AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 18. května
Když se čtveřice finalistů řadila u startovní pásky finálové jízdy dnešní Velké ceny České republiky, Tomasz Gollob se už dávno mohl rozloučit s pozicí leadera průběžné klasifikace. Teprve ve čtrnácté jízdě dokázal na sluncem zalitém stadiónu inkasovat svůj první bod, který rozšířil až v předposlední rozjížďce základního rozpisu o druhé místo. Bylojasné, že českou metropoli jako číslo jedna opustí Emil Sajfutdinov. Jeho šance na třetí vítězství v řadě však zhasla díky najetí do pásky. Po startu se na čele usadil Tai Woffinden, aby nakonec projel vítězně cílem. Boj o druhé místo pro sebe vyřešil Krzysztof Kasprzak, když Nicki Pedersen, na němž fraktura ruky nebyla vůbec znát, upadl v předposlední zatáčce.
Union Jacky vlají nejvýše
Ideální slunečné počasí vítalo návštěvníky pražské velké ceny. Jako každoročně se v ochozech pražské Markéty sešly tři hlavní skupiny. Velké zastoupení měli tradičně Poláci, avšak ani Angličané a konec konců ani Češi rozhodně nezůstávali kvantitativně pozadu. Po dvou sériích se ovšem nejvíce radovali lidé s Union Jacky ve svých rukou.
Tai Woffinden před sezónou pracoval opravdu tvrdě a v zájmu dokonalé kondice si dokonce nechal zpracovat ideální jídelníček. Do české metropole dorazil nejen jako čtvrtý muž průběžné klasifikace, ale především úřadující britský mistr.
Hned v rozjížďce s číslem tři ukázal, že by právě dnes mohl zažít životní velkou cenu své kariéry. Zatímco se Andreas Jonsson ve druhé zatáčce tvrdě nasunul pod Jaroslawa Hampela, Tai Woffinden měl na čele na Fredrika Lindgrena už pětimetrový náskok, jehož délku od té doby již jen zvyšoval.
Další triumf stylem start – cíl dodal hned v šesté jízdě. Se šesti body se mu v té chvíli mohl rovnat maximálně Matej Žagar. Slovinský závodník si počínal stejně suverénně hned v první jízdě. A svým soupeřům zmizel rychle z dohledu rovněž záhy po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem pět.
Naproti tomu polská hrdla zůstávala tichá až do sedmé jízdy. V ní se konečně prosadil reprezentant bílé orlice. Jaroslaw Hampel, který minulý měsíc na Markétě hájil mšenské barvy v extralize, vyšel na úvod naprázdno. Jenže ve druhé sérii se mu do cesty nepostavil ani Greg Hancock, ani Nicki Pedersen a ani Tomasz Gollob.
Polský exmistr světa měl v těch chvílích na svém kontě druhu nulu, což některé z jeho malověrných fanoušků inspirovalo k úvahám o předčasném opuštění stadiónu. Z české dvojice v hlavním závodě byl prozatím úspěšnější Aleš Dryml.
V absolutně první jízdě dne profitoval z útoku Nielse Kristiana Iversena spodní stranou úvodního oblouku. Pardubičan se s ním svezl a také on dokázal být v cíli na poslední chvíli před Tomaszem Gollobem. Bod si Pardubičan připsal i v osmé jízdě, v níž odstartoval hned za Emilem Sajfutdinovem. Andrease Jonssona udržel za sebou v první zatáčce, avšak na protilehlé rovince už ne. Smolařem se ovšem stal Martin Vaculík.
Ten vzhlížel k pražskému závodu jako k odrazové rampě k lepším výsledkům, avšak ze čtvrté jízdy se vrátil s jediným bodem. V rozjížďce s číslem osm si však místo bodového přídělu odnášel v rukou řetěz, jenž mu praskl takřka současně s letem pásky.
Druhé místo Josefa France přineslo nejlepší český výsledek
Josef Franc dojížděl do cíle druhé a šesté jízdy poslední se ztrátou několika metrů za svým nejbližším pokořitelem. V rozjížďce s číslem devět však vystřelil dopředu jako blesk. Jenže kamenem úrazu se stala skutečnost, že rozhodčí Marek Wojaczek jeho manévr klasifikoval jako letmý start a rozsvítil červená světla.
Na lepší časy se české divoké kartě mělo začít blýskat až v šestnácté jízdě. Tentokrát už nikdo nemohl zpochybnit rychlost jeho startu. Fredrik Lindgren ovšem v první zatáčce nabral neuvěřitelné zrychlení a spodní stranou první zatáčky pronikl do vedení. Zůstal v něm, by se Pražan všemi prostředky snažil o zvrat ve svůj prospěch.
Bohužel dva body byly v letošní velké ceně pro Josefa France prvním, ale zároveň rovněž posledním aktivem. V devatenácté jízdě zůstal opět vzadu hned v prvních metrech. Jeho celkové umístění tedy přesně korespondovalo s jeho startovním číslem šestnáct. O jednu příčku nad ním figuruje ve výsledkové listině Aleš Dryml.
Cíl dvanácté jízdy jej zastihl poprvé bez bodového zisku. Přitom se zpočátku hnal za Antonio Lindbäckem stejně nekompromisně jako Tai Woffinden. Zatímco britskému šampiónu se podařilo proniknout do čela, Pardubičan zůstal třetí. Ve druhém kole se ke všemu stal ještě obětí Nicki Pedersena, jenž protáhl nájezd do druhého oblouku a poslal Aleše Drymla za svá záda.
V šestnácté jízdě Aleš Dryml zaostal za Josefem Francem, avšak uhlídal Grega Hancocka. V samotném závěru dojel opět poslední. České fanoušky však rozjásal Martin Vaculík, jenž má své věrné příznivce v obou částech před dvaceti lety rozděleného federálního Československa.
Po restartu deváté jízdy zamířil nekompromisně do čela, aby jako první přestřihl vítěznou šňůru Mateje Žagara. V rozjížďce s číslem patnáct byl u čtvrtého triumfu Tai Woffindena, který jako neporažený osaměl na čele průběžné klasifikace. Slovenský borec musel o druhé místo urputně bojovat s Krzysztofem Kasprzakem.
Polák se ve výjezdu z poslední zatáčky sunul spodní stranou dopředu. Metu však protnul takřka současně s Martinem Vaculíkem, jemuž ovšem rozhodčí přiřknul dva body. Rozjížďka s číslem osmnáct měla přinést verdikt, zda se Slovák zúčastní losování semifinálových pozic. Avšak ve společnosti Nielse Kristiana Iversena, Fredrika Lindgrena a Nicki Pedersena z pozice od mantinelu cesta k bodům nevedla.
Mistři světa jsou vyřazeni, jejich následovníci se perou dál
Martin Vaculík plným právem želel přetrženého řetězu, avšak v Praze nedosáhli semifinálových bran ani borci z úzkého okruhu favoritů. Shodou okolností vypadl i trojlístek předchozích světových šampiónů Tomasz Gollob, Greg Hancock a Chris Holder.
V rozjížďce s číslem sedmnáct se rozbil stroj na vítězství Tai Woffindena. Podruhé se opakovalo kvůli letmému startu. Nakonec za nejdelší konec provazu tahal Emil Sajfutdinov. Rus sice v úvodu podlehl Nicki Pedersenovi, avšak nakonec se radoval z triumfu v základní části. Tai Woffinden po startu, který zvnějšku nemohl snad ani být lepší, sice záhy pronikl před Mateje Žagara, avšak vzdorující Greg Hancock byl až příliš tvrdým oříškem k rozlousknutí.
Emil Sajfutdinov se těšil z triumfu i v semifinále, jež ovládl stylem start – cíl. Krzysztof Kasprzak, který se mezi nejlepších osm dostal především pilným a pravidelným sbíráním bodu za bodem, ve druhé zatáčce dokonale zaskočil Fredrika Lindgrena a Andrease Jonssona. Než by člověk řekl švec, dostal se vnitřní stopou pod oba a jásot krajanů na tribunách ho doprovodil do finále.
Druhé semifinále se stalo kořistí Nicki Pedersena, který ustál i postartovní útok loktem od Taie Woffindena. Z vnějších pozic startující Jaroslaw Hampel a Matej Žagar se tím pádem s pražským publikem rozloučili.
Emil Sajfutdinov si losoval finálovou pozici jako první, avšak z výhody modré dráhy se netěšil příliš dlouho. Předčasný kontakt s páskou nemohl zůstat bez trestu. Rus sice nedosáhl hattricku třech vítězných velkých cen v řadě, avšak českou metropoli opouštěl jako vedoucí muž průběžné klasifikace.
Těsně za jeho záda v průběžném součtu čtyř závodů seriálu se rychle vydal Tai Woffinden. Angličan letěl dopředu prakticky současně s letem pásky vzhůru. Za sebou měl Nicki Pedersena, jehož ovšem v první zatáčce podjel Krzystof Kasprzak.
Dánský závodník, nad jehož startem se dlouho vznášel otazník, nechtěl hrát druhé housle ani se speciálním náramkem na své zlomené levačce. Ve druhé zatáčce byl zpět a duel o druhé místo ukončil až jeho pád v předposledním oblouku. I když pro něj vyrazila sanitka, Nicki Pedersen se vrátil po svých.
Hlasy z depa
„Ani nedokážu vysvětlit, jaké by bylo vyhrát v Cardiffu,“ usmíval se Tai Woffinden, když mu moderátor tiskové konference připomněl podporu anglické části obecenstva během dnešního závodu. „To by bylo něco absolutně nepředstavitelného. Ale mám ještě pár závodů před tím, než abych si s tím dělal starosti. Prostě půjdu a budu dělat svoje věci, jak umím, a uvidíme, kde za dva 
týdny budu. Ale britská velká cena bude úžasná, už se opravdu těším. Atmosféra tam se nedá přirovnat k ničemu jinému. A po mojí výhře tady a v britském šampionátu budou fanoušci hodně hlasití. Jsem potěšený, že jim k tomu dávám důvod.“
Přitom na začátku sezóny by na něho sázelo jen pár lidí. „Bylo pár lidí, kteří o mně pochybovali,“ připustil. „Měl jsem skvělý start sezóny a tohle je poprvé, co v Grand Prix stojím na stupních vítězů. Zdá se, že všechno funguje, skvělé motory pode mnou a dobrý tým za sebou. Jdu správnou cestou na rozdíl od předchozích let, i když je stále ještě prostor ke zlepšení. Ale jsem jeden bod za leaderem průběžné klasifikace. Kdo by si něco takového pomyslel na začátku sezóny? Mým cílem byla první osmička a teď v ní pohodlně jsem. Změnil jsem jídelníček, protože jestli jste fit v těle, jste fit i v mysli. Je to úžasný pocit vyhrát velkou cenu, moje tvrdá práce se vyplácí, takže budu pracovat dvakrát tak tvrdě příští rok.“
„Poslední dva týdny jsem se cítil lépe, když jsem závodil za Gorzow v Polsku a za Coventry v Británii,“ tvrdil Krzysztof Kasprzak. „Jsem velice šastný, i když jsem udělal pár chyb, nakonec jsem se dostal do finále. A jestliže jsem přes zimu tvrdě makal, v průběhu tohoto týdne potom dvojnásob. Chci poděkovat ladiči Peteru Johnsovi, že odvedl velice dobrou práci na mém motoru. Koupil jsem od něho nový motor, je velmi výkonný a díky domu jsem byl tady ve finále.“
„Nemyslím si, že jsem tady dneska mohl chtít více,“ přemítal Nicki Pedersen. „Ještě před třinácti dny jsem si vůbec nemyslel, že bych tady mohl být. Věděl jsem, že moje fyzioterapeutka Lisa udělá něco, aby mi pomohla. Chtěl jsem být zpátky, a už by moje paže vypadala jakkoliv. Je důležité brát body, když někdo v první pětce je tak blízko. Dneska jsem si stanovil cíl udělat alespoň šest bodů, což se mi podařilo překročit takřka dvojnásobně. Nemůžu chtít víc, dokonce se mi se zlomenou paží dařily starty! Je to úžasné, co dokážete, když ve vás pumpuje adrenalin, ale stejně jsem si užil dost bolesti.“
| 1. Tai Woffinden, GB | 3 3 3 3 1 | 3 | 3 | 19 | |
| 2. Krysztof Kasprzak, PL | 1 2 3 1 1 | 2 | 2 | 12 | |
| 3. Nicki Pedersen, DK | 3 1 1 3 1 | 2 | F | 11 | |
| 4. Emil Sajfutdinov, RUS | 2 3 3 3 3 | 3 | T | 17 | |
| 5. Fredrik Lindgren, S | 2 1 2 3 2 | 1 | 11 | ||
| 6. Matej Žagar, SLO | 3 3 2 2 0 | 0 | 10 | ||
| 7. Andreas Jonsson, S | 1 2 2 1 3 | 0 | 9 | ||
| 8. Jaroslaw Hampel, PL | 0 3 1 0 3 | 1 | 8 | ||
| 9. Chris Holder, AUS | 3 2 0 0 2 | 7 | |||
| 10. Niels Kristian Iversen, DK | 2 1 0 1 3 | 7 | |||
| 11. Greg Hancock, USA | 2 2 1 0 2 | 7 | |||
| 12. Martin Vaculík, SK | 1 E 3 2 0 | 6 | |||
| 13. Antonio Lindbäck, S | 0 0 2 2 1 | 5 | |||
| 14. Tomasz Gollob, PL | 0 0 1 0 2 | 3 | |||
| 15. Aleš Dryml, CZ | 1 1 0 1 0 | 3 | |||
| 16. Josef Franc, CZ | 0 0 0 2 0 | 2 | |||
| res Václav Milík, CZ | DNR | ||||
| res Zdeněk Holub, CZ | DNR |
Průběžné pořadí seriálu:
1. Emil Sajfutdinov 55, 2. Tai Woffinden 54, 3. Jaroslaw Hampel 46, 4. Nicki Pedersen 45, 5. Tomasz Gollob 43, 6. Chris Holder 40, 7. Matej Žagar 38, 8. Greg Hancock 34, 9. Tomasz Gollob 33, 10. Fredrik Lindgren 28, 11. Andreas Jonsson 27, 12. Krzysztof Kasprzak 25, 13. Darcy Ward 25, 14. Antonio Lindbäck 22, 15. Martin Vaculík 18, 16. Krzysztof Buczkowski 6, 17. Linus Sundström 6, 18. Aleš Dryml 3, 19. Josef Franc 2, 20 Jason Bunyan 1.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout
