Ve finálové rozjížďce se mšenský tandem natáhl pro vítězství

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. května
Jedna velká improvizace byl dnešní druhý prvoligový mítink. Personální hlavolam ještě více zauzlila včerejší zranění Martina Málka a Daniela Hádka a stejně tak poznání Jana Jaroše, že po pádu při extralize minulý týden není dokonale fit pro zranění. Když navíc dopoledne onemocněl Stanislav Pouznar, ve startovní listině se škrtalo a přepisovalo o sto šest. Přesto jsme však byli svědky strhující podívané. Až ve finále mšenský tandem Jan Holub – Filip Šitera vyřešil boj o vítězství s Prahou. Pardubice se z bronzu mohly radovat až v rozjížďce s číslem šestnáct, když už koaliční tým Březolupy a Žarnovice vystřílel veškerý prach svého jezdeckého potenciálu. Závod vyvrcholil nadstavbovým Memoriálem Emila Sovy, v jehož finále Filip Šitera oplatil Romanu Čejkovi dvě předchozí porážky.

Škatulata se hejbala
Poprvé od roku 2005 se na prvního máje ve Mšeně konal prvoligový mítink, což nebylo příliš optimální s ohledem na velký počet zahraničních mítinků, jimž naši borci dali přednost. V tomto světle byla obdivuhodná loajalita Filipa Šitery, který svému oblíbenému závodu položil na oltář závod mistrovství Evropy v Debrecenu.

Jeho gesto se ukázalo jako nanejvýš prozíravé. Jan Jaroš totiž včera při Markéta Open neobjel jediné kompletní kolo. V rukách, které si ošklivě odřel při extralize minulý týden, nemohl udržet motocykl. A raději se rozhodl vypustit i dnešní mítink. Další ranou pro domácí tým se ukázalo onemocnění Stanislava Pouznara, jehož Rudolf Grepl ještě během dopoledne raději odvezl domů.

Špatné zprávy ze mšenského tábora zněly nepříjemně také v březolupsko-žarnovickém týmu. Jeho původní tříčlenná sestava byla sice improvizací už sama o sobě, nicméně přesto působila ambiciózně. Jenže včera neskončila ještě ani první série a všechno bylo po pádech Daniela Hádka a Martina Málka vzhůru nohama.

Svit čarodějnických ohňů provázel už jen boj o splnění povinné kvóty třech závodníků, kteří prošli přejímkou. Tomáš Topinka přislíbil zapůjčení Filipa Hájka, jenž by se v pražské vestě dočkal určitě jednoho vystřídání. V koaličních barvách na něho však čekala slušná porce závodění. Alternativa s hostováním Michala Kleina totiž ve světle výše zmíněných mšenských patálií nevyšla. A Michal Průcha, jehož se včera před půlnocí podařilo narychlo zmobilizovat, předem avizoval bolesti v ruce.

Lékař závodu mu start nedoporučil, avšak slánský junior se přece jen rozhodl, že do závodu zkusí vstoupit. Rozjížďka s číslem jedna však proběhla jen ve tříčlenném aranžmá. Nejlepší start vystřihl Jan Holub, aby ho však v prvním oblouku podjel jmenovec Zdeněk. Jeho vítězství se však do cesty postavil David Štěrovský, když upadl na začátku druhého okruhu. Dočkal se diskvalifikace a po restartu už Zdeněk Holub vládl pevnou rukou od samého počátku.

Druhá jízdě viděla velké sólo Ondřeje Smetany, jehož pražský kouč operativně přesunul na post náhradníka. Praha se usadila v čele, Mšeno zůstávalo druhé, ale ve třetí jízdě nemohl na rošt žádný z jeho zástupců. Za této situace dovezl Filip Hájek jeden bod pro Březolupy, kde už bylo jasné, jakou hodnotu má. Michal Průcha skutečně ve druhé jízdě ujel jen pár metrů, než definitivně zajel na trávník.

Michal Škurla třetím triumfem zvýšil náskok Markéty, jíž na konec úvodní série rovněž čekala plonková jízda. Nakonec jí ovládl Roman Čejka, který v prvním výjezdu před sebe nepustil divoce útočícího Filipa Šiteru. Díky jeho vítězství se koaliční celek dostal na stejnou úroveň s Pardubicemi, jelikož Hynek Štichauer z taktické rezervy vytěžil třetí místo.

Závod byl však ještě příliš mladý, aby se daly vyvozovat závěry. Rozjížďku s číslem pět opanoval Jan Holub, jenž se po raketovém startu usadil v čele. Ondřej Smetana se v prvním oblouku zvenčí prosadil přes Jaroslava Petráka. Pražané setrvávali v čele, navíc jejich pozici hned vzápětí konsolidoval Michal Škurla.

Na komplikované dráze se konečně našel a rozjel se k letos nejlepšímu výsledku. V šesté jízdě za sebou nechal Hynka Štichauera a Michala Kleina hned s vylétnutím pásky. Po nucené přestávce ve dvou jízdách konečně přišla řada i na spojené moravsko-slovenské družstvo. Roman Čejka slavil druhý triumf v řadě, když záhy zmizel z dohledu Ondřeje Smetany i Davida Štěrovského.

Avšak v osmé jízdě vyšel Filip Hájek bodově naprázdno. Zdeněk Holub se dočkal porážky od Filipa Šitery, avšak Pražané zůstávali před Mšenem o pět bodů. René Vidner již podruhé dovezl bod, přesto však v půlce základní části měla Pardubice jen dva body k dobru na personálně trápené Březolupy.

Mšenský král slavil dvakrát
Druhou polovinu mítinku však otevřela další absence pražského závodníka. Jan Holub odvedl Hynka Štichauera s Filipem Hájkem a přiblížil se Markétě na dvoubodový dostřel. Ovšem Pražané měli stále tahat za delší konec provazu. Zdeněk Holub před závodem namontoval nové lamely, ale nebyl spokojený se svými starty. A tak se vrátil ke starému složení spojky, což se mu vyplatilo hned v desáté jízdě.

Sotva vyletěla páska vzhůru, jal se úřadovat. Roman Čejka tentokrát zaostal vzadu, avšak v úvodní zatáčce druhého okruhu se ladně přenesl před Jaroslava Petráka. Za vedoucím Pražanem se však nehnal. Dobře věděl, že druhé místo ponechalo jeho celek na desetibodové ztrátě na vedoucí Prahu. A že uzrál čas na žolíkový útok.

Rudolf Grepl mu přihrál do cesty Filipa Šitery, avšak slánský junior v koaličním žoldu na něho vyzrál záhy po startu. Vítězství násobené dvěma posunulo Březolupy na třetí příčku o čtyři body před Pardubice. Dvanáctá jízda měla proběhnout jen ve dvou, proto se na jejím roštu dodatečně objevil Filip Hájek v roli taktické rezervy.

Michal Škurla zaznamenal třetí triumf v řadě. Zdálo se, že Praha s pětadvaceti body konečně kráčí za prvoligovým triumfem. A že jedinou nezodpovězenou otázkou zůstává, zda koaliční celek dokáže udržet Pardubice na své uzdě. Ale chyba lávky.

Hynek Štichauer bez větších problémů zvítězil ve třinácté jízdě. I když Filip Hájek přivezl bod za Michalem Kleinem, koalice se mohla chlubit osmnácti body proti pardubickým sedmnácti. A ke všemu vítězná šňůrka Romana Čejky se opět přetrhla.

„Nevyšel mi start, bolely mě ruce, tak jsem to vypustil a jel na jistej‘ bod,“ omlouval se v depu za své třetí místo za Janem Holubem a vítězným Michalem Škurlou, mezi něž se mu nepodařilo v první zatáčce proniknout. Jaroslava Petráka ovšem stačil nechat za sebou.

Tím se účinkování spojeného celku Březolup a Žarnovice uzavřelo. V rozjížďce s číslem patnáct Hynek Štichauer zajistil Pardubicím definitivně v dnešním závodě třetí místo. Zadání své mise neměl ovšem příliš komplikované. Na rošt s ním přijel jen Zdeněk Holub, který však navíc ještě během prvního kola zůstal stát. „Zadřel jsem motor,“ vraštil čelo.

Ve dvou se jelo rovněž v rozjížďce s číslem šestnáct. Filip Šitera odvedl Jaroslava Petráka, čímž Mšeno nastupovalo do finálové jízdy se ztrátou třech bodů na Prahu. Ty se nakonec pro tandem Filip Šitera – Jan Holub ukázaly jako maličkost. „Nepoved‘ se mi start a už jsem pak jen chytal cejchu,“ zněl komentář z úst bezprostředního svědka jejich počínání Michala Škurly. Ten se musel smiřovat nejen se svou dnešní první prohrou, ale také ztrátou vítězství svého celku stylem last minute.

Filip Šitera ovšem záhy měl další důvod k oslavám, protože opanoval doprovodný Memoriál Emila Sovy. V semifinále na něho odstartoval Jan Holub, avšak toho podjel ještě v prvním okruhu v zatáčce u depa. Druhé semifinále se stalo kořistí Romana Čejky, jehož stejně suverénně do finále doprovodil Hynek Štichauer.

Finálový start vynesl do čela Romana Čejku. Filip Šiteru mu už třetí porážku na své dráze nedovolil. Tvrdě se hnal spodkem první zatáčky, aby ukázal, kdože je ve Mšeně králem. Povedlo se mu to hned ve výjezdu, aby posléze mařil Slaňákovy nájezdy až do cíle. Po prvoligovém triumfu Mšena mohl na nejvyšším stupni rovnou zůstat.

Hlasy z depa
„Čejkin vyjel ven a já už věděl, že tam budu,“ líčil Filip Šitera rozhodující okamžiky finále Sovova memoriálu. „Chtěl jsem vyhrát, i když on jel dobře. Takže paráda, vyhrál jsem a vyhráli jsme i ligu. Bylo to dramatický až do finále. V něm rozhodoval start, byli jsme domluvený s Holubínem, jak pojedem‘. Vyhrát doma je povinnost, hlavně aby nám to vyšlo taky o extralize.“

„Včera nic moc, ale dneska byla konečně dráha,“ porovnával Jan Holub dnešní mítink s včerejším Markéta Open. „Vyhráli jsme, jsem spokojenej‘. Ve finále šlo o všechno, ale s Filipem je to vždycky dobrý. V Sovově mohlo bejt‘ líp, to je pravda, ale taky hůř.“

„Zazávodil jsem si, bylo to dobrý,“ nechal se slyšet Michal Klein. „Je dobrý, že Mšeno vyhrálo. Nepadal jsem ani ve svý zatáčce, řek‘ jsem si, že budu závodit. To je lepší. Celkem to šlo, musel ses vyhejbat dírám.“

„Dobrý, až na ty dvě poslední jízdy,“ připomínal Michal Škurla nejen finálovou jízdu první ligy, ale také semifinále Sovova memoriálu. „Ale jinak dobrej‘ den. Nastavení bylo v pohodě a dráha se mi tady líbí.“

„Ze začátku to bylo dobrý,“ vyprávěl Zdeněk Holub. „Dal jsem nový lamely, ale první dva starty mi nešly, tak jsem to dal zpátky a bylo to lepší. Škoda motoru, nevypadá to pěkně. Uvidíme, až se to otevře.“

„Dobrý závody,“ pochvaloval si Hynek Štichauer. „Další na rozjetí, ale stoprocentně spokojenej‘ nejsem. Nešly mi starty a na těžkejch‘ drahách se necejtím ve svý kůži. Aspoň jsem ale porovnal oba motory. Uvidíme, připravíme se na další závody a jedeme dál.“

„Na hovno,“ suše odtušil Jaroslav Petrák na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Dráha. Hrozná, nejhorší v republice. Kvůli svými handicapu s železem tady nechci blbnout. Chtěl jsem, snažil se, chvilku to vydrží, jenže pak to zase začne bolet. Kdyby byla lepší dráha, bylo by to daleko lepší. Nemůžu tady do toho chodit jako mladý, musím koukat na zadní kolečka. Ale závodit se mi chtělo.“

„Dobrý,“ těšil se Roman Čejka. „Dneska super, nejlepší trénink. To je sranda, samozřejmě. Ale jsem maximálně spokojenej‘. Motor, co jsem nevěřil, jel suprově. Poved‘ se mi i Memoriál, vezu si pohár, akorát nevím, co budu dělat s tou dětskou sedačkou, co jsem taky vyhrál. Jednou mě opral Zdeněk Holub na startu. Nechtěl jsem něco zkoušet, abychom mohli jet v další jízdě žolíka. A ten se mi poved‘. Pak mi ale vůbec nevyšel start a vypustil jsem to. Bolely mě ruce, tak jsem se na to radši vyprd‘ a dojel si pro bod.“

1. Grepl PDK Mšeno     30
st.č. 1 – neobsazeno      
st.č. 2 – neobsazeno      
Michal Klein 2 1 0 2   5
Jan Holub 2 3 3 2 3 13
Filip Šitera 2 3 2 3 2 12(1)
 
2. Markéta Praha     29
st.č. 13 – neobsazeno      
Zdeněk Holub 3 2 3 E   8
Michal Škurla 3 3 3 3 0 12
st.č.16 – neobsazeno      
Ondřej Smetana 3 2 2 1 1 9
 
3. ZP Pardubice     22
Jaroslav Petrák 2 1 1 0 2   6
st.č.10 – neobsazeno      
René Vidner 1 1 0 –   2
David Štěrovský X 1 2 –   3
Hynek Štichauer 1 2 2 3 3   11
 
4. AK Březolupy/SC Žarnovica     19
st.č.5 – neobsazeno      
Michal Průcha R – – –   0
Roman Čejka 3 3 2 6* 1   15
Filip Hájek 1 0 1 1 1   4

Aktuální prvoligová tabulka:

  bilance malé body velké body
1. Mšeno 1-0-1-0 51 6
2. Březolupy/Žarnovica 1-0-0-1 53 5
3. Pardubice 0-1-1-0 51 5
4. Praha 0-1-0-1 47 4

14. Memoriál Emila Sovy:

    SF1 SF2 FIN
1. Filip Šitera, Mšeno 1.   1.
2. Roman Čejka, Slaný   1. 2.
3. Jan Holub, Mšeno 2.   3.
4. Hynek Štichauer, Pardubice   2. 4.
5. Ondřej Smetana, Praha 3.    
  Michal Klein, Mšeno   3.  
7. Michal Škurla, Praha 4.    
  Filip Hájek, Praha   4.  

Foto: Eva Palánová

Lotyši jsou v hlavní části SWC

Daugavpils – 1. května
Lotyšský kvartet využil domácího prostředí v Daugavpilsu, aby dominoval úvodnímu závodu světového šampionátu družstev a s naprostým přehledem postoupil do hlavní části světového poháru družstev. Na jeho štítě skončily celky Slovinska, Německa a Ukrajiny.

1. Lotyšsko 45 Maksim Bogdanovs 13, Vjačeslav Giruckis 6, Kjastas Puodžuks 11, Andrzej Lebeděvs 15
2. Slovinsko 30 Matej Žagar 20, Aleksander Čonda 4, Maks Gregorič 3, Matič Voldrih 3
3. Německo 28 Martin Smolinski 13, Kevin Wölbert 8, Max Dilger 2, Tobias Busch 5
4. Ukrajina 22 Andrej Karpov 7, Stanislav Mělničuk 4, Andrej Kobrin 2, Aleksander Loktajev 9

České trio skončilo bez postupu

Debrecen – 1. května
Jurica Pavlic vyhrál semifinále evropského šampionátu jednotlivců v Debrecenu, když v dodatkové jízdě porazil Roberta Miskowiaka. Další rozjezd se konal o místo náhradníka a Peter Karlsson v něm protnul metu před Christianem Hefenbrockem a Tomášem Suchánkem. Nakonec se však ukázal jako zbytečný, jelikož po protestech závodníků bylo zrušeno omezení o postupu maximálně dvou zástupců jedné země. Do Žarnovice tak postoupil i Janusz Kolodziej, původně pátý, jenž měl být původně jako třetí polský závodník vyřazen. Tomáš Suchánek skončil devátý, Matěj Kůs jedenáctý a Martin Gavenda dvanáctý.

1. Jurica Pavlic, CRO 3 3 3 3 2 14+3
2. Robert Miskowiak, PL 3 2 3 3 3 14+2
3. Hans N. Andersen, DK 2 3 3 3 1 12
4. Sebastian Ulamek, PL 1 3 3 1 3 11
5. Janusz Kolodziej, PL 3 1 1 3 3 11
6. Nicklas Porsing, DK 2 2 2 1 2 9
7. Peter Karlsson, S 1 2 2 0 3 8+3
8. Christian Hefenbrock, D 2 1 1 2 2 8+2
9. Tomáš Suchánek, CZ 3 0 1 2 2 8+1
10. Jozsef Tabaka, H 1 2 2 1 1 7
11. Matěj Kůs, CZ 2 0 2 2 0 6
12. Martin Gavenda, CZ 0 3 0 2 X 5
13. Guglielmo Franchetti, I 1 1 0 0 1 3
14. Denis Štojs, SLO 0 1 0 1 0 2
15. Jernej Pečnik, SLO 0 0 1 0 0 1
16. Pavel Kondratjuk, UA 0 0 0 0 0 0
res Roland Bankö, H   DNR
res Robert Tabaka, H   DNR

Pražské návrhy padly

Praha – 30. dubna
Josef Franc svým včerejším počínáním na pražské Markétě dal jasně najevo, že si plně zaslouží nominaci na divokou kartu pro SGP České republiky. Představitelé pražského klubu dávali také najevo, že Markéta Open je především o určení pozice náhradníků. A vskutku návrh, který z českého hlavního města odešel na FIM obsahuje Josefa France se startovním číslem šestnáct. Zbývala tedy otázka sedmnáctky a osmnáctky.

Startovní číslo sedmnáct by dle pražského návrhu měl mít Václav Milík, čímž se naplnil hlavní smysl včerejšího klání. Na osmnáctku byl navržen Zdeněk Holub. Výsledek jednání vedení klubu bezprostředně po závodě zklamalo Romana Čejku, který pražského juniora nakonec v rozjížďce s číslem dvacet vystrnadil z finálové jízdy.

Foto: Michal Kohout