Archiv pro měsíc: Červen 2013

Minirozhovor

Jiří Štancl a Marek Cieslak si skočili na pivko

Praha – 12. června
Sešli se tu kupříkladu v sobotu 2. července 1978. Během kontinentálního finále mistrovství světa jednotlivců v Praze se spustil d隝 a rozhodčí místo rozjezdů nařídil losovat. Jiří Štancl prohrál první místo, protože si Hans Wassermann vytáhl delší sirku. Marek Cieslak měl ovšem větší štěstí a díky losu nechal za sebou Jana Vernera a Petra Ondrašíka. Od té doby se Jiří Štancl a Marek Cieslak potkali ještě bezpočtukrát, konkrétně třeba ve světovém finále ve Wembley, kam se před pětatřiceti lety postupovali. Naposledy se potkali minulou středu na Markétě. Polák sem přijel v úloze reprezentačního kouče. Náš nejúspěšnější plochodrážník celé historie, jehož autobiografická kniha vznikající ve spolupráci s vydavatelstvím Antonín Škach – Angličtina v České Třebové přijde do prodeje v létě, dorazil jako divák.

Před vlastním test matchem si Jiří Štancl a Marek Cieslak dopřáli kelímkové pivko ze štědře zásobeného stánku. „Nejsem velkej‘ pivař,“ směje se Jiří Štancl. „Už jsem měl jedno předtím, tak to druhý bylo tak akorát.“

Se svým někdejším polským soupeřem by si mohli historky vyprávět celé dlouhé hodiny. „Sice jsme o tom nemluvili, ale oba víme, že jsme to spolu neměli nikdy lehké,“ svěřuje se. „Bojovalo se až do cíle. Jednou v Lonigu při dvojicích projel mezi námi, ale asi jsme jeli pomalu… Ale nyní jsme se v depu srdečně objali a byli rádi, že jsme se po delším čase viděli.“

Nicméně povinnosti velely Marku Cieslakovi vrátit se ke svým svěřencům, chystajícím se otestovat ovál, na němž by se příští měsíc rádi vrátili na nejvyšší piedestal. Jiří Štancl test match sledoval z tribuny.

„Bohužel jsem zůstal jenom kibic,“ krčí rameny. „Zato on může pokračovat v séftrenérské práci a sbírat zlaté medaile, což já nemohl.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Minirozhovor

Roman Čejka věří v postup

Divišov – 20. června
Letošní reprezentační starty mu nevycházejí dle plánu. Vypadl v kvalifikaci světového juniorského šampionátu v Červenogradě i v její evropské obdobě v Pile. Nicméně chu by si chtěl spravit už v neděli v Divišově v rámci semifinále mistrovství Evropy juniorských družstev. Roman Čejka, který si divišovský ovál otestoval naposledy během včerejšího tréninku, se magazínu speedwayA-Z svěřil se svou vírou v postup.

„Jako v Africe,“ komentoval slánský junior teploty, které včera v Divišově panovaly. „Všechno bylo úplně bez problémů, jen kdyby nebylo takové horko.“ Milan Špinka připravil pro šestici juniorů jakýsi mini závod.

Roman Čejka, Zdeněk Holub a Eduard Krčmář, s nimiž jednoznačně počítal do svého výběru na neděli, jeli třikrát. Michal Škurla, Daniel Hádek a Ondřej Smetana, mezi nimiž se chtěl Milan Špinka rozhodnout, se na dráze objevili šestkrát.

„Rozbilo se startovací zařízení a tak ho Topas dělal uprostřed dráhy na gumu,“ líčí Roman Čejka své zážitky z tréninkového klání. „Jednou jsem byl třetí a dvě jízdy jsem vyhrál. Na neděli je všechno otestováno. Doufejme, že se dráha nějak razantně nezmění.“

Na divišovském ovále bude klíčovou roli hrát zejména povedený start. „Ano, určitě, vyhranej‘ start je tady devadesát procent úspěchu,“ souhlasí Roman Čejka a vzápětí dodává své prognózy na nedělní mítink. „Snad vyhrajem‘, když tu máme natrénováno. Snad mi to po tom Červenogradě a Pile aspoň jednou vyjde.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

ME Juniorských družstev do 19 let

Milan Špinka si ujasnil pětici juniorského nároďáku

Divišov – 20. června
Dnes se opět celá Česká republika potila v dalším tropickém dni, který atakoval historické rekordy. Pětatřicet dílků stupnice pana Celsia ukazovaly teploměry rovněž v Divišově. Šestice juniorů, které na zdejší ovál sezval Milan Špinka pro ujasnění si své sestavy na nedělní semifinále evropského šampionátu, musela se svým posledním tréninkem před klíčovým závodem počkat až téměř do půl osmé.

Václava Milíka čeká v sobotu race-off kvalifikačního procesu o SGP 2014, proto dnes v Divišově chyběl. O jeho nominaci do národního týmu se Milan Špinka rozhodl již dříve. V podstatě byli jasní rovněž Zdeněk Holub, Eduard Krčmář a Roman Čejka, kteří na dráhu nedaleko bájného vrchu Blaník dorazili. Nechyběli ani Michal Škurla, Ondřej Smetana a Daniel Hádek, z nichž si český kouč chtěl vybrat pátého do party.

„Měřil jsem klukům časy,“ říká Milan Špinka. „Snažili se, byl pařák, proto jsme začali až večer. Vedro bylo úmorný. Aby se dráha ukropila, museli jsme čekat. Dřív jsme trénovat nemohli, nepřálo nám počasí a teď kluci dojeli z Francie až v pondělí.“

Na základě tréninkových rozjížděk vyšla nominace na Michala Škurlu, zatímco jak Daniel Hádek, tak Ondřej Smetana budou připraveni v pohotovosti, kdyby došlo k problémům. Obezřetnost je nasnadě. Italský mítink Václava Milíka začíná v jednadvacet hodin. A Michal Škurla společně s Ondřejem Smetanou, Hynkem Štichauerem a Jaroslavem Petrákem v sedmnáct hodin startují třetí kolo jadranského poháru družstev v Morahalomu.

Z Divišova vede cesta do finále v Opole pouze přes vítězství. „Budeme bojovat,“ nešetří Milan Špinka odhodláním. „Nedáme kůži lacino, i když Švédové mají nabitou sestavu a soupeři budou i Němci a Lotyši.“

Startovní listina:

Německo: 1 Rene Deddens, 2 Danny Maassen, 3 Erik Riss, 4 Valentin Grobauer, 17 Mark Riss
Lotyšsko: 5 Andrzej Lebeděvs, 6 Jevgenijs Kostigovs, 7 Ivans Plešakovs, 8 Andrejs Kovalčuks, 18 neobsazeno
Švédsko: 9 Jacob Thorssel, 10 Mathias Thörnblom, 11 Oliver Berntzon, 12 Fredrik Engman, 19 neobsazeno
Česká republika: 13 Eduard Krčmář, 14 Zdeněk Holub, 15 Roman Čejka, 16 Michal Škurla, 20 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

ME Jednotlivců

Martin Málek musel rezignovat na evropský šampionát

Slaný – 19. června
Při extraligovém duelu jeho Slaného s pražským Olympem nemohl chybět. Avšak na ovále jej zastupoval hostující Michael Hádek ze soupisky Mšena. Martin Málek navíc musel rezignovat rovněž na nedělní semifinále evropského šampionátu v Murecku, kde se místo něj objeví Zdeněk Simota.

„Zkoušel jsem to v Březolupech,“ popisuje Martin Málek, že ke svému rozhodnutí nedospěl jen tak. „Nemohl jsem nohu s ortézou nacpat do boty. Když se mi to podařilo, bolelo to. A nedalo se v tom vydržet. Chce to nechat odpočnout.“

Tím pádem je letošní evropský šampionát pro Martina Málka ztracen. „Odvolal jsem to,“ říká. „Zatnul bych se, odjel to, ale to by bylo spíš trápení, než závodění. Než si kazit chu, radši jsem to odvolal. Je těžké jezdit tři týdny na jaře a zase se po dvou měsících pauzy skočit do závodění.“

A kdy konečně uvidíme Martina Málka v akci? „Za čtrnáct dnů při extralize bych už mohl,“ přemýšlí. „To mistrovství Evropy s extraligou byly hlavní body sezóny. Už není, kam spěchat, uvidíme, jak to půjde dál. Už bych se mohl svézt a jezdit.“

Foto: Wojta Zavřel

Extraliga

V tropické výhni odsunul Olymp možnost své semifinálové účasti do větší teoretické roviny

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 19. června
Půldruhé hodiny před začátkem závodu neskrýval Tomáš Topinka nervozitu. Martin Gavenda totiž uvázl za havarovaným kamiónem na dálnici D1, a proto pražský kouč raději zalarmoval Michala Škurlu. Ve slánských boxech se nakonec objevili oba. Moravan vstoupil do závodu pádem v rozjížďce s číslem jedna. V té chvíli byl stav duelu vyrovnaný. Vzápětí dostali slánští junioři svůj tým do vedení,
nicméně od třetí jízdy měli na vrch hosté. Milan Mach se snažil jejich náskok usměrnit, ale oba Poláci v úloze taktických rezerv nestáli na počátku zvratu. Vniveč vešlo i nasazení Romana Čejky v roli žolíka. Pražané jen zvyšovali svůj náskok a jejich postavením nemohla otřást ani porážka 1:5 od Romana Čejky a Eduarda Krčmáře v rozjížďce s číslem dvanáct. Dva tabulkové body zvýšily jejich vedení v průběžné tabulce. I když je její vypovídací schopnost poněkud setřena odlišným počtem závodů všech družstev, dva mítinky před koncem své účasti v základní části stojí Olymp jednou nohou přímému postupu do finále play-off.

Praha pacifikuje ohniska slánského odporu
Téměř všechny komerční rádiové stanice měly dnes odpoledne dvě velká témata. Samozřejmě tropická vedra provázející nejteplejší dny od roku 1951 a ve svých špičkových hodnotách lámajících stoleté rekordy. A potom tu byla havárie kamiónu, který na dálnici D1 přerazil středová svodidla a naprosto zastavil provoz na nejdůležitější české silnici.

Mezi postiženými byl také Martin Gavenda. „Vyjeli jsme už v jedenáct, a si někde dáme pauzu,“ vyprávěl později. „Nakonec jsme nestihli nic. Dvě hodiny jsme stáli na jednom místě. Sedět sedm hodin při pětapadesáti stupních v autě, nebyla moc paráda. Vysed‘ jsem tady a jenom ze mě teklo.“

Horké chvilky ovšem prožíval Tomáš Topinka. Z nabízených alternativ pro případ, že se Martin Gavenda nedostaví včas, dostalo přednost zmobilizování Michala Škurly nad zastupováním ve stylu rider-replacement. Moravan ovšem nakonec do slánských boxů dorazil pár minut po půl šesté.

Mírné zpoždění začátku nevadilo s ohledem na spalující žár snad vůbec nikomu. Michal Škurla nakonec dal najevo, že do Slaného nepřijel zbytečně. Před startem rozjížďky s číslem jedna promptně přistavil Josefu Francovi druhý motocykl, na nějž Pražan přesedl.

Pro výměnu motocyklu se rozhodl rovněž Michael Hádek. V sedle bratrova stroje se sice málem po vylétnutí pásky převrátil, nicméně spolu s Robertem Kosciechou uhlídali Martina Gavendu. Josef Franc úřadoval neohroženě v čele, aby mítink rozehrál nerozhodným výsledkem. Martin Gavenda nakonec neviděl cíl, když v předposlední zatáčce upadl.

Rovněž rozjížďka s číslem dvě původně vypadala na remízu. Zdeněk Holub perfektně odstartoval. Eduard Krčmář v první zatáčce objel Ondřeje Smetanu, jemuž bezprostředně spolu s Romanem Čejkou vystavěl nepřekonatelnou hráz. Eduard Krčmář však odmítl uznávat jakékoliv kompromisy. A ve druhém okruhu se v zatáčce u depa natáhl do čela, aby projel pod šachovnicovou vlajkou s padesátimetrovým náskokem.

Slánské průběžné vedení však okamžitě vzalo za své. Troy Batchelor proměnil svůj dnešní první výjezd na slánský ovál v hladké vítězství ve stylu start – cíl. Jan Jaroš předjel vnějškem první zatáčky Michala Dudka, jenž prve při tréninku přišel o motor. Stejně nenasytně jako jeho australský kolega si vzápětí při svém debutu ve středočeském královském městě počínal Bjarne Pedersen. Sebastian Ulamek ve spolupráci s Romanem Čejkou vůbec nepustili ke slovu Zdeňka Holuba.

Start rozjížďky s číslem pět vynesl do vedení Eduarda Krčmáře s Michaelem Hádkem. Že by se domácí ovšem díky jednoznačnému vítězství 5:1 opět vrátili do čela průběžné klasifikace, se ale pranic nelíbilo Janu Jarošovi. Mšenský borec, jenž se díky hostování za zraněného Matěje Kůse nakrátko vrátil do svého původního klubu, se během jediného okruhu probil před oba Slaňáky.

Michaela Hádka předčil vnějškem první zatáčky druhého kola. Eduard Krčmář přišel na řadu hned vzápětí. Jan Jaroš se před něj nekompromisně nacpal po rovince při průjezdu do třetího kola a svůj manévr doprovodil ještě výmluvným gestem rukou. „To nebyl fakáč, to byla jednička,“ smál se v depu. V něm si musel vystačit sám bez mechanika, takže si stačil už jen povzdechnout na počasí trápící dnes všechny. „To vedro je hrozný!“

Strategická kouzla bez účinku
Remíza, o níž se srdnatým způsobem zasloužil Jan Jaroš, udržela Olymp o dva body před jeho hostiteli. Výskající Tomáš Topinka měl ovšem pádné důvody k radosti i nadále. Hlavní příběh rozjížďky s číslem šest skončil už po pár metrech. Martin Gavenda perfektně odstartoval, Josef Franc se briskně zařadil za něj a záhy ho vystřídal na čele.

Ronny Weis a Michal Dudek jejich náporu nedokázali čelit, navíc český člen slánského tandemu kvůli poruše neprojel ani cílovou rovinkou třetího kola. Za stavu 15:21 Milan Mach vycítil šanci zalovit ve svém klobouku strategického kouzelníka. Michael Hádek zůstal v sedmé jízdě ve svém boxu a v roli taktické rezervy zamířil na ovál Sebastian Ulamek.

Ovšem Pražané udusali pokus o ofenzívu ještě v jejím samotném zárodku. Jan Jaroš hnaný nejen vidinou místa v národním týmu pro světový pohár, ale také zapůjčeným GM od Bohumila Brhela, vystřelil jako dělová koule z husitského praku. Pustil před sebe pouze svého kolegu Troye Batchelora, což se mu ovšem stalo osudným.

V prvním oblouku druhého okruhu ho totiž podjel Sebastian Ulamek. Polský borec posléze dotíral i na vedoucího Australana, avšak ten veškeré jeho nájezdy odrazil. Ronny Weis v rozjížďce s číslem osm vyjel na ovál. Mohl se však jen otočit a vrátit se do boxů, jelikož Milan Mach pokračoval ve svém náporu taktickými rezervami.

Saský borec s českou licenci zmizel v depu a na ovál se chystal Robert Kosciecha. Slánský kouč mezitím čelil otázce magazínu speedwayA-Z, zda by nebylo moudřejší nechat si Poláka v záloze pro případné použití v úloze žolíka. „Chci využít taktické rezervy hned, aby pak žolík třeba vůbec nemusel bejt‘,“ přibližoval detaily své taktiky.

Zdravá myšlenka se však na ovále poněkud zvrtla. Robert Kosciecha sice skvělým startem rozjásal slánské ochozy. Diváci jásali také, když před sebe v prvním výjezdu nepustil dravého Bjarne Pedersena. Leč dánský závodník si ve druhé zatáčce stejně našel cestičku k předjetí z vnější strany. A ke vší slánské smůle, doposud nadprůměrně bodující Eduard Krčmář setrvával na poslední příčce stejně zatvrzele jako komunista v důchodu u Marxových teorií o fungování světa.

„Předělali jsme motorku, ale mydlilo to z výjezdu,“ krčil slánský junior rameny. Jeho tým se propadl na desetibodovou ztrátu na Olymp. A Milan Mach podal Romanu Čejkovi zelený povlak, jenž je vyhrazený jezdcům z žolíky v rukou. Jenže štěstí se na domácí neusmálo ani tentokrát.

Roman Čejka totiž opustil poslední místo až v půlce závěrečného kola, z něhož však zamířil rovnou vstříc svému mechanikovi Antonínu Polákovi. „Utrhly se mi šroubky u sedačky,“ popisoval patálii, jež se mu přihodila současně s letem pásky. „Spadla dozadu a já musel jet jako na chopperu!“

Přitom Sebastian Ulamek celá čtyři kola držel na uzdě pražskou dvojku Josef Franc – Martin Gavenda. Za stavu 22:32 už Milanu Machovi nezbýval žádný střelný prach v arzenálu. Pravidlo o neomezeném počtu žolíků, z něhož minulý měsíc úspěšně profitoval Petr Vandírek při domácím střetnutí s Pardubicemi, bylo za stoprocentního souhlasu všech manažerů potichu zrušeno.

Osud domácích byl tím pádem v zásadě naplněn. Bjarne Pedersen v úvodním oblouku rozjížďky s číslem deset objel vedoucího Eduarda Krčmáře. Robert Kosciecha trčel na poslední pozici za Ondřejem Smetanou a nakonec ani neprojel cílem.

Rozhodnuto po třinácti jízdách
Že ani s dvanácti body ztráty nemusí být nic ztraceno, všechny přesvědčila jedenáctá jízda obsazená výhradně českými juniory. Dopředu letěli Eduard Krčmář s Romanem Čejkou. Jenže Zdeněk Holub rozhodně nemá ve zvyku rozdávat body souperům zbůhdarma. Již v cílové rovince úvodního kola se sunul dopředu, avšak Roman Čejka se ocitl na zemi.

„Trošku jsme se bouchli a já pak letěl po držce z výjezdu až do nájezdu,“ vyprávěl slánský borec, jenž si mírou zavinění nebyl rozhodně jistý. Mezitím Pavel Kubeš rozsvítil žluté vylučovací světlo odpovídající svou barvou povlaku pražského juniora.

„Myslel si, že když do mě dá loket, že uberu, ale ono nic,“ zněl výklad kolize z úst Zdeňka Holuba, který se s verdiktem o své diskvalifikaci rozhodně nesmířil. Opakovačce však mohl jen přihlížet. Slaňáci si posléze hladce poradili s Ondřejem Smetanou, avšak jejich triumf 5:1 byl naneštěstí pro jejich ambice ojedinělým výkřikem do tmy.

Troy Batchelor se ve dvanácté jízdě podepsal pod remízu, když v první zatáčce ujel zle dotírajícímu Sebastianu Ulamkovi. Polský rutinér však s Ronny Weisem ohlídal Martina Gavendu. V rozjížďce s číslem třináct mohli Pražané slavit.

Michael Hádek totiž draze zaplatil za experiment s převody a ani Michal Dudek nedokázal přelomit závoru, kterou Josef Franc a Jan Jaroš spustili napříč oválu. Skóre poskočilo na 33:45 a Slaný mohl usilovat již jen o lepší výchozí pozici pro boj o bonusový bod při odvetě.

Jenže také tato ambice zůstala nenaplněna. Robert Kosciecha ve čtrnácté jízdě vytrapoval do vedení, leč Troy Batchelor ho v první zatáčce podjel. Dopředu se sápal rovněž Bjarne Pedersen. A vskutku také jemu se podařilo proklouznout před Roberta Kosciechu, jenže polská opora domácích byla již na začátku druhého okruhu zpátky.

V rozjížďce s číslem patnáct se Slaňáci mohli rozloučit se svým publikem jednoznačným triumfem. Sebastian Ulamek s Robertem Kosciechou udávali po vylétnutí pásky tempo. Troy Batchelor však v první zatáčce dokázal najít skulinku, kudy se protáhnout na druhé místo. Robert Kosciecha se posléze po sérii chyb propadl i za Josefa France. S triumfem o čtrnáct bodů mohla Praha opouštět Slaný přenáramně spokojena.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘, ale potřeboval bych ze sebe vymáčknout víc,“ svěřoval se Josef Franc. „Techniku mám dobrou, teď už je to ve mně. Potřeboval bych takovýhle závody pravidelně, abych se dostal na vyšší hladinu. Dnes jsem chtěl jednou porazit Sebastiana Ulamka, což se nepovedlo.“

„Jel jsem nejlíp, jak jsem dovedl,“ tvrdil Jan Jaroš. „Jen tak dál. Jsem rád, že jsem dostal možnost svézt se na dobrým motoru od Bohouše. Bylo pro mě důležitý si to vyzkoušet. V rámci možností jsem dělal, co nejlíp to dovedu. Měl jsem docela honičku. Na poslední chvíli mi odřekl mecháno, v tom vedru toho mám plný cvičky.“

„Z toho vedra jsem byl utrápený,“ nezastíral Martin Gavenda. „Trápil jsem se. Vyhráli jsme, ale čekal jsem od sebe víc bodů. Ale ta cesta po dálnici mě položila.“

„Ale jo, šlo to,“ konstatoval Zdeněk Holub. „Pořád s něčím laboruju. Jen mě nemusel vyloučit. Čejen do mě začal najíždět zvenku. Myslel, že když do mě dá loket, uberu. Ale ono nic. Vyhráli jsme, to je dobrý, to byl hlavní účel všeho.“

„Snažil jsem se,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „A dobrý, až na jednu jízdu, jak jsem udělal nulu. Zkoušeli jsme předělat motorku, mydlilo to z výjezdu. Tak jsme to dali zase zpátky, jak to bylo, a už to šlo. Akorát škoda, že jsme prohráli. Je to sice první závod, ale mohli jsme vyhrát, to by nám zvedlo sebevědomí.“

„Čekal jsem víc bodů,“ připouštěl Roman Čejka. „Když jsem jel žolíka, utrhly se mi šrouby u sedačky. Spadla až za blatník a já jel jako na chopperu. Pak jsme se trošku bouchli s Holubínem a já letěl po držce z výjezdu až do nájezdu. Naštěstí vyloučili jeho a já si dojel pro tři body. Nejsem úplně spokojenej‘, noha bolí.“

„První jízdu jsem jel na bráchovo motorce,“ líčil Michael Hádek. „Jen jsem si to málem hodil na startu za ucho. Druhá jízda špička, jeli jsme s Edou dvojici, ale džej-džej nás objel. Dal jsem o zub lehčí převod a tím jsem svou poslední jízdu posral. Materiál bych už asi hodně daleko.“

1. PSK Olymp Praha     52
Josef Franc 3 3 2 3 1 12(1)
Martin Gavenda F 2 1 0   3(2)
Troy Batchelor 3 3 3 3 2 14
Jan Jaroš, Mšeno 2 3 1 2   8(2)
Bjarne Pedersen, DK 3 3 3 1   10
Ondřej Smetana 0 0 – 1   1
Zdeněk Holub 2 0 1 1 U   3
 
2. AK Cereas Slaný     38
Robert Kosciecha, PL 2 0 2 R 2 R 6
Michael Hádek, Mšeno 1 1 – R   2(2)
Michal Dudek 1 E – 1   2
Ronny Weis, D (ACCR) 0 1 – 1   2(1)
Sebastian Ulamek, PL 2 2 3 2 0 3 12
Roman Čejka 1 1 R* 3   5(1)
Eduard Krčmář 3 2 0 2 2   9(1)

Aktuální extraligová tabulka:

  závody bilance skóre odvety bonus tabulkové body
1. Praha 4 3-1-0 194:169 1 1 8
2. Pardubice 3 1-1-1 143:130 1 0 3
3. Slaný 1 0-0-1 38:52     0
4. Mšeno 2 0-0-2 81:105     0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)