Archiv pro měsíc: Červen 2013

Minirozhovor

Martin Málek prožívá zamotanou rekonvalescenci

Praha – 14. června
Jeho pád při Markéta Open během večera pálení čarodějnic mátl svou nevinností. Stejně tak první verdikty, že z něho vyšel bez následků, by kulhal na levou nohu. Teprve na základě barvy jejího kotníku se vynořilo podezření na frakturu kůstek v kotníku, které se o pár hodin později naneštěstí potvrdilo. Původní prognózy o závodnickém šestinedělí však nyní berou za své. Když se ho zeptáte na možnost účasti v extraligovém klání svého Slaného proti pražskému Olympu, kroutí hlavou. Na dotaz po startu v důležitém semifinále mistrovství Evropy jednotlivců v Murecku příští týden, reaguje Martin Málek mnohoznačným pohledem. Přesně takovým, který u plochodrážních závodníků může znamenat zároveň ne, ale i ano.

„Po pěti týdnech mi konečně sundali sádru,“ pochlubil se Martin Málek minulou sobotu ve slovenské Žarnovici. Ještě se opíral o berli, kterou ovšem už během obou podniků na pražské Markétě nechal doma. Jenže konec rekonvalescence ještě není v časovém horizontu nejbližších dnů.

„Není to taková pohádka, jak jsem si myslel,“ říká březolupský závodník. „Jak jsem minulou středu odcházel zase se sádrou, bylo jasné, že takový rychlý comeback to nebude. Ptal jsem se doktora na ježdění a padly termíny v řádu měsíců. Takže těžko říct.“

Přitom léčba zraněné nohy probíhá bez komplikací. „Týden jsem na to nesměl došlapovat,“ svěřuje se Martin Málek. „Nepohlo se to, nemuseli mě operovat a rovnat. Lýtková kost by nevadila, ale zlomenina kotníku je špatná. Měl jsem to prasklé přímo v kotníkovém kloubu. Teď mi to docela natéká. Zkouším se o to opírat, ale bolí to.“

Takže otázka závodního comebacku není skutečně na pořadu dne? „Uvidím,“ krčí rameny. „Dali mně ortézu, mohl bych začít vyšlapovat. Jedna extraliga mi vyšla s přehozením. Že bych stihnul tu druhou, jsem spíš skeptický. Je to slabé a ztuhlé, čekal jsem, že to bude daleko v lepším stavu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Minirozhovor

Matěj Kůs by chtěl stihnout světový pohár

Praha – 14. června
Středeční test match českého národního týmu s polskými reprezentanty skončil vskutku nešastně. Adrian Miedzinski a Matěj Kůs skončili po vzájemném pádu v nemocnici, kde je čeká několikadenní hospitalizace. První pozitivní zprávy dorazily ještě, než v sanitních vozech opustili pražskou Markétu. Polák se už probral s dlouhého bezvědomí a podezření na Pražanovu zlomenou nohu se naštěstí nepotvrdilo. Matěj Kůs byl večer v lepší náladě, soudě dle jeho komentářů na facebooku.

Pavel Ondrašík zraněného závodníka včera odpoledne navštívil ve střešovické nemocnici. Na pražských internetových stránkách se svěřil, že Matěj Kůs nemá žádné zlomeniny, ale že jeho pohmožděný krk zdobí krunýř. Po otřesu mozku si začal uvědomovat, kde je. Krevní sraženina vytvořila na jeho stehně velkou bouli, takže jej čeká chirurgický zásah.

„Už jsem toho měl hodně, ale takhle bolavej‘ jsem ještě nebyl,“ hlásil Matěj Kůs během večera. Vzápětí vtipně glosoval rovněž intenzitu rány, kterou v průběhu nešastné rozjížďky s číslem třináct inkasoval. „Kde je ten vlak, co jsem zastavil?“

Včera a dnes se měl ve čtvrtfinále KO Cupu britské Premier League postavit proti Josefu Francovi. Jenže redcarští Medvědi ho museli přesunout na status rider replacement, zatímco proti debutu Josefa France s vestou Škorpiónů se postavily administrativní překážky.

Vzhledem ke své hospitalizaci Matěj Kůs logicky nestihne zítřejší kvalifikační kolo pro SGP 2014 v maďarském Debrecenu, kam místo něho vyrazí Martin Gavenda. O středečním výjezdu pražského Olympu do Slaného je prozatím předčasné spekulovat.

„Nemám nic zlomenýho,“ přemítal Matěj Kůs nad svým závodnickým comebackem. „Kromě vazů v rameni nevidím problém. Večer jsem už udělal první kroky po svých a byl odcévkován. Nejerotičtější zážitek vůbec (smích). Do SWC bych chtěl bejt‘ zpátky.“

Samozřejmě přejeme rychlé uzdravení rovněž za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z.

Foto: Michal Kohout a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Komerční zóna

První ročník Veterán Festu startuje ve Svítkově již zítra

Pardubice – 14. června
Vážení přátelé krásných strojů, dobré hudby a kvalitní zábavy. Dovolte nám, abychom vás pozvali na první ročník VETERÁN FESTU 2013. Kromě historických vozidel se můžete těšit na bohatý doprovodný program.

Ten zahrnuje autogramiádu pětinásobného vítěze Zlaté Přilby Jiřího Štancla, vystoupení Freestyle Brothers – show na BMX kolech (14:00), vyhlášení soutěže elegance: hlasování o největšího ,,HEZOUNA“ Veterán Festu v kategorii automobil a motocykl (15:00).

V šestnáct hodin proběhne losování vstupenek v bohaté tombole, jejíž hlavní cenou je set pro přestavbu kola na elektický pohon v hodnotě 8 tisíc korun včetně dárkového poukazu na montáž sady.

Od osmnácti hodin se poklidná výstava promění v mini festival, kde zahrají hudební skupiny Sabrage, Lety Mimo, Riziko a BU-FU. V mezičasech bude probíhat ohnivá Fire Show.

Srdečně se těšíme na vaši návštěvu.

Minirozhovor

Josef Franc cestuje do Norska rovnou

Kladno – 13. června
Po svém návratu z vítězného finálového závodu mistrovství světa na dlouhé dráze ve Forsse, měl Josef Franc nabitý diář. Kromě test matche proti Polákům jej čekaly dva mítinky za britské Scunthorpe. Jenže plán Škorpiónů nahradit zraněného Dána Thomase Jörgensena právě pražským závodníkem ztroskotal nejen na aritmetických hrátkách s average, ale i na startovní povolení od AČR datovaném od příštího pondělí. Bez zajížďky za kanál La Manche se výprava na druhé dlouhodrážní finále v norském Forusu stává o poznání méně hektickou záležitostí.

„Bylo tam slunečno,“ vypráví Josef Franc o podmínkách, které provázely úvodní kolo finálové série mistrovství světa na dlouhé dráze ve finské Forsse. „Má to asi 1050 metrů, je to velká koňská dráha, tvrdší.“

Spokojenost v Pražanově týmu mohla pokračovat i nadále. „Trénink bez problémů,“ pokračuje. „Závody až na jednu poruchu OK. V cíli mi z prvního místa vylítlo zapalko. Musel jsem pokračovat na rezervní motorce. A ta byla ještě rychlejší.“

Josef Franc si nemohl stěžovat na práci svých mechaniků. „Kluci makali perfektně,“ skládá jim poklonu. „Doladili to na maximum. Už na lodi byla při dlouhý plavbě zábava. Hráli jsme prší o kotouly a ostatní lidi se divili, že se někdo pořád kutálí.“

V základní části Josefu Francovi nesebral body zmiňovaný defekt. Pouze v rozjížďce s číslem osm byl před ním v cíli Joonas Kylmäkorpi. V semifinále se pražský borec skláněl před Jannickem de Jongem. A pak už konečně přišlo finále.

„Na startu jsem přidal plyn a nikdo mě nechytil,“ usmívá se Josef Franc. „To byl start jak za mlada. Věřil jsem si na motorce, bylo to v pohodě. Já šel z třetího místa na první. V prvním výjezdu jsem obtáh‘ Martina Smolinskeho, v dalším nájezdu Jannicka de Jonga. Kluci vyprávěli, jak ta finálovka byla nádherná, ale já nic neviděl.“

Nyní se Josef Franc hřeje na první příčce průběžné klasifikace. Joonas Kylmäkorpi ztrácí bod, Jannick de Jong pět, Jörg Tebbe sedm a Martin Smolinski dokonce deset. Před sobotním pokračováním v norském Forusu je obhájce bronzové medaile v ideální pozici.

„Nesmíme to zakřiknout a usnout na vavřínech,“ je v otázce svých ambicí opatrný. „Teď je to spíš na mně, abych nepodleh‘ špatnejm‘ vlivům.“

Jeho původní plán byl po skončení test matche s Poláky opravdu hodně nabitý. Měl se odebrat za kanál La Manche. V Redcaru ho dnes čekal debut ve vestě Scunthorpe, přičemž čtvrtfinálová odveta KO Cupu na domácí dráze byla na plánu již zítra. Bezprostředně po ní musel Josef Franc naskočit na letadlo do Stavangeru. Sobotní dlouhou dráhu by stihnul, avšak trénink nikoliv.

Nyní však jeho putování nebude tolik hektické. „Scunthorpe se odkládá,“ vysvětluje Josef Franc. „Jsou problémy s average. O minimum se nevejdu do týmu. Od pondělí budu mít povolení od AČR, tak bych tam moh‘ jet, jestli budou mít zájem. V pátek letíme se Zdendou do Forusu, Maiki zatím s Ríšou Wolffem přejíždějí rovnou z Finska. A v sobotu to začne zase nanovo.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Minirozhovor

Lukáš Dryml neláme nic přes koleno

Praha – 12. června
Včera měl hrát jednu z klíčových rolí v test matchi českého národního týmu proti Polákům. Jenže sobotní večer převrátil jeho plány vzhůru noha. S pravou rukou v pásce kvůli fraktuře klíční kosti se však mohl jenom dívat a radit svému staršímu bratrovi. Česká plochodrážní veřejnost přitom odpočítává dny, které náš nároďák dělí od prvního světového finále po dlouhých čtrnácti letech. Jenže zda během něho vyjede na ovál, neví prozatím ani sám Lukáš Dryml.

„První jízda vzadu ve druhý zatáčce,“ líčil Lukáš Dryml, kterak si přivodil své zranění v domácím utkání britské Elite League proti Wolverhamptonu. „Šel jsem pod Lindgrena. Snažil se hlídat lajnu. Já dal lajnu, on to zlomil, já to zlomil. Bjarne to ale nezlomil a dal mně do zadního kola a už jsme šli. Těžko hledat viníka. Malá chybička a zlomil jsem si kličku.“

Pardubický závodník tak musel vzít zavděk nechtěnou úlohou diváka. „Zejtra mám v Motole operaci,“ svěřil se s programem nejbližších dnů „S tátou a bráchou jsme tam už stálí zákazníci. Věřím, že odvedou dobrou práci.“

Do finále světového poháru družstev, kde má být Lukáš Dryml dozajista jedním z hlavních hráčů přímo nasazené sestavy Milana Špinky, přitom zbývá pět týdnů… „Nechci házet tejdny, ale rád bych se ještě před světovým pohárem rozjel,“ odpovídal na otázku, která se musí honit hlavami všech plochodrážních fanoušků. „Uvidíme, co se s tím dá dělat. Nebudu ale nic lámat přes koleno. Zdraví je přednější.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MS družstev

Na pražské Markétě se chystají velké závody

Praha – 13. června
V pondělí dopoledne uspořádal AK Markéta tiskovou konferenci, kde se představitelé sedmé velmoci dozvěděli první informace o červencovém vyvrcholení světového poháru družstev. Petr Ondrašík zdůraznil velký význam, který se na organizaci SWC klade. Připustil, že vzhledem k jedinému postupovému místu se race-off může stát s trochou nadsázky zajímavějším než vlastní finále. Milan Špinka osvětlil nominační klíč. Závěrečného tréninku se v pátek po race-off zúčastní pět závodníků a po něm bude nahlášena definitivní čtveřice.

Pražská Speedway Grand Prix už tradičně patři do světového kalendáře. A nějak samo sebou se stala největším plochodrážním podnikem v republice. Letos ale tomu bude přece jenom poněkud jinak. Za málo více než měsíc totiž Markéta znovu přivítá značnou část světové plochodrážní elity.

Ve své nejnovější podobě má SWC rozpis dvaceti jízd pro čtyři týmy po čtyřech jezdců. Co je ale důležitější, od minulého ročníku je pořadatelská země automaticky ve finále. Nabídnutou šanci přivítali jak pořadatelé, tak i samotní závodníci. Zájem reprezentovat je tak veliký, že Milan Špinka musel uspořádat bodovaný trénink, který neurčil sestavu týmu pro SWC, ale pouze doplnil soupisku na test match s Polskem.

Ze zajímavostí okolo přípravy stojí kromě test matche i pečlivá příprava tratě. Nehledě na neustávající deště byla už minulý čtvrtek v ideálním stavu pro bodovaný trénink. Dle slov organizátorů se povrch na vnější straně zatáček zvednul asi o patnáct až dvacet centimetrů, což by měl zrychlit dosahované časy. Zajímavé bude sledovat, pokoří-li někdo čerstvý rekord Tai Woffindena 62,33 z nedávné SGP.

Nálada realizačního týmu je velice optimistická. Má snahu ukázat odlišný a ještě lepší závod, než byla velká cena. A to nejen po stránce organizační a společenské, ale i po sportovní. Světový pohár je právem vnímán a připravován jako výjimečný podnik, na nějž si pražské publikum může počkat pět až sedm dalších let.

Připravuje se bohatý a zajímavý doprovodný program. K zahození není ani národní sektor Fandíme spolu s šálami a vlajkami navíc ke vstupence v rozumné ceně. Podrobnosti se dolaďují a měly by být známé včas.

Každopádně už teď si můžeme označit v kalendáři jak čtvrtek 18. července, tak i následující dva dny. Patek od patnácti hodin pro veřejně přístupný trénink a sobota pro doprovodný program a samotné finále se začátkem v devatenáct hodin.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)