Zamračené nebe koresponduje s náladou mariánskolázeňského ekonoma

Mariánské Lázně – 1. června
Celkem dvakrát, naposledy ještě včera směřovala na FIM žádost od AČR o přeložení zítřejšího kvalifikačního kola světového šampionátu na dlouhé dráze na pozdější termín. Důvod byl samozřejmě nasnadě, předpověď počasí, která je speciálně pro západočeský region doslova a do písmene katastrofální. Ze strany mezinárodní motocyklové federace však pokaždé zaznělo ne.

„Stále prší, zatím rozumně, ale stále hlásí deště,” svěřil se dnes krátce po osmnácté hodině magazínu speedwayA-Z Jaroslav Pták. Stav dráhy by zatím umožnil uspořádat závod. „Je to mokrý,” popsal bývalý český reprezentant. „Jsou tam louže, ale jet by šlo.”

Verdikt nad osudem závodu tak či onak padne zítra dopoledne, kdy je na půl desátou naplánován trénink. Pořadatelé nejsou z postupu FIM zrovna dvakrát nadšeni. Vraští čelo v obavách, že psí počasí nechá potenciální návštěvníky v teple jejich domovů. Případné odložení na pondělí by zkomplikoval život celé řadě členů klubu, kteří chodí do práce. A posunutí na úplně jiný termín by s ohledem na drahý pronájem areálu od místní Lokomotivy bylo úplně nejhorší řešení.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Trénink proběhl za zavřenými dveřmi

Cardiff – 1. června
Trénink na britskou SGP plánovaný na deset dopoledne se již povedl. Avšak bez přítomnosti novinářů, kteří měli povolený vstup do areálu až od třinácti hodin. Naštěstí mohli spolu s ostatními čekajícími fanoušky profitovat z doprovodného programu, který probíhal po celé velšské metropoli.

Za pouhých 49 liber bylo možné si například pořídit svou vlastní cihlu a podpořit tak projekt stavby národního stadiónu v Manchesteru. Na něm bude vaše cihla umístěna na viditelném místě.

Kromě toho se nabízely spousty autogramiád či výstav motocyklů. Za vstupné ve výši jedné libry šlo zajít na burzu hned vedle stadiónu, zatímco občerstvení v mnoha pěkných restauracích vyšlo na víc.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Český juniorský trojlístek se vrací bez postupu

Pila – 1. června
Andrzej Lebeděvs se stal vítězem prvního semifinále evropského šampionátu v polské Pile, aniž by prohrál jedinou rozjížďku. Na stupních vítězů mu dělali společnost Piotr Pawlicki a Aleksander Loktajev. Ani jeden z českého tria bohužel nefiguruje mezi prvními pěti postupujícími do srpnového finále v Güstrowě. Zdeněk Holub skončíl osmý, Michal Škurla třináctý a Roman Čejka šestnáctý.

1. Andrzej Lebeděvs, LAT 3 3 3 3 3 15
2. Piotr Pawlicki, PL 2 3 3 2 3 13
3. Aleksander Loktajev, UA 3 3 1 3 2 12+3
4. Hubert Legovik, PL 2 3 3 3 1 12+2
5. Pawel Przedpelski, PL 3 2 2 2 2 11
6. Artur Czaja, PL 0 2 2 3 3 10
7. Stanislav Mělničuk, UA 2 2 1 2 2 9
8. Zdeněk Holub, CZ 2 1 2 2 1 8
9. Roland Benkö, H 1 2 3 0 0 6
10. Michajl Lysik, RUS 3 1 1 0 0 5
11.Ivan Plešakov, LAT 1 0 2 1 1 5
12. Danny Maassen, D 0 0 0 1 3 4
13. Michal Škurla, CZ 1 1 1 0 1 4
14. Ladislav Vida, LAT 0 0 0 1 2 3
15. Ivan Lysik, RUS 1 1 0 F 0 2
16. Roman Čejka, CZ 0 0 0 1 E 1
res Adam Strzelec, PL   DNR

Svět Speedway Grand Prix je úžasně barevný

Praha – 18. května
Kolotoč závodů SGP, který každoročně zavítá na pražskou Markétu, nám umožní mimo zhlédnutí top plochodrážní podívané i jiné věci, které jsou s tím spojené. Třeba jezdecké oblečení, v němž by na módní přehlídce nejvíce bodů sklidil Martin Vaculík.

Jestliže v nadpisu článku je slovo barevný, myslím tím kombinézy jezdců, jejich přilby, deky na motorkách a zázemí v jejich boxu. Za spolupráci na článku musím poděkovat počasí, protože jinak by nemělo smysl o tom psát. D隝 a mokrá dráha rovná se šestnáct černých účastníků. A podívaná by byla stejná jak za doby černobílého filmu.

Každý rok se můžeme těšit, no budu mluvit za sebe raději, tak tedy se těším, kdo co vymyslel za nový design motocyklu, kombinézy a všeho okolo. To ovšem neplatí jen o SGP, ale o všech závodnících u nás.

Je jasné, že každý by chtěl vše top, ale ekonomická situace každého závodníka umožňuje něco jiného. Rychlejší v super kombinéze než v kostkované košili nebudete. Provoz motorky je spousta peněz a tak to bude vždy prvotní investice.

Tak první vezmu přilby. Tam je plochodrážní jezdec značně omezen v nápadech na design, protože jak víme, vršek přilby musí být modrý, žlutý, bílý nebo červený a to podstatná plocha vrchní části.

Někdo volí povlaky, někdo má na to čtyři přilby v příslušných barvách k rozjížďce. To se vracíme, ale trochu víc k ekonomice, protože tři přilby budou o pěkných pár tisíc dražší ne čtyři povlaky.

Na zbytku přilby tím pádem toho moc nevymyslíte. Nějaké motivy na čelisti jsou hezká věc, ale připravte se na to, že budete muset jezdit jen na prvním místě, protože už druhý dostává takovou cejchu, že po prvních závodech si můžete lámat hlavu, co jsem to tam jenom měl vyobrazeného.

A tak většinou mají jezdci něco vzadu nebo na boku přilby, a už svoje jméno nebo nějakou potvůrku.

Martin Vaculík má na boku helmy Muhammada Aliho. Samozřejmě se tam objevují loga sponzorů.

Druhá věc pod přilbou směrem k dráze je kombinéza a tam už se dá hodně vymýšlet, protože plocha je to velká. Něco vám zakryje vesta, ale přesto dost místa zbývá pro nápady. Tady začíná ta barevnost být nejvíc vidět.

Letos to trochu kazí polská část SGP, kde žužlowci nosí identické červeno-bílé kombinézy. A tak tam přicházíme o tři nápady každého ze závodníků, ale bude tam možná spojitost s polským svazem ploché dráhy.

Je to asi jako, když barvy hlavního sponzora budou hnědé, vaše kombinéza bude z většiny takto barevná.

Vítěz pražské SGP má na první pohled jednoduchou kombinézu na design, ale on měl černou a bílou barvu měl i na civilním oblečení a tak to bude zřejmě jeho oblíbená kombinace. Proč ne, v jednoduchosti je síla a v jeho případě taková, která s drobnostmi jako je motor a nastavení motocyklu plus to, co je uzamčeno v kombinéze, vás doveze až na první místo. A kdoví jak to bude na konci celého seriálu.

Pak tu zbývá ještě dvanáct závodníků, protože naše dva náhradníky jsme viděli jen na nástupu, a tak ti splňují název článku.

Můj pohled na celé pole závodníků vyhrál Martin Vaculík. Jeho design kombinézy řízlé na půl je pro mě nejhezčí. Hned si, ale postěžuju! Kdyby jeho barvy byly obráceně, líp se to fotilo. Nebo je chyba ve mně a dokonalé to bude, až bude mít levou rukavici černou.

Třetí věc jsou rukavice a boty. Obě plochy jsou na vymýšlení moc malé. A tak se pokud vím, používá design výrobce. A navíc nejsou plochodrážníci fotbalisty, aby měli boty se svým jménem a neobuli si boty kolegy.

Na druhou stranu bylo by ale pro mladého začínajícího závodníka hezké si koupit boty svého vzoru, třeba Pepe Franc edition!

A příště se podíváme na motocykly!

Foto: Michal Kohout a Wojta Zavřel