila. Ke slovu totiž přišel program s dvanácti rozjížďkami známý ze stopětadvacítek.

Při symbolickém startu s obrovskou fotografií Jiřího Hurycha na druhém místě startovního roštu uletěl Zdeněk Holub z bílé dráhy. Ten opanoval ostrou verzi rozjížďky s číslem jedna, kde už měl vedle sebe Josefa Nováka, debutujícího v rámci tréninkového závodu v sedle pětistovky.

Jenže ten ve třetím kole upadl v zatáčce u startu. Svítila červená světla, praporkáři mávali, avšak Michaela Krupičková skončila pádem ve druhém oblouku. Zatímco Pardubičan kráčel do depa po svých, dívka v zeleném vyžadovala péči zdravotníků.

S krunýřem okolo krku si přestoupila do rychlé ambulance, na jejíž palubě se dostala do ústecké nemocnice. Vrátila se ještě v průběhu mítinku s rukou na pásce. „Není zlomená,“ uklidňovala všechny znepokojené tazatele. „Jenom pohmožděná, naražená a všechno.“ Na otázku po příčině však jen kroutila hlavou: „nevím.“

Teprve na potřetí mohl Zdeněk Holub obkroužit čtyři kola a připsat si na konto tři body. Stejně úspěšně do závodu vstoupili i Michal Dudek, triumfující v rozjížďce s číslem dvě stylem start – cíl, a Marcin Sekula. V Německu usazený Polák vytěžil z chyby Henka Koonstry.

Jediný nepovedený start rozhodl
Po přestávce vyplněné prvním dílem koňské show svou vedoucí pozici upevnil Marcin Sekula. S červeným povlakem přilby letěl do čela současně s vertikálním pohybem pásky. Michal Dudek se musel probíjet první zatáčkou, ale stačil pouze připravit Henka Koonstru o druhou příčku.

„Zkazil jsem to, neodstartoval jsem,“ komentoval svou jednobodovou ztrátu. „Ze
žlutý to bylo tvrdý. Kdybych jel z jiný dráhy, asi bych ho porazil. Jsem rád, že jsem už předtím porazil Ronnyho.“

Vzápětí Zdeněk Holub odvedl Romana Čejku. A v rozjížďce s číslem šest, opakované kvůli pádu Josefa Nováka, se Ronny Weis svým vítězstvím vrátil do hry o stupně vítězů. Souboj neporažených v rozjížďce s číslem sedm dlouho vyzníval ve prospěch Zdeňka Holuba.

Pražský závodník s ústeckými kořeny i bydlištěm svedl skvělou bitvu s Marcinem Sekulou, jenž ho nechal za sebou v první zatáčce. V dalším nájezdu se ovšem podržel vnitřní stopy a do čela se vrátil. Naději na tři body živil až do třetího okruhu, v němž zastavil se zadřeným motorem.

Marcin Sekula s devíti body byl v té chvíli na čele průběžné klasifikace úplně sám stejně jako onen často zmiňovaný kůl v plotě. Michal Dudek, který hladce vyhrál osmou jízdu, byl hned za ním. Nahoru mířil i Ronny Weis.

Dobře známý Němec s českou licencí jezdil v rozjížďkách s čísly devět a deset na čele od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Roman Čejka konečně udeřil naplno v jedenácté jízdě. Vedení mu sice v prvním oblouku odebral Marcin Sekula, avšak ve třetím kole byl Slaňák zase zpátky první.

S devíti body však mohl na pódium zapomenout, zatímco desetibodový Ronny Weis se přišel podívat na průběh závěrečné dvanácté jízdy. Michal Dudek v ní předčil Zdeňka Holuba a Ronny Weis měl jasné třetí místo. Slánský borec vyrovnal zisk Marcina Sekuly, v jehož prospěch však rozhodl lepší výsledek ze vzájemného střetu v rozjížďce s číslem čtyři.

Hlasy z depa
„Zkazil jsem jednu jízdu,“ povzdechl si Michal Dudek, jak mu uniklo vítězství. „Neodstartoval jsem. Ze žlutý to bylo tvrdý a já to promydlil. V první zatáčce mi navíc natáhla kolej. Spokojenost je už veliká. Spravil jsem si náladu po to tréninkovým závodě v Praze. Tam mi sedla dráha, ale ne motor, tak mi to tam moc nevyšlo. Druhý místo je taky krásný, takovej‘ dobrej‘ trénink před extraligou ve středu. Uvidíme, budu se snažit podat stejnej‘ výkon.“

„Zkoušeli jsme možné i nemožné,“ připouštěl Roman Čejka. „Nějak mi to nejelo. A ve třetí jízdě v tom začalo klapat. Takže mám radost, že budu nejen mejt‘ dvě motorky, ale ještě navíc vyndávat motor. Hlavně, že jsme na to přišli dnes a ne až ve středu o extralize.“

„Pěkný, až na ten defekt,“ vyprávěl Zdeněk Holub. „Zadřel jsem, asi dole. Uvidím, ale vypadá to na ojnici. Naštěstí se mi to stalo dneska a ne ve středu ve Slaným na extralize.“

1. Marcin Sekula, D 3 3 3 2 11
2. Michal Dudek, Slaný 3 2 3 3 11
3. Rony Weiss, D 1 3 3 3 10
4. Roman Čejka, Slaný 2 2 2 3 9
5. Zdeněk Holub, Praha 3 3 E 2 8
6. Michal Klein, Mšeno 2 2 2 1 7
7. Anne Spaan, NL 2 1 1 2 6
8. Karel Kadlec, Kadlec 0 1 2 0 3
9. Henk Koonstra, NL 1 0 1 1 3
10. Josef Novák, Pardubice F X 1 1 2
11. Michaela Krupičková, Divišov 1 – – – 1
12. Jan Boháč, Divišov – 0 0 0 0

Poznámka: závod měl statut bodovaného tréninku; při bodové rovnosti rozhodl o vítězi výsledek vzájemné jízdy; rozjížďka s číslem jedna nebyla po pádu Josefa Nováka opakována – byly přiděleny technické body a to i pro Michaelu Krupičkovou, která upadla až po rozsvícení červených světel.

Mistrovství republiky 125 ccm:

    C B A TOT
1. Josef Novák, Pardubice 3 3 2 3     6 17
2. Adam Fencl, Chabařovice 3 2 3 2     4 14
3. Filip Šifalda, Chabařovice 3 3 3 3     2 14
4. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 1 3 2   3   11
5. Daniel Šilhán 2 2 2 1   2   9
6. Dušan Hlaváček, Pardubice 2 2 1 2   L   7
7. Václav Verner, Chabařovice E 3 – 3 3     9
8. František Klier, Mšeno 1 1 2 E 2     6

Průběžné pořadí seriálu:

  PHA DIV CHA TOT
  23.5. 26.5. 15.6.  
1. Josef Novák, Pardubice 12 18 17 47
2. Adam Fencl, Chabařovice 17 13 14 44
3. Filip Šifalda, Chabařovice 13 13 14 40
4. Václav Verner, Chabařovice 15 15 9 39
5. Milan Dobiáš, Chabařovice 10 8 11 29
6. František Klier, Mšeno 11 8 6 25
7. Daniel Šilhán 7 5 9 21
8. Dušan Hlaváček, Pardubice 8 5 7 20
9. Petr Chlupáč, Praha 8 9 NS 17
10. Filip Hájek, Praha 11 NS NS 11

Foto: Lubomír Hrstka

MS Na dlouhé dráze

Joonas Kylmäkorpi byl příliš suverénní

Forus – 15. června
Dokonalým triumfem Joonase Kylmäkorpiho skončilo druhé finále světového šampionátu na dlouhé dráze. Finský dlouhodrážní král neprohrál jedinou jízdu a pronikl do čela průběžné klasifikace. Na stupně vítězů se s ním postavili Aki Pekka Mustonen a Jörg Tebbe. Ten je před červencovým pokračováním ve francouzské Marmande o jediný bod před Josefem Francem. Tomu se v norském Forusu nedařily zejména starty.

„Pepemu dnes nešly starty,“ povzdechl si Zdeněk Schneiderwind. „A i přes velkou bojovnost to dnes na finále nestačilo.“

I když Josef Franc projížděl jako vítěz cílem rozjížďky s číslem osmnáct, na semifinále to nestačilo. Celkově mu patří devátá příčka. Dvou vítězství dosáhl rovněž Richard Wolff, který skončil dvanáctý a v celkové klasifikaci prozatím figuruje na šestnácté pozici.

1. Joonas Kylmäkorpi, FIN 28
2. Aki Pekka Mustonen, FIN 20
3. Jörg Tebbe, D 22
4. Richard Hall, GB 16
5. Cameron Woodward, AUS 18
6. Richard Speiser, D 15
7. Jannick de Jong, NL 15
8. Martin Smolinski, D 15
9. Josef Franc, CZ 14
10. Dirk Fabriek, NL 11
11. Stephane Tresarrieu, F 11
12. Richard Wolff, CZ 9
13. Mathieu Tresarrieu, F 9
14. Theo Pijper, NL (FFM) 6
15. David Howe, GB 5
16. Joel Nyström, S 5
17. Glen Phillips, GB 5
18. Matthias Kröger, D 3
19. Stephan Katt, D 2
20. Inge Bjerk, N 1

Průběžné pořadí seriálu:
1. Kylmäkorpi 53, 2. Tebbe 41, 3. Franc 40, 4. De Jong 36, 5. Smolinski 31, 6. Mustonen 31, 7. Hall 28, 8. Woodward 27, 9. Speiser 24, 10. S.Tresarrieu 22, 11. Fabriek 20, 12. Howe 20, 13.M.Tresarrieu 18, 14. Kröger, 15. Phillips 14, 16. Wolff 13, 17. Pijper 11, 18. Katt 9, 19. Nyström 5, 20. Heikkila 2, 21. Bjerk 1, 22. Pulli 0, 23. Gerdemann 0.

MS Jednotlivců

V race-off jsou jen Pardubičané

Debrecen – 15. června
Ve startovních listinách obou mítinků race-off, jenž jsou na pořadu příští týden v Lonigu a Esbjergu, z českých závodníků figurují pouze Pardubičané. Dnes k nim přibyl Tomáš Suchánek, ovšem v roli náhradníka. Předtím se ovšem v rozjezdu o jedenácté místo musel vypořádat s Martinem Gavendou. Filip Šitera skončil patnáctý. Dodatkové jízdy určily rovněž pořadí na stupních vítězů. Michael Jepsen Jensen skončil třetí po porážce Hanse N. Andersena, zatímco Andrzej Lebeděvs završil svou vítěznou snahu porážkou Piotra Pawlickeho.

1. Andrzej Lebeděvs, LAT 3 3 3 2 3 14+3
2. Piotr Pawlicki, PL 2 3 3 3 3 14+2
3. Michael Jepsen Jensen, DK 3 2 1 3 3 12+3
4. Hans N. Andersen, DK 3 1 2 3 3 12+2
5. Krzysztof Buczkowski, PL 1 3 3 1 2 10
6. Viktor Golubovskij, RUS 2 1 2 3 2 10
7. Matič Voldrih, SLO 2 2 3 2 1 10
8. Daniel Nermark, S 3 1 1 0 2 7
9. Norbert Magosi, H 1 2 1 E 2 6
10. Robert Benkö, H 0 3 2 1 0 6
11. Tomáš Suchánek, CZ 2 1 0 1 1 5+3
12. Martin Gavenda, CZ 0 2 0 2 1 5+2
13. Stanislav Mělničuk, UA ex 0 1 2 E 3
14. Jonathan Iturre, RA 1 0 2 0 ex 3
15. Filip Šitera, CZ 0 0 0 1 1 2
16. Jozsef Tabaka, H 1 – – – – 1
17. Laszlo Szatmari, H E 0 0 0
Minirozhovor

Nová diagnóza rozhodně nezměnila odhodlání Matěje Kůse

Praha – 15. června
Sotva se ve středu v podvečer ocitnul v sanitce, hlavou se mu mihla myšlenka na předčasný konec sezóny. Jenže tu rázně zaplašil, v čemž mu pomohla diagnóza, že z hrozivé kolize s Adrianem Miedzinskim vyvázl bez zlomenin. Jenže bolest v rameni neustávala a lékaři ho včera vyšetřili raději ještě jednou. Verdikt byl nemilosrdný. Prasklá lopatka. Světový šampionát v Debrecenu, na nějž se tolik připravoval, musel škrtnout tak či onak. Matěj Kůs však magazínu speedwayA-Z prozradil, že ze svých dalších cílů včetně účasti ve světovém poháru družstev a útoku na český mistrovský trůn nechce už slevovat ani v nejmenším.

„Mám největší radost, že vydržela krční páteř,“ svěřuje se Matěj Kůs z lůžka střešovické nemocnice. „Bolela mě ze všeho nejvíc. Nemohl jsem vůbec hnout hlavou a další den jsem vypadal jak po pořádný nakládačce. Krk je ale v pořádku, stehenní kost taky vydržela. Tam už ledují jen čtyřcentimetrovej‘ hematom.“

A potom příval pozitivních zpráv ustal. „Rozbolelo mě rameno,“ vysvětluje pražský závodník obrat k mnohem nepříjemnější diagnóze. „Doktoři si toho nevšímali. Začlo to bolet postupně s tím, jak odcházela bolest z jiných míst. Vnímal jsem ji stále víc a tak mi včera odpoledne udělali znovu rentgen. A lopatka je prasklá.“

Nicméně Matěj Kůs v sobě nezapře odhodlaného bojovníka. „Po pádu mě bolely žebra, pánev, páteř, noha, ruka, rameno,“ vypočítává. „Celá pravá strana těla, úplně vše. Teď už zkouším chodit. Ještě bolí, když se směju a kašlu. Mám ruku v gypsu, vždy jsem se ale hojil velmi rychle a budu na dráze dříve, než jsem čekal. Po pádu jsem toho moc nevnímal. Chvilkově jsem padal do bezvědomí, ale vím, že jsem byl smířený, že mám po sezóně. Jsem rád, jak to dopadlo. Můžu jen litovat škody, které budou v šestimístných číslech, a mistrovství světa, na které jsem se od začátku sezóny připravoval.“

Dnešní kvalifikační závod v Debrecenu pro seriál velkých cen na příští rok měl v hledáčku už dlouho. „Proto jsem si vybral mistrovství Evropy v Debrecenu, i proto jsem tam pak jel volnej‘ závod,“ připomíná, kolikrát se na maďarském ovále už letos objevil. „Vyzkoušel jsem si vše, co jsem potřeboval. I přes všechny pády a vzlety jsem se do tohoto závodu připravoval velmi sebevědomě a opravdu věřil v postup.“

Pražský závodník rozhodně nikdy nemluví jen tak do větru. „Věděl jsem, jaký závod mi čeká,“ říká. „V Anglii poslední dobou nebylo vůbec počasí a dráhy v příznivých stavech. Proto jsem pár závodů nechtěl riskovat. Když jsem odstartoval, jel jsem, když ne, nedělal jsem kraviny. Mistrovství světa bylo pro mě tento rok opravdu důležité.“

Nezaviněný pád během rozjížďky s číslem třináct středečního test matche proti Polákům však všechny ambice roztrhal na cáry jako papír. Matěj Kůs ovšem není zvyklý plakat nad rozlitým mlékem. „Teď dělám vše, abych se dal do pořádku na světový pohár,“ tvrdí odhodlaně. „A rozhodně budu bojovat o český titul.“

Foto: Wojta Zavřel

Minirozhovor

Filip Hájek mohl být ve špatnou dobu na úplně jiném místě

Praha – 15. června
Vedle závodění s pětistovkou rozhodně neplánoval odložit stopětadvacítku, kde přece jenom věřil větší šanci na úspěch. A vskutku. Jeho předpoklady se začaly zjara naplňovat. Po vítězství ve Slaném se ujal vedení v průběžné klasifikaci kolibřího šampionátu na klasických drahách. Vypustil juniorku v Divišově kvůli evropskému poháru 125 ccm v Pardubicích. Finále A mu uniklo o pověstný vlásek. V béčku upadl a od té doby ho potkáte v depu se sádrou na pravé ruce. Filip Hájek se ale magazínu speedwayA-Z svěřil, že by už v červenci mohl opět usednout za řidítka svých kanárkově žlutých motocyklů.

„Naštíplá kost,“ ukazuje Filip Hájek na svou pravačku a dodává, že takovou trofej si z Pardubic rozhodně neplánoval přivézt. „Škrtnul jsem si o zadní kolo Adama Fencla a šel přes hák.“

Přitom chybělo málo a v osudnou dobu by na dráze vůbec nebyl. Mika Meijer ho totiž bodově předstihl až v poslední rozjížďce základní části. A právě on při rovnosti bodů vystřídal pražského borce na startovním roštu finále A.

„Co se dá dělat?!“ vnímá Filip Hájek svou smůlu poněkud pragmaticky. „Bylo by lepší, kdyby se to nestalo, a dojel bych. Je to zklamání, aspoň nějakej‘ výsledek by byl.“

V Žarnovici i v Praze už pošilhával po soupeřích. „Stalo se to pětadvacátýho,“ uvažuje nad časovým horizontem, kdy se sám vrátí do závodního kolotoče. „Po měsíci mi pětadvacátýho sundaj‘ sádru. Pak budu mít dlahu. Dva mistráky jsou v prdeli, budu mít co dohánět. Je dobrý, že se posunula ta Plzeň. Budu rád, když stihnu desátýho ty Pardubice.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

MS Jednotlivců

Václav Milík by si přál postupovat i nadále

St. Johann im Pongau – 9. června
Jako první postoupil do race-off kvalifikace o SGP 2014 Aleš Dryml, jehož o tři týdny později napodobil Václav Milík. V rakouském St. Johannu však kromě soupeřů musel bojovat rovněž s dráhou za hranicí regulérnosti. Nicméně nakonec našel cestu do dalšího kola a magazínu speedwayA-Z se svěřil, že je se svým výkonem spokojený.

„Bylo to hodně vyrovnaný,“ vyprávěl ve slovenské Žarnovici, kam dorazil rovnou z rakouského městečka, i když mu cestu zkomplikoval rozvodněný Dunaj. „Ještě pátej‘ měl devět bodů, osmej‘ osm a jedenáctej‘ šest. Rozhodovalo se v poslední sérii.“

Po třech druhých místech a jedné nule v ní nakonec Václavu Milíkovi stačil jediný bod. Za daných okolností bylo důležité především postoupit. Dráha byla totiž v hodně špatném stavu již o tréninku. Dvě hodiny před závodem do bagru usedl dokonce sám Zvonimir Pavlic a neváhal lžíci zabořit až půl metru do hloubky. Navzdory úpravám poznamenalo závod mnoho pádů.

„Dráha byla na hovno,“ netajil se Václav Milík svým názorem. „Ale dalo se na tom jezdit. Postoupil jsem, byl jsem desátej‘, takže jsem spokojenej‘. Hlavně, že jsem postoupil. Ještě kdybych se dostal aspoň do challenge, to by bylo dobrý…“

Dnes se v Debrecenu bude bojovat o poslední místa ve dvojici mítinků race-off. Česká plochá dráha bude mít v ohni hned tři želízka. Vedle Tomáše Suchánka a Martina Gavendy, jenž zaskočil za zraněného Matěje Kůse, bude v akci rovněž Filip Šitera nahrazující omluveného Francouze.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a archív Václava Milíka